17 C 221/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o určení neplatnosti smluv <b>I. Ohledně návrhu, aby soud určil, že</b> <b>- smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 01.02.2019, uzavřená mezi navrhovatelem a paní [jméno] [příjmení], [rodné číslo] jako zástavci na jedné straně a žalovaným jako zástavním věřitelem na straně druhé k jedné ideální čtvrtině každého z nich pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše k. ú. [část obce], [územní celek], [anonymizováno] [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví],</b> <b>- notářský zápis ze dne 01.02.2019, č. j.: [anonymizováno] [číslo], uzavřený mezi navrhovatelem a žalovaným, sepsaný notářkou se sídlem v [obec] JUDr. [jméno] [příjmení] v notářské kanceláři v [obec], [ulice a číslo],</b> <b>jsou neplatné, se řízení zastavuje.</b> <b>II. Návrh, aby soud určil, že smlouva o úvěru ze dne 01.02.2019 o poskytnutí peněžních prostředků žalovaným žalobci ve výši 1 520 000 Kč a povinností žalobce poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, uzavřená mezi žalobcem a žalovaným, je neplatná, se zamítá.</b> <b>III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení v částce 6 732,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích 2 714,93 Kč na státem zálohované svědečné a 13 503 Kč na státem zálohované znalečné, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal, aby soud určil, že 1) smlouva o úvěru uzavřená dne 1. 2. 2019 mezi žalobcem a žalovaným, 2) smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem uzavřená dne 1. 2. 2019 mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] jako zástavci a žalovaným jako zástavním věřitelem a 3) notářský zápis ze dne 1. 2. 2019, č.j.: [anonymizováno] [číslo] uzavřený mezi žalobcem a žalovaným, jsou neplatné. Žalobce tvrdil, že nejprve oslovil jednatele obchodní společnosti [anonymizována tři slova], [IČO], [jméno] [příjmení], se žádostí o zajištění pomoci s návrhem na insolvenci. Ten jej však přesvědčil o tom, že výhodnější bude uzavřít předmětné smlouvy. Za zprostředkování pak obdržel částku 115 200 Kč. Žalobce se tak cítí být obětí podvodu se zneužitím jeho tísnivé finanční situace a psychického stavu. Žalobce dále uvedl, že od roku 1992 je v psychiatrické péči pro diagnosu [anonymizováno] [číslo] (schizoafektivní porucha, smíšený typ), pro kterou byl opakovaně hospitalizován. V rámci trestního stíhání žalobce byl dne 7. 6. 2017 soudním znalcem z oboru zdravotnictví - psychiatrie [celé jméno znalce] vypracován znalecký posudek, v rámci kterého znalec u žalobce shledal duševní poruchu, duševní chorobu ve vlastním slova smyslu, schizoafektivní psychozu, přičemž toto onemocnění zahrnuje jak příznaky bipolární afektivní poruchy, tak příznaky schizofrenie. Znalec závěrem vyhodnotil, že v době páchání trestné činnosti byly u navrhovatele zcela vymizelé rozpoznávací a ovládací schopnosti. Na základě tohoto posudku bylