15 C 36/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , advokátem sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 241,47 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobci částku 3 241,47 Kč s úrokem z prodlení v částce 385,41 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 241,47 Kč za dobu od 21. 11. 2020 do zaplacení.</b> <b>II. Žalobci se ukládá, aby doplatil do 15 dnů od právní moci tohoto výroku České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích soudní poplatek v částce 600 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobci k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, jako zástupce žalobce náklady řízení v částce 3 662 Kč.</b> 1 Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 3 241,47 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od 7. 5. 2019 (za dobu do 20. 11. 2020 vyčísleným částkou 385,41 Kč). Tvrdil, že jeho právní předchůdce ([právnická osoba], dále i jako„ banka“) uzavřel s žalovaným 18. 9. 2009 smlouvu, na základě níž pro něj vedl běžný účet. Součástí smlouvy bylo i sjednání povoleného přečerpání do částky 5 000 Kč. Žalovaný sjednaný povolený debet na běžném účtu čerpal, avšak ve stanovené době nevyrovnal. Žalobce dále tvrdil, že nabyl uplatněnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek. 2 Žalovaný se i přes výzvu soudu k vyjádření k žalobě nevyjádřil. 3 Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s § 115a občanského soudního řádu, neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup. 4 Žalobě bylo vyhověno, a to z následujících důvodů. 5 V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy o účtu došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Tím je zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 6 Aktivní legitimaci žalobce prokázal výše uvedenou postupní smlouvou, ze které je zřejmé, že na něj shora specifikovaná pohledávka za žalovaným byla bankou postoupena dle § 524 občanského zákoníku. 7 Shora specifikovanou smlouvou uzavřenou mezi bankou a žalovaným žalobce prokázal, že banka vedla pro žalovaného běžný účet podle § 701 a násl. obchodního zákoníku. Tuto smlouvu posoudil soud jako platný právní úkon. 8 Prokázáno dále bylo, že mezi bankou a žalovaným bylo ujednáno, že tento může čerpat peněžní prostředky do debetu ve výši 5 000 Kč, ujednán byl i mechanismus a lhůta pro splacení dluhu, tj. vyrovnání debetu. Tuto smlouvu soud posoudil jako platně uzavřený úvěrový právní vztah dle § 497 obchodního zákoníku. 9 Výpisy z účtu žalobce prokázal, že žalovaný úvěr průběžně čerpal, dále jimi též prokázal, že předmětný účet vykazuje záporný zůstatek - debet ve shora uvedené výši. 10 Z výše uvedených důvodů proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci ve výroku uvedenou částku a to v souladu s § 497 obchodního zákoníku (částka představující sjednaný debet, poplatky a úroky). Po právu je a přiznán byl i ve výroku specifikovaný úrok z prodlení v zákonné výši (dle § 367 obchodního zákoníku, ve spojení s § 517 odst. 2 občanského zákoníku a § 1 vládního nařízení číslo 142/1994 Sb., s přihlédnutím k § 262 odst. 4 obchodního zákoníku). V uvedeném období je totiž žalovaný v prodlení se splněním povinnosti uvedenou částku vydat. 11 V souladu s položkou 2 sazebníku soudních poplatků (příloha zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) soud doměřil žalobci soudní poplatek, neboť ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz (výrok III.). 12 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l občanského soudního řádu. Soud ve věci aplikoval § 14b odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení (dále jen„ vyhláška“). Jde totiž o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem 1 000 Kč (výše po doměření), odměnou advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x 200 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, 3x po 100 Kč. Dále odměnou advokáta ve výši 1 000 Kč za doplnění žaloby dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky a paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky ve výši 300 Kč za tento úkon. 13 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu jsou náklady představovány i daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 14 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení lhůty delší.