15 C 69/2017

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Turečkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného, původní účastnice a žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného, původní účastnice a žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o správu společného jmění <b>I. Soud upravuje správu rozvodem zaniklého, avšak doposud nevypořádaného společného jmění žalobkyně a žalovaného následujícím způsobem:</b> <b>[celé jméno původní účastnice] je oprávněna samostatně spravovat rozvodem zaniklé, avšak doposud nevypořádané společné jmění [celé jméno původní účastnice], narozené dne [datum] a [celé jméno žalovaného] narozeného dne [datum].</b> <b>[celé jméno původní účastnice] je oprávněna právně jednat jen se souhlasem [celé jméno žalovaného]</b> <b>a) při nakládání se společným jměním jako celkem,</b> <b>b) při nakládání s obydlím, které je obydlím jednoho z nich, anebo obydlím nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a o něž manželé pečují, jakož i při ujednání trvalého zatížení nemovité věci, která je součástí rozvodem zaniklého, avšak doposud nevypořádaného společného jmění účastníků.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, jako zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku náklady řízení v částce 94 135,50 Kč.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 13. 3. 2017 (původně jako vzájemný návrh podaný v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 135/2016) proti žalovanému domáhala, aby soud rozhodl, že společné jmění manželů je oprávněna samostatně spravovat žalobkyně, a to s výjimkou případů uvedených v § 723 odst. 2 občanského zákoníku.

2. Tvrdila, že účastníci byli manželé (pozn. soudu: manželství rozvedeno ke dni 13. 4. 2018, vypořádání společného jmění soudem dosud probíhá pod sp. zn. 11 C 135/2018). Žalovaný hospodařil s podstatnou částí společného jmění způsobem, který ji poškozoval. Do společného jmění manželů náležel mj. spoluvlastnický podíl o velikosti jedné čtvrtiny na pozemcích parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], nabytý za trvání manželství účastníků, přestože v katastru nemovitostí je jako spoluvlastník zapsán pouze žalovaný. Dále do společného jmění náleží spoluvlastnický podíl o velikosti jedné čtvrtiny na pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], nabytý za trvání manželství účastníků, ač v katastru nemovitostí je jako spoluvlastník zapsán pouze žalovaný. Součástí jmění je i rozestavěná stavba rodinného domu na pozemcích parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], přičemž rozpočet stavby přesahuje 7 milionů Kč. Společné jmění tvoří i vozidlo Mercedes Benz třídy S, VIN: [anonymizováno] a finanční prostředky na bankovním účtu č.  [bankovní účet]. Na účtu probíhaly přesuny v řádech milionů korun, které žalovaný prováděl bez souhlasu žalobkyně. Žalovaný bez jejího souhlasu prodal za částku 895 000 Kč členský podíl v bytovém družstvu [příjmení], [IČO], poskytl [jméno] [příjmení] nezajištěné půjčky v celkové výši 1 230 250 Kč, přičemž insolvenčním soudem byl zjištěn úpadek dlužnice, poskytl [jméno] [příjmení] nezajištěnou půjčku ve výši 1 000 000 Kč, přičemž insolvenčním soudem byl zjištěn úpadek dlužníka, poskytl [příjmení] [příjmení] [jméno] půjčku ve výši 1 150 000 Kč, přičemž konkursním soudem byl prohlášen konkurs na majetek úpadce, poskytl [jméno] [příjmení] půjčku ve výši 1 770 000 Kč, insolvenčním soudem byl zjištěn úpadek dlužnice, uhradil soudní poplatek 290 000 Kč za návrh na vydání směnečného platebního rozkazu proti společnosti [právnická osoba], uhradil celkem 520 000 Kč [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], přičemž v prohlášení o majetkových poměrech adresovaném soudu za období roku 2016 uvedl příjmy pouze ve výši 55 982,99 Kč. Žalovaný však popíral, že by shora uvedené nemovité věci a movitá věc náležely do společného jmění účastníků, existovalo proto riziko, že s nimi bude nakládat k její škodě. On finanční prostředky náležející do společného jmění půjčoval třetím osobám bez zajištění, následně nevymáhal pohledávky vůči těmto osobám a činil zbytečné investice, čímž postupoval v hrubém rozporu se zájmy žalobkyně. Ona naproti tomu se společnými prostředky postupovala transparentně, jejich používání bylo na bankovním účtu dohledatelné.

3. K vyjádření žalovaného uvedla, že v řadě případů úmyslně nakládal se společným jměním manželů bez jejího souhlasu, čímž ji poškodil. V případě, že si bral půjčky, činil tak neoprávněně, neboť k nim docházelo bez jejího souhlasu. Taktéž dispozice s vozidlem Mercedes Benz pořízeným za částku 410 000 Kč nebyla běžnou záležitostí, neměl k dispozici její souhlas. Se stavbou rodinného domu nesouhlasila, je neadekvátně velký, nesouhlasila ani s půjčkami převzatými za účelem stavby. Žalovaný se přijímáním fiktivních půjček od třetích osob snažil účelově zadlužit žalobkyni, na kterou by přenesl problémy se splácením. Také podávání směnečných žalob na společnost [právnická osoba], jejíž společnicí a jednatelkou je ona, má za cíl ji poškodit. Odmítla tvrzení žalovaného, že narušovala vzájemné vztahy účastníků a jednala v rozporu s dobrými mravy. Vzájemné vztahy narušil výlučně on svými mimomanželskými poměry, z nichž se narodily minimálně tři děti; kromě citů ji poškodil i z majetkové stránky minimálně o částku 1,5 milionu Kč. Doporučenými dopisy se neúspěšně pokoušela informace o poskytnutých půjčkách zjistit od žalovaného i od dlužníků, ze strany žalovaného jí nebyla poskytnuta součinnost. Pokud jde o tvrzení žalovaného k příjmům rodiny, tento se skládal z podnikatelské činnosti, činnosti správce konkurzní podstaty a likvidátora, z pronájmů, koupě a prodeje nemovitostí, a z tlumočení. Až do března 2016, kdy s ní žalovaný ukončil standardní vztahy a odvezl účetnictví, byla dle dohody účastníků výdělečná činnost rozdělena tak, že on jednal se třetími osobami a ona zajišťovala veškerou administrativní činnost (účetnictví, příprava dokumentů, příprava zázemí), kdy v jednom období se jednalo o správu 16 funkčních společností. Současně žalobkyně pečovala o domácnost a o společného syna účastníků a byla a dosud je jednatelkou společností [právnická osoba], [IČO], a [právnická osoba], [IČO], má i živnostenské oprávnění. Půjčky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] žalovaný před ní zatajil a ona se o nich dozvěděla náhodou od třetí osoby. O úmyslech žalovaného s majetkem ve společném jmění svědčilo i jeho vyjádření v opatrovnickém řízení ohledně syna účastníků, kde žalovaný uvedl, že si na stavbu domu vypůjčil 5 700 000 Kč a tyto mohl vrátit pouze tak, že by dům po dokončení prodal. Při jednání dne 12. 6. 2018 žalobkyně uvedla, že žalovaný dále zatěžoval společné jmění údajnou zápůjčkou v částce 9 milionů Kč osvědčenou notářským zápisem, uzavřenou s bratrem žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného], kdy bylo zahájeno exekuční řízení a postiženy byly pohledávky náležející do společného jmění (mj. nájemné od nájemců [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] a účty u peněžních ústavů); žalovaný jako povinný pak přes návrh žalobkyně na zastavení exekuce trval na jejím provedení. Dále zatěžoval společné jmění údajnou půjčkou z let 1998 -2002 v částce 14 milionů korun osvědčenou notářským zápisem, uzavřenou s rodiči žalovaného [příjmení] [celé jméno žalovaného] a [příjmení] [jméno], která i s úroky měla činit 21 milionů Kč, bylo zahájeno exekuční řízení a postiženy nemovitosti ve [ulice] [anonymizována dvě slova], [obec], a podíly na nemovitostech v katastrálních územích [obec] a [obec], náležející do společného jmění. Kromě nesouhlasu žalobkyně nemohl být notářský zápis osvědčující uzavření smlouvy o půjčce způsobilým exekučním titulem ani z toho důvodu, že rodiče žalovaného neovládají český jazyk a obsah listiny jim v rozporu s § 69 notářského řádu tlumočil syn [jméno] [celé jméno žalovaného]. Na jednání žalovaného podala trestní oznámení, žalovaný následně byl rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ve věci sp. zn. 2 T 165/2019 uznán vinným ze spáchání přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku, odvolání bylo odvolacím soudem zamítnuto. Nepravomocně byl žalovaný také odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 9 T 2/2020-5510 pro zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 alinea první odst. 4 písm. b) a zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Žalovaný nesplnil ani závazek sdělit, zda souhlasí s realitními kancelářemi vybranými žalobkyní za účelem pronájmu domu ve [ulice] [anonymizována dvě slova]. S ohledem na jednání žalovaného (bránění revizí elektroinstalace, výpověď nájmu [právnická osoba] [anonymizováno] z důvodu bránění v užívání nemovitosti ze strany žalovaného) žalobkyně konstatovala nemožnost smírného vyřešení sporu a uzavření dohody o správě majetku ve společném jmění. Konstatovala, že žalovaný při předávání nebytového prostoru strkal do jejího právního zástupce, k předání prostoru pak došlo pouze za součinnosti policie. Při jednání dne 8. 10. 2021 žalobkyně sdělila, že žalovaný ohledně nemovitosti ve [ulice] [anonymizována dvě slova] uzavřel nájemní smlouvu se společností [právnická osoba], ovládanou jeho bratrem [jméno] [celé jméno žalovaného]. K fotografiím prostor domu předloženým žalovaným uvedla, že předávání prostor proběhlo za asistence policie, žalovaný v té době neuvedl žádné výhrady ke stavu prostor; popřela, že by v okamžiku předání prostory vypadaly tak jako na fotografiích předložených žalovaným. Pokud se snažila o dům ve [ulice] [anonymizována dvě slova] starat, žalovaný jí v těchto snahách bránil, vykázal například pana [příjmení], který měl v budově provádět opravy, zamezil sekání trávy pracovníky, které sjednala. Poukázala na skutečnost, že vůči žalovanému byla k vymožení výživného pro nezletilé děti zahájena exekuce, a to prodejem nemovitých věcí ve společném jmění, čímž bylo společné jmění dotčeno.

4. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Postup žalobkyně shledával účelovým. Cílem bylo jej zkrátit na vlastnických a majetkových právech. Uvedl, že podíly na nemovitostech v k.ú. [obec] a [obec] nemíní převádět na třetí osobu, zatěžovat je, nebo uzavírat jiné nevýhodné smlouvy. Na stavbu rodinného domu použil prostředky z půjček, nebyly použity žádné prostředky náležející do společného jmění. Vlastníkem vozidla Mercedes Benz již není. K převodu členských práv a povinností k členskému podílu v bytovém družstvu [příjmení] uvedl, že převod byl realizován v roce 2011 za souhlasu žalobkyně. Pohledávky vůči [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] pocházely z obchodních vztahů, úpadku dlužníků nebylo možné zabránit. Byl to on, kdo vždy zajišťoval zásadní příjem rodiny. Žalobkyně nikdy nepracovala, pouze mu vedla účetnictví. Příjmy z obchodních aktivit, na kterých se nepodílela, vždy výrazně převyšovaly pohledávky za insolvenčními dlužníky. Částky přijaté na bankovním účtu č. [bankovní účet] byly příjmy z titulu půjček, které mu byly poskytnuty na stavbu rodinného domu. Taktéž částka poskytnutá [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] byla vrácením půjčky na stavbu domu, finanční prostředky byly žalovanému darovány jeho příbuznými. Žalobkyně mu odpírá poskytovat podíl na společných příjmech a zneužívá situace, kdy byla formálně zapsána jako vlastník domu ve [ulice] [anonymizována dvě slova] v [obec] a pobírala z budovy nájemné ve výši cca 1 mil. Kč ročně, ze kterého mu nepředávala ani část. Nejednala s péčí řádného hospodáře. Tolerovala, že nájemníci [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na nájemném dlužili. Neposkytovala mu k nemovitosti žádné podklady, neinformovala jej, kdo uzavřel nájemní smlouvy, či zda a jak hradil nájemné. Žalovaný byl proto nucen podat žalobu na vydání podkladů o nájemném vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 18 C 67/2019. Přihlášky do insolvenčních řízení vždy za něj zpracovávala, její tvrzení proto bylo třeba považovat za účelové. Pouhá námitka relativní neplatnosti nepředstavuje důvod pro stanovení správy společného jmění rozhodnutím soudu. Půjčka od bratra byla skutečně poskytnuta, poskytnuta byla i rodiči a to s vědomím žalobkyně, přestože ta v průběhu řízení tvrdila, že o nich nevěděla. K trestnímu řízení uvedl, že zajišťovací příkazy byly krajským soudem zrušeny. Nadto byly skutečnosti ohledně půjčky od bratra a rodičů žalovaného uvedeny po koncentraci řízení, proto byly nepřípustné. Potvrdil existenci exekučních řízení a uvedl, že byl nucen půjčit si prostředky od svého bratra za účelem výstavby rodinného domu a za účelem plnění vyživovacích povinností s ohledem na to, že žalobkyně mu nepředávala žádné výnosy z pronájmu věcí ve společném jmění. Notářské zápisy nemohly mít pro právní posouzení této věci žádný význam. Exekuce byly vedeny v souladu se zákonem a byly vedeny vůči němu, z majetku žalobkyně postihovaly pouze majetek ve společném jmění. Proto měl za to, že nemohou mít na rozhodnutí soudu ve věci správy společného jmění žádný vliv. Poukaz na trestní řízení vůči jeho osobě žalovaný označil za nadbytečný. Vyslovil pochybnosti, zda žalovaná je pro svůj psychický stav schopna společné jmění spravovat, neboť soudní řízení bylo pro její psychický stav opakovaně odročováno. Vyslovil názor, že podaná žaloba se de facto týká pouze správy domu ve [ulice] [anonymizována dvě slova], která vyžaduje pouze kontrolu platby nájemného a drobné investice, jiného společného majetku se žaloba nedotýká. Potvrdil, že ohledně nemovitosti ve [ulice] [anonymizována dvě slova] uzavřel nájemní smlouvu se společností [právnická osoba] a odmítl žalobkyni vydat podklady k pronájmu s odůvodněním, že ani ona mu doklady o pronájmu dříve neposkytovala. Zdůraznil, že mu dlouhodobě neposkytovala žádné podklady k pronájmu nemovitosti ve [ulice] [anonymizována dvě slova], neinformovala jej, kdo uzavřel nájemní smlouvy, či zda a jak hradil nájemné. Uvedl, že v důsledku pozdního ukončení nájmu s [jméno] [příjmení] ze strany žalobkyně došlo k poškození prostor domu ve [ulice] [anonymizována dvě slova], které byly předány v dezolátním stavu. K tomuto tvrzení předložil fotografie. Potvrdil, že vykázal pana [příjmení], který měl v budově provádět opravy, a zamezil sekání trávy pracovníky. Tyto práce nechtěl hradit, provádí je sám.

5. Z provedených důkazů učinil soud následující pro věc podstatná skutková zjištění.

6. Mezi účastníky bylo dne 17. 3. 1990 uzavřeno manželství; manželství bylo rozvedeno rozsudkem, který nabyl právní moci dne 13. 4. 2018 (rozsudek Okresního soud v Pardubicích č.j. 10 C 19/2016-140 ze dne 3. dubna 2018). Žádný z účastníků netvrdil, že by za trvání manželství došlo k jakékoliv platné (smluvní nebo soudní) úpravě rozsahu nebo správy společného jmění manželů. Dne 23. 7. 2018 byla ke zdejšímu soudu podána žaloba o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů (řízení vedeno pod sp. zn. 11 C 135/2018).

7. Pozemky parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] nabyl žalovaný jako vydražitel dle příklepu finančního úřadu ze dne 22. 11. 2012 (rozhodnutí Finančního úřadu v [obec] ze dne 22. 11. 2012 č.j. 385192/12/248940602632). Ke dni 13. 3. 2017 byl jako vlastník v katastru nemovitostí evidován žalovaný s podílem ¼ a společnost [právnická osoba] s podílem ¾ (list vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec]). Pozemek parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] nabyl žalovaný jako vydražitel dle příklepu finančního úřadu ze dne 15. 11. 2012 (rozhodnutí Finančního úřadu v [obec] ze dne 15. 11. 2012 č.j. 381069/12/248940602632). Ke dni 13. 3. 2017 byl jako vlastník v katastru nemovitostí evidován žalovaný s podílem ¼ a společnost [právnická osoba] s podílem tři čtvrtiny (list vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec]). Žalovanému bylo k jeho žádosti na stavbu„ Novostavba rodinného domu vč. přípojek inženýrských sítí, DČOV, zpevněné plochy, oplocení“ vydáno rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení, s jejíž stavbou bylo započato (rozhodnutí Magistrátu města Pardubic, stavební úřad, č.j. MmP 3033/2016 ze dne 14. 1. 2016; fotografie novostavby rodinného domu). Na základě soudem schváleného smíru účastníků bylo určeno, že spoluvlastnické podíly na shora uvedených nemovitostech v k.ú. [obec] a [obec], jakož i rozestavěná stavba rodinného domu ve [obec], náleží do společného jmění účastníků (usnesení Okresního soudu v Pardubicích č.j. 15 C 63/2017-73 ze dne 14. listopadu 2017, právní moc dne 20. 11. 2017).

