15 C 363/2018

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem (adresa žalobkyně) zastoupený advokátkou Mgr. (jméno) (příjmení) sídlem (adresa) proti žalované: osobní údaje žalované sídlem (adresa žalované) zastoupená advokátem Mgr. (jméno) (příjmení) sídlem (adresa) vedlejší účastník na straně žalované: (právnická osoba), ( příjmení ) sídlem (adresa) o zaplacení 569 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 569 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od 31. 12. 2018 do zaplacení.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku žalované k rukám Mgr. (jméno) (jméno), advokáta, jako zástupce žalované, náklady řízení v částce 189 352,30 Kč.</b> <b>III. Žalobce je povinen nahradit do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku vedlejšímu účastníku na straně žalované náklady řízení v částce 6 165 Kč.</b> <b>IV. Žalobce je povinen do 15 dnů zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích částku 1 100 Kč.</b> 1 Žalobce se vůči žalované domáhal částky 1 922 933 Kč, jakožto náhrady škody spočívající v tom, že žalovaná jako insolvenční správkyně (právnická osoba) (právnická osoba) (dále i jen„ úpadce“) řádně a včas nevyklidila prostory budovy bez č.p. – průmyslovho objektu, který je součástí pozemku, označeného jako stavební parcela (adresa) v obci (obec), k.ú. (část obce) (vertikální sušárny s podpěrnou nosnou konstrukcí, odvíjecí stojan, filtrační jednotku, 4 kusy nádrží v mezihale) a dále z pozemku p. (číslo) v obci (obec), k.ú. (část obce) dospalování a olejového hospodářství (dále i jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobci v důsledku toho ušlo nájemné za období od ledna 2015 do října 2017. 2 V průběhu řízení došlo v návaznosti na částečné zpětvzetí žaloby k zastavení řízení ohledně požadavku žalobce na zaplacení částky 1 353 993 Kč (období leden 2015 až prosinec 2016) s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od 32. 12. 2018 do zaplacení. 3 Žalovaná po celou dobu řízení považovala žalobu za nedůvodnou. V prvé řadě uváděla, že tvrzené škodě nemohla zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po ní bylo možno spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení. Předmětné nemovitosti zpeněžovala v době, kdy se v nich nacházely movité věci ruských společností, které dlužník užíval na základě leasingové smlouvy. Převážná část strojního zařízení byla bez problému vyklizena ještě před tím, než došlo k převodu nemovitostí na žalobce. Následně však sjednaný třetí subjekt ( (právnická osoba)) demontážní práce zastavil, neboť vlastníci věcí přestali komunikovat a neuhradili náklady na demontáž. Ostatně už v září 2013 byla (anonymizována tři slova) upozorněna na to, že zařízení musí být zachováno v celistvosti. Žalovaná se tím ocitla v bezvýchodné situaci. Nakonec zbývající nevyklizené věci zahrnula do konkurzní podstaty a vyzvala vlastníka k podání vylučovací žaloby. Pokud by podána nebyla, byla žalovaná připravena věci vyklidit a prodat je, neboť by se staly součástí podstaty. Vylučovací žaloba byla ruským subjektem 21. 8. 2014 podána, avšak následně již tento žalobce se soudem nekomunikoval. Nicméně žalovaná nemohla s movitými věcmi nakládat. Dne 26. 6. 2014 pak došlo k prodeji předmětných nemovitostí žalobci. Povaha věcí znamenala, že řádné vyklizení by obnášelo demontáž, dílčí vyklizení po částech a následné uskladnění jinde. To by obnášelo náklady cca 600 000 Kč, které však žalovaná vynaložit z podstaty nemohla. To vše by mělo vést k závěru, že jsou dány důvody pro zproštění z odpovědnosti. Dále vznesla pochybnost o pravosti nájemní smlouvy předložené žalobcem, a to z následujících důvodů: nebyl předložen i přes výzvu originál smlouvy, předmětné prostory nebyly způsobilé k pronajmutí jako vzorková prodejna (absence sociálního zařízení, topení, vytrhané kabely a trubky, absentující revize elektroinstalací a vody, objekt nebyl veřejně přístupný a každý do areálu vstupující se musel zaevidovat na vrátnici). Pokud by nájemní smlouva byla skutečně uzavřena, přičemž ona o tom má pochybnosti, nemusel by žalobce nechávat vůbec zpracovávat posudek u znalce (příjmení). Ostatně znalec (příjmení) vypověděl, že o žádné nájemní smlouvě nic nevěděl. Žalovaná rovněž navrhovala přestěhovat čtyři kusy nádrží z haly označené v posudku jako (číslo) do jiných prostor. K tomu byla nutná součinnost žalobce, neboť by bylo třeba vybourat část vstupního prostoru, neboť nádrže byly větší než otvor vstupu do místnosti. K tomu však i přes její snahu nedošlo. V případě přemístění nádrží by býval žalobce mohl pronajímat bez omezení veškeré prostory označené v posudku jako prostor B (místnosti (číslo)). Jde přitom o prostory s celkovou plochou 626 m2, které označil svědek (příjmení) jako prostory, jež si chtěla jím zastupovaná společnost pronajmout. To je zhruba polovinu plochy, která byla v žalobcem předložené nájemní smlouvě skutečně uvedena. 4 Obdobně jako žalovaná argumentoval i vedlejší účastník, který ji podporoval z toho důvodu, že je u něj pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou pří výkonu insolvenční správkyně. 5 Soud učinil ve věci následující zjištění. 6 Z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích z 21. 11. 2016, č.j. 27 C 69/2016 – 37, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice z 20. 4. 2017 (právní moci nabyl 30. 5. 2017), č.j. 23 Co 63/2017-72 bylo zjištěno, že žalované byla uložena povinnost vyklidit z budovy bez č.p./č.e. – průmyslového objektu, který je součástí pozemku, označeného jako stavební parcela (adresa) v obci (obec), (katastrální uzemí), vertikální sušárnu s podpěrnou nosnou konstrukcí (skelet s plošinami), odvíjecí stojan, filtrační jednotku, 4 kusy nádrží v mezihale, a dále z pozemku p. (číslo) v obci (obec), (katastrální uzemí), dospalování a olejové hospodářství, a to do 60 dnů od právní moci rozsudku krajského soudu. 7 Z předžalobní výzvy datované 26. 7. 2017 vyplývá, žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 1 752 293 Kč jakožto újmy za nemožnost užívání mezihaly budovy bez č.p. a za nemožnost užívání pozemku p. (číslo) vše v (katastrální uzemí) za období od 1. 1.2015 do 25. 7. 2017, s odkazem na znalecký posudek znalce (příjmení) (číslo) (rok). 