17 C 143/2021

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Zdražila a soudců Mgr. Radka Kopsy a JUDr. Šárky Hůrkové, Ph.D. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o určení, že nemovitosti se nacházejí ve společném jmění manželů, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 23. března 2022, č.j. 17 C 143/2021-128, <b>I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 8.698,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].</b> 1. Okresní soud shora označeným rozsudkem určil, že bytová jednotka [číslo] nacházející se v domě [adresa], v části obce Polabiny, postaveném na pozemku st. [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu ve výši ideální [číslo] na společných částech domu [adresa], v části obce Polabiny, postaveném na pozemku st. [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu ve výši ideální [číslo] na pozemku st. [parcelní číslo], vše v k.ú. [obec], části obce Polabiny, zapsané na listech vlastnictví [číslo] [číslo] vedených Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, je součástí zaniklého společného jmění účastníků jako manželů (výrok I.), určil, že bytová jednotka [číslo] nacházející se v domě [adresa], v části obce Polabiny, postaveném na pozemku st. [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu ve výši ideální [číslo] na společných částech domu [adresa], v části obce Polabiny, postaveném na pozemku st. [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu ve výši ideální [číslo] na pozemku st. [parcelní číslo], vše v k.ú. [obec], části obce Polabiny, zapsané na listech vlastnictví [číslo] vedených Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, je součástí zaniklého společného jmění účastníků jako manželů (výrok II.) a žalovanému uložil nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 49 387,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] (výrok III.).

2. Žalobkyně se v řízení domáhala, aby soud určil, že bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] a [číslo] v domě [adresa] v [obec], jsou ve společném jmění účastníků jako manželů (dále jen SJM). Uvedla, že obě jednotky byly za trvání manželství směněny za nemovitosti (pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec]), které účastníci za trvání manželství nabyli též do SJM, a to na základě kupní smlouvy ze dne 15. 8. 2017 uzavřené s obcí [obec] a Správou komunálního majetku obce Srnojedy, s r.o., když kupní cena byla za trvání manželství uhrazena ze společných prostředků. Předmětné bytové jednotky byly dále ze společných prostředků zrekonstruovány a jsou pronajímány třetím osobám. Účastníci vždy hovořili o tom, že nemovitosti v [obec] a následně i předmětné bytové jednotky jsou jejich společným majetkem. Přestože účastníci neměli dohodou či rozhodnutím soudu změněn rozsah společného jmění, je v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník daných bytových jednotek veden pouze žalovaný, který skutečnost, že bytové jednotky jsou součástí SJM, sporuje.

3. K tvrzení žalovaného, že kupní cena nemovitostí v [obec] byla hrazena z jeho výlučných prostředků získaných z pronajímání, resp. podnajímání těchto nemovitostí žalobkyně poukázala na ust. § 709 odst. 2 o.z. s tím, že součástí SJM je i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Tedy i takto získané finanční prostředky byly součástí SJM. O tom, že část kupní ceny byla uhrazena z prostředků získaných od matky žalovaného není žalobkyni nic známo. I když částka 109 297,74 Kč byla na účet prodávajícího převedena z účtu matky žalovaného, žalovaným byla vzápětí stejná částka jmenované vrácena. Nelze tak hovořit o darování této částky žalovanému jeho matkou.

4. Žalovaný navrhl zamítnutí žalobního návrhu v celém rozsahu. Uvedl, že sporné bytové jednotky nabyl v návaznosti na dohody uzavřené s předchozí manželkou [jméno] [celé jméno žalobkyně], podle kterých se stal výlučným vlastníkem nemovitostí v [obec], když všechny splátky kupní ceny byly uhrazeny nikoli z prostředků patřících do SJM (část prostředků poskytla žalovanému jako dar matka [jméno] [celé jméno žalobkyně]), a to ještě před uzavřením manželství se žalobkyní. Nemovitosti v [obec] pronajímal postupně [jméno] [příjmení] (od 20. 7. 2009 za nájemné 15 000 Kč měsíčně), [právnická osoba] 100 s.r.o. (od 20. 7. 2011 za nájemné 15 000 Kč měsíčně), [jméno] [příjmení] (od 1. 3. 2014 za nájemné 11 000 Kč měsíčně) a [jméno] [příjmení] (od 1. 3. 2016 za nájemné 10 500 Kč měsíčně). Sporné bytové jednotky pak pronajímal [jméno] [příjmení] (od 9. 2. 2018 za nájemné 6 000 Kč měsíčně), [jméno] [příjmení] (od 1. 8. 2019 za nájemné 7 000 Kč měsíčně), [příjmení] [jméno] (od 3. 2. 2020 za nájemné 7 700 Kč měsíčně), [jméno] [příjmení] (od 1. 9. 2018 za nájemné 9 900 Kč měsíčně), [jméno] [příjmení] (od 1. 8. 2019 za nájemné 10 900 Kč měsíčně) a [jméno] [příjmení] (od 1. 8. 2020 za nájemné 11 500 Kč měsíčně). Veškeré příjmy z těchto nájemních vztahů byly jeho výlučnými příjmy ve smyslu § 709 odst. 1 písm. d) o.z. I pokud by kupní cena nemovitostí v [obec] byla hrazena za trvání manželství účastníků, bylo by to tedy opět z výlučných prostředků žalovaného získaných podnajímáním těchto nemovitostí. Teprve zůstatek získaných peněz lze považovat za zisk, který se mohl stát součástí SJM. Žalovaný nepopřel, že své matce jí poskytnuté finanční prostředky vrátil, ale toto učinil proto, že výši tohoto daru vůči své osobě považoval za nepřiměřeně vysokou (vzhledem k vyrovnání v širší rodině, když dcera jeho zemřelé sestry dostala od M. [celé jméno žalobkyně], tedy jeho matky, pouze garáž).

5. Okresní soud měl provedenými důkazy (rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích č.j. 5 C 327/2008 – 18 ze dne 7. 1. 2009; Smlouvou o úpravě vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu ze dne 17. 12. 2008; Smlouvou o smlouvě budoucí kupní ze dne 7. 12. 2001 včetně jejích dodatků [číslo] ze dne 26. 10. 2005, [číslo] ze dne 30. 11. 2009 a [číslo] ze dne 1. 11. 2015; nájemní smlouvou ze dne 7. 12. 2001 včetně jejího dodatku [číslo] ze dne 30. 11. 2009) prokázáno a mezi účastníky ani nebylo sporu o tom, že žalovaný spolu s bývalou manželkou [jméno] [celé jméno žalobkyně] v době trvání jejich manželství uzavřeli s obcí [obec] a Správou komunálního majetku obce Srnojedy, s.r.o., Smlouvu o smlouvě budoucí kupní, kterou se zavázali po uplynutí 20 let od uzavření smlouvy, nejpozději dne 1. 2. 2022 uzavřít kupní smlouvu, jejímž předmětem byl dům [adresa], pozemky st.p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec], za celkovou kupní cenu 1 168 284 Kč. Ohledně týchž nemovitostí byla zároveň uzavřena nájemní smlouva na dobu nejpozději do 1. 2. 2022. Po rozvodu manželství [jméno] a [jméno] [příjmení] (toto bylo pravomocně rozvedeno dne 7. 1. 2009) se pak se účinností od 30. 11. 2009 stal výlučným nájemcem nemovitostí a výlučným kupujícím dle Smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 7. 12. 2001 žalovaný. Smlouvou o smlouvě budoucí kupní ze dne 7. 12. 2001 včetně jejích dodatků [číslo] ze dne 26. 10. 2005 a [číslo] ze dne 1. 11. 2015 měl prokázané, že část kupní ceny nemovitostí v [obec] ve výši 815 082 Kč byla uhrazena ke dni podpisu smlouvy a zbývající část kupní ceny měla být zaplacena v předepsaných pravidelných měsíčních splátkách (tyto byly předepsány do října roku 2020), které sestávaly z jistiny a úroků, přičemž bylo konstatováno, že úrok nemá vliv na výši kupní ceny. Jinak řečeno z každé předepsané splátky byla na základě dohody účastníků smlouvy na kupní cenu započtena pouze část splátky označená jako jistina a kupní cena tak měla být doplacena až v rámci poslední splátky v říjnu 2020. Tomuto ujednání korespondují sdělení obce Srnojedy ze dne 21. 2. 2022 a 23. 2. 2022, podle kterých byla mimořádná platba žalovaného ze dne 9. 6. 2017 ve výši 109 290,74 Kč započtena co do částky 91 075,62 Kč na kupní cenu a zbytek na úroky a poplatek za mimořádnou splátku. Podle kupní smlouvy ze dne 15. 8. 2017 pak byla kupní cena uhrazena před podpisem smlouvy, vyjma 1 Kč za budovu a 1 Kč za pozemky, které měly být doplaceny při podpisu smlouvy. Okresní soud proto vzal za prokázané, že kupní cena nemovitostí v [obec] byla zčásti zaplacena za trvání manželství účastníků, které bylo uzavřeno dne 15. 9. 2012 a pravomocně rozvedeno dne 15. 6. 2021.

6. Žalovanému se dle názoru okresního soudu nepodařilo prokázat, že by částka 109 290,74 Kč, kterou na účet obce Srnojedy poukázala jako doplatek kupní ceny jeho matka [jméno] [celé jméno žalobkyně], byla darem matky jeho osobě. V rámci svědecké výpovědi totiž [jméno] [celé jméno žalobkyně] uvedla, že danou částku zaslala synovi na jeho žádost a on jí peníze brzy vrátil, aniž by jej o to požádala. Nepotvrdila tudíž, že by jejím úmyslem bylo žalovanému peníze darovat. Tomuto korespondují i výpisy z účtu, podle kterých svědkyně sice dne 9. 6. 2017 poukázala danou částku na účet obce Srnojedy, avšak zcela totožná částka jí dne 15. 6. 2017 byla převedena z účtu žalovaného. Postup žalovaného se tak ve světle uvedených skutečností jeví jako účelový, s úmyslem prokázat, že částka 109 290,74 Kč nebyla společnými prostředky účastníků.

7. Ale i kdyby tomu tak bylo, zbývaly by další jednotlivé splátky placené pravidelně od uzavření manželství účastníků, u kterých by žalovaný musel prokázat, že tyto byly hrazeny z jeho výlučných prostředků. V řízení nebylo prokázáno, ba ani tvrzeno, že účastníci by měli dohodou či rozhodnutím soudu změněn rozsah společného jmění či že by nevedli společnou domácnost. Ohledně finančních prostředků použitých na splátky kupní ceny nemovitostí žalovaný tvrdil, že byly získány podnajímáním nemovitostí v [obec] a protože byl výlučným nájemcem, jedná se o jeho výlučné prostředky. Protože dané nemovitosti nebyly v době trvání podnájemních smluv výlučným vlastnictvím žalovaného (byl pouze jejich nájemcem), nelze dle názoru okresního soudu hovořit o prostředcích nabytých právním jednáním vztahujícím se k výlučnému vlastnictví žalovaného ve smyslu § 709 odst. 1 písm. d/ o.z. Jedná se tak o zisk, který součástí společného jmění je (ve smyslu § 709 odst. 2 o.z.).

8. Okresní soud tak uzavřel, že kupní cena nemovitostí v [obec] byla, byť pouze zčásti, uhrazena za trvání manželství účastníků z jejich společných prostředků, a tudíž dané nemovitosti byly součástí jejich společného jmění. Stejně tak předmětné byty, které byly za trvání manželství účastníků získání směnou za nemovitosti v [obec], musí být a jsou součástí zaniklého společného jmění účastníků jako manželů. Proto žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl.

9. O nákladech řízení okresní soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 10 000 Kč; odměnou advokáta za 9 úkonů právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast advokáta při jednáních soudu dne 13. 9. 2021, 8. 11. 2021, 17. 1. 2022, 14. 2. 2022 a 16. 3. 2022, písemná podání ve věci ze dne 24. 11. 2021 a 26. 1. 2022 Kč) po 3 100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. b/ a § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb.); 9 x 300 Kč paušál (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.); cestovným advokáta k pěti jednáním soudu (2x v roce 2021 a 3x v roce 2022) z [obec] do [obec] a zpět, tj. 30 km, osobním automobil [registrační značka], při průměrné spotřebě 5,1 litru benzinu 95 B/100 km, sazbě základní náhrady 4,40 Kč km, ceně benzinu v roce 2021 27,80 Kč litr a 33,80 Kč litr, v roce 2022 37,10 Kč litr, tj. 951,50 Kč; náhradou za ztrátu času cestami advokáta k pěti jednáním soudu, po 100 Kč za každou započatou půlhodinu (§ 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. 1 000 Kč; 21 % DPH z částek shora uvedených, vyjma soudního poplatku, tj. 6 835,80 Kč Celkem tak náklady žalobkyně za řízení před okresním soudem činily 49 387,30 Kč a tuto částku okresní soud uložil k náhradě žalovanému k rukám advokátky žalobkyně.

10. Žalovaný ve včas podaném odvolání vytýkal okresnímu soudu, že nedostatečně zjistil skutkový stav a z tohoto stavu vyvodil nesprávné závěry ve věci. Odkazoval na předložené smluvní podklady a výkazy, z nichž vyplývá, že cena nemovitých věcí, sice pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je objekt [adresa] a pozemku p. [číslo] v obci a k.ú. [obec], jak byla sjednána kupní smlouvou, byla uhrazena ještě před uzavřením manželství se žalobkyní. Tato cena byla z větší části uhrazena jednorázově poskytnutou zálohou, k dalším splátkám kupní ceny došlo společně s nájmem nemovitostí podle předpokladu uvedeného ve smlouvě. I platba částky 109.290,74 Kč byla platbou nadbytečnou, poskytnutou v rozporu s uzavřenou kupní smlouvou. Pokud pak došlo ke směně původních nemovitých věcí za nemovité věci uvedené ve výroku rozhodnutí, šlo o směnu bez doplatku, směna naopak představovala podstatný výnos. Samotné nemovité věci popsané ve výroku rozhodnutí by pak měly být podobně jako nemovité věci v [obec] ve výlučném vlastnictví žalovaného. Rovněž po celou dobu manželství pocházel ze všech postupně vlastněných nemovitých věcí žalovaného výnos, který byl zahrnut do společného jmění, nebylo tomu tak, že by byly vynakládány prostředky ze společného jmění ve prospěch nemovitých věcí. Odvolací argumentaci následně v průběhu řízení rozvedl tak, že zásadní námitka žalovaného spočívá v tom, že kupní smlouva ohledně nemovitostí v [obec] byla uzavřena před uzavřením manželství s žalobkyní. Kupní cena dle písemné smlouvy činila 1 168 284 Kč, 815 082 Kč bylo zaplaceno jako záloha před uzavřením manželství a po celou dobu bylo spláceno 2 962 Kč plus nájem 1 000 Kč měsíčně a takto bylo zaplaceno 379 136 Kč na kupní cenu mimo nájem, a co bylo zaplaceno později, tedy za trvání manželství účastníků, bylo zaplaceno nad kupní cenu. Podle žalovaného výnos z domu přesahuje náklady spojené s nemovitostmi v [obec], a když došlo ke směně těchto nemovitostí, tak směna byla učiněna s výnosem. Žalovaný dostal peníze nad hodnotu domu. Směna proběhla bez doplatku a ze všech těchto důvodů je žalovaný přesvědčen, že nemovitosti v [obec] do SJM účastníků nepatřily. Z toho dovozuje závěr, že ani předmětné bytové jednotky nejsou součástí SJM účastníků. Navrhl, aby odvolací soud odvoláním napadený rozsudek okresního soudu změnil a žalobě vyhověl, případně věc vrátil okresnímu soudu k doplnění dokazování.

11. Žalobkyně se k odvolání žalovaného vyjádřila tak, že soud prvního stupně provedl všechny důkazy navržené žalovaným v rámci koncentrace řízení. Tvrzení žalovaného, že platba částky ve výši 109.290,74 Kč byla platbou poskytnutou nad rámec kupní ceny za nemovitosti v obci [obec], je tvrzením uplatněným v soudním řízení až po koncentraci řízení. Navíc žalobkyně je přesvědčena o tom, že kupní cena za nemovitosti v [obec] byla hrazena i v průběhu manželství účastníků, tedy z jejich společného jmění manželů. Na kupní cenu za nemovitosti v [obec] byla hrazena nejen poslední platba částky ve výši 109.290,74 Kč, a to ze zdrojů jejich společného jmění manželů, ale i postupné splátky v průběhu trvání manželství. Celá obrana žalovaného před okresním soudem směřovala k tomu, že doplatek kupní ceny ve výši 109 000 Kč učiněný na jaře 2017 nebyl z prostředků SJM; pokud tvrdil, že mu to darovala matka, okresní soud po jejím výslechu a po zjištění z výpisu z účtu uzavřel, že jde o účelovou obranu. Žalovaný se bránil, že poslední splátka kupní ceny ve výši 109 000 Kč nebyla ze SJM a v tu chvíli se tedy obával, že by bylo prokázáno, že by oněch 109 000 Kč bylo zaplaceno z prostředků SJM. Pokud nyní žalovaný argumentuje odlišně, tak žalobkyně má za to, že jde o tvrzení po koncentraci a nebyly k němu předloženy žádné důkazy. V roce 2012 bylo uzavřeno manželství účastníků, v roce 2017 byla doplacena kupní cena 109 000 Kč a předtím každý měsíc na kupní cenu šly splátky, které byly z prostředků SJM. Podle žalobkyně není podstatné, jaká část z těchto splátek po uzavření manželství byla zaplacena ze SJM, když minimálně 109 000 Kč a nějaká poměrná část z těchto splátek tvořila prostředky SJM a šlo o splátky na kupní cenu. Poukázala na to, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by mezi účastníky byl sjednán jiný než zákonný režim SJM a je prokázáno, že část kupní ceny byla zaplacena z prostředků SJM. Rovněž kupní smlouva byla uzavřena a vklad učiněn za trvání manželství. Proto žalobkyně zastává názor, že jestliže byly nemovitosti v [obec] pořízeny za trvání manželství z prostředků SJM, byť z části, potom směna této nemovitosti za předmětné bytové jednotky znamená, že i ohledně vlastnictví těchto bytových jednotek je zde stejný režim. Navíc výnos z nájmu, resp. podnájmu, nemovitostí v obci [obec], vlastněných třetí osobou, byl zřejmě součástí společného jmění účastníků řízení jako manželů. Žalobkyně tedy má za to, že v řízení prokázala, že nemovitosti v [obec] byly nabyty účastníky řízení za prostředky z jejich SJM a byly nabyty, tzn. vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, za trvání manželství. Pokud tedy směnou za nemovitosti v [obec] byly nabyty obě předmětné bytové jednotky, jež jsou předmětem řízení, potom i tyto bytové jednotky byly nabyty do společného jmění účastníků jako manželů. Z výše uvedeného vyplývá, že odvolání žalovaného je nedůvodné a žalobkyně navrhla, aby odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné a přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.

12. Krajský soud z podnětu včas podaného a přípustného odvolání přezkoumal napadený rozsudek (§ 212, § 212a o.s.ř.) spolu s řízením, které jeho vyhlášení předcházelo. Odvolání neshledal opodstatněným.

13. Krajský soud převzal skutková zjištění soudu okresního, jež se opírají o jím provedené důkazní prostředky a jsou zachyceny v odůvodnění rozsudku okresního soudu. Nesdílí názor odvolatele, že skutkový stav byl zjištěn nedostatečně, když je nutno poukázat na to, že tuto námitku vznáší jen v obecné rovině a blíže ji nerozvádí (např. neuvádí, které důkazy pro daný případ podstatné okresní soud neprovedl). Ostatně nosnou částí odvolání je argumentace nesprávných právních závěrů okresního soudu.