8. Žalovaný byl uznán vinným tím, že v blíže nezjištěné době od 18. 3. 2016 do 20. 3. 2016 z místa svého bydliště v ulici [ulice a číslo], [obec], bez svolení a vědomí žalobkyně jako jednatelky společnosti [právnická osoba] odnesl zde umístěné kompletní účetnictví této společnosti za období roku 2008 až prvé čtvrtletí roku 2016 včetně datových nosičů a toto kompletní účetnictví, s výjimkou účetnictví za rok 2015, které v odpoledních hodinách dne 28. 3. 2016 vrátil žalobkyni, následně ukryl do skladu na adrese [adresa žalovaného], a předstíral žalobkyni, že je nemá, kdy v důsledku zatajení tohoto účetnictví za prvé čtvrtletí roku 2016 byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nucena podat správci daně přiznání k dani z přidané hodnoty za prvé čtvrtletí roku 2016, aniž měla k dispozici výdajové faktury a pokladní doklady, pouze na základě příjmových dokladů, kdy v případě kontroly ze strany finančního úřadu by nebyla schopna prokázat náklady a vystavila by se případnému postihu za správní delikt podle § 37 zákona o účetnictví ze strany správce daně. Tímto jednáním spáchal přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem trestu na zkušební dobu 2 let (rozsudek Okresního soudu v Pardubicích č.j. 2 T 165/2019/272 ze dne 18. února 2020, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích č.j. 14 To 124/2020-306, právní moc dne 13. 5. 2020).

9. Z kupní smlouvy z 19. 11. 2014 bylo zjištěno, že žalovaný koupil od prodávajícího [jméno] [příjmení] osobní vozidlo Mercedes Benz třídy S, sedan 3,0, [registrační značka], VIN: [anonymizováno] za částku 410 000 Kč.

10. Z dohody z 6. 4. 2011 uzavřené mezi žalovaným jako převodcem a [jméno] [příjmení] jako nabyvatelem bylo zjištěno, že došlo mezi nimi k dohodě o převodu členských práv a povinností a dohodě o finančním vyrovnání za převod práv a povinností spojených [příjmení], IČ [číslo] s tím, že nabyvatel měl zaplatit částku 895 000 Kč.

11. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích čj. [insolvenční spisová značka] ze dne 25. 6. 2015 bylo zjištěno, že byl vysloven úpadek dlužnice [jméno] [příjmení]. Z insolvenčního rejstříku dále plyne, že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení nezajištěnou pohledávku za dlužnicí ve výši 1 230 250 Kč a v rámci insolvenčního řízení obdržel v rámci uspokojení částku 33 522,08 Kč.

12. Z notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 29. 3. 2012 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] uznal dluh z titulu půjčky v částce 1 000 000 Kč, který mu zapůjčil žalovaný bezúročně se splatností do 31. 3. 2013. Dále zjištěno, že na majetek [jméno] [příjmení] byl dne 5. 6. 2014 prohlášen konkurz. Z insolvenčního rejstříku plyne, že pohledávka za dlužníkem nebyla žalovaným do insolvenčního řízení přihlášena.

13. Z uznání dluhu ze 7. 7. 2002 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] uznala žalovanému jako věřiteli závazek z titulu půjčky v částce 1 690 000 Kč a zavázala se jej zaplatit nejpozději do 31. 1. 2003. Z insolvenčního rejstříku plyne, že na majetek dlužnice byl dne 4. 2. 2015 prohlášen konkurz, pohledávka žalovaného do insolvenčního řízení nebyla přihlášena.

14. Z pravomocného usnesení vydaného v této věci dne 5. 3. 2018 na č.l. 269 plyne, že žalovanému byla uložena předběžným opatřením povinnost strpět provedení prací nutných k výměně nefunkčního kotle zn. Le Blanc za nový kotel zn. Junkers [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova], kdy důvodem podání návrhu na vydání předběžného opatření bylo to, že žalovaný výměně brání.

15. Pokud jde o exekuční řízení vedené [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného], [anonymizováno] jako oprávněným vůči žalovanému jako povinnému, soud zjistil, že Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 15. 2. 2019, č. j. 16 EXE 7017/2018-180 k návrhu žalobkyně zastavil exekuci vedenou zřízením exekutorského zástavního práva na základě exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. Tomáše Voborníka, Exekutorský úřad Pardubice, ze dne 9. 4. 2018, č.j. 195 EX 687/18-11 (výrok I.); uložil oprávněnému povinnost nahradit bývalé manželce povinného k rukám jejího advokáta náklady řízení a rozhodl o povinnosti oprávněného nahradit povinnému k rukám jeho advokáta náklady řízení. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích pak usnesením č. j. 23 Co 146/2019-219 z 10. 9. 2019 toto rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil. Oba soudy uzavřely, že notářský zápis [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl exekučním titulem, neobsahuje náležitost požadovanou ustanovením § 71b odst. 2 notářského řádu, tj. skutečnosti, na nichž se nárok oprávněného zakládá. Taková absence podstatné náležitosti notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti zakládá jeho materiální nevykonatelnost. Z exekučních příkazů vydaných soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] shodně 9. 4. 2018 bylo zjištěno, že jimi bylo postiženo splatné i budoucí nájemné za nebytové prostory v domě [adresa] ve [ulice] [anonymizováno] v [obec] od subjektů [anonymizováno] a.s., [právnická osoba] a [jméno] [příjmení].

16. Pokud jde o exekuční řízení vedené [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] a [příjmení] [jméno] jako oprávněnými proti žalovanému jako povinnému, soud zjistil, že Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 11. 10. 2019, č. j. 20 EXE 7001/2018-302 k návrhu žalobkyně pravomocně zastavil exekuci vedenou zřízením exekutorského zástavního práva na základě exekučního příkazu soudního exekutora Exekutorského úřadu Pardubice Mgr. Tomáše Voborníka, ze dne 9. 4. 2018, č. j. 195 EX 688/18-12. Z odůvodnění vyplývá, že notářský zápis, který byl exekučním titulem, neobsahuje náležitost požadovanou ustanovením § 71b odst. 2 notářského řádu, tj. skutečnosti, na nichž se nárok oprávněného zakládá.

17. Pokud jde o trestní věc vedenou Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 9 T 2/2020, z aplikace Infosoud plyne, že rozsudek č.j. 9 T 2/2020-5510 ze dne 25. 11. 2020 byl zrušen Vrchním soudem v Praze a věc byla vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Tedy na věc třeba nahlížet optikou § 2 odst. 2 trestního zákoníku. Proto soud ke skutečnostem vyplývajícím z tohoto trestního řízení vůbec nepřihlíží. S ohledem na závěry uvedené v bodech 36 a 37 není potřebné čekat na to, až bude trestní řízení skončeno pravomocně a například toto řízení přerušovat dle § 109 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu.

18. Z usnesení Okresního soudu v Pardubicích z 14. 11. 2017, č.j. 15 C 63/2017-73 bylo zjištěno, že účastníci shodně prohlásili, že spoluvlastnické podíly v rozsahu 1/4 k nemovitostem v katastrálním území a obci [obec], okres [okres] parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/4 k nemovitosti v katastrálním území a obci [obec], okres [okres] parc. [číslo] rozestavěnou stavbu rodinného domu na pozemku parc. [číslo] na pozemku parc. [číslo] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] nabyli za trvání svého manželství za finanční prostředky náležející do společného jmění manželů, získané společnou výdělečnou činností obou manželů, do svého společného jmění manželů v době, kdy jejich společné jmění manželů trvalo, neboť ohledně výše uvedených spoluvlastnických podílů na nemovitostech a výše uvedené rozestavěné stavby si nezúžili zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů, nevyhradili vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství ani neuzavřeli žádnou jinou dohodu, která by se týkala shora uvedených spoluvlastnických podílů na nemovitostech a výše uvedené rozestavěné stavby a společného jmění manželů a ani jejich společné jmění manželů nezaniklo žádným ze způsobů stanovených zákonem a tak shora vedené spoluvlastnické podíly na nemovitostech a rozestavěná stavba patří do jejich společného jmění manželů. Shora uvedené právo k těmto spoluvlastnickým podílům na nemovitostech a k této rozestavěné stavbě není mezi manželi, kteří toto prohlášení činí, sporné ani pochybné.

19. Soud ve věci vyslechl oba účastníky. Mnohé tvrzené skutečnosti totiž nebylo možno zjistit jinak, než právě účastnickými výslechy, neboť jde o jednání mezi nimi, zhusta jinak nezaznamenaná. S ohledem na dikci § 131 občanského soudního řádu soud ve zjištěních učiněných z účastnických výslechů uvádí skutečnosti, které nevyplývaly z jiných důkazů (zejména listin), případně skutečnosti, které z listin vyplývaly jinak, než účastník vypověděl.

20. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že s žalovaným společně podnikali do března 2016. Nejdřív měli [anonymizována dvě slova], žalovaný působil jako [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a ona s ním v této oblasti spolupracovala. Příjmy z podnikání šly jemu. V roce [rok] se dozvěděla o tom, že žalovaný navázal mimomanželskou známost a má s ní dítě, on sliboval, že se s matkou dítěte rozejde. V návaznosti na to v roce 2010 zúžili společné jmění, smlouvu připravoval žalovaný. V roce následujícím jí žalovaný daroval dům ve [ulice] [anonymizováno]. Když se v roce [rok] žalovanému z nemanželského vztahu narodila dvojčata, tak manželství spělo k zániku. Ač byla v katastru zapsána jako vlastnice domu ve [ulice], tak nájem chodil stále na účet u [banka] [anonymizováno]. V roce 2016 žalovaný inkasoval nájem od [anonymizována dvě slova], ona musela podepsat nájemní smlouvu s nájemci [anonymizováno]. Když se žalovaného dotazovala, jak je to s placením nájemného od [anonymizováno], tak jí říkal, že toto je placeno. Do doby podání návrhu na rozvod byly vztahy mezi ní a žalovaným slušné, pak se změnily na problematické. Těsně před tím, než nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství, se dozvěděla o exekucích, které vedou proti žalovanému jeho rodiče a bratr. Půjčky, které jsou základem exekucí, pokládá za fiktivní. Nemovitost ve [ulice] [anonymizováno] nabyli tak, že prodali nemovitosti ve [anonymizována dvě slova] [číslo] zakoupili právě dům ve [ulice] [anonymizováno]. V říjnu 2018 objednala na základě požadavku [anonymizována dvě slova] člověka, který měl provést prořezání dřevin na dvoře. Žalovaný si ho však po příjezdu začal natáčet a chtěl jej napadnout, pracovník odjel bez toho, aby průřez provedl. V roce 2018 zajišťovala revize elektřiny, vody, plynu, platila zálohy na energie, musela si na to půjčit peníze od sestry, neboť zde byly exekuce ze strany rodičů a bratra žalovaného. V září 2017 dočasně opustila byt ve [ulice] [anonymizováno], to trvalo do poloviny listopadu. Pak se na chvíli vrátila, ale v prosinci byt opustila. Žalovaný totiž chtěl vyrazit dveře objektu s tím, že se tam chce nastěhovat. Žádal o vydání klíčů s tím, že jinak vyrazí dveře. Od prosince 2017 v bytě žalovaný bydlí, aniž by za užívání cokoliv platil. Nájemci pro dům ve [ulice] [anonymizováno] byli vybíráni přes realitní kancelář či inzerát, většinou byl v tomto směru aktivní žalovaný. Na prostory následně pronajaté [právnická osoba] [anonymizováno]. dala poptávku prostřednictvím realitní kanceláře ona. Do okamžiku rozvodu respektovala rozhodnutí žalovaného, pokud šlo o výběr nájemců. Po podání žádosti o rozvod však s ní žalovaný přestal komunikovat, takže nájmy domlouvala ona, vždy nejvyšší nabídce. Nájemce [příjmení] dlužil už v době před rokem 2011, o jeho dluzích žalovaný věděl, byl sjednán splátkový kalendář. Následně s ním dluhy řešila, bylo mu zvýšeno nájemné, dluh splácel, ten se postupně snižoval až do okamžiku zahájení exekucí. Tento nájemce dal výpověď koncem dubna 2020 a odešel ke konci srpna. Za rok 2016 dlužil na nájemném 240 tisíc, v roce 2016 nebylo dlužné nájemné vymáháno, jelikož měl s ní a s žalovaným sjednán splátkový kalendář, splácel starší dluhy, právě proto dlužil za rok 2016. [anonymizována dvě slova] věděla o problémech, které mají účastníci mezi sebou. Když do prostor zateklo, dal žalovaný stanovisko, že opravu zajistí on, pak to chvíli vypadalo, že si opravu zajistí nájemce. S tím žalovaný nesouhlasil, opravu chtěl zajistit on sám a následně bylo jeho stanovisko takové, že opravu má zajistit ona. Pokud jde o půjčky sjednané žalovaným s dlužníky [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], tak žalovaný ji nikdy dopředu o nich neinformoval. Na její stanovisko se neptal, dozvěděla se o nich až později. U pozemků v [anonymizováno] se až po úspěšné dražbě dozvěděla od žalovaného, že pozemky koupil. Nevěděla o půjčkách žalovaného od jeho bratra a rodičů, a povědomost o nich získala až v dubnu 2018 v důsledku probíhajících exekucí. Považuje je za fiktivní, jde o záležitost vedenou snahou žalovaného zadlužit společné jmění. Pokud žalovaný sepsal jako zplnomocněný zástupce [právnická osoba] notářský zápis, takto bylo na základě starší plné moci udělené společností. Ona přitom veškeré plné moci, které žalovaného opravňovaly zastupovat ji a uvedenou společnost, zrušila 2. 6. 2016 O kupní smlouvě sepsané mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] se dozvěděla až z katastru nemovitostí, dopředu nebyla informována. Až s odstupem se dozvěděla i o sepisu notářského zápisu mezi žalovaným jako věřitelem a [právnická osoba], který se týkal uznání dluhu. O průběhu a ceně stavby se s ní žalovaný nebavil. Žalovaný ji ani neinformoval o prodeji automobilu Mercedes, vozidlo prodal na inzerát na cizí jméno, zjistila to náhodně na internetu, kde auto poznala. Nebyla informována, jak naložil se získanými penězi. Žalovaný byl vždy informován o podaných výpovědích a předání jednotlivých prostor v domě ve [ulice] [anonymizováno], ať už šlo o pana [příjmení], [anonymizována dvě slova] či [anonymizována dvě slova]. Jelikož žalovaný v roce 2018 blokoval výměnu kotle, podala návrh na vydání předběžného opatření, kterému bylo vyhověno. Mezi panem [příjmení] a žalovaným byly vztahy vyostřené někdy od února či března roku 2018. Nájemci neplatili nájemné do března roku 2020 v důsledku běžících exekucí, pak začalo být nájemné placeno. V roce 2016 dostal žalovaný od [anonymizována dvě slova] kvartální nájemné včetně plateb za služby. Jakmile byly ukončeny v roce 2020 exekuce, tak mu začala posílat peníze z nájemného, vede ohledně nemovitosti i účetnictví. Byl informován i o předání prostor po [anonymizována dvě slova], výpověď [anonymizována dvě slova] nebyla motivována fúzí [anonymizována dvě slova] a [obec] [anonymizováno], ale tím, že žalovaným bylo bráněno v řádném naplnění nájemní smlouvy. V září roku 2020 žalovaný sdělil [anonymizována dvě slova], že zablokuje přístup do domu, přitom ve všech nájemních smlouvách měli zájemci vždy zakotveno, že mohou využívat vnitroblok k parkování. V únoru 2021 přišel žalovaný do prostor užívaných [anonymizována dvě slova]. s tím, že od dubna jim bude zamezen přístup do pronajatých prostor, neboť on nemá peníze z nájemného. Někdy v srpnu 2020 do nemovitosti pozvala instalatéra, ten nemohl dojednané práce provést v důsledku nevhodného chování žalovaného. Po ukončení exekucí zaplatila nájemné [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]. Pan [anonymizováno] začal splácet znovu svůj starý dluh. Je na něj podána žaloba na zaplacení dlužného nájemného. Domnívá se, že dluh pana [příjmení] vychází z toho, že běžely exekuce ze strany bratra a rodičů žalovaného. Nájemné od pana [příjmení] chodilo od roku 2015 žalovanému. Nebyla přímo účastna incidentu mezi žalovaným a panem [příjmení], jenom od nich slyšela, stejně tak je to i s incidenty mezi žalovaným a zástupci [právnická osoba] [anonymizováno]. V roce 2017 měla jen hodinu na to, aby opustila se dvěma taškami byt ve [ulice] [anonymizováno]. V roce 2018 žalovaný vyhodil z místa pána, který přijel stříhat túje. Na placení nákladů spojených s nemovitostí ve [ulice] si dokonce musela vzít půjčku. Od žalovaného nikdy nedostala doklady o tom, že by v souvislosti s nemovitostí platil nějaké náklady či platil něco za nějaké opravy. Na nájemném uniká zhruba 100 000 Kč, pan [příjmení] totiž platil 25 000 Kč měsíčně, [anonymizována dvě slova] 187 000 Kč za kvartál, [anonymizována dvě slova]. pak 11 000 měsíčně. Když se snažila shánět nové nájemce, tak žalovaný opakovaně sděloval, že si to nepřeje. Hledání nových nájemců komplikuje i to, že v katastru nemovitostí je plomba v souvislosti s neplacením výživného ze strany žalovaného.

21. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že po uzavření manželství se s žalobkyní pustili do podnikání. Jeho rodiče mu půjčili na [anonymizována dvě slova]. V roce 1992 koupil budovu ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za 750 000 Kč, což bylo 25 000 USD od rodičů. Rodiče žalobkyně neměli větší majetek a ona od nich dostala pouze 25 tisíc korun za vypořádání chatičky. A stále ještě v roce 1992 koupil další budovu, a to na adrese [adresa] milionu složil jako zálohu a z peněz od rodičů doplatil dalších 900 tisíc. Následně tři až čtyři roky bojoval se stávajícími nájemníky, snažil se dům vyprázdnit. Stálo jej to 1,5 milionu, opět šlo o peníze od rodičů. V roce 1998 přišel za ním soused, zda má zájem o dům ve [ulice] [anonymizována dvě slova] za 8 milionů s převzetím dluhů ve výši 12 milionů. Souhlasil, 3,6 milionu zaplatil jako zálohu [právnická osoba] [právnická osoba] a dále této společnosti zaplatil 900 000 Kč. Zbývalo zaplatit 1,6 milionu Finančnímu úřadu a dva miliony úvěr u [anonymizováno]. Zbývaly i další dluhy za 8 milionů. Platil výlučně z peněz od rodičů. Následně zjistil, že [právnická osoba] vybírala nájemné několik let dopředu. Dům byl následně zapsán do konkursní podstaty. Se správcem konkursní podstaty se domluvil, že do podstaty zaplatí 5,1 milionu a on dům uvolní. Ze [země] se vozily peníze od jeho rodičů za tímto účelem. Pokud jde o peníze od rodičů, takto bylo více než 14 milionů. Půjčky s nimi byly původně uzavřeny ústně, pak byly písemně potvrzeny. Do roku 2010 byly sjednány jako bezúročné s tím, že pokud nebudou takto vráceny, budou úročeny 10 procenty ročně. Žalobkyně o všech půjčkách věděla. Řešení půjček mezi ním a jeho rodiči formou notářských zápisů byl jeho nápad, žalobkyni sepis notářských zápisů neoznámil, už spolu nekomunikovali. Před zahájením exekuce komunikoval s exekutorem, řešil s ním různé věci týkající se exekucí, a to jako dlužník, neboť jeho rodiče se nevyznají ve zdejším prostředí. Rodiče byli při sepisu exekučního návrhu zastoupeni, možná je zastupoval jeho bratr. O tom, kdo má pronajaty prostory ve [ulice] [anonymizováno], informoval exekutora on sám. Pokud jde o stavbu domu ve [obec], tak peníze na stavbu měl půjčeny, dům není dokončen, poslední práce probíhaly v roce 2016. O úmyslu postavit dům žalobkyni neinformoval. Nyní existuje dluh vůči bratrovi ve výši 9 milionů a celý dluh vůči jeho rodičům ve výši 14 milionů, to je částka bez sankcí. Před zahájením exekuce žalobkyně nebyla informována. O existenci dluhu u rodičů dle jeho názoru věděla. Dluh vůči bratrovi chtěl zaplatit z vypořádacího podílu ze společného jmění. Případně dluh chtěl zaplatit z případných peněz od rodičů a z peněz od společnosti, které se žalobkyně zmocnila. Žalobkyně po předchozím zaměstnání ve [anonymizována dvě slova] pracovala u něj ve firmě, měla na starosti administrativní práce, ale nakonec vše dělal on sám nebo jiná pracovnice. V domě [ulice a číslo] do roku 2010 vše běželo. V roce [rok] se seznámil s partnerkou, v následujícím roce se mu z tohoto vztahu narodil syn a v roce [rok] pak dvojčata. Žalobkyně o jeho vztahu věděla. Následně matka dětí žádala výživné 50 000 Kč měsíčně a žalobkyně v souvislosti s tím vymyslela, že se dům ve [ulice] [anonymizováno] přepíše na ni s tím, že následně bude převeden na jeho rodiče. Tedy uzavřeli smlouvu o vypořádání a zúžení společného jmění, která se však později ukázala jako neplatná. V roce 2011 přepsal na žalobkyni i obchodní podíl ve [právnická osoba]. Jeho rodiče poslali peníze na nákup nemovitostí v [obec] - [část obce], které byly napsány na pana [příjmení]. Ten následně požádal, aby byly napsány na někoho jiného, on oslovil svého dlouholetého známého pana [příjmení], byla založena [právnická osoba] a ta koupila nemovitosti od pana [příjmení] za 29 milionů. Do roku 2015 chodilo nájemné za nemovitosti v [část obce] [právnická osoba] a on vše rozděloval. V roce 2016 žalobkyně podala návrh na rozvod, v souvislosti s tím oznámila nájemcům, že došlo ke změně pronajímatele a oznámila jiný účet placení nájemného. V roce 2018 napsal dopis panu [příjmení], že dluží na nájemném 300 000 Kč a že mu z tohoto důvodu vypovídá nájemní smlouvu, s čímž žalobkyně nesouhlasila. Nájemníky dále požádal, aby polovinu nájemného hradili jemu. Do dubna 2018 však z nájemného nedostal nic. Potvrdil, že v roce 2017 žalobkyni napsal textovou zprávu, že jí uřízne jazyk. To odůvodnil tím, že jej předtím pomlouvala a obviňovala z trestné činnosti. Se synem bydlí ve [ulice] [anonymizováno]. V létě 2021 pronajal všechny volné prostory společnosti [právnická osoba] Předtím byla nemovitost krom jednoho bytu pronajatého na 50 let prázdná. S žalobkyní se ohledně nájmu [anonymizována dvě slova] nijak nebavil. Sám rozhodl, komu prostory pronajme a podepsal písemnou smlouvu. Nájemné činí asi 70 tisíc Kč měsíčně. [anonymizována dvě slova] zatím nezaplatila nic, je zde totiž spor o stav prostor. Pokud mu od [anonymizováno] nepřijdou peníze, tak v řádu měsíců by to řešil výpovědí. Prozatím nerealizoval žádné upomínky, neboť je spor o stav prostor. Vlastníkem [právnická osoba] [anonymizováno] je jeho bratr, který si nepřeje, aby nájemní smlouvu žalobkyně dostala, neboť na něj podávala oznámení v souvislosti s jeho [anonymizována dvě slova]. Na začátku nájmu byl sepsán protokol o stavech energií, dle nájemní smlouvy měl tento nájemce platit zálohy na energie, ale neplatí nic, tedy ani zálohy. On sám smlouvy s dodavateli energií nemá. Společnost [anonymizována dvě slova] si pronajaté prostory prohlédla a domluvili se, že on zajistí rekonstrukci. To je uvedeno v nájemní smlouvě, ale bez data, do kdy rekonstrukce proběhne. Žalobkyni neinformoval, co je třeba v prostorech udělat. Ty jsou ve stavu, jak byly předány jednotlivými nájemci. Když je užívali, tak byly v pořádku. Na to, kdy nastala změna ve stavu prostor, musí odpovědět žalobkyně. Na prvotní nájemní smlouvě s panem [příjmení] byl jako pronajímatel uveden on, žalobkyně ke smlouvě uzavírala dodatky. Stejné je to i u smlouvy s [anonymizována dvě slova]. U smlouvy [anonymizována dvě slova]. je jako pronajímatelka uvedena žalobkyně. Objekt ve [ulice] [anonymizováno] byl od počátku jeho, s žalobkyní uzavřeli dohodu o zúžení a vypořádání společného jmění, ona dostala 6,7 milionu. Následně se smlouva o zúžení a vypořádání ukázala jako neplatná a žalobkyně se pak nemovitosti ve [ulice] [anonymizováno] zmocnila. Nepotřebuje, aby mu žalobkyně platila peníze vynaložené na provedení prací a revizí, uvítal by zaplacení ekvivalentu nájemného, nejdřív je třeba zaplatit staré dluhy. Pan [anonymizováno] platil 20 tisíc měsíčně. Za výpovědí danou panu [příjmení] si stojí, neboť tam byl dluh na nájemném. Pan [anonymizováno] měl uzavřenu nájemní smlouvu, zaplatil nájemné na rok dopředu, tyto peníze žalobkyně dostala, byl k tomu vyhotoven pokladní doklad. Pan [anonymizováno] v bytě pobýval asi 5-7 dnů, byt měl pronajat kvůli cizinecké policii, pak už jej neviděl. Nájem s ním nebyl nijak ukončen, bydlel v bytě jen krátce. Dále v bytě 4-5 měsíců bydleli zedníci, kteří mu stavěli dům, žádné nájemné neplatili. Byla tam i tři měsíce nějaká paní. Byt je nyní několik let prázdný. Nájemní smlouvu s [anonymizována dvě slova] uzavřel on, nájemné bylo 187 tisíc za kvartál. Když byl dům ve společném jmění, tak k nájemním smlouvám žalobkyně uzavírala různé dodatky. S lidmi z [anonymizováno] vycházel v dobrém. Když do prostor zatékalo, tak si to nafotil a nechal opravit. Listinu o půjčce paní [příjmení] připravovala žalobkyně, peníze jí dal on. U půjčky panu [příjmení] byla, [příjmení] byl nájemce. Půjčil i paní [příjmení], u toho žalobkyně rovněž byla. Potvrdil půjčku panu [příjmení]. [anonymizována dvě slova] platila nájemné mezi lety 2016 2021 na účet žalobkyně, on dostal jen asi 180 tisíc v roce 2016. Část nájemného mu žalobkyně začala poskytovat až v roce 2020, poslala mu necelý milion, předchozí nezasílání odůvodnila exekucemi. Totéž platí ohledně nájemného u pana [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizováno]. Když 13. 2. 2018 poslal výpověď panu [příjmení], takto bylo z důvodu dluhu na nájemném. Nájemce prostory nadále užíval, v roce 2020 dlužil 765 tisíc. Byť pan [příjmení] dlužil na nájemném, tak v roce 2018 žalobkyně moc stála o to, aby mohla v jím užívaných prostorech vyměnit kotel. Nájemce pak z nájmu odešel sám v září 2020. Z doslechu ví, že žalobkyně po něm dlužné nájemné vymáhá, on od něj žádné nájemné nedostal. I prostory po [anonymizována dvě slova] užívá [právnická osoba] [anonymizováno], ani zde nájemné neplatí, totéž platí o prostory po [anonymizována dvě slova]. Neví, jaký je od počátku roku 2022 zisk z domu ve [ulice] [anonymizováno], nezná totiž náklady. Revizi plynu a kotlů provedl v květnu 2022 [anonymizováno]. V květnu 2021 vypověděl, že revize hydrantů neproběhly, je domluven s [anonymizováno] [příjmení], ten přijde revizi udělat, jakmile mu zavolá. Totéž platí i pro revize hasicích přístrojů, které udělá pan [příjmení], jakmile mu zavolá. Na objednání revizí neměl čas, bránila mu v tom nemoc. V nemovitosti je nájemce, dosud neuhradil žádné nájemné, a to z toho důvodu, že pronajaté prostory nejsou v pořádku. V prostorech po panu [příjmení] nefunguje topení, zatékalo tam, byla plesnivá podlaha, opravy by dle jeho názoru stály 300- 400 000 Kč, on na to nemá peníze. Předpokládá nutnost investic ve výši asi jednoho milionu. V poslední době v nemovitosti měnil žárovky, stříhal rostliny, opravil kohoutky, nechal provést revizi elektřiny, revizi plynu a běžné opravy. Realizoval vymalování části prostor a výměnu trubky, to udělal pan [příjmení], stálo to 30 tisíc, dosud nezaplatil. Zaplatí mu, až bude mít peníze. V souvislosti s realizovanými úpravami nebude po žalobkyni nic požadovat. Pokud mu byly předestřeny fotografie na čísle 875-881, tak uvedl, že stav prostor je nyní stejný jako na fotografiích, které žalobkyně předložila, ale fotografie zkreslují realitu, neboť ne vždy zaznamenávají skutečný stav prostor, nejsou na nich totiž všechny místnosti, zejména není vidět kuchyni. Bylo by třeba opravit podlahy, vyměnit výlohy, chybí troje dveře, jsou vytržené troje zásuvky. Potvrdil, že z prostor vyhodil pana [příjmení], který měl opravit trubky, neboť mu nikdo neřekl, že pán přijde. Vyhodil člověka, který měl stříhat kytky a provedl to on sám.

22. Ve smyslu § 132 občanského soudního řádu soud přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Toto soud zdůrazňuje zejména s ohledem na záležitost nájemního vztahu žalovaného a společnosti [právnická osoba], kdy žalovaný vznik nájemního vztahu deklaroval, ale smlouvu nepředložil.

23. Z ostatních listin založených stranami do spisu soud neučinil žádná zjištění potřebná pro rozhodnutí. Případně byly skutečnosti z nich vyplývající zjištěny jinými důkazy výše popsanými. <i>24. Podle § 728 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno.</i> <i>25. Podle § 736 občanského zákoníku je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.</i> <i>26. Podle § 713 odst. 1 občanského zákoníku součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Podle odst. 2 povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Podle odst. 3 z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.</i> <i>27. Podle § 714 odst. 1 občanského zákoníku v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Podle odst. 2 jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.</i> 28. Po provedeném dokazování soud shledal, že jsou dány předpoklady pro úpravu správy rozvodem zaniklého, avšak doposud nevypořádaného společného jmění.

29. Jak soud vymezil při jednání dne 19. 9. 2017, sporné a přitom rozhodné bylo, zda žalovaný jedná při správě společného jmění způsobem, který je ve zjevném rozporu se zájmy manželů. Dále soud uvedl, že povinnost tvrdit a prokazovat tvrzené skutečnosti tíží manželku. Ta již při podání vzájemného návrhu i následně tvrdila situace, v nichž spatřuje uvedené chování a označovala k nim důkazy.

30. Pokud jde o skutečnosti zjištěné z účastnického výslechu žalobkyně, tak nejsou ve zjevném rozporu s dalšími důkazy provedenými v řízení. Její výpověď nevykazuje znaky účelovosti, které by ji znevěrohodňovaly, byť výpověď účastníka bude mít vždy nádech dle toho, kdo je vyslýchán a jaký výsledek v řízení sleduje. Naopak, její výpověď zapadá do výsledků dalšího dokazování.

31. Pokud jde o výslech žalovaného, ten například uvedl, že žalobkyně mu výnosy z nájemného neposkytovala několik let, ale naprosto opomenul období, kdy poskytováno být s ohledem na vydané exekuční příkazy ani nemohlo, přičemž exekuční příkazy obdržel. Odmítl vypovídat podrobněji na dotazy ohledně půjček, které měl čerpat od rodičů a bratra. To jsou skutečnosti, které výpověď žalovaného znevěrohodňují.

32. V dané věci je zde společné jmění manželů, které zaniklo rozvodem, avšak doposud nebylo vypořádáno. Pokud by společné jmění trvalo, byla by situace na základě dikce § 728 občanského zákoníku jasná. V rozhodované věci jde o situaci, na kterou dopadá ustanovení § 736 věta druhá občanského zákoníku, dle níž dokud není zaniklé společné jmění vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. V rozhodované věci soud shledává předpoklady právě pro aplikaci § 728 občanského zákoníku. Jmění účastníků zaniklo, o jeho vypořádání vedou doposud neskončenou soudní rozepři. Jmění se však nadále chová jako živý mechanismus, neboť jsou zde vedle majetku zejména výnosy z nájemného. Pokud cestu jak jmění spravovat nenalezli sami účastníci, musí tak učinit soud.

33. Nebylo tvrzeno, že by účastníci uzavřeli platnou smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění (účastníci shodně uvedli, že se pokusili rozsah společného jmění smluvně upravit v roce 2010, avšak daná smlouva byla neplatná).

34. Ve věcné rovině je závěr soudu následující.

35. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný jednal při správě společného jmění ve zřejmém rozporu se zájmy žalobkyně.

36. Chování, za něž byl žalovaný pravomocně odsouzen (skutek popsaný v bodě 8 odůvodnění) je optikou ustanovení § 728 občanského soudního řádu dle soudu jednáním ve zřejmém rozporu se zájmy žalobkyně. Šlo o situaci, která musela být i přes zásadu ultima ratio řešena cestou trestního práva. A byla vyřešena tím, že žalovaný byl pravomocně uznán vinným z trestného činu. Žalobkyně měla jako jednatelka společnosti [právnická osoba] povinnosti ve vztahu ke správci daně. V důsledku trestněprávního jednání žalovaného je byla nucena realizovat se zřetelnými obtížemi.

37. Dále žalovaný naprosto bez snahy informovat žalobkyni předem pronajal nebytové prostory v domě v [ulice] společnosti [právnická osoba] Pokud v projednávané věci byl žalovaný i u soudu žalobkyní žádán, aby poskytl nájemní smlouvu alespoň dodatečně, toto výslovně odmítl. Jím uváděné důvody nelze nijak omluvit, nelze je podřadit pod žádnou situaci aprobovanou právem, ostatně ani je nijak nekonkretizoval. Na soud jednání žalovaného dělá dojem, že jde hlavně o snahu žalovaného žalobkyni z užívání nemovitosti vyloučit. Už samotné pronajímání nebytových prostor bez zapojení druhého manžela je v rozporu se zájmem žalobkyně. Ovšem ve spojení s výše uvedenou absencí informací a jasným prohlášením, že smlouva poskytnuta nebude, jde o naprosto flagrantní porušení toho, jak má správa jmění probíhat. Není rozhodné, že si to dle tvrzení žalovaného nepřeje nájemce. Jde dle zápisu v katastru nemovitostí o společné jmění manželů. I kdyby snad opravdu mezi žalovaným a nájemcem existovala žalovaným tvrzená dohoda o neposkytnutí smlouvy, nemůže to jít nijak k tíži žalobkyně. Naopak. Jde o sjednání nájemní smlouvy u nemovitosti, kde jsou jako vlastníci v katastru nemovitostí zapsáni bývalí manželé v režimu SJM. Nemovitosti si měla pronajmout obchodní společnost. Bezpochyby tedy mohla a měla nahlédnout do katastru nemovitostí, kde by byl stav vlastnictví patrný. Následné jednání způsobem, že smlouva nemůže být druhému manželovi poskytnuta, je právě tím, co má zákon na mysli jako jednání ve zřejmém rozporu se zájmy manžela.

38. Rovněž tak je ve zřejmém rozporu se zájmy žalobkyně i realizace stavby rodinného domu, kterou žalovaný započal v době, kdy již byly vztahy mezi účastníky rozvráceny, aniž by přitom k tomu dala žalobkyně souhlas. Tvrzení žalovaného, že na stavbu použil prostředky z půjček nenáležejících do společného jmění, nebylo nijak prokázáno. Žalovaný ve skutečnosti naopak zatížil společné jmění obou účastníků závazkem ze zápůjčky na stavbu domu, která měla být ku prospěchu pouze jemu.

39. V rozporu se zřejmými zájmy žalobkyně bylo i to, že soudním exekutorem Mgr. Tomášem Voborníkem došlo v exekučních řízeních vedených rodiči a bratrem žalovaného k postižení majetku náležejícího do společného jmění, přičemž následně byly exekuce zastaveny z důvodu materiální nevykonatelnosti exekučního titulu. Šlo přitom o notářské zápisy, jejichž účastníky byl žalovaný a jeho rodiče, resp. bratr.

40. Už jen tyto situace postačují dle soudu k tomu, aby byla správa jmění upravena soudem.

41. V rozporu se zájmy žalobkyně je ostatně i to, jak žalovaný přistoupil k řešení mnohých dalších dílčích situací ohledně domu ve [ulice] [anonymizováno]. Potvrdil například slova žalobkyně, že bránil realizaci oprav a úprav ohledně domu. I toto jednání, které šlo ke škodě jeho a žalobkyně, resp. jejich jmění, je jednáním, které má na mysli ustanovení § 728 občanského zákoníku.

42. Dle přesvědčení soudu se není potřeba za dané situace (závěry v bodech 36 a 37 a na ně navazující úvahy) zabývat dalšími žalobkyní tvrzenými situacemi z pohledu ustanovení § 728 občanského zákoníku.

43. Soud podotýká, že ač rozhodnutím dochází k nastavení parametrů správy jmění, neznamená to, že žalovaný ve sporu s žalobkyní neuspěl (myšleno ve věcné rovině, nikoli procesní). Je to zkrátka pouze tak, že to bude žalobkyně, kdo bude jmění do budoucna spravovat způsobem uvedeným ve výroku.

44. Ostatně na celou věc třeba nahlížet následovně. To, že žalobkyně bude jmění spravovat, ji zavazuje. Nese to s sebou i škálu povinností, které vyplývají z výroku samotného i navazujících ustanovení občanského zákoníku. Žalobkyně nebude moci jednat svévolně, nejde o převzetí jakékoli vlády nad jměním. V prvé řadě bude muset jednat jako řádný hospodář. Dále bude muset žalovanému poskytovat ať už předběžně či následně potřebné informace, které bude při správě získávat. Rozhodnutí ani neznamená, že by žalovaný byl zbaven práv na výnosy ze společného majetku. Výnosy ze správy plynoucí náleží do jmění účastníků (viz § 709 odst. 1 občanského zákoníku, ve spojení s již rozebraným ustanovením § 736 občanského zákoníku).

45. Výrok rozsudku vyjadřuje to, že jde o správu původně společného jmění manželů, rozvodem zaniklého, avšak dosud nevypořádaného. Do výroku není zahrnuta ochrana rodinné domácnosti účastníků, neboť taková nejpozději rozvodem zanikla.

46. Výrok I. není situací tzv. ultra petitum, neboť dle komentářové literatury může soud na návrh účastníka rozhodnout„ v podstatě jakkoliv“ (pozn.: jde o výslovnou citaci z komentáře dle odkazu níže, ostatně jde až o druhý krok při samotném rozhodování, navazující na závěr o naplnění podmínek pro nastavení správy, takto je ostatně vystavěn i tento rozsudek, judikatura k danému ustanovení prozatím v podstatě neexistuje). Výsledné rozhodnutí by mělo chránit efektivně zájmy zákonem předvídaných dotčených osob, tedy předně druhého manžela, ale i rodiny jako takové, resp. jejích jednotlivých členů. Rozhodnutí se může týkat celého společného jmění, jeho částí nebo i jen jeho jednotlivých součástí (PSUTKA, Jindřich. § 728 (Správa v režimu založeném rozhodnutím soudu). In: HRUŠÁKOVÁ, Milana, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 281).

47. Soud se domnívá, že závěry zmíněné v předchozím bodě jsou vyjádřeny právě výrokem, jímž bylo toto řízení skončeno.

48. K obraně žalovaného třeba uvést následující. V žádném dílčím jednání žalobkyně jím popsaném nelze shledat jednání ve zřejmém rozporu s jeho zájmy. Tedy žalobu nelze považovat za rozpornou s ustanovením § 6 odst. 2 občanského zákoníku, jak tvrdí žalovaný ve svém závěrečném návrhu.

49. Žalobkyně při účastnickém výslechu vysvětlila, jaké a proč prováděla úkony ohledně jmění v době, kdy již byly vztahy mezi účastníky rozvráceny a komunikace mezi nimi problematická (zejména záležitost s [anonymizována dvě slova], nepodání výpovědi nájemci [příjmení], poskytování výnosů z nájmů žalovanému). Ostatně nájemní smlouvy s [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] byly uzavřeny v době, kdy účastníci byli schopni komunikovat. Žalovaný informace o smlouvách měl, jak je soudu z úřední činnosti známo z průběhu projednávání věci pod sp. zn. 15 C 135/2016 a jak bylo prokázáno i v tomto řízení.

50. Pokud jde o vymáhání dlužného nájemného, možno přiměřeně odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 21. 12. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3745/2009. Žalovaný mohl řízení o zaplacení nájemného zahájit sám. Pokud by snad neměl potřebné informace, je situace řešitelná pomocí nauky o informačním deficitu strany zatížené povinností tvrzení (podrobně k tomuto viz níže). Ostatně domáhal se již soudní cestou vydání listin, u nichž se domníval, že mu je má žalobkyně předat.

51. Obrana žalovaného spočívající v tom, že mu žalobkyně nepředává příslušnou část nájemného z domu, neodpovídá provedenému dokazování a nemůže být důvodem pro jiné rozhodnutí věci, tj. zamítnutí žaloby. Žalovaný má k dispozici legální nástroje, kterými by dosáhl toho, aby se k příslušné části zisku z nájemného dostal. Místo toho volil neprávní kroky, které vedly nájemce k ukončení nájemního vztahu a tedy k tomu, že zde žádného zisku z nájemného do budoucna ani není. V tomto ohledu možno pro úplnost odkázat i na judikaturu vztahující se k problematice tzv. informačního deficitu (viz například rozsudek Nejvyššího soudu z 1. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4376/2016), dle níž je zajištěna právní ochrana toho, kdo nemá dostatek informací k tomu, aby mohl v řízení bez dalšího splnit povinnost tvrzení. V souladu se zájmy ani jednoho z manželů není to, pokud se manžel, nespokojený s výběrem nájemce ([anonymizována dvě slova]) uchýlí vůči němu ke krokům, které vedou k podání výpovědi a tedy k ukončení nájemního vztahu, potažmo placení nájemného. Žalobkyně vypověděla, že nájemné tímto subjektem placeno bylo. Obdobně lze uzavřít i situace s nájemcem [příjmení]. Žalobkyně vypověděla, že dlužné nájemné na něm vymáhá (a soudu je z úřední činnosti známo, že takový spor opravdu u zdejšího soudu probíhá).

52. Za nadbytečné soud shledal doplňovat dokazování předložením účetnictví ohledně nájemného z domu [adresa] ve [ulice] [anonymizováno] či výslechem [jméno] [příjmení] - účetní. Stěžejní skutečností, která soud vede k tomu, aby byla upravena správa společného jmění, je to, že žalovaný se dopustil trestněprávního jednání, které je bez jakékoli pochyby v rozporu se zřejmými zájmy žalobkyně a jednání ve zřejmém rozporu se zájmy žalobkyně se dopouští i následně uzavřením nájemní smlouvy, u níž žalobkyni zcela vyloučil z rozhodování nejen o osobě nájemce, ale i z toho, aby věděla, jaký je obsah nájemní smlouvy. Není předmětem řízení provádět zúčtování výnosů a rozdělení mezi účastníky.

53. Pokud jde o záležitosti toho, v jakém stavu a kdy byly pronajímané prostory, z fotografií předložených žalovaným nevyplývá, kdy byly skutečně pořízeny. Třeba připomenout, že žalovaný je do soudního spisu založil v srpnu 2022, ač měly zobrazovat stav z doby dřívější, měl je pořídit on sám. Nikoli řádná správa nemovitosti ve [ulice] [anonymizováno] byla přitom žalovaným uplatňována od počátku řízení. Pak je zvláštní, že ač žalovaný v době předchozí pořídil fotografie, z nichž dovozuje nedobrý stav při předání prostor nájemci, předkládá je až s odstupem. Obdobně to platí i o revizní zprávě na bojler, ze které žalovaný předložil při soudním jednání jen jednu stranu. Následně listinu předložil již celou, tak možno uvést, že zjištění o protékajícím bojleru vyslovené při revizi není důvodem pro závěr o nikoli řádné správě nemovitosti, nehledě na to, že žalobkyně stěží mohla při předložení jen torza zprávy relevantně na závěry reagovat. Důvodem pro jiné rozhodnutí není ani žalovaným předložená dohoda mezi žalobkyní, [právnická osoba] a [právnická osoba] z 23. 11. 2018. Z ní neplyne, že by jí byla zakládána práva a povinnosti mající charakter hospodaření se společnou věcí. Jde v zásadě jen o deklaraci fúze, která nastala u nájemce. Kdyby taková dohoda sepsána nebyla, nic by se v poměrech účastníků nájemního vztahu nezměnilo. Pokud žalovaný v závěru řízení předložil rozhodnutí o zrušení exekučního příkazu z 12. 8. 2022 (č.l. 955) tak třeba uvést, že z dokumentu není patrné, čeho se exekuční příkaz týká, což ostatně namítla i žalobkyně a soud to pak po prostudování žalovanému rovněž sdělil.

54. Pokud jde o námitku žalovaného, že žalobkyně nemůže z důvodu zdravotního stavu vykonávat správu jmění, tak třeba připustit, že k odročení jednání opravdu došlo i v návaznosti na psychické obtíže žalobkyně. Nicméně následně se žalobkyně k jednáním osobně dostavovala. Byla dovyslechnuta jako účastnice řízení, přičemž své myšlenky při výslechu formulovala přehledně, byla schopna odpovědět na všechny otázky. Tedy v tomto ohledu zůstalo u pouhého tvrzení žalovaného, které nemá krom odůvodnění žádostí o odročení žádnou oporu v obsahu spisu.

55. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni soud považuje za plně úspěšnou. Přiznal jí proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši 94 135,50 Kč. Podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby 1 500 Kč. Žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení spočívající v odměně advokáta za 36 úkonů + 2x půl úkon (dle vyúčtování žalobkyně s výjimkou návrhu na předběžné opatření po zahájení řízení ze dne 2. 3. 2018 a účast na vyhlášení rozsudku – za tyto úkony náleží poloviční odměna) po 1 500 Kč, celkem 51 750 Kč, 39x paušální náhrada podle § 13 odst. 4 vyhlášky po 300 Kč, celkem 10 500 Kč, náhradě cestovních výdajů za rok 2017 (cesty 19. 9. 2017 a 14. 11. 2017 [obec] - [obec] a zpět) vycházející z kombinované spotřeby použitého vozidla (7 litrů benzinu automobilového 95 oktanů na 100 km), ujeté vzdálenosti (100 km) a sazby základní náhrady (3,90 Kč za 1 km jízdy) a ceny pohonných hmot (29,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů) stanovených vyhláškou č. 440/2016 Sb., celkem 596,50 Kč, náhradě cestovních výdajů za rok 2018 (cesty 19. 3. 2018, 12. 6. 2018, 20. 8. 2018 a 16. 10. 2018 [obec] - [obec] a zpět) vycházející z kombinované spotřeby použitého vozidla (7 litrů benzinu automobilového 95 oktanů na 100 km), ujeté vzdálenosti (200 km) a sazby základní náhrady (4 Kč za 1 km jízdy) a ceny pohonných hmot (30,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů) stanovených vyhláškou č. 463/2017 Sb., celkem 1 227 Kč, náhradě cestovních výdajů za rok 2020 (cesta 30. 6. 2020 [obec] - [obec] a zpět) vycházející z kombinované spotřeby použitého vozidla (7 litrů benzinu automobilového 95 oktanů na 100 km), ujeté vzdálenosti (50 km) a sazby základní náhrady (4,20 Kč za 1 km jízdy) a ceny pohonných hmot (32 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů) stanovených vyhláškou č. 358/2019 Sb., celkem 322 Kč, náhradě cestovních výdajů za rok 2021 (cesty 7. 6. 2021, 1. 7. 2021, 7. 9. 2021, 8. 10. 2021 a 2. 11. 2021 [obec] - [obec] a zpět) vycházející z kombinované spotřeby použitého vozidla (7 litrů benzinu automobilového 95 oktanů na 100 km), ujeté vzdálenosti (250 km) a sazby základní náhrady (4,40 Kč za 1 km jízdy) a ceny pohonných hmot (27,80 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů) stanovených vyhláškou č. 589/2020 Sb., celkem 1 586,50 Kč, náhradě cestovních výdajů za rok 2022 (cesty 30. 5. 2022, 23. 8. 2022, 6. 9. 2022 a 30. 9. 2022 [obec] - [obec] a zpět) vycházející z kombinované spotřeby použitého vozidla (7 litrů benzinu automobilového 95 oktanů na 100 km), ujeté vzdálenosti (100 km) a sazby základní náhrady (4,70 Kč za 1 km jízdy) a ceny pohonných hmot (44,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů) stanovených vyhláškou č. 511/2021 Sb., celkem 1 563 Kč; celkem cestovné 5 295 Kč; náhradě za promeškaný čas na cestě dle § 14 advokátního tarifu za 32 půlhodin po 100 Kč, celkem 3 200 Kč a podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu náhradě DPH ve výši 21 %, celkem 14 608,30 Kč, zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu je žalovaný povinen náklady uhradit k rukám advokáta.

56. Lhůta k plnění byla účastníkům stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu.