15 C 349/2024

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B , advokátem sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Výpověď z nájmu bytu č. , hodnota, o velikosti 3+kk, včetně sklepa s příslušenstvím, nacházejícího se v 7. nadzemním podlaží budovy na adrese , adresa, , datovaná 25. 11. 2024, daná žalovaným žalobci, je neoprávněná.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, jako zástupce žalobce, náklady řízení v částce 9 356 Kč. 1 Žalobce se domáhal žalobou došlou soudu 17. 12. 2024 určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu č. , hodnota, o velikosti 3+kk, včetně sklepa s příslušenstvím, nacházejícího se v 7. nadzemním podlaží budovy na adrese , adresa, , zapsaného na LV , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, přičemž nájemní vztah vznikl na základě nájemní smlouvy ze dne 10. 1. 2021. Výpověď mu byla doručena dne 25. 11. 2024 do e-mailové schránky a dne 26. 11. 2024 do poštovní schránky, přičemž žalovaný ji odůvodnil ustanovením § 2288 odst. 2 písm. a), b) občanského zákoníku, aniž by byl dostatečně specifikován důvod, neboť žalovaný pouze citoval zákonné ustanovení, aniž by uvedl konkrétní osobu, pro kterou má být byt uvolněn. Zároveň tvrdí, že výpověď je účelová, neboť žalovaný jej předtím kontaktoval s návrhem na zvýšení nájmu. Když s tím žalobce nesouhlasil, byla mu žalovaným doručena výpověď s tím, že byt bude pronajat jinému nájemníkovi ochotnému akceptovat vyšší nájemné.2 Žalovaný ve vyjádření k žalobě uznal neoprávněnost výpovědi. Dodal, že žalobce zaměňuje pojmy „neplatnost“ a „neoprávněnost“ výpovědi, což jsou dva odlišné pojmy a znamenají dvě odlišné skutečnosti. Žalobce by si měl tedy ujasnit, čeho se domáhá, zvlášť je-li zastoupen osobou práva znalou.3 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť byly splněny veškeré podmínky pro tento postup podle § 115a občanského soudního řádu.4 Podle ustanovení § 2290 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.5 Podle ustanovení § 2286 odst. 1 a 2 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.6 Na základě provedeného dokazování, při aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení, učinil soud následující skutkové a právní závěry. Žaloba byla podána včas. Mezi účastníky byla shoda na tom, že výpověď je neoprávněná, tedy toto měl soud za zjištěné podle § 120 odst. 3 o. s. ř.7 Požadavek žalobce vychází z ustanovení § 2290 o. z. Soud odkazuje v návaznosti na znění výroku na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4249/2016. V této věci se žalobkyně domáhala „určení neplatnosti“ výpovědi z nájmu bytu. Soud odvolací rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že výpověď z nájmu bytu je neplatná. Nejvyšší soud k dovolání žalovaného (aniž by bylo rozhodováno o změně žaloby) změnil rozsudek odvolacího soudu tak, že výpověď z nájmu bytu je neoprávněná. Nejvyšší soud zároveň v právní větě vyslovil, že v řízení podle § 2290 o. z. soud rozhoduje o oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, tedy zejména zda uplatněný výpovědní důvod byl naplněn; neoprávněná je i výpověď, která je neplatná či zdánlivá.8 Soud žalobě vyhověl, aniž by v návaznosti na závěry uvedené v předchozím bodě bylo třeba rozhodovat o změně žaloby a bylo možno případně na výrok nahlížet jako na „ultra petitum“.9 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalovanému náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených.10 V řízení o neoprávněnost výpovědi z nájmu bytu se za tarifní hodnotu pro určení mimosmluvní odměny advokáta za jeden úkon právní služby považuje částka 10 000 Kč (§ 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu z 15. 4. 2021, sp. zn. 26 Cdo 345/2021. Účelně vynaložené náklady jsou u žalovaného představovány soudním poplatkem 5 000 Kč, odměnou advokáta v rozsahu 2 × 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby. Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak náleží k výše uvedeným částkám suma představovaná daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).11 Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.