17 C 164/2017

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa . jméno číslo zastoupená advokátkou Mgr. Ing. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 455 408,18 Kč s příslušenstvím <b>I. Návrh, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 455 408,18 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od 5. 8. 2013 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v částce 97 620 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích 280 Kč na státem zálohované svědečné do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích 22 024 Kč na státem zálohované znalečné do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí 455 408,18 Kč s příslušenstvím z titulu mezi účastníky dne 13. 2. 2012 uzavřené pojistné smlouvy [číslo] ve znění dodatku ze dne 13. 2. 2013. Uvedla, že dne 4. 8. 2013 nastala pojistná událost, když v důsledku vichřice došlo k poškození střechy (odtržení plechů), odtržení plechů na jižní a západní stěně, zatečení dešťové vody do izolace stěn a stropů, poškození podhledů v kancelářích, zasažení zabezpečovacího zařízení dešťovou vodou, částečnému zkřížení vrat montážní haly, to vše na adrese [adresa]. Prohlídka předmětné nemovitosti byla žalovanou uskutečněna dne 4. 11. 2013. Dopisem ze dne 3. 1. 2014 pak žalovaná žalobkyni sdělila, že škodnou událost vedenou pod [číslo] odložila bez výplaty pojistného plnění z důvodu nedodání podkladů. Ty žalobkyně (z důvodu liknavosti jejího bývalého zaměstnance) žalované odeslala až dne 28. 4. 2017 a opětovně dne 15. 5. 2017. Dne 31. 5. 2017 proběhlo jednání účastníků, avšak pojistné plnění poskytnuto nebylo. Žalovaná částka tak představuje náklady žalobkyně vynaložené na provizorní zabezpečení haly po pojistné události (faktura [číslo] ze dne 20. 3. 2014 vystavená na částku 67 442,98 Kč, vč. DPH) a na následné provedené opravy (faktura č. 2015 ze dne 31. 3. 2015 vystavená na částku 388 965 Kč, vč. DPH), po odečtení spoluúčastni ve výši 1 000 Kč. Provizorní zabezpečovací práce bylo třeba vykonat, když žalobkyně neměla dostatek finančních prostředků na opravu v plném rozsahu a po první zimě se zároveň ukázalo, že prvotní rychlé zabezpečení haly nebylo dostačující. Kompletní oprava pak byla provedena v roce 2015. Veškeré vykonané práce byly v příčinné souvislosti s poškozením haly v důsledku vichřice.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žalobního návrhu v celém rozsahu. Potvrdila, že mezi účastníky byla dne 13. 2. 2012 uzavřena pojistná smlouva a k této dne 13. 2. 2013 dodatek [číslo] mezi místa pojištění spadala i montážní hala 430, [ulice] ul., [obec a číslo], pojištění zahrnovalo i pojistné nebezpečí vichřice; pojištění zaniklo dne 6. 6. 2014. Předmětná pojistná událost byla ukončena bez výplaty pojistného plnění, neboť se i přes opakovanou prohlídku nepodařilo prokázat, že by uplatňovaná poškození střechy byla způsobena vichřicí, resp. že k nim vůbec došlo, a proto nebylo možno vichřici považovat za příčinu škodné události ani ve vztahu k ostatním tvrzeným poškozením. Při prohlídce mobilním technikem žalované p. [jméno] [příjmení] dne 4. 11. 2013 bylo žalobkyní sděleno, že při silném větru došlo k částečnému nadzvednutí plechů na střeše a k zatečení do haly. Střecha však nebyla při prohlídce přístupná a na viditelné části střešní krytiny nebylo poškození patrné. Žalobkyně pak ani k výzvám nedoložila fotodokumentaci poškození a toto nebylo zjištěno ani při opakované prohlídce nemovitosti dne 31. 5. 2017. Poškození interiérů vzniklá zatečením vody lze považovat za prosté zatečení atmosférických srážek, což není riziko pojištěné pojistnou smlouvou. Žalovaná dále poukázala na to, že z provedených důkazů (výpověď Ing. [příjmení] a výpovědi svědků) vyplývá, že i pokud byly plechy na střeše a parapety poškozeny, jejich oprava byla provedena zaměstnanci žalobkyně. Žalobkyně značně ztížila šetření škodné události, kterou v rozporu s čl. III odst. 1 písm. d) obecné části VPP nahlásila až téměř tři měsíce po škodné události (31. 10. 2013) a v průběhu šetření neposkytovala potřebnou součinnost. Požadované plnění žalobkyně v podstatě koncipovala jako nárok na náhradu škody, nevyčíslila však nárok na pojistné plnění dle smlouvy (tj. nárok na časovou cenu). Rozsah poškození vichřicí ani náklady vynaložené na opravy nebyly prokázány ani znaleckým posudkem vypracovaným Dipl. Ing. [celé jméno znalce] O opravách nebyla vedena žádná obvyklá stavební dokumentace a navíc opravy prováděla společnost personálně propojená se žalobkyní. Konečně žalobkyně vznesla námitku promlčení uplatněného nároku.

3. Pojistnou smlouvou [číslo] vzal soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne 13. 2. 2012 mezi žalovanou jako pojistitelem a žalobkyní jako pojistníkem. Sjednáno bylo kromě jiného živelní pojištění, jehož předmětem byl dle čl. II. bodu 1.1 soubor nemovitostí (dle seznamu v příloze), pojištěné pojistné nebezpečí: vichřice (kromě dalšího) se spoluúčastí 1 000 Kč. Dodatkem [číslo] pojistné smlouvy [číslo] ze dne 13. 2. 2013 došlo ke zrušení sjednaného živelního pojištění dle čl. II bodu 1.1 smlouvy ke dni 13. 2. 2013 a ke sjednání nového živelního pojištění, s účinností od 14. 2. 2013, jehož předmětem byl soubor nemovitostí (dle seznamu), pojištěné pojistné nebezpečí: vichřice (kromě dalšího), pojistná hodnota: časová cena, se spoluúčastí 1 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky – obecná část VPP OC 2005, Všeobecné pojistné podmínky – zvláštní část Živelní pojištění VPP Z 2007. Dopisem ze dne 6. 6. 2014 žalovaná žalobkyni oznámila zánik pojištění dnem 6. 6. 2014, a to z důvodu neplacení pojistného.

4. Dle VPP OC 2005 – obecná část: - čl. III bod 1 d) – vedle povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy je pojištěný dále povinen bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 15 dnů od zjištění škodné události, oznámit pojistiteli, že škodná událost vznikla, dát pravdivá vysvětlení o jejím vzniku a rozsahu jejích následků, předložit doklady potřebné ke zjištění okolností rozhodných pro posouzení nároků na pojistné plnění a k stanovení jeho výše a umožnit pojistiteli pořídit si kopie těchto dokladů; dále je povinen umožnit pojistiteli nebo jím pověřeným osobám šetření, kterých je k tomu třeba. Pokud byla škodná událost oznámena jinak než písemně, je povinen učinit tak dodatečně dle pokynů pojistitele. Dle VPP Z 2007 – zvláštní část: - čl. VI – výluky z pojištění, bod 1 e) - pojištění se nevztahuje na škody vzniklé atmosférickými srážkami, působením vlhkosti, houby nebo plísní, dešťovou vodou z dešťových svodů a žlabů, vodou při mytí, nejsou-li důsledkem pojištěného pojistného nebezpečí, - čl. IX – pojistné plnění, bod 2 b) – pokud byl předmět pojištění poškozen, vzniká oprávněné osobě právo, není-li dále ujednáno jinak, aby jí pojistitel poskytl při pojištění na časovou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí, - čl. X – výklad pojmů, bod 25 – vichřicí se rozumí dynamické působení hmoty vzduchu, která se pohybuje rychlostí nejméně 20,8 m/s (75 km/hod.). Není-li tato rychlost pro místo vzniku pojistné události zjistitelná, musí pojištěný prokázat, že pohyb vzduchu způsobil v okolí místa pojištění škody na řádně udržovaných budovách nebo na shodně odolných jiných věcech nebo že škoda při bezvadném stavu budovy nebo jiné stavby, v níž se nacházejí věci, mohla vzniknout pouze v důsledku vichřice.

5. Dle škodního protokolu [číslo] sepsaného dne 12. 8. 2013 Ing. [jméno] [příjmení] došlo při vichřici dne 4. 8. 2013 ke škodám na budově haly (parc. [číslo]) i na majetku firmy [právnická osoba] Jednalo se o odtržení plechů na jižní i západní stěně, odtržení plechů na střeše, zatečení dešťové vody do izolace stěn a stropů, poškození podhledů v kancelářích, zasažení zabezpečovacího zařízení dešťovou vodu, částečně zkřížená vrata, poškození fasády přibouchnutými vraty. Daná pojistná událost byla žalované nahlášena dne 31. 10. 2013, jak vyplývá z„ Hlášení škodní události“, č. PU [číslo], č. ŠU [anonymizováno] [rok] a z„ Oznámení škodní události“. Ze zápisu o prohlídce škodní události PPR soud zjistil, že tato, za účasti Ing. [příjmení] a [jméno] [příjmení] (pověřeného pracovníka žalované) proběhla dne 4. 11. 2013. Jako příčina vzniku škodní události bylo uvedeno částečné nadzvednutí plechů na střeše haly a zatečení do haly při silném větru, střecha byla nepřístupná, poškození nebylo patrné. Bylo zkonstatováno odtržení parapetů na 7 oknech a zatečení do izolace fasády, pravděpodobně nasáklá vata ve stropě, v kancelářích v horním patře poškozená malba bočních stěn. Přípisem ze dne 3. 1. 2014 žalovaná žalobkyni sdělila, že škodní událost byla odložena bez výplaty pojistného plnění pro nedodání vyžadovaných podkladů, a to až do doby jejich předložení. Zápisem z jednání ze dne 31. 5. 2017 vzal soud za prokázané, že byl zadokumentován stav nemovitosti. U střechy bylo konstatováno, že plechy se jeví jako původní bez zjevných lomů, zateplení provedeno rohožemi ORSIL (instalovány až po pojistné události), pod těmito skelná vata o tloušťce 3 - 5 cm (dle pojištěného původní).

6. Z faktury [číslo] vystavené dne 20. 3. 2014, se splatností dne 20. 4. 2014, spolu se soupisem provedených prací ze dne 15. 3. 2014 soud zjistil, že touto vyúčtovala společnost [právnická osoba], [IČO], zastoupená Ing. [jméno] [příjmení], žalobkyni částku 67 442,98 Kč (vč. DPH) za provizorní zabezpečení haly po PU. Faktura byla uhrazena dne 5. 9. 2014, jak vyplývá z výpisu z transakcí z účtu [číslo]. Z předávacího protokolu ze dne 31. 3. 2015, faktury č. 2015 vystavené dne 31. 3. 2015, se splatností dne 14. 4. 2015, spolu se soupisem provedených prací soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. pro žalobkyni provedla práce – oprava SDK konstrukcí + podhledů + oken na hale [ulice] ul., [obec a číslo] – k zaplacení jejichž ceny ve výši 388 965 Kč (bez DPH) žalobkyni vyzvala danou fakturou. Faktura byla uhrazena dne 14. 4. 2015, jak vyplývá z výpisu transakcí z účtu [číslo].

7. Zprávou Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 9. 11. 2017 měl soud prokázáno, že dne 4. 8. 2013 byla na meteorologické stanici nejbližší oblasti [obec a číslo] – [ulice] v časných ranních a ranních hodinách zaznamenána intenzivní bouřková činnost provázená silnými nárazy větru. Zaznamenané nárazy dosahovaly rychlosti do 19 m/s. V odpoledních a večerních hodinách byla pozorována další intenzivní bouřková činnost provázená prudkým až bouřlivým větrem s nárazy, které běžně přesahovaly 25 m/s. Takové nárazy větru mohou způsobit škody na majetku. Nejvyšší naměřená rychlost větru byla 20,2 m/s (průměrná) a 31,6 m/s (okamžitá).

8. Dle zápisu ze dne 5. 8. 2013 vyhotoveného správcem objektu na adrese [adresa], [právnická osoba], a.s. (panem [jméno] [příjmení]), byly na hale užívané žalobkyní zjištěny odtržené plechy na střeše, odtržené vnější parapety, protečení do izolace.

9. Ing. [příjmení] [příjmení], společník žalobkyně dále uvedl, že ke škodní události došlo zřejmě v noci z neděle na pondělí, kdy v hale nikdo nebyl. V pondělí ráno, když se dostavil do práce, se na betonových platech u haly nacházely plechy stržené ze střechy (cca 5 plechů o rozměru 2-3 metry x 1 metr) a stržené vnější parapety oken (5 - 7 kusů). Uvnitř haly byla voda na podlaze, a to jak ve třech kancelářích v horní části budovy, tak v šatně z boku budovy i ve výrobní hale samotné. Skvrny od vody byly i na svislých zdech a stropě. K opravě střechy bylo přistoupeno téhož dne, a to tak, že původní plechy byly vyrovnány a nainstalovány zpět na střechu (lešení bylo zapůjčeno), stejně tak byly na místo naistalovány uvolněné parapety. Při opravě bylo zjištěno zatečení vody do izolací pod střechou a nad stropem, kde jsou snížené podhledy. Vlivem navlhnutí izolací došlo k jejich stlačení, tedy ztrátě tepelně izolačních vlastností, což se projevilo i v nutnosti vynaložení vyšších prostředků na vytápění. Proto bylo následně přikročeno k instalaci nové izolace přímo zespodu na původní strop (původní izolace nebyla odstraněna). Fotodokumentace v den škodní události byla pořízena, ale tato již není k dispozici.

10. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že jako zaměstnanec žalobce létě 2013, po příchodu do zaměstnání, viděl na zemi plechy, které odletěly ze střechy, když„ sem tam chyběl nějaký plech“. Jiné poškození budovy, kromě jednoho chybějícího parapetu, z vnějšího pohledu nezaznamenal. Následně bylo postaveno lešení a plechy týž den namontovány (přišroubovány) zpět na střechu. [příjmení] nebyly zprohýbané, rovnaly se spíš rohy. Uvnitř budovy byla zatečená voda, a to jak na stropě, tak na zdech a podlaze. Ze stropu byly následně odstraněny podhledy.

11. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že v roce 2013, v pondělí ráno při příchodu do zaměstnání viděl na zemi 4-5 plechů, které byly odtržené ze střechy. Ještě týž den bylo postaveno lešení a plechy přišroubovány zpět. Tyto bylo předtím nutno srovnat, protože byly zprohýbané nebo dokonce zlomené. Při opravě střechy byla vidět i mokrá izolační vata na stropě. Na stěně haly byly cca u osmi oken zčásti nebo zcela odtržené parapety. Tyto byly též namontovány zpět. Do budovy zateklo, a to nejen do stropu, ale až na podlahu. Následně byly zhotoveny nové stropní izolace.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k žádosti žalobkyně přivezl do areálu lešení. Žádné plechy na zemi neviděl, na střeše byli zaměstnanci žalobkyně. Uvnitř haly zaregistroval na zemi nějakou kaluž, halu více neprohlížel. Lešení si žalobkyně ponechala 6 měsíců. Teprve po této době byly na strop haly instalovány izolace (údajně kvůli zatečení vody) a z vnější strany, též při instalaci tepelné izolace, parapety oken (některé nové, některé původní). 13. [jméno] [příjmení], správce areálu, v němž se nachází dotčená hala, uvedl, že v areálu došlo ke škodám z důvodu počasí opakovaně. V srpnu 2013 žalobkyně nahlásila protečení dešťových srážek do budovy a odtržené plechy ze střechy. Tyto svědek viděl v den, kdy ke škodě došlo v počtu 5 - 10 kusů, o rozměrech cca 1-2 x 3 metry, uvnitř budovy nebyl. Týž den viděl k budově přistavené lešení a zpětnou instalaci plechů na střechu. Později byl svědek informován o nutnosti oprav izolace. Poškozené parapety svědek nepotvrdil, izolace neviděl. Při následné kontrole budovy (zřejmě do zimy téhož roku) zjistil nové izolace nastříkané na strop z jeho vnější části směrem do haly.

14. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalobkyni pomáhal s řešením pojistných událostí. Na pojistnou událost v roce 2013 si nevzpomíná, když v té době byl v pracovní neschopnosti. Teprve následně jej Ing. [příjmení] informoval o tom, že došlo k poškození střechy a izolací a svědek poté podával hlášení pojistné události. Sám žádné poškození střechy neviděl. Z boku budovy byla odtržená nějaká izolace a plechy. Do stropu budovy zateklo, kvůli čemuž byly následně odstraněny podhledy, původní poškozené izolace a instalovány izolace nové. To bylo cca v roce 2015, kdy došlo i k výměně oken, která byla v havarijním stavu. Žádnou fotodokumentaci k této pojistné události svědek nepořizoval.

15. Znaleckým posudkem [číslo] zpracovaným Dipl. [celé jméno znalce], autorizovaným inženýrem, znalcem z oboru stavebnictví – stavby obytné, ekonomika – ceny a odhady nemovitostí, doplněným při jednání soudu konaném dne 28. 4. 2021, vzal soud za prokázané, že nebyla doložena jakákoli fotodokumentace zachycující stav předmětné haly těsně po vichřici (např. odtržené plechy a parapety). Fyzická kontrola střechy při místním šetření pak znalci nebyla umožněna (byť bylo vybudováno lešení ze západní části), když Ing. [příjmení] odmítl identifikovat konkrétní odtržené plechy přímo na střeše. Podle zjištění při místím šetření (přesah plechů cca 5 cm nad svislými obvodovými zdmi a navazující žlab), způsobu uchycení plechů na střeše (v dřevěných krokvích, šrouby M8) a zprávy ČHMÚ (která je součástí spisu) znalec vypočetl zatížení metru čtverečního danou silou větru a zjistil, že by se jednalo o 33,6 Kp/m2. Takové zatížení však není dostačující k tomu, aby došlo k odtržení plechů tvrzeného rozměru (trapézový plech o rozměru 1 x 3 m) za situace, kdy by krokve a přišroubování plechů ke krokvím bylo řádné, odpovídající technickému stavu stavby. Pokud by skutečně došlo k odtržení plechů ze střechy, byla by jejich deformace byla natolik rozsáhlá, že by je nebylo možno narovnat do té míry, aby mohly být znovu použity jako střešní krytina (byly by spíše určeny k likvidaci). Pokud by došlo k odstranění plechů na střeše, mohlo by dojít i k zatečení dešťové vody do prostoru haly, do svislých zdí budovy, do izolací omítek a k narušení tepelné izolace pod střešní krytinou (ztrátě tepelně-izolačních vlastností). Znalec zcela vyloučil, že by i při zjištěné rychlosti větru (31,6 m/s) mohlo dojít k odtržení parapetů, neboť tyto byly uchyceny šrouby a lepeny fixním lepidlem. K odtržení by pak spíš došlo mechanickým provedením, ke kterému je nutno vyvinout značné úsilí. K provizorní opravě střechy znalec uvedl, že žalobkyně nedoložila výkaz výměr, stavební či montážní deník, a nebylo tedy možno posoudit jednotlivé tvrzené práce a délku jejich trvání. [ulice] opravy pak není doloženo, že se jednalo o 72,10 m2, když podle podkladů žalobkyní předložených a ověřených při místním šetření by se jednalo o cca 30 m2. Při opravě by nebyla nutná demontáž a montáž oken (včetně zednických oprav), oprava ostění a obvodového pláště nad okny.

16. Podle § 626 o.z. u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

17. Podle § 629 odst. 1 o.z. trvá promlčecí lhůta tři roky.

18. Podle § 605 odst. 2 o.z. konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.

19. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobnímu návrhu nelze vyhovět. K předmětné pojistné události došlo dne 4. 8. 2013, žalobkyně vznesla nárok na pojistné plnění, a tedy ve smyslu § 626 o.z. a 605 odst. 2 o.z. počala promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události, tj. dnem 4. 8. 2014. Tříletá promlčecí lhůta pak skončila dnem, který se číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta počítá, tedy skončila dnem 4. 8. 2017. Jak vyplývá z obsahu spisu (ze záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu), byla žaloba soudu doručena dne 4. 8. 2017, tj. posledního dne promlčecí lhůty, a soud tak k žalovanou vznesené námitce promlčení nemohl přihlédnout. [příjmení] žalobkyni vznikl nárok na pojistné plnění, bylo nutno prokázat, že nastalo pojištěné pojistné nebezpečí, tj. vichřice, že v příčinné souvislosti s ním došlo ke vzniku škody na pojištěné nemovitosti a jaká částka (snížená o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení věci) odpovídá přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci. Zprávou ČHMÚ bylo nepochybně prokázáno, že dne 4. 8. 2013 (neděle) v odpoledních a večerních hodinách byla pozorována intenzivní bouřková činnost provázená větrem s okamžitými nárazy až 31,6 m/s, což lze dle čl. X bod 25 VPP Z 2007 kvalifikovat jako vichřici. Nastalo tedy pojištěné pojistné nebezpečí. Dále se soud zabýval otázkou, zda v důsledku vichřice dne 4. 8. 2013 mohlo dojít a skutečně došlo k poškození pojištěné haly (to, že daná hala byla předmětem pojištění, nebylo mezi účastníky sporné). Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že v roce 2013, v pondělí ráno při příchodu do zaměstnání viděl na zemi 4 – 5 plechů odtržených ze střechy. Tyto popsal jako zprohýbané či dokonce zlomené s tím, že po jejich narovnání a postavení lešení byly přišroubovány zpět na střechu. Zcela nebo zčásti bylo odtrženo cca osm okenních parapetů. Svědek [jméno] [příjmení] též uvedl, že v létě 2013 po příchodu do zaměstnání viděl na zemi plechy, které odletěly ze střechy. Tyto nebyly zprohýbané, rovnaly se spíše rohy. Po postavení lešení byly plechy namontovány zpět na střechu. Na hale chyběl jeden okenní parapet. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že k žádosti žalobkyně přivezl do areálu lešení. Na zemi však žádné plechy neviděl, na střeše byli zaměstnanci žalobkyně. Správce areálu [jméno] [příjmení] uvedl, že ke škodám došlo v areálu z důvodu počasí opakovaně. V srpnu 2013 žalobkyně nahlásila protečení dešťových srážek do budovy a odtržené plechy ze střechy, které svědek viděl v den, kdy ke škodě došlo v počtu 5 - 10 kusů. Týž den, po přistavení lešení byly plechy instalovány zpět na střechu. Poškozené parapety svědek nezaznamenal. Konečně odtržení plechů tvrdil společník žalobkyně [příjmení] [příjmení]. Po porovnání výpovědí shora uvedených není dle názoru soudu najisto postaveno, že by v důsledku vichřice došlo k odtržení plechů a následnému zatečení vody do budovy haly či k odtržení okenních parapetů. Výpovědi svědků se liší, když svědek [příjmení] hovoří o tom, že plechy byly zprohýbané či dokonce zlomené, svědek [příjmení] tyto popisuje jako pouze ohnuté v rozích, svědek [příjmení], který dovezl lešení, pak žádné odtržené plechy neviděl a zaznamenal zaměstnance žalobkyně na střeše, ačkoli ostatní svědci hovoří o tom, že plechy byly zpětně instalovány až po přistavení lešení. Soud tak vyšel ze znaleckého posudku zpracovaného Dipl. [celé jméno znalce], autorizovaným inženýrem, který přesvědčivě a logicky odůvodnil, že při zatížení střechy danou silou větru nemohlo dojít k odtržení plechů za předpokladu řádného stavu střechy (stavby). Znalec zcela vyloučil, že stav plechů by při jejich odtržení mohl být takový, že by tyto bylo možno narovnat a prakticky obratem znovu použít jako střešní krytinu. Zcela též vyloučil odtržení okenních parapetů. Závěry znaleckého posudku tak zcela vyvrací tvrzení svědků [příjmení], [ulice] a [obec]. Nelze odhlédnout ani od té skutečnosti, že žalobkyně sama značně ztížila šetření pojistné události, když nepořídila fotodokumentaci stavu plechů, parapetů a budovy těsně po pojistné události, tuto ohlásila až 31. 10. 2013, tedy téměř dva měsíce poté a nedoložila žádnou dokumentaci zachycující stav nemovitosti v době pojistné události. Stejně tak fakticky znemožnila fyzickou kontrolu střechy znalcem, když Ing. [příjmení] odmítl identifikovat poškozené plechy přímo na střeše. Soud tak uzavřel, že nebylo najisto, tedy s pravděpodobností hraničící s jistotou, prokázáno, že by právě v příčinné souvislosti s nastalým pojištěným pojistným nebezpečím, tj. vichřicí, došlo ke vzniku žalobkyní tvrzené škody na pojištěné nemovitosti a žalobní návrh v celém rozsahu zamítl, aniž by nařídil zpracování revizního znaleckého posudku, který měl již za nadbytečný. Pro úplnost soud dodává, že došlo-li k prostému zatečení vody (atmosférických srážek) do haly a následnému poškození izolací, aniž by toto bylo důsledkem vichřice, pak na to se pojištění dle čl. VI, bod 1e) VPP Z [číslo] nevztahovalo.

20. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány odměnou advokáta za 7 úkonů právní pomoci (převzetí zastoupení, účast advokáta při jednání soudu ve dnech 25. 9. 2019, 28. 4. 2021 a 24. 5. 2021, písemné vyjádření ve věci ze dne 2. 10. 2019, 11. 11. 2019 a 3. 5. 2021) po 10 140 Kč (§ 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb.); 7 x 300 Kč paušál (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.); náhradou za ztrátu času cestou advokáta ke třem jednáním soudu z [obec] do [obec] a zpět, tj. za 24 půlhodin po 100 Kč; cestovným advokáta ke třem jednáním soudu z [obec] do [obec] a zpět, tj. 3 x 260 km, osobním automobilem [registrační značka], při průměrné spotřebě benzinu natural 8 l [číslo] km, ceně benzinu 33,10 Kč litr v roce 2019 a 27,80 Kč litr v roce 2021, sazbě základní náhrady 4,10 Kč km v roce 2019 a 4,40 Kč km v roce 2021, tj. cestovné celkem 5 198 Kč; DPH 21 %, tj. 16 942,38 Kč Celkem tak byly náklady žalované představovány částkou 97 620 Kč.

21. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci byly náklady státu představovány: - svědečným vyplaceným svědkovi [jméno] [příjmení] v částce 280 Kč - znalečným vyplaceným znalci [příjmení] [celé jméno znalce] v částce 21 462 Kč + 5 562 Kč, tj. 27 024 Kč, přičemž 5 000 Kč bylo proplaceno ze zálohy složené žalobkyní. Neúspěšné žalobkyni tak byla uložena povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích 280 Kč na státem zálohované svědečné a 22 024 Kč na státem zálohované znalečné.