15 C 56/2025

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená Jméno Zástupce , advokátem sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 38 668,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku částku 38 668,71 Kč, úrok z prodlení ve výši 3 441,09 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 37 494 Kč za dobu od 22. 10. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám , tituly před jménem, , právnická osoba, , advokáta, jako zástupce žalobce, náklady řízení ve výši 3 725 Kč. 1 Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 37 494 Kč, představující neuhrazený zůstatek úvěru (dále jen „jistina“), dále poplatků ve výši 1 174,71 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši od 1. 3. 2024 do zaplacení (za dobu do 21. 10. 2024 kapitalizovaného částkou 3 441,09 Kč). Tvrdil, že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , podnikající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, ., později , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), poskytla jako úvěrující žalovanému jako úvěrovanému na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne 8. 2. 2023 (dále jen „smlouva“) neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši 44 990 Kč. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej splácet spolu s úroky a sjednanými poplatky ve 24 měsíčních splátkách po 1 874 Kč. Svým závazkům však nedostál, dostával se do prodlení s úhradou splátek, a proto úvěrující celý úvěr ke dni 29. 2. 2024 zesplatnil. Dále žalobce uvedl, že výše specifikovanou pohledávku za žalovaným nabyl od úvěrujícího na základě smlouvy o postoupení pohledávek.2 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.3 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu.4 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o poplatcích, vrácení úvěru ve splátkách.5 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9 Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.10 V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující se před podpisem smlouvy o úvěru zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem. Smlouvu o úvěru soud posoudil jako platnou.11 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny a úroku z jistiny. Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku.12 Úroky byly ve smlouvě sjednány ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši úvěru a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu viz § 1802 občanského zákoníku).13 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy.14 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 168 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.15 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovaným, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku a uzavírá, že věřitelem provedený zápočet tohoto plnění tomuto ustanovení odpovídá.16 Přiznaná plnění pak náleží žalobci jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl.), který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky.17 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.18 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud ve věci aplikoval § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení. Jde totiž o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem 1 547 Kč, odměnou advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 × 500 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky za výše specifikované úkony, 3 × 100 Kč, a dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).19 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.