17 C 175/2025

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, a.s., IČ IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 237 304,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni - částku 216 600,78 Kč s úrokem z prodlení z částky 216 600,78 Kč ve výši 12,75 % p.a. od 6. 2. 2025 do zaplacení, - částku 3 320,19 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 320,19 Kč ve výši 12,75 % p.a. od 6. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 10 919 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokáta Jméno advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 237 304,50 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi účastníky byla dne 7. 5. 2016 uzavřena Rámcová smlouvu č. hodnota, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. č. účtu. Dne 20. 1. 2020 uzavřeli účastníci Dodatek č. hodnota k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu - úvěru ve výši 10 000 Kč, který byl schválen dne 22. 1. 2020 a zároveň bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. č. účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Podmínky pro používání kontokorentu. Protože žalovaný neplnil podmínky, za kterých mu byl kontokorent poskytnut, došlo dne 27. 1. 2025 k zesplatnění kontokorentu; k tomuto datu byla dlužná částka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 3 320,19 Kč a nesplaceným smluvním úrokem do zesplatnění ve výši 205,76 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že dne 22. 2. 2024 uzavřeli účastníci Dodatek č. hodnota k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 241 677 Kč (viz smlouva o úvěru č. IBAN), který mu byl schválen a dne 5. 3. 2024 vyplacen na běžný účet č. č. účtu. Úvěr se žalovaný zavázal splácet, spolu s úrokem ve výši 10,9 % p.a., pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 318 Kč; datum splatnosti bylo stanoveno na den 24. 5. 2034. Splátky od 24. 4. 2024 do 24. 10. 2024 byly splaceny, na splátku dne 24. 11. 2024 žalovaný uhradil pouze 1 850,22 Kč. Dále již splátky hrazeny nebyly a proto žalobkyně ke dni 27. 1. 2025 úvěr zesplatnila; k tomuto datu byla dlužná částka představována nesplacenou jistinou ve výši 233 984,31 Kč a nesplaceným smluvním úrokem ve výši 5 926,32 Kč. K výzvě soudu ohledně prokázání posouzení schopnosti žalovaného jako spotřebitele splácet poskytnutý úvěr žalobkyně uvedla, že osobní údaje poskytl sám žalovaný. Tento sdělil ( a výpisem z účtu doložil), že k datu 15. 1. 2020 činil jeho příjem z pracovního poměru 17 883 Kč, k datu 22. 2. 2024 pak 35 000 Kč. Výpisem z účtu byly doloženy i výdaje žalovaného. Dále byla provedena lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, seznamu exekucí, prověřeny byly další jeho případné závazky v rámci skupiny právnická osoba a nebankovním registru. Výdaje žalovaného pak byly stanoveny dle expertní analýzy.

2. Žalovaný, ačkoli byl k jednání nařízenému na den 12. 11. 2025 řádně předvolán (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalovanému za doručené, v souladu § 50m o.s.ř., dnem 16. 10. 2025), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného.

3. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněném z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Po provedeném dokazování měl soud prokázán následující skutkový stav: Rámcovou smlouvou č. hodnota ze dne 7. 5. 2016, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Dodatkem č. hodnota ze dne 20. 1. 2020 k rámcové smlouvě č. hodnota, obchodními podmínkami, podmínkami pro používání kontokorentu, přehledem čerpání a splácení kontokorentu a výzvou ze dne 27. 1. 2025 - zesplatnění dluhu, bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému zřídila běžný účet č. č. účtu a poskytla mu kontokorent - úvěr do výše 10 000 Kč (úročený roční úrokovou sazbou 18,9 %). Žalovaný sjednané smluvní podmínky porušil, proto žalobkyně využila svého práva, úvěr zesplatnila ke dni 27. 1. 2025 a žalovaného vyzvala k jeho zaplacení do 5. 2. 2025. K tomuto datu činil dluh na jistině kontokorentu 3 320,19 Kč. Rámcovou smlouvou č. hodnota ze dne 7. 5. 2016, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Dodatkem č. hodnota ze dne 22. 2. 2024 k rámcové smlouvě č. hodnota, obchodními podmínkami, podmínkami pro používání úvěru, dokladem o načerpání úvěru ze dne 5. 3. 2024, splátkovým kalendářem, přehledem plateb a výzvou ze dne 27. 1. 2025 - zesplatnění dluhu, bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému zřídila běžný účet č. č. účtu a poskytla mu úvěr ve výši 241 677 Kč (úročený roční úrokovou sazbou 10,9 %), který se žalovaný zavázal splatit 120ti měsíčními splátkami po 3 318 Kč. Část poskytnutého úvěru ve výši 155 677 Kč byla použita na splacení dřívějšího úvěru. Žalovaný sjednané smluvní podmínky porušil, když uhradil pouze 25 076,22 Kč, proto žalobkyně využila svého práva, úvěr zesplatnila ke dni 27. 1. 2025 a žalovaného vyzvala k jeho zaplacení do 5. 2. 2025. K tomuto datu činil dluh na jistině úvěru 233 984,31 Kč.

8. Výpisem z běžného účtu žalovaného č. č. účtu vzal soud za prokázané, že: - za období od 1. 10. 2019 do 31. 12. 2019 činil počáteční zůstatek na účtu mínus 5 024,98 Kč a konečný zůstatek na účtu mínus 4 944,87 Kč, - za období od 1. 11. 2023 do 31. 1. 2024 činil počáteční zůstatek na účtu mínus 9 783,34 Kč a konečný zůstatek na účtu mínus 1 472,99 Kč.

9. Dle úvěrové zprávy z 15. 1. 2020 měl žalovaný k tomuto datu jeden splátkový úvěr (s měsíční splátkou 3 226 Kč ) a dva nesplátkové úvěry (kontokorenty). Dle úvěrové zprávy z 22. 2. 2024 měl žalovaný k tomuto datu jeden splátkový úvěr (s měsíční splátkou 3 226 Kč ) a dva nesplátkové úvěry (kontokorenty). Dle dat poskytnutých žalobkyní (aplikační data) bydlel žalovaný k datu 15. 1. 2020 u rodičů, byl svobodný, jeho příjem z pracovního poměru činil 17 883 Kč, výdaje na bydlení činily 6 000 Kč a ostatní výdaje 5 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti pak představovaly částku 50 000 Kč. K datu 22. 2. 2024 bydlel žalovaný v nájmu, žil sám, jeho příjem z pracovního poměru činil 35 000 Kč, výdaje na bydlení činily 9 640, Kč a ostatní výdaje 8 000 Kč.

10. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smluv o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila výpis z účtu žalovaného vždy za období předcházející poskytnutí každého jednotlivého úvěru, úvěrovou zprávu a aplikační data. K záporným hodnotám na účtu žalovaného pak uvedla, že některé z výdajů nejsou pravidelné, mohly být pouze jednorázové, což by snižovalo zápornou bilanci účtu. V případě žalovaného neměla pochybnosti o jeho schopnosti poskytnuté úvěry splácet. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374/2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208/2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU/1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Příjmy a výdaje žalovaného byly ověřeny pouze výpisem z jeho účtu, přičemž z tohoto jednoznačně vyplynulo, že před poskytnutím úvěrů se zůstatek na účtu pohyboval v záporných hodnotách. Žalobkyně tak dle názoru soudu nemohla dospěl k závěru, že žalovaný je schopen poskytnuté úvěry řádně splácet. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost úvěrových smluv a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutých úvěru, tj. částka 216 600,78 Kč ( 241 677 Kč poskytnutých mínus 25 076,22 Kč splacených) a částka 3 320,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. č. 351/2013 Sb. od 6. 2. 2025 (dle zesplatňujícího dopisu měl žalovaný uhradit dluh do 5. 2. 2025). Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).

11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části. Náklady žalobkyně byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 9 493 Kč a cestovným advokáta k jednání soudu dne 12. 11. 2025 z adresa a zpět, osobním automobilem reg. zn. SPZ, 152 km, při průměrné spotřebě 10 litrů/100 km benzinu 95 B, tj. 1 425,76 Kč. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 10 919 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, písemně, trojmo, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.