15 C 53/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Turečkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátem sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený dne Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 2/0 zastoupený Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 advokátkou sídlem Adresa zainteresované osoby 3/0 o vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se spoluvlastnictví , Jméno zainteresované osoby 0/0, , narozené , datum, a , Jméno zainteresované osoby 2/0, , narozeného , datum, k pozemku označenému jako stavební parcela číslo , hodnota, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , objekt bydlení (nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u Katastrálního úřadu pro , adresa, .

II. Výlučným vlastníkem pozemku označeného jako stavební parcela číslo , hodnota, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, objekt bydlení (nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u Katastrálního úřadu pro , adresa, se stává , Jméno zainteresované osoby 2/0, , narozený , datum, .

III. Žalovaný je povinen do 7 dnů ode dne právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni vypořádací podíl 2 550 000 Kč.

IV. Mezi účastníky navzájem nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna nahradit České republice náklady řízení ve výši 6 938 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Pardubicích číslo 19-625561/0710 pod variabilním symbolem 1511005321.

VI. Žalovaný je povinen nahradit České republice náklady řízení ve výši 6 938 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Pardubicích číslo 19-625561/0710 pod variabilním symbolem 1511005321. 1 Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k pozemku označenému jako stavební parcela číslo , hodnota, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , objekt bydlení (nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u Katastrálního úřadu , adresa, , dále v odůvodnění i jen „nemovitost“). Po celou dobu řízení setrvávala na stanovisku, že nemovitost má být přikázána do jejího výlučného vlastnictví s povinností zaplatit žalovanému vypořádací podíl. Spoluvlastnický podíl 3/4 koupila za cenu 1 200 000 Kč od otce svého přítele a jeho dvou strýců, z nichž každý vlastnil čtvrtinový podíl a dům neobýval. V době, kdy nabyla spoluvlastnický podíl, byl dům využíván k bydlení toliko , jméno FO, a jejím manželem, který dům po úmrtí manželky v listopadu 2020 obývá dosud. Od poloviny roku 2020 se snažila nabýt celou nemovitost. Následně se snažila se žalovaným v listopadu 2020 dohodnout na rozsahu a placení rekonstrukce nemovitosti. Snažila se dále vyřešit i otázku, že otec žalovaného užívá nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalovaný jí v souvislosti s tím sdělil, že v případě rekonstrukce se jeho rodiče nikam stěhovat nebudou s tím, že v jimi užívané části se nic rekonstruovat nebude, neboť on si to nepřeje. Pokud se snažila dosáhnout toho, aby nemovitost byla využívána v rozsahu spoluvlastnických podílů, tak žalovaný navrhl rozdělit dům na bytové jednotky s tím, že si nechá prostory, kde bydlí jeho rodiče a rozhodně se nebude finančně podílet na opravách zbytku nemovitosti, jen na opravách společných částí. S rozdělením na bytové jednotky nesouhlasila. Následně ze schůzek vyplynulo, že se účastníci nemohou dohodnout na běžné správě. Nejsou schopni se domluvit ani na hospodaření se společnou věcí. Není mezi nimi možná ani dohoda na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Tedy nemá zájem na dalším trvání spoluvlastnictví.2 Žalovaný ve vyjádření k žalobě konstatoval, že žalobkyně čekala s nabytím spoluvlastnického podílu na dobu, kdy bude zrušeno zákonné předkupní právo spoluvlastníků. Následně žádala o odkoupení podílu matku žalovaného. Ta z důvodu nátlaku na ni darovala svůj spoluvlastnický podíl jemu. Konstatoval, že v nemovitosti žije 57 let jeho otec a o nemovitost se stará. Své stanovisko ohledně dalšího osudu nemovitosti žalobkyni jasně deklaroval v prosinci 2020 a uvedl i postoj ohledně oprav nemovitosti. Opravy nevyloučil s tím, že musí ale být realizovány za obvyklou cenu a budou probíhat postupem dle stavebního zákona. Dále uvedl, že je třeba přihlédnout k tomu, že žalobkyně nabyla podíl na nemovitosti kupní smlouvu na základě svého svobodného rozhodnutí. V době koupě podílu jí byl znám stav nemovitosti. Navrhl zrušení spoluvlastnictví rozdělením na jednotky s tím, že se stane vlastníkem jednotky v prvním nadzemním podlaží na západní straně objektu, kterou nyní obývá jeho otec. Pro případ, že by soud nerozhodl o rozdělení se vznikem jednotek, tak navrhl, aby nemovitost byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví, neboť v ní chce zůstat, narodil se tam, strávil zde dětství, žije zde jeho otec a on sám chce využít nemovitost pro své potomky.3 Z provedených důkazů učinil soud následující pro věc podstatná zjištění:4 Ze shodných tvrzení účastníků i výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti 3/4 k nemovitosti, žalovaný v rozsahu 1/4.5 Z dopisu datovaného 2. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně učinila žalovanému návrh na odkoupení spoluvlastnického podílu k nemovitosti za cenu 400 000 Kč na základě tržního ocenění vypracovaného realitní znaleckou kanceláří , právnická osoba, ze dne 20. 11. 2020 a dále nabídla právo užívání stávajícího bytu pro otce žalovaného s nájemní smlouvou ve výši 55 Kč za metr čtverečný plus energie, a to do zahájení rekonstrukce s tím, že po dobu rekonstrukce nebude nájemné požadováno a po rekonstrukci pak bude nájemné činit 100 Kč za metr čtverečný plus další poplatky, a to na dobu neurčitou, případně i výměna bytu za menší. Jako alternativu nabídla i zřízení věcného břemene na dobu dožití.6 Žalobce reagoval dopisem, z nějž bylo zjištěno, že navazuje na schůzku z 15. 11. 2020, při níž se účastníci viděli podruhé a na níž byl žalobkyní a panem , Anonymizováno, seznámen s plánovanou rekonstrukcí a laickým odhadem nákladů. Konstatoval, že dne 22. 11. 2020 poslal e-mailem panu , Anonymizováno, soupis prací, ale reakci neobdržel, přesto projektantovi podklady odeslal a očekává cenovou nabídku. Konstatoval, že nebude s prováděním jakýchkoliv prací souhlasit do doby stavebního povolení či souhlasu vydaného příslušným stavebním úřadem. Uzavřel, že jako nejlepší řešení se mu jeví vymezení bytových jednotek na základě prohlášení vlastníka.7 Z cenové nabídky společnosti , právnická osoba, . bylo zjištěno, že na základě žádosti žalovaného zpracovala společnost 18. 6. 2021 cenovou nabídku na vybudování schodiště s cenou 306 948 Kč bez DPH.8 Z dopisu z 28. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně se na žalovaného obrátila ohledně vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání spoluvlastnického podílu, žalovaný reagoval dopisem z 14. 7. 2021 tak, že požadavek odmítl a důvody vysvětlil.9 Z dopisu z 30. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný oslovil žalobkyni s požadavky ohledně zimní údržby a topení.10 Z dopisu žalovaného ze dne 16. 7. 2021, který žalobkyně převzala následujícího dne, bylo zjištěno, že je reakcí na vyrozumění o potřebě rozhodnout o správě společné věci ze dne 3. 7. 2021. Uvedl, že do doby rozhodnutí soudu nechce nijak zasahovat do objektů ve dvoře. Dále podrobně popsal zastřešení prostor mezi dřevníkem a zděným plotem, kůlnu a přístřešek mezi objektem dřevníku a kůlny s tím, že jako minoritní spoluvlastník nevidí jediný důvod k demolici. Vyjádřil se k problematice užívání garáže, skladu, vjezdu do dvora, vejminku, prádelky, dřevníku, sklepa, kotelny s tím, že pokud žalobkyně bude chtít demolici i přes jeho nesouhlas provést, podá na ni trestní oznámení pro poškození cizí věci a porušení domovní svobody a bude požadovat náhradu škody.11 Ze zápisu ze dne 17. 7. 2021 (záznam o rozhodnutí spoluvlastníků o správě společné věci) bylo zjištěno, že ohledně demolice nepovolené stavby, navazující kůlny, termínu pro vyklizení nepovolené stavby do 31. 8. 2021, realizace demolice a odstranění nepovolené stavby do 30. 12. 2021, realizace demolice a odstranění kůlny užívání společných prostor – garáže, a skladu, sklepa číslo 1, sklepa číslo 2 hlasovali účastníci rozdílně. Shoda v hlasování je ohledně užívání společných prostor od 1. 8. 2021 u místnosti číslo 2 - vejminek, místnosti číslo 3 - prádelka, místnosti číslo 4 - dřevník, pravidel pro přístup do garáží i místnosti číslo 1 pro závoz uhlí a dřeva a ohledně uvolnění garáže dvakrát ročně pro závoz dřeva do dřevníku.12 Z prvé části znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že předpokládané náklady na vybudování čtyř bytových jednotek v domě jsou cca 1 300 000 Kč. V případě vzniku čtyř jednotek se bude jednat o bytový dům, což podléhá ohlášení příslušnému stavebnímu úřadu. Varianta tří bytových jednotek navrhovaná žalovaným, bez zásahu do venkovního pláště domu, tedy s venkovním schodištěm, je možná, vyžadovalo by to souhlasné stanovisko stavebního úřadu. Pro vybudování tří bytových jednotek dle návrhu žalovaného by bylo nutno vybudovat venkovní schodiště a za předpokladu zachování stávající dispozice druhé vnitřní schodiště. Náklady na zbudování venkovního schodiště v částce 370 000 Kč včetně DPH považuje za přiměřené; náklady na vybudování vnitřního schodiště za druhým nadzemním podlažím předpokládá ve výši cca 180 000 Kč. Vymezení jednotek není důvodem ke stavebním úpravám. Tedy, aby nově vytvořené prostory mohly být užívány jako samostatné (se sociálním zázemím, kuchyňskou linkou a elektroinstalací), tak minimální náklady na vymezení dvou bytových jednotek dle návrhu žalovaného by činily 950 000 Kč. Předpoklad, aby velikost jednotek přesně odpovídala stávajícím spoluvlastnickým podílům je nereálný, lze se mu však velmi přiblížit. V prvním nadzemním podlaží lze vytvořit jednu jednotku, k dispozici je stávající sociální zázemí, tudíž předpokládal zachování stávajícího způsobu odvětrání. Neshledal jako problematické vybudovat druhou toaletu, například místo spíže. Odvětrání sociálního zázemí ve druhém nadzemním podlaží lze bez problémů vyvést do půdního prostoru a následně nad střechu. Pokud má kvantifikovat náklady na rozdělení na bytové jednotky, včetně provedení hydroizolace, podřezání domu, nové rozvody elektřiny, měřidla elektrické energie, vytápění pro každou jednotku, zařízení pro zajištění teplé užitkové vody, nové rozvody topení a odpadů s ohledem na nutnost vybudování koupelen v navrhovaných bytových jednotkách, tak náklady na tyto stavební úpravy předpokládá ve výši minimálně 1 300 000 Kč. S ohledem na dispoziční řešení domu, a to zejména dispozici centrální chodby v prvním nadzemním podlaží, vnitřní schodiště do druhého nadzemního podlaží a schodiště na půdu a umístění vedlejších staveb nelze provést reálné rozdělení nemovitosti. Při výslechu u soudu uvedl, že při stanovování nákladů na vybudování jednotek vycházel z nákladů kalkulovaných u výměny bytových jader v bytě, vycházel ze standardních cen, které se k němu v rámci znalecké praxe dostávají. Podstatou dělení na jednotky je dělení administrativní, nikoliv provádění stavebních úprav. Při uvažování rozdělení na jednotky uvažoval náklady na vybudování samostatných měřidel elektřiny a vody. Počítal samozřejmě s náklady na vybudování rozvodů.13 Znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 28. 8. 2023 (druhá část posudku) byla stanovena obvyklá cena nemovitosti částkou 3 400 000 Kč.14 Čestnými prohlášeními , jméno FO, a , jméno FO, žalobkyně prokázala, že tito jako její synové deklarovali v březnu 2021 (tehdy byly jejich podpisy pod prohlášeními ověřeny) zájem bydlet v nemovitosti.15 Z projektu rekonstrukce, nabídky stavebních prací , jméno FO, , cenové nabídky topenáře , jméno FO, a cenové nabídky na opravu střechy plyne, že žalobkyně poptala a nechala si nacenit opravu střechy, rekonstrukci topení a stavební práce v nemovitosti.16 Výpisy z účtů oba účastníci v závěru řízení deklarovali připravenost vyplatit vypořádací podíl (žalobkyně cele z vlastních prostředků, žalovaný částečně i prostředky na účtu svého otce).17 Z ostatních listin založených stranami do spisu soud nečinil žádná zjištění potřebná pro rozhodnutí, neboť skutkový stav potřebný pro rozhodnutí byl dostatečně zjištěn důkazy zmíněnými výše a zjištěními z nich učiněnými tak, jak jsou výše popsána. Soud z tohoto důvodu neprováděl další důkazy navržené účastníky. Provedení takových důkazů shledal jako nadbytečné, neboť důkazy výše popsanými byla učiněna dostatečná zjištění.18 Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (občanský zákoník) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.19 Podle § 1144 odst. 1 a 2 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.20 Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.21 Po provedeném dokazování soud spoluvlastnictví zrušil, neboť žalobkyně neměla zájem ve spoluvlastnictví setrvávat a z dalších okolností popsaných níže je zřejmé, že není žádoucí spoluvlastnictví zachovat ani v jiné kvalitě, tedy po provedení reálného rozdělení nemovitosti nebo rozdělení na jednotky.22 Pokud jde o reálné rozdělení nemovitosti či její rozdělení na jednotky, lze uvést v návaznosti na závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, (resp. částí posudku, která se týká rozdělení nemovitosti), že reálné rozdělení není možné a problematické je rozdělení na bytové jednotky.23 Nikoli nevýznamným důvodem pro nerealizování rozdělení jsou vedle závěrů znalce i nedobré vztahy mezi spoluvlastníky. O důležitých otázkách komunikují jen písemně (včetně řešení otázek údržby). Byť se i za pomoci klidu řízení a setkání s mediátorem snažili dosáhnout smírného vyřešení věci, nepodařilo se jim to. To, že situace mezi nimi není ideální, plyne i z odlišného náhledu na reálné rozdělení, způsob případných úprav a údržby nemovitosti (viz hlasovací protokol popsaný v bodě 11).24 Tedy rozdělení nemovitosti by jen generovalo další dílčí konfliktní situace a s velkou mírou pravděpodobnosti i soudní spory (například ohledně nadužívání podílu či údržby), což jistě není žádoucí ani pro žalovaného, který pro reálné rozdělení plédoval. Ostatně úkony a stavební práce, které by musely být realizovány v rámci rozdělení na jednotky nebo při reálném rozdělení, by se negativně dotkly života otce žalovaného, který v nemovitosti na základě souhlasu žalovaného žije, přičemž jde o osobu vysokého věku.25 Cena nemovitostí byla zjištěna znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, (konkrétně částí posudku, která se týká obvyklé ceny). K takto písemně podanému posudku neměly strany výhrady, výslech znalce nežádaly. Dle soudu znalecký posudek (byť představovaný jen písemným zpracováním materie) je úplný, neboť závěry v něm uvedené jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu, znalecký úkol byl v zadaném rozsahu vyčerpán. Znalec dále přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů (viz stanovisko Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpj 41/1979, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 1/1981, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001).26 Nemovitost soud přikázal žalovanému, a to z následujících důvodů.27 Kritérií pro přikázání věci spoluvlastníku je velké množství. Vzájemně se doplňují, ale i překrývají či jsou spolu v určitém menším či větším rozporu. Obecně jsou závěry ohledně jednotlivých kritérií a celkový závěr shrnuty v tomto odstavci. Pakliže je potřebné se jednotlivými otázkami zabývat podrobněji, činí to soud v dalších bodech odůvodnění. Soud si je vědom, že žalobkyně stála po celou dobu řízení o přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, přičemž na její straně existují a byla prokázána důležitá kritéria, kterými jsou zejména majoritní podíl, solventnost pro vyplacení náhrady, zájem do budoucna v nemovitosti uspokojovat své bytové potřeby. Nicméně v poměrech dané věci, s přihlédnutím k mnoha specifickým okolnostem převažují okolnosti jiné, svědčící pro přikázání žalovanému. Mnohá kritéria pak svědčí oběma účastníkům. Solventnost byla prokázána oběma účastníky. Žalovanému nelze klást nějak významným způsobem k tíži, že doklady ohledně solventnosti opatřoval až v závěru řízení, už jen s ohledem na to, že jeho procesní postoj byl setrvale takový, že chtěl spoluvlastnictví zachovat v podobě rozdělení nemovitosti. Stejně tak oba účastníci jasně a srozumitelně formulovali představu, co s nemovitostí hodlají činit po skončení sporu. Těžko přitom vést dokazování k tomu, co má teprve nastat, ale také nastat vůbec nemusí, právě s ohledem na nakonec jiný výsledek sporu, než účastník předpokládá. Nicméně pokud v domě historicky bydlel otec žalovaného a žalovaný sám v domě vyrůstal (soud si je vědom, že k tomu dokazování nevedl, ale žalobkyně v tomto ohledu opak netvrdila a těžko si lze představit prokázání jiné skutkové verze a protidůkaz o tomto, i v návaznosti na to, jaké poznatky načerpal soud při místním šetření). Je zde tedy u žalovaného historická a citová vazba ke spoluvlastnictví. Tu žalovaný ostatně v průběhu řízení opakovaně vyjadřoval v rámci deklarování a prokazování zájmu realizovat stavební úpravy s nemalými (sic!) náklady tak, aby v nemovitosti mohl dožít jeho otec. Z prokazování solventnosti je zřejmé, že pokud si byl žalovaný schopen opatřit prostředky na výplatu vypořádacího podílu, měl by je k dispozici i pro provedení stavebních úprav.28 Soud si je samozřejmě dobře vědom, že podíl žalovaného činí toliko 1/4. Velikost podílu je kritériem, k němuž je třeba přihlédnout. Nicméně s ohledem na závěry ohledně dalších kritérií nejde o hledisko v dané věci převažující. Nemovitost sice nabývá minoritní spoluvlastník, ale žalobkyni jako majoritní spoluvlastnici se dostává přiměřené náhrady za to, že vlastnické právo pozbývá.29 Účelné využití věci svědčí s ohledem na to, co plyne z dokazování, oběma účastníkům. Nelze ale přehlédnout, že v nemovitosti delší dobu žije otec žalovaného, který je vyššího věku, s historickými kořeny a vazbami k nemovitosti. V tomto ohledu samozřejmě nelze přehlédnout tvrzení žalobkyně o nadužívání ze strany žalovaného prostřednictvím otce. Nicméně žalobkyně se náhrady za toto může domoci v samostatném soudním řízení.30 Žalovanému svědčí (byť zprostředkovaně) zásluhovost na pořízení věci, stejně jako kritérium historických rodinných vazeb. Kritérium historických vazeb je přitom v rozhodované věci významné (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2021, sp. zn. 1575/2021). Toto kritérium svědčí jen žalovanému. Nemovitost lze totiž považovat za majetek jeho rodiny, žili zde rodiče žalovaného i on sám.31 Pokud jde o schopnost zaplatit přiměřenou náhradu ve vyšší ceně, než by vycházela z obvyklé ceny, tímto se soud zabýval při jednání 10. 1. 2024. Ani jeden z účastníků této možnosti nevyužil.32 Solventnost v užším slova smyslu (vyplacení bez nutnosti sjednat a načerpat úvěr apod.) je u obou účastníků stejná, oba prezentovali připravené prostředky pro výplatu a je z tohoto pohledu bez významu, zda žalovaný použije zjevně k výplatě část prostředků získaných od otce, neboť rozhodné je jen to, zda se k osobě oprávněné k výplatě dostane řádně a včas plnění. Soud si je vědom (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 972/2023), že žalobkyně solventnost prokázala bez jakýchkoliv pochybností, u žalovaného se u části prostředků jedná o příslib jeho otce. Nicméně nesplnění povinnosti vyplatit vypořádací podíl ve lhůtě k plnění může být vymoženo exekučně, lhůta k plnění je poměrně krátká (v podrobnostech k ní viz dále). Navíc je zde u žalovaného po celou dobu deklarovaný zájem o nemovitost, podpořený i dalšími okolnostmi (historické vazby). Prokazování v závěru řízení nemůže narážet na koncentraci řízení, neboť předkládání důkazů o solventnosti předcházela výzva soudu ve smyslu § 118a o.s.ř. poté, co soud účastníky seznámil s předběžným závěrem, že bude postupováno dle § 1147 občanského zákoníku.33 S ohledem na přikázání nemovitosti žalovanému mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl, který odpovídá výši spoluvlastnického podílu žalobkyně (3/4 z 3 400 000 Kč, tedy 2 550 000 Kč). Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. a výši částky stanovena v délce 7 dnů od právní moci rozsudku, neboť žalovaný deklaroval a dokládal, že prostředky má k dispozici bez nutnosti žádat a čerpat úvěr apod. Pak je tedy žádoucí, aby se žalobkyni dostalo plnění promptně, přičemž lhůta je namísto obvyklých tří dnů stanovena v délce sedmi dnů, aby se s ohledem na výši poskytované částky předešlo jakýmkoli objektivním potížím a těžkostem plynoucím z plnění takové částky (limity na bankovním účtu, víkend, nesprávné uvedení účtu apod.).34 Ohledně náhrady nákladů řízení mezi účastníky soud vyšel ze závěrů stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23. Žalobkyně žádala nahradit náklady v souvislosti s tím, že žalovaný se domáhal odkladu zrušení vypořádání a návrh následně vzal zpět. Tedy procesně zavinil zastavení řízení a dle § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. by byl povinen hradit žalobkyni náklady. Nicméně jde o úspěch ve vztahu k hodnotě sporu nepatrný, kdy žalobkyně se návrhu na odklad bránila časově i věcně jen nepatrně.35 Náklady na znalečné hrazené státem v průběhu řízení činily celkem 13 876 Kč. Podle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu soud uložil účastníkům, aby je státu nahradili.36 Lhůta k plnění byla účastníkům stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu.37 Pro úplnost soud dodává, že v návaznosti na administrativní změny ohledně tvorby variabilního symbolu pro platby nákladů státu došlo v písemném vyhotovení rozsudku k příslušné opravě tak, aby variabilní symbol byl uveden správně. Jelikož se však taková úprava netýká práv a povinností stran jako takových a byla učiněna před rozesláním rozsudku, byla tato oprava v něm provedena dle § 164 o.s.ř. bez vydávání opravného usnesení, přičemž ve spise je založen protokol z vyhlášení, kde je variabilní symbol uveden v původním znění, stejně jako ve zvukovém záznamu z jednání dne 17. 1. 2024.