15 C 54/2025

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 64 012,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku a) částku 34 012,67 Kč, úrok ve výši 15,9 % ročně z částky 34 012,67 Kč za dobu od 22. 5. 2024 do 20. 6. 2024, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 34 012,67 Kč za dobu od 1. 6. 2024 do zaplacení, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 34 012,67 Kč za dobu od 21. 6. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 323,11 Kč za dobu od 22. 2. 2024 do 21. 5. 2024,b) částku 29 999,68 Kč, úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 29 999,68 Kč za dobu od 22. 5. 2024 do 1. 7. 2024, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 29 999,68 Kč za dobu od 1. 6. 2024 do zaplacení, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 29 999,68 Kč za dobu od 2. 7. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 263,31 Kč za dobu od 1. 3. 2024 do 21. 5. 2024.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 561 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku. 1 Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 34 012,67 Kč jako nesplacené jistiny úvěru poskytnutého na základě smlouvy o úvěru č. , IBAN, uzavřené dne 16. 10. 2021 v návaznosti na rámcovou smlouvu č. , hodnota, ze dne 12. 4. 2017, přičemž žalovaný byl podle smlouvy povinen hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 2 498 Kč, avšak od 22. 3. 2024 přestal plnit své povinnosti, a vzhledem k závažnému porušení smluvních podmínek přistoupil žalobce dne 22. 5. 2024 k zesplatnění úvěru; ke dni zesplatnění činil dluh na jistině částku 34 012,67 Kč a na kapitalizovaném úroku za období od 22. 2. 2024 do 21. 5. 2024 částku 1 323,11 Kč, přičemž žalobce dále požadoval úrok ve výši 15,9 % ročně z částky 34 012,67 Kč od 22. 5. 2024 do 20. 6. 2024, smluvní úrok ve výši 14,75 % ročně z téže částky od 21. 6. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení od 1. 6. 2024 do zaplacení. Dále se žalobce domáhal zaplacení částky 29 999,68 Kč jako nesplacené jistiny kontokorentu poskytnutého žalovanému dne 9. 3. 2019 na základě dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, , kdy po zablokování kontokorentu a následném neplnění povinností ze strany žalovaného došlo rovněž ke dni 22. 5. 2024 k zesplatnění dluhu, který ke dni zesplatnění činil kromě jistiny 29 999,68 Kč také kapitalizovaný úrok ve výši 1 263,31 Kč za období od 1. 3. 2024 do 21. 5. 2024; žalobce dále požadoval úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 29 999,68 Kč od 22. 5. 2024 do 1. 7. 2024, smluvní úrok ve výši 14,75 % ročně od 2. 7. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 29 999,68 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení.2 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.3 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, v souladu s § 115a občanského soudního řádu, neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.4 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6 Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7 Žalobce v řízení úvěrovými smlouvami prokázal vznik úvěrových vztahů, přičemž ze smlouvy o úvěru č. , IBAN, a příslušného výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že úvěr byl žalovanému poskytnut v plné výši, a obdobně bylo prokázáno i poskytnutí kontokorentu na základě dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, a čerpání prostřednictvím běžného účtu žalovaného.8 Soud obě úvěrové smlouvy shledal jako platné. Při posuzování jejich platnosti soud vedle občanského zákoníku zohlednil i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tato tvrzení, ale musí vyvinout potřebné úsilí ke zjištění, zda spotřebitel bude schopen úvěr splácet, a prověřit jeho prohlášení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení nemohou být sama o sobě považována za dostatečná, nejsou-li doložena. Úvěr lze poskytnout jen tehdy, když zjištěné informace nasvědčují tomu, že spotřebitel bude schopen jej splácet, jinak je smlouva neplatná. V posuzovaném případě z předložených listin vyplývá, že žalobce tuto povinnost v obou případech splnil a před podpisem každé ze smluv řádně zkoumal schopnost žalovaného dostát budoucím závazkům.9 Po právu je proto požadavek žalobce na vrácení dosud dlužných jistin a zaplacení smluvních i zákonných úroků. Výše úroků z prodlení odpovídá § 1970 občanského zákoníku a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., přičemž byla vázána na splatnost jistin obou úvěrových vztahů. V období, za něž byl úrok z prodlení požadován, se žalovaný nacházel v prodlení. Započtení případných plateb provedených žalovaným odpovídá § 1932 odst. 2 občanského zákoníku.10 Soud proto žalobě vyhověl.11 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud přiznal žalobci proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem 2 561 Kč, neboť žalobce výslovně uvedl, že žádá nahradit jen náklady v takové výši.12 Lhůty k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.