8 Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č.j. (spisová značka) (anonymizována tři slova) (číslo), ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze, č.j. (číslo jednací) plyne, že pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, není pohledávkou za majetkovou podstatou. 9 Ze smlouvy datované 1. 7. 2011 bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností (právnická osoba) smlouvu o umožnění demontáže leasingového strojního zařízení, a to v návaznosti na smlouvu, kterou (anonymizována dvě slova) uzavřely 12. 1. 2006 se (právnická osoba) (anonymizováno) 12. 1. 2006 jako poskytovatelem leasingu úpadci. Ve smlouvě bylo deklarováno, že žalovaná umožní (anonymizována dvě slova) demontáž předmětu leasingu a za tímto účelem jim umožní vstup do budov. 10 Z dopisu datovaného 23. 9. 2013, který žalované zaslala [právnická osoba] (anonymizována dvě slova) bylo zjištěno, že tato je leasingovým pronajímatelem technologického zařízení, kdy nájemcem je úpadce. Upozornil správkyni, že zařízení musí být zachováno v celistvosti, jelikož patří jemu. Úpadce zodpovídá za toto zařízení jako nájemce, zařízení je zastaveno bankou. Požádal žalovanou, aby nezahajovala likvidaci zbývajícího zařízení a navrhl dohodnut se na dalším postupu. 11 Z předávacího protokolu datovaného 9. 7. 2014 bylo zjištěno, žalobce převzal od žalované v návaznosti na předtím uzavřenou kupní smlouvu předmětné nemovitosti s tím, že v nemovitostech se nachází movité věci třetích osob, a to zdemontované části zařízení na impregnaci elektro izolační skelné tkaniny epoxidovým lepidlem a elektro izolačního papíru fenolovým lepidlem nacházející s v objektu (anonymizováno), a to zařízení pro impregnaci rozvaděče horizontální linky a vertikální sušárna s podpěrnou nosnou konstrukcí, odvíjecí stojan, filtrační jednotka, 4 kusy nádrží v mezihale, technologie dospalování na venkovní ploše, olejové hospodářství vertikální linky. Konstatováno bylo, že smluvní strany se dohodly, že kupující umožní bezplatné uložení věci nejpozději do dne 30. 12. 2014, přičemž do tohoto termínu budou věci demontovány a odvezeny, nedohodnou-li se smluvní strany, jinak; součástí protokolu byla fotodokumentace. 12 Z kopie nájemní smlouvy, sepsané mezi žalobcem jako pronajímatelem a (ulice) (anonymizována dvě slova) s r.o. (dále v textu i jen„ (ulice) (anonymizováno)“) dne 1. 10. 2014 bylo zjištěno, že žalobce smlouvou přenechal nájemci do užívání část skladové haly o výměře (číslo) m² v hale (anonymizováno) a část manipulační plochy o výměře 238 m² na pozemku označeném jako stavební parcela p. (číslo) to s účinností od 1. 1. 2015. Ujednáno bylo, že nájemce je oprávněn užívat předmět nájmu jako prodejnu a sklad. Nájemné bylo sjednáno tak, že za prostory ve skladové hale činí nájem 43 Kč za m2 měsíčně plus DPH a za manipulační plochu pak 10 Kč za m2 měsíčně plus DPH. Ze smlouvy dále plyne, že pronajímatel seznámil nájemce s tím, že v době podpisu smlouvy se v pronajatých prostorech nalézají movité věci třetí osoby, která je povinna prostory do 31. 12. 2014 vyklidit. Konstatováno bylo, že pronajímatel přenechává předmět nájmu ve stavu způsobilém ke smluvenému účelu užívání. Sjednáno dále bylo, že nájemce se zavazuje na svůj náklad provést stavební práce, které umožní pronajaté prostory použít jako vzorkovou prodejnu a sklad stavební keramiky. Součástí nájemní smlouvy byl i nákres, z něhož je patrné, jaké prostory byly pronajaty (č.l. 77). Z dodatku [číslo] k nájemní smlouvě datovaného 5. 1. 2015 bylo zjištěno, že tytéž smluvní strany konstatovaly, že pronajímatel nesplnil svoji povinnost a nezajistil vyklizení movitých věcí patřících třetí osobě, čímž znemožnil nájemci pronajmutí prostor a zavázal se v termínu do 31. 1. 2015 zajistit vyklizení movitých věcí; nájemce konstatoval, že, i přes tuto skutečnost má nadále zájem mít předmět nájmu pronajat. Dohodnuto bylo, že po dobu, kdy v předmětu nájmu budou movité věci patřící třetí osobě, není nájemce povinen hradit stanovené nájemné. Ke smlouvě byl dále 2. 3. 2015 uzavřen dodatek [číslo] obdobného znění jako předchozí, s tím, že pronajímatel se zavázal vyklidit movité věci patřící třetí osobě v termínu do 30. 6. 2015. Z dohody o ukončení nájmu datované 13. 7. 2015 bylo zjištěno, že tytéž smluvní strany konstatovaly, že pronajímatel přes opakovaně poskytnutou lhůtu nezajistil vyklizení předmětu nájmu movitých věcí třetí osoby a proto nelze předmět nájmu nájemce užívat, strany se proto dohodly na ukončení nájemní smlouvy ke dni 13. 7. 2015. 13 Z nájemní smlouvy datované 30. 10. 2014 bylo již zjištěno, že žalobce jako pronajímatel pronajal nájemci (právnická osoba) nebytové prostory v budově s podnikovým označením M-83, a to skladové prostory o výměře 465 m², šatnu a sociální zařízení o výměře 35 m², chodby v rozsahu 75 m² a část pozemku označeného jako pozemková parc. (číslo) o výměře 300 m² jakožto skladové prostory za nájemné u skladových prostor o výměře 465 m2 v částce 500 Kč za m2 a rok; za šatnu a sociální zařízení a chodby ve výši 400 Kč za m2 a rok a za část pozemku ve výši 80 Kč za m2 a rok. 14 Z notářského zápisu sepsaného (anonymizováno) (jméno) (příjmení), notářkou se sídlem v (obec) dne 12. 5. 2015 bylo zjištěno, že tato sepsala osvědčení o skutkovém ději a stavu věci s tím, že dne výše uvedeného navštívila spolu s (jméno) (příjmení) předmětné prostory. Vstoupili do haly (anonymizováno), kde se nacházel odvíjecí stojan; následně do haly (anonymizováno), kde se v mezihale nalevo od vstupu nacházely 4 kusy nádrží válcovitého tvaru; následně přešli do zadního traktu haly (anonymizováno), kde se dle prohlášení pana (příjmení) nacházela vertikální sušárna a v menší místnosti zadního traktu haly (anonymizováno) pak filtrační jednotka; v prostorech před halami se nacházela jednotka dospalování. Byla pořízena fotodokumentace, která je součástí notářského zápisu, jako příloha 6 byl součástí i popis fotografií. 15 Apel žalobce na vyklizení movitých věcí z objektu (anonymizováno) byl zjištěn i z dopisu adresovaného e-mailem žalované prostřednictvím zástupce žalobce dne 7. 10. 2014. 16 Z dopisu datovaného 27. 11. 2014 je zřejmé, že sám žalobce vyzval žalovanou k zahájení vyklízecích prací nebo zahájení jednání ohledně uzavření smlouvy o pronájmu venkovních a vnitřních prostor s účinností od 1. 1. 2015. 17 Z dopisu datovaného 12. 12. 2014 bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím zástupce vyzval žalovanou k vyklizení movitých věcí ve vlastnictví třetí osoby do 31. 12. 2014, a to v návaznosti na článek V kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou jako prodávající a žalobcem jako kupujícím. 18 Z dopisu z 30. 10. 2015 bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím zástupce znovu upozornil žalovanou na to, že z předmětných prostor nejsou vyklizeny movité věci a požádal o vyklizení v co nejkratším termínu a o odškodnění žalobce v návaznosti na prodlení s vyklizením a nemožnost prostory plnohodnotně užívat. 19 Z e-mailu datovaného 9. 11. 2015, který adresoval svědek (příjmení) svědku (příjmení), bylo zjištěno, že dle autora dopisu doposud nebyly demontovány ani odvezeny z předmětných prostor věci, které žalobci brání v řádném využívání nemovitosti. Informoval jej o výši ročního nájemného za prostory, které nelze plnohodnotně využívat k uskladnění movitých věcí; za venkovní prostory roční nájemné 100 Kč za m2 a za vnitřní prostory v rozsahu (číslo) m² pak roční nájemné 500 Kč za m2 s tím, že cena ročního nájemného je odvozena od ceny nájemného za prostory, které lze ve skladových halách a na venkovních pozemcích využívat a jsou pronajaty třetím subjektům. Upozornil jej, že žalobce si nechal vyhotovit kalkulaci nákladů na případnou likvidaci uskladněných věcí, ty jsou ve výši 510 000 Kč s tím, že výnos z druhotných surovin by činil 675 000 Kč. Konstatoval, že pakliže do konce kalendářního roku nebudou uskladněné movité věci demontovány a odvezeny, bude žalobce nucen požadovat roční nájemné ve výši 842 300 Kč, případně ve výši 677 300 Kč po zápočtu nákladů na likvidaci a výnosů z druhotných surovin. 20 Z dopisu datovaného 10. 12. 2015 bylo zjištěno, žalovaná informovala tehdejší zástupkyni žalobce i o tom, že situace je velice složitá z důvodu probíhajícího incidenčního sporu. Upozornila, že pokud by bylo pravomocně rozhodnuto, že vlastníkem movitých věcí je dlužník, je připravena věci neprodleně nechat odvézt a objekt vyklidit. Konstatovala, že pokud by situace byla opačná a vlastníkem věci by byla nakonec ruská společnost, nebyla by oprávněná s věcmi jakkoliv nakládat a vystavovala by se nebezpečí žalob ze strany vlastníka. Vyslovila závěr, že uvedené skutečnosti žalobce sice nemusí zajímat, ale pro ni jakožto insolvenční správkyni jsou zásadní pro možnost dispozice s věcmi. Uzavřela, že se nemůže zavázat k vyřešení finančních nároků, neboť z majetkové podstaty nemůže vynakládat finanční prostředky na něco, o čem není jisté, zda souvisí s majetkem dlužníka. 21 Z dopisu datovaného 21. 6. 2017 plyne, že žalovaná žalobci sdělila, že má zájem na co nejrychlejším vyklizení s tím, že si nechala udělat cenovou nabídku od nezávislé společnosti na vyklizení strojního zařízení a požádala žalobce, aby jí sdělil, zda je ochoten strojní zařízení vyklidit sám a pokud ano, za jakou cenu a za jakých dalších podmínek. 22 Z dopisu datovaného 18. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalobce učinil na žalovanou dotaz, kdy bude zahájeno vyklízení s tím, že v současné době má již uzavřenu nájemní smlouvu, kdy s využíváním prostorů bude započato ke dni 1. 8. 2017. Dále zopakoval, že za období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017 požaduje žalobce obvyklé nájemné ve výši 1 695 393 Kč, a to v návaznosti na znalecký posudek znalce (příjmení). 23 Z dopisu z 19. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná žalobci sdělila, že obdržela nabídku na vyklizení nemovitosti spojenou s nabídkou na odkup šrotu od žalobce, avšak musí preferovat nabídku jiného subjektu, která je výhodnější. 24 Ze znaleckého posudku (jméno) (příjmení) datovaného 10. 7. 2017 bylo zjištěno, že tento provedl stanovení výše obvyklého nájemného za pronájem části budovy bez č.p. se způsobem využití průmyslový objekt stojící na stavební parc. (číslo) části pozemkové parc. (číslo) vše v (katastrální uzemí) s tím, že jako podklady obdržel kupní smlouvu ze dne 26. 6. 2014, notářský zápis z 12. 5. 2015, informace z katastru nemovitostí, katastrální mapy, informace sdělené objednatelem posudku, kterým byl žalobce. Dále absolvoval v místě místní šetření 4. 5. 2017 a 30. 6. 2017. V posudku popsal stav předmětných nemovitostí. Konstatoval, že ke dni ocenění nebyly nebytové prostory a část pozemku dle znalci sdělených informací pronajaty, a to z důvodu, že se v těchto prostorách nacházejí či jsou uskladněny konstrukce a prvky ve vlastnictví úpadce. Stanovil obvyklé nájemné za období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017, a to částkou 1 695 393 Kč. Součástí posudku je fotodokumentace a schématický půdorys prvního nadzemního podlaží budovy (anonymizováno). Z výslechu znalce v tomto řízení pak bylo zjištěno, že posudek číslo (číslo) (rok) zpracoval po prohlídce, kterou absolvoval s panem (příjmení). Předmětný objekt znal už z doby, kdy prováděl oceňování pro (anonymizováno) O zpracování posudku jej požádal pan (příjmení) nebo pan (příjmení). S žalobcem spolupracuje, v posledních [číslo] letech pro něj zpracoval asi 15 posudků. Při prohlídce věnoval pozornost zejména prostorům označeným v posudku písmeny A, B, C. Pan (anonymizováno) ho blíže seznámil s umístěnými zařízeními. Vše zachytil na fotografiích. Prošel všechny místnosti zobrazené v plánku pod čísly [číslo]. Byl i v druhém nadzemním podlaží, které však není významné pro závěry posudku. V prostorech označených písmeny A, B, C byla umístěna technologická zařízení. Nevyloučil, že při místním šetření se ve zbývajících prostorech mohla odehrávat nějaká činnost. Vyšrafování prostor v plánku provedl on sám, šlo o zobrazení funkčního celku samostatně přístupného. Kupříkladu prostor 26 nelze užívat samostatně, nelze do něj totiž samostatně vstoupit. Prostory 26 a 29 tvoří jeden funkční celek. Upozornil, že na fotografii prostoru A jsou rozsvícené zářivky. Viděl i sociální zařízení. Předpokládá, že voda fungovala. Objekt byl poznamenán vyřezanou technologií, byly zde poškozené podlahy a omítky. Toto poškození nebránilo užívání prostor, mělo lokální charakter. Neviděl nájemní smlouvu ohledně prostor, kde stanovoval obvyklé nájemné. Bylo mu řečeno, že probíhá spor o vyklizení. Pokud stanovuje obvyklé nájemné, tak se ptá na to, zda jsou k prostorám uzavřeny nájemní smlouvy. Na stavebním úřadě nebyl, nepovažoval to za důležité. Na stavební úpravy se ptal, na straně 6 posudku se k tomu vyjádřil. Pan (anonymizováno) mu dále říkal, že proběhly úpravy omítek a příček. Už nevěděl, zda mu objednatel říkal o účelu posudku. 25 Z dopisu datovaného 18. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalobce vyjádřil připravenost zajistit pro žalovanou vyklizení prostor a učinil jí v tomto směru cenovou nabídku. 26 Z protokolu sepsaného mezi (jméno) (příjmení) jako předávajícím a žalobcem jako přebírajícím bylo zjištěno, že dne 27. 10. 2017 došlo k předání prostor v budově s interním podnikovým označením (anonymizováno), dále části pozemku podél budovy (anonymizováno) s tím, že z prostor a pozemku byly odstraněny technologie určené k vyklizení, a to vertikální sušárna s podpěrnou nosnou konstrukcí, odvíjecí stojan, filtrační jednotka, čtyři kusy nádrží, technologie dospalování, olejové hospodářství. Tomuto protokolu předcházela komunikace (zejména dopis zástupkyně žalobce z 14. 8. 2017), z níž bylo zjištěno, že žalobce poskytl součinnost s vyklizením (prostory zpřístupnil 22. 8. 2017) s tím, že opětovně upozornil na to, že po žalované žádá 1 752 293 Kč jakožto náhradu za nemožnost užívat prostory z důvodu umístění věcí. 27 Z insolvenčního rejstříku vyplývá, že ke dni 31. 5. 2010 byl zjištěn úpadek dlužníka (anonymizována dvě slova) (právnická osoba) a insolveční správkyní byla ustanovena žalovaná. Dne 19. 8. 2010 byl na majetek dlužníka prohlášen konkurz. Dále z rejstříku vyplývá, že k prodeji předmětných nemovitostí žalobci došlo 26. 6. 2014, a to na základě pokynu zajištěného věřitele. 28 Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích z 28. 7. 2015, č.j. (číslo jednací) bylo zjištěno, že došlo k odmítnutí žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty (právnická osoba), podané (anonymizována dvě slova), kdy předmětem žaloby doručené soudu 18. 8. 2014 bylo vyloučení movitého majetku ze zdemontované části zařízení na impregnaci elektroizolační skelné tkaniny epoxidovým lepidlem a elektroizolačního papíru fenolovým lepidlem nacházející se v objektu dlužnice v (část obce), budově (anonymizováno) (z linky horizontální VITS zařízení pro impregnaci a rozvaděče a z linky vertikální VITS vertikální sušárna s podpěrnou nosnou konstrukcí – skelet s plošinami, odvíjecí stojan, nádrže 2 ks pro skladování pryskyřice vč. potrubního rozvodu, 1 ks nerezové nádrže včetně potrubních rozvodů v přípravně pryskyřice, filtrační jednotka, nádrže 6 ks v mezihale, dospalování – kompletní technologie na venkovní ploše, olejové hospodářství – venkovní komplet, potrubní rozvody pro olej a vzduch – část trasy a elektrorozvaděče a kabely) z majetkové podstaty dlužníka. Usnesení nabylo právní moci 10. 9. 2016. Z přípisu datovaného 8. 10. 2014 plyne, že žalovaná učinila ve vztahu k insolvenčnímu soudu přípis, jímž žádala o promptní nařízení jednání ve výše uvedené věci. 29 Z listin vztahujících se k exekučnímu vyklizení předmětných prostor je zřejmé, že došlo k zastavení exekuce dle rozsudku Okresního soudu v Pardubicích č.j. 27 C 69/2016-37 ze dne 21. 11. 2016 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky [obec] č.j. 23 Co 63/2017-72 ze dne 20. 4. 2017, a to předmětných nemovitostí v návaznosti na to, že žalovaná jako povinná započala s vyklízením dne 4. 9. 2017, avšak až po lhůtě uložené exekučním titulem. Z listin dále plyne, že žalovaná byla v době zahájení exekučního řízení v prodlení s plněním vymáhané povinnosti, ač mezi účastníky probíhala komunikace ohledně realizace vyklizení se strany oprávněného za nabídnutou úplatu. Žalovaná nevyužila nabídku oprávněného a přistoupila k vyklizení prostřednictvím jiného subjektu ( (jméno) (anonymizováno)). 30 Z výslechu (jméno) (příjmení), jednatele žalobce, provedeného dle § 126a občanského soudního řádu bylo zjištěno, že je zodpovědný za provozní záležitosti, ekonomiku má na starosti jednatel (příjmení) Obchodní jednání nevede, jen dostane informace a podepíše dokumenty. Žalobce koupil od (anonymizováno) (celé jméno žalované) budovu, u níž byly problémy s vyklizením. V budově se totiž nacházely stroje na výrobu tištěných spojů. Ty byly ve vlastnictví třetích osob. Nakonec se budova vyklidila v návaznosti na podanou žalobu. Areál chtěli pronajmout, žalobce dal za něj hodně peněz, ale nebylo to možné, v budově byly ony cizí věci. Podpis pod nájemními smlouvami se (ulice) (anonymizováno) vychází ze společenské smlouvy. V (část obce) má žalobce i další prostory, on tam řešil prohlídky a provozní věci. Nezná (právnická osoba) (anonymizováno) osobně ani pana (příjmení). Ví, že tento pán se byl v (část obce) podívat. Nyní je prostor koupený od žalobkyně pronajat částečně, v menší části je asi rok v nájmu opravce automobilů, v další části pak rovněž asi rok firma vyrábějící obklady na domy. Byl tam i další nájemce, který skončil. Před nimi prostory nikdo další neužíval, neboť nemovitost nebyla předána. Nájemní smlouvy ohledně areálu nyní zpracovává zaměstnanec žalobce pan (příjmení) a posílá je ke schválení právníkům. Mohlo to tak být i v roce 2014. Podpisy pod kopiemi nájemní smlouvy a dodatků prohlásil za vlastní. Nebyl schopen říct, zda byly provedeny v nemovitosti nějaké revize, např. elektřiny. Konstatoval, že tam byly vytrhané kabely, uřezané vodovodní trubky, nebyla přivedena voda k hydrantům. Snad se tam nějak topilo, ale konkrétně neví. Plyn tam byl zaveden. Žalobci nemovitost předával po koupi pan (příjmení). 31 Z výslechu (jméno) (příjmení), jednatele žalobce, provedeného dle § 126a občanského soudního řádu bylo zjištěno, že žalobce koupil nemovitost v (část obce) na úvěr se záměrem ji pronajímat. Už po nákupu byl o pronájem nájem, nájemci na volné části byli rychle sehnáni a pak došlo i k nabízení nevyklizené části. Došlo pak k uzavření smlouvy se (ulice) (anonymizováno) a nastal problém s nevyklizením. Na místě tohoto nájmu stála složitá konstrukce, šlo snad o majetek, u něhož nebyl znám konkrétní vlastník. V případě vyklizení by prostory pronajaté (ulice) (anonymizováno) byly způsobilé k pronájmu. Žalobce nezajímalo, jakým způsobem bude nájemce pronajaté prostory konkrétně užívat. K nájemní smlouvě byly uzavírány dodatky. V té době žalovanou písemně vyzývali k vyklizení, podrobnosti už neví. V červenci 2015 došlo k ukončení nájemní smlouvy. Vyklizení prostor proběhlo až na podzim 2017. Elektřina byla dovedena s jistotou na hranu haly. Zda byla k dispozici přímo v předmětu nájmu, to nevěděl. Pana (příjmení) je provozně-technický manažer u žalobce. Neví, zda právě on měl na starosti (část obce) v rozhodné době. Nepamatoval se, zda byl po 1. 10. 2014 nabízen předmětný prostor k nájmu jinému subjektu. Při jednání se (ulice) (anonymizováno) jednal s panem (příjmení). Nájemné bylo stanoveno na základě obvyklého nájemného v jiných nemovitostech, které žalobce pronajímal. Nemovitosti v (část obce) byly nabízeny k nájmu ústně, na internetu, po známých, telefonicky, někdy dává žalobce na nemovitost ceduli. Na základě čeho se tam objevil pan (příjmení) už neví, stejně jako to, od koho vzešel prvotní kontakt. Celý prostor v (část obce) nebyl volně přístupný. Smlouva se (ulice) (anonymizováno) asi ani nebyla připomínkována právníky. Uzavřel, že v předmětném prostoru mohla být provozována vzorková prodejna. Vyjádřil se k listině na č.l. 77 a to tak, že věci ve vlastnictví třetí osoby byly ve všech prostorech v nákresu uvedených, šlo o výrobní linku na polovodiče, v prostorech byla nejen linka jako taková, ale i nádoby a další příslušenství. Neví, zda (ulice) (anonymizováno) dělala v prostorech nějaké technické zhodnocení. Originál nájemních smluv je někde v archivu, žalobce se několikrát stěhoval. 32 Z výslechu svědka (jméno) (příjmení) bylo zjištěno, že je jednatelem (právnická osoba) (anonymizováno). Někdy v roce 2014 či 2015 měla společnost zájem pronajmout si halu v (část obce). Má totiž provozovny v (obec) a (anonymizováno) (obec) byly vhodným místem k doplnění činnosti. Tehdy měli navíc ambici víc prorazit se stavební chemií, to nakonec realizovali jinak, rozvozem. Někde se dozvěděl, že jsou k dispozici prostory v (část obce), nakonec to nedopadlo. Byl tam, měli se nastěhovat, ale v místě byly nějaké věci a konstrukce, prostory nebyly připravené, takže to celé vyšumělo do ztracena dohodou, natahovalo se to někam do jara, volali si okolo toho s panem (příjmení). Ten mu sliboval připravenost prostor a záležitost odkládal. (ulice) (anonymizováno) měla zájem právě o předmětný prostor. Smlouvy se dělaly, placeno nebylo. Veškerá jednání vedl s panem (příjmení), od něj vzešla cena nájmu i návrh nájemní smlouvy, jím zastupovaná společnost jej neiniciovala, u podpisu smlouvy byli sami. Smlouva se podepisovala u pana (příjmení), byli u toho sami. V místě měl být spíš denní prodej pro řemeslníky a prostor pro vyzvedávání zakázek. Elektřinu potřebovali. Využití bránilo právě nevyklizení a absence rovné podlahy. Předmětem nájemní smlouvy byla snad i nějaká manipulační plocha, kde by se výrobky předávaly. K realizaci jakýchkoliv stavebních úprav vůbec nedošlo. Žádnou fakturu na nájemné nedostal, společnost neplatila ani za energie. Pod smlouvou na č.l. 75-77 poznal svůj podpis. Pokud mu byl předestřen nákres na č.l. 77 p.v., tak (ulice) (anonymizováno) měla mít pronajaty prostory pod čísly 26, 28 a 29, ale tam byly nějaké technologie, regály a zásobníky, byl uvnitř s panem (příjmení). Prostory k řádnému plnění nájemní smlouvy měl připravit žalobce. Konstatoval, že až po vyklizení strojů by bylo patrné, zda jsou podlahy způsobilé pro předpokládanou činnost. 33 Z výslechu svědka (jméno) (příjmení), od roku 2010 zaměstnance žalobce na pozici správce majetku a technika bylo zjištěno, že s žalovanou řešil odkup areálu (příjmení). Byl při předání i vyklízení. Samotnou koupi neřešil, projednával jen technické věci s panem (příjmení). Od něj dostal částečnou technickou dokumentaci, řešili spolu prohlídky, převzetí. Nemovitosti nebyly v dobrém stavu, bylo zde vyřezáno plno materiálu. Při převzetí bylo patrno, že z velké části prostor je vyřezáno topení, mnohde byla vytrhaná elektroinstalace, nacházelo se tam i zařízení sušící linky. Při přebírání se dělala fotodokumentace. Od jednatelů žalobce dostal úkol uvést prostory do obyvatelného stavu, bylo snahou vše pronajmout. O prostory v bodově (anonymizováno) projevil takřka okamžitě zájem (anonymizována dvě slova). Dělaly se střechy, hromosvody, základní úpravy, elektroinstalace. Realizován byl i pronájem (právnická osoba), ale to trvalo jen krátce. Subjekt (anonymizováno) měl zájem i o část, kde bylo technologické zařízení. Dostal tedy úkol připravit k pronájmu i místnosti v budově (anonymizováno). Pan (anonymizováno) přišel se zájemcem (příjmení), pro nějž se upravovaly prostory právě v (anonymizováno). Od pana (příjmení) měl i informaci, že jsou zájemci o další prostory, řešili to s žalovanou, nakonec došlo k podání žaloby na vystěhování. Zájemci o pronájem se hlásí na základě inzerátu či webu přímo jemu či jednateli (příjmení). Větší pronájmy si většinou vyjednává sám pan (příjmení). Jméno (ulice) (anonymizováno) mu nic neříká, nezná ani pana (příjmení). Aktuálně je celá budova (anonymizováno) pronajata. K pronajmutí došlo takřka bezprostředně po vyklizení. Pokud se měl vyjádřit k plánku, který je součástí posudku znalce (příjmení), tak do asi tří měsíců po vystěhování byly pronajaty veškeré prostory označené v plánku jako A a B, dělaly se tam jen úpravy podlah, výši nájemného řešil sám pan (příjmení). Vyslovil odhad, že nájemné mohlo být 80 – 95 000 Kč měsíčně. Nyní je samostatně pronajat prostor [číslo] za nájemné 17 900 Kč bez DPH měsíčně. Prostor C se nepronajímá, mohou jej využívat nájemci k manipulaci. U místnosti 26 se dělala oprava světlíku, u sušičky se dělala elektřina, dále se musela udělat poměrně velká oprava vyrezlého komínu. Nedělaly se opravy či rozvody plynu a vody. Rozvody elektřiny byly udělány v letech 2016 či 2017 ve středním rozsahu. Pokud by se úpravy neudělaly, bylo by možno prostory využít jen ke skladování, kde nevadí chlad. U prostor označených jako B nebyly třeba velké úpravy, v prostorech A byly třeba úpravy větší. Od roku 2014 v rámci své činnosti u žalobce nekomunikoval se všemi nájemci. S většími či nadnárodními totiž jednal sám pan (příjmení) a následně mu předal informace či dokonce nájemní smlouvu. Objekty (anonymizováno) a (anonymizováno) nebyly nikdy na delší dobu odpojeny od elektřiny. Nacházel se zde centrální kohout vody. Některé místnosti byly bez elektriky, chodili do nich s baterkami. V budově (anonymizováno) započaly úpravy bezprostředně po předání. U (anonymizováno) na podzim 2014 začala oprava střechy, předtím se objekt zabezpečoval. Naopak v budově (anonymizováno) byli nájemci už od podzimu 2014. U budovy (anonymizováno) registroval prvého nájemce až v průběhu roku 2015, zpočátku zde probíhalo jen krátkodobé skladování. V budově (anonymizováno) měl prostory pronajaty subjekt (právnická osoba), měl zde stavební materiál, dále zde jiný subjekt skladoval náhradní díly a prováděl lehké karosářské práce. Celý prostor byl na počátku uzavřeným areálem (anonymizováno), snažili se o lepší zpřístupnění, dnes jde o otevřený areál s drobným omezením vrátnice. U budovy (anonymizováno) se musely předělávat podlahy, šlo o beton na písku, který praskal a musel se vybourávat. U budovy (anonymizováno) začali zabezpečovacími opravami – zatékání střechou, utěsnění otvorů. Větší úpravy se dělaly, až když přišel (anonymizováno). Byl u předání prostor tomuto subjektu, dále předával prostor panu (příjmení) a s panem (příjmení) pak prostor (anonymizováno) (příjmení). Je možné, že by byla jednatelem žalobce sjednána nájemní smlouva, o níž by nevěděl. Pokud by šlo o situaci, kdy by nájemce prostory tzv. zabydlel, tak toto vyloučil. 34 Z výslechu svědka (příjmení) (jméno) (příjmení) bylo zjištěno, že s pány (příjmení), (příjmení) a (příjmení) jednal v situaci, kdy pro žalovanou řešil prodej areálu v (část obce). Ten už od roku 2012 nabízel, v budovách se nacházely věci třetích osob, problémem byl i technický stav a přístup k nemovitosti. Demontáž věcí provedly částečně (anonymizována dvě slova), pak bylo vyklízení přerušeno, neboť vlastníkem části zařízení byla ruská společnost. Po odvozu části strojního zařízení byly prostory zbavené zařízení běžně dostupné. Banka jako zajištěný věřitel se dále vyjadřovala ke kupní ceně, nabídky zájemců byly mnohdy nižší. Problémem byl i přístup k nemovitostem. Prohlídky probíhaly s baterkou, světla nesvítila. Před prohlídkou se museli legitimovat na vrátnici, bez toho se nešlo do areálu dostat. Pak projevil zájem žalobce, proběhly prohlídky, došlo k uzavření kupní smlouvy. V nemovitostech zůstala část techniky, v kupní smlouvě bylo dojednáno bezplatné uložení do konce roku 2014. V době předání, kdy u samotného předání on fyzicky nebyl, nebyla nemovitost dle jeho názoru způsobilá k pronajímání, naposledy byl v místě bezprostředně před předáním. Pak se ještě podílel na sestavení rozpočtu ohledně vyklizení zbývajícího zařízení, toto nebylo realizováno. Řešilo se i to, že by se nádrže mohly přesunout na vhodnější místo někam ke vchodu. Pan (anonymizováno) mu nikdy neříkal, že by měl nějakého vážného zájemce o pronájem prostoru. Řešili pouze zvětšení vrat z důvodu vystěhování zbytku zařízení, to by totiž umožnilo dostat ven nádrže. Větší část uložených věcí třetích osob byla odmontována a odvezena, zůstala jen část věcí ve střední části. V době uzavření kupní smlouvy byla odpojena elektřina, voda, netopilo se zde. Plyn byl doveden jen na patu budovy. Do budovy zatékalo, z prostor od vlečky do ní vnikali bezdomovci, nefungovalo osvětlení, částečně byla poškozena i podlaha, byly zde fundamenty kotle a fundamenty strojů. Mezi oddělenými prostory mnohde chyběly dveře. Problém spatřoval i v tom, že tam byla závislost na vnitřních dodavatelích energií, nemovitost neměla svou vlastní trafostanici. Na plánku založeném ve spise na č. l. 183 označil písmenem„ Z“ místo, kde do budovy zatékalo, jako„ S1“ pak místo, kde zůstaly 4 nádrže, jako„ S2“ prostor s vertikální linkou. Jako„ V“ označil na témže plánku vrata. Pokud mu byly soudem předestřeny fotografie z CD na č. l. 161, tak uzavřel, že stav na nich odpovídá tomu, kdy byl v areálu naposledy. 35 Proveden byl i důkaz fotografiemi a snímky obrazovek, které předložil vedlejší účastník (CD na č. l. 161). Ty zobrazují 1) fotografie z roku 2017, kdy stav na těchto fotografiích je v zásadě shodný jako na snímcích přiložených k posudku znalce (příjmení). Ze 2) snímků internetových prezentací inzerátů z června a července 2017, bylo zjištěno, že žalobce nabízel k pronájmu skladové prostory, totéž pak vyplývá ze snímků internetových prezentací inzerátů ze 3) srpna 2020. 36 Z ostatních listin založených stranami do spisu soud neučinil žádná zjištění potřebná pro rozhodnutí či byly skutečnosti z nich vyplývající zjištěny jinými důkazy výše popsanými. 37 Dle § 37 insolvenčního zákona insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení. 38 Závěr soudu je následující. 39 Pro vznik odpovědnosti insolvenčního správce (která je odpovědností bez zřetele na zavinění, tedy tzv. objektivní odpovědností) je tedy třeba s ohledem na právní úpravu citovanou v předchozím bodě splnění následujících předpokladů: 1) porušení povinnosti při výkonu funkce insolvenčního správce, 2) vznik škody, 3) příčinná souvislost mezi porušením povinnosti při výkonu funkce insolvenčního správce a vznikem škody. 40 Správce se přitom může odpovědnosti za škodu zprostit, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení (§ 37 odst. 1 věta druhá insolvenčního zákona). 41 Žalovaná se snažila odpovědnosti zprostit právě s poukazem na závěr uvedený v předchozím odstavci. Poukazovala na skutečnosti, které jsou citovány v bodě 2. 42 Dle soudu se jí podařilo v řízení prokázat, že škodě vzniklé žalobci opravdu nemohla zabránit, byť vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možno požadovat. Postupovala s odbornou péčí. 43 Žalovaná totiž jako insolvenční správkyně zpeněžovala nemovitost, v níž se nacházely movité věci ve vlastnictví třetí osoby. K prodeji předmětných nemovitostí došlo 26. 6. 2014, a to na základě pokynu (sic!) zajištěného věřitele. 44 Z provedeného dokazování je zřejmé, že se žalovaná snažila zajistit kompletní vyklizení těchto věcí z nemovitosti tak, jak se žalobci smluvně zavázala. Nesnažila se nijak vyřešení věci oddálit, vyhnout se mu. To, co bylo možné, tak nechala vyklidit. Obtížně demontovatelné součásti následně z důvodu nesoučinnosti třetí osoby sepsala do majetkové podstaty dlužníka a informovala vlastníka o možnosti podat vylučovací žalobu. Společnost (anonymizována dvě slova) pak využila svého práva a podala žalobu o vyloučení obtížně demontovatelných věcí movitých z majetkové podstaty, tedy se přihlásila k tomu, že se považuje za jejich vlastníka. Tím pádem další postup žalované závisel na výsledku incidenčního sporu, přičemž se zcela ve shodě se svým předchozím chováním i za této situace snažila o to, aby incidenční spor skončil rychle (viz přípis citovaný pod bodem 28), komunikovala nadále s žalobcem i s ruským subjektem a vyjádřila připravenost vyřešit incidenční spor smírně či vynětím věcí z podstaty (viz e-mail citovaný v bodě 10). Snažila se prostřednictvím (anonymizováno) (příjmení) dosáhnout i toho, aby v nemovitosti zůstávající zařízení bylo sestěhováno tak, aby žalobci co nejméně bránilo ve výkonu vlastnického práva. 45 Už samy závěry uvedené v bodech [číslo] by dle soudu vedly k zamítnutí žaloby. 46 Nicméně soud považuje za vhodné vyjádřit se i k argumentaci vystavěné žalobcem. 47 O odpovědnosti žalované za vznik škody ve formě ušlého zisku žalobce by se dalo hovořit v případě, že by žalobce jako pronajímatel měl skutečně reálnou možnost v určitém období předmětný prostor pronajmout a pouze protiprávní jednání žalované by mu to znemožnilo. Této premise, vycházející například z rozhodnutí Nejvyššího soudu z 26. 11. 2009, sp. zn. 25 Cdo 5374/2007, odpovídalo poučení poskytnuté soudem žalobci a následná žalobcova reakce spočívající v předložení kopie nájemní smlouvy zmíněné v bodě 12. 48 V prvé řadě je třeba se vypořádat se samotnou nájemní smlouvou předloženou žalobcem i přes výzvy soudu toliko ve fotokopii. 49 Je třeba uvést, že občanský soudní řád nestanovuje soudu povinnost provádět důkazy pouze originály listin a ačkoli jsou originály listin obecně jako důkazní prostředek vhodnější, než jejich neověřené kopie, a soud by se, pokud pro to nejsou závažné důvody, neměl při dokazování spokojit pouze s fotokopií listiny, nelze takový postup prohlásit za odporující zákonu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu z 4. 10. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3895/2016). 50 Nicméně v dané věci byl v návaznosti na námitky žalované ohledně věrohodonosti nájemní smlouvy s žádostí o předložení originálu smlouvy osloven nejen žalobce, ale i druhá smluvní strana ( (ulice) (anonymizováno)). Ani jedna smluvní strana (sic!) nebyla schopna originál smlouvy předložit. Byť tedy slyšený svědek (příjmení) a jednatelé žalobce hovořili o tom, že nájemní smlouva byla uzavřena v písemné podobě a svědek (příjmení) prohlásil o podpisu pod kopií smlouvy, že jde o jeho vlastní signaturu, má soud pochybnosti o tom, že nájemní smlouva byla uzavřena v takové podobě (zejména pokud jde o rozsah předmětu nájmu a nájemné), v jaké byla do spisu založena, a to z následujících důvodů. 51 Nebytové prostory měly být ze strany žalobce pronajaty (ulice) (anonymizováno) dne 1. 10. 2014, a to s účinností od 1. 1. 2015. Přitom byly nabídnuty žalobcem dne 27. 11. 2014 k pronájmu žalované, aniž by se v nabídce objevilo cokoli o tom, že už je k nim uzavřen jiný nájemní vztah. Ze strany žalobce se informace o pronajmutí prostor poprvé objevuje až v dopise z 18. 7. 2017 (jeho obsah viz bod 22). 52 Dále je třeba uvést, že znalci (příjmení) nebylo před zpracováním znaleckého posudku na obvyklé nájemné zjevně nic žalobcem jako objednatelem řečeno o tom, že prostory byly v době předchozí pronajaty (viz jeho výslech i posudek samotný na straně 6). Přitom taková skutečnost by bezesporu byla relevantním podkladem pro objektivní zpracování znaleckého posudku na obvyklé nájemné, neboť sám znalec vypověděl, že se vždy ptá, zda na oceňovaný prostor nájemní smlouvy jsou uzavřeny a uvedl při výslechu a už i do posudku samotného, že nájemní smlouvy mu nebyly předloženy. I z toho plyne pochybnost o tom, že předmětné prostory byly pronajaty tak, jak by mělo vyplývat z žalobcem předložené kopie nájemní smlouvy. 53 Z provedeného dokazování dále vyplývá, že mezi účastníky byla vedena rozsáhlá komunikace (viz body [číslo], 25), aniž by v ní existence nájemního vztahu mezi žalobcem a (ulice) (anonymizováno) byla kdy před 18. 7. 2017 zmíněna, zejména ve vazbě na tvrzené dodatky k nájemní smlouvě uzavírané, z nichž zcela jasně matematicky vyplývá, jaké nájemné mělo žalobci ucházet posouváním data naplnění („ zabydlení“ a placení nájemného) nájemní smlouvy. Naopak žalobce svá tvrzení o pohledávce vůči žalované opíral při korespondenci s ní výhradně o posudek znalce (příjmení), a to i v době po 1. 10. 2014. 54 Pochybnosti o tom, že skutečně došlo k uzavření nájmu v podobě, tak jak vyplývá z předložené kopie nájemní smlouvy, spatřuje soud i v tom, že v nájemní smlouvě je uvedeno, že náklady na úpravu pronajatých prostor (na vzorkovou prodejnu a sklad) bude hradit nájemce, avšak svědek (příjmení), jako zástupce nájemce uvedl, že toto měl zajistit žalobce. K uzavření smlouvy, kterou nemovitosti nabyl žalobce, došlo 26. 6. 2014 a nájemní smlouva se (ulice) keramikou měla být uzavřena 1. 10. 2014. Přitom svědek (příjmení) uvedl, že u místnosti 26 se po předání žalovanou prováděla oprava světlíku, v místě u sušičky se dělala elektřina, dále velká oprava vyrezlého komínu. Naopak se nedělaly opravy či rozvody plynu a vody. Rozvody elektřiny se prováděly až v letech 2016 či 2017. Pokud by se úpravy neudělaly, tak by prostory byly způsobilé jen ke skladování, kde nevadí chlad. Připustil, že u prostor označených jako B nebyly třeba velké úpravy, ale v prostorech A byly třeba úpravy větší. Ostatně svědek (příjmení) pověděl, že u předmětné budovy (anonymizováno) začala až na podzim 2014 oprava střechy, předtím se objekt zabezpečoval. Větší úpravy se dělaly, až když přišel (anonymizováno) (tedy po 1. 11. 2014). (právnická osoba) měl prostory pronajaty za účelem skladování. I z toho plynou ve spojení s dalšími dílčími závěry pochybnosti o tom, že nájemní smlouva byla skutečně uzavřena tak, jak byla v kopii předložena. O nedobrém stavu nemovitosti se zmínil i jednatel (příjmení). 55 Další pochybnosti vyplývají i z toho, že dle předložené kopie nájemní smlouvy měl být rozsah pronájmu mnohem větší (cca 1370 m2), než při výslechu svědek (příjmení) uvedl a na přílohovém plánku označil (prostory 26, 28, 29, tedy cca 600 m2). Soud pro úplnost uvádí, že do tohoto porovnání nezahrnuje manipulační plochu. 56 Třeba uvést i to, že svědci (příjmení) a (příjmení) hovořili o tom, že prostory byly přístupné přes vrátnici, kde se prováděla kontrola osobních dokladů a vozidel. I to tedy dílčím způsobem svědčí pro to, že v prostorech by obtížně mohla fungovat vzorková prodejna a vede tedy soud k další pochybnosti o tom, že skutečně došlo k nájmu tak, jak vyplývá z předložené kopie nájemní smlouvy. 57 Nelze přehlédnout ani to, že v červenci 2014 byly předmětné nemovitosti odpojeny od přívodu elektrické energie, plynu i vody. Voda a plyn byly dovedeny toliko na patu budovy. Do budovy zatékalo, z prostor od vlečky do ní vnikali bezdomovci, nefungovalo osvětlení, zčásti byla poškozená i podlaha (viz zjištění učiněná z výslechu svědka (příjmení) uvedená v bodě 35). Soud v této souvislosti podotýká, že svědek (příjmení) nebyl ničím a nikým v řízení znevěrohodněn a dodává, že jde o osobu, která nemá zájem na výsledku sporu. Tedy jej soud považuje za věrohodného. Ostatně skutečnosti zjištěné z jeho výslechu korespondují i s poznatky zjištěnými z výslechu svědka (příjmení) (viz bod 33), jenž uvedl, že rozvody elektřiny se prováděly v průběhu let 2016 až 2017 a opravy rozvodů plynu a vody prováděny nebyly. 58 Pokud jde o zjištění učiněná z výslechu svědka (příjmení), jehož soud považuje jak výše uvedeno za věrohodného, tak třeba ještě doplnit, že zakreslil do plánku na č.l. 183 umístění uvnitř zůstávajících věcí, přičemž při porovnání tohoto plánku s přílohou smlouvy se (ulice) keramikou je zřejmé, že 4 kusy nádrží zasahovaly toliko do části (sic!) místnosti [číslo] vertikální linka pak do místnosti [číslo]. Je tedy zřejmé, že i kdyby místnost [číslo] byla považována za cele obsazenou, tak by zataraseny byly prostory o výměře cca 520 m2 (269,7 m2 je výměra místnosti 26 a 252,9 m2 je výměra místnosti [číslo] kterou však (ulice) (anonymizováno) neměla dle svědka (příjmení) mít vůbec pronajatu). Ostatně to, že 4 kusy nádrží zabíraly jen část místnosti [číslo] je zřejmé i z fotografie pořízené znalcem (příjmení), kterou přiložil k posudku. 59 Souhrnný závěr učiněný z dílčích závěrů v bodech [číslo] je tedy následující. Dle soudu se žalobci i přes poučení nepodařilo prokázat, že prostory mohly být a skutečně byly reálně pronajaty v rozsahu, tak jak vyplývá z předložené kopie nájemní smlouvy a pouze protiprávní jednání žalované mu to znemožnilo. To byl přitom nezbytný předpoklad odpovědnosti žalované ve smyslu judikátu citovaného v bodě 47. 60 [příjmení] dodat, že tímto závěrem soud nezpochybňuje to, že pro žalobce šlo o složitou situaci, kdy koupil nemovitost, u níž se prodávající zavázala ji cele vyklidit a k vyklizení došlo až s časovým odstupem. Nicméně je zřejmé, že jako vzorková prodejna by prostor nemohl být s ohledem na stavebně technický stav (viz závěry v bodech 52) pronajat ani nebýt umístěných movitých věcí, přičemž toto bylo zřejmé už v okamžiku předání nemovitosti žalobci. 61 Tedy soud žalobu zamítl. 62 Pro úplnost se sluší dodat, že problém v hodnocení věrohodnosti nájemní smlouvy nespatřuje soud v tom, že do spisu byla založena až po poučení žalobce dle § 118a občanského soudního řádu. Není nijak neobvyklé, že procesní postoj účastníka řízení se právě v návaznosti na soudem poskytnuté poučení změní, tak jako tomu bylo v dané věci. Rovněž tak neshledává soud obtíž v tom, že svědek (příjmení) nevěděl o nájemní smlouvě se (ulice) (anonymizováno), neboť nebyl osobou, která by byla odpovědna za veškeré nájemní vztahy v předmětné nemovitosti (zejména viz zjištění v bodě 52) a zajisté se mohlo stát i to, že některé nájemní smlouvy byly uzavřeny i jednatelem žalobce bez toho, aby se taková informace ke svědkovi dostala. Ostatně koresponduje to s tím, že zástupce (ulice) (anonymizováno) (příjmení) popsal, že jednal o pronájmu přímo s jednatelem žalobce. 63 O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. 64 Soud neshledal důvody pro aplikaci § 150 občanského soudního řádu. 65 Účelně vynaložené náklady jsou u úspěšné žalované představovány odměnou advokáta dle § 9 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen vyhláška) v rozsahu 7 x 16 020 Kč (vypočteno z punkta 1 922 993 Kč) za převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, porady s klientkou dne 30. 6. 2020, 16. 9. 2020, účast na jednáních soudu 31. 8. 2020, podání ve věci samé z 22. 9. 2020 a 1. 12. 2020, odměnou advokáta dle § 9 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen vyhláška) v rozsahu 3 x 10 580 Kč (vypočteno z punkta 569 000 Kč) za účast na jednáních soudu 20. 4. 2021 a 18. 5. 2021, sepis závěrečného návrhu, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky za výše specifikované úkony, tj. 10 x po 300 Kč, cestovným 2 543,25 Kč + 2 543,25 Kč + 2 423 Kč (vždy trasa (obec) - (obec) a zpět, průměrná spotřeba automobilu doložena technickým průkazem vozu, cena pohonných hmot dle vyhlášky 358/2019 Sb. pro cestu v roce 2020 a dle vyhlášky 589/2020 Sb. pro cesty v roce 2021), náhradou za čas strávený na cestě k jednání soudu dle § 14 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. v rozsahu 3 x 7 půlhodin po 100 Kč, dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak náleží k odměně a náhradám částka představovaná daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. 66 Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce žalované (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 67 U úspěšného vedlejšího účastníka jsou účelně vynaložené náklady představovány náhradou nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a vyhlášky č. 254/2015 Sb. v rozsahu 6 x 300 Kč, cestovným celkem 4 365 Kč (třikrát vždy trasa (obec) - (obec) a zpět, průměrná spotřeba automobilu doložena technickým průkazem vozu, cena pohonných hmot dle vyhlášky 358/2019 Sb. pro cestu v roce 2020 a dle vyhlášky 589/2020 Sb. pro cesty v roce 2021). 68 V souladu s § 148 občanského soudního řádu soud uložil usnesením vtěleným do rozsudku neúspěšnému žalobci nahradit státu náklady představované náhradou vyplacenou (jméno) (příjmení) (částka 1 100 Kč vyplacená dle usnesení č.j. 15 C 363/2018-191 z 29. 4. 2021).