14. V posuzovaném případě má žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ust. § 80 o.s.ř., který je dán již tím, že v katastru nemovitostí je zapsán jako výlučný vlastník předmětných bytových jednotek (označených ve výrocích I. a II. napadeného rozsudku) toliko žalovaný (srovnej rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]).

15. Okresní soud tak mohl přistoupit k věcnému projednání podané určovací žaloby, když správně aplikoval ust. § 709 o.z. upravující zákonný režim SJM. Pro dané řízení je významné, zda nemovitosti v [obec] RD [adresa] postavená na pozemku parc.č. st. 250, st. [parcelní číslo] a poz. parcela [číslo] vše v obci a k.ú. [obec] (viz předmět kupní smlouvy uzavřené dne 15.8.2017 uzavřené mezi Obcí [obec] a Správou komunálního majetku obce Srnojedy s.r.o. a [celé jméno žalovaného]), za něž byly později směněny předmětné bytové jednotky, byly byť jen zčásti pořízeny z prostředků společného jmění účastníků (za trvání jejich manželství). Okresní soud z provedených důkazů bez pochybností uzavírá, že kupní cena nemovitostí v [obec] byla zčásti uhrazena za trvání manželství účastníků z jejich společných prostředků.

16. Krajský soud tento závěr sdílí, má oporu v provedených důkazech. Zejména je třeba zmínit splátkový kalendář pro zálohové splácení kupní ceny sjednané smlouvou o smlouvě budoucí kupní, jež byla podkladem pro uzavření kupní smlouvy na nemovitosti v [obec]. Z něho plyne rozpis záloh na kupní cenu a k nim sjednaný úrok (jež není součástí jistiny) sjednaný do 10/ 2020. Mimořádná splátka kupní ceny a zbytku úroků a poplatku na mimořádnou splátku z 9.6.2017, nepocházela z výlučných prostředků žalovaného. Splátky kupní ceny za trvání manželství účastníků před uvedenou mimořádnou splátkou, které měly pocházet z podnájmu nemovitostí v [obec], okresní soud správně nepovažuje za výlučné prostředky žalovaného, neboť jde o zisk z podnájmu, který je součástí společného jmění manželů.

17. Odvolací argumentace žalovaného, že cena pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je objekt [adresa] a pozemku p. [číslo] v obci a k.ú. [obec], jak byla sjednána kupní smlouvou, byla uhrazena ještě před uzavřením manželství se žalobkyní, a že kupní smlouva ohledně nemovitostí v [obec] byla uzavřena před uzavřením manželství účastníků, byla vyvrácena provedenými důkazy (manželství účastníků trvalo od 15.9.2012 do 15.6.2021).

18. Jestliže byla kupní cena nemovitostí v [obec] zčásti zaplacena z prostředků společného jmění účastníků, staly se tyto nemovitosti součástí jejich společného jmění. Předmětné bytové jednotky nabyté směnou za nemovitosti v [obec] proto musí také sdílet režim SJM.

19. Krajský soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.), a to včetně správného nákladového výroku. V podrobnostech pak na odůvodnění rozsudku okresního soudu a tam vyslovené skutkové a právní závěry pro stručnost odkazuje. 20. [příjmení] úspěšné žalobkyni krajský soud přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř.), je sestávají z dvou úkonů právní služby advokáta po 3 100 Kč, dvou paušálních náhrad hotových výloh po 300 Kč, cestovného za ujetých 30 km se stejným vyúčtováním jako před okresním soudem v částce 189 Kč, ztráty času za 2 půlhodiny po 100 Kč a 21 % DPH., tj. celkem v částce 8698,70 Kč, kterou uložil žalovanému nahradit k rukám advokátky žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 7 až 14 vyhl. [číslo] Sb, § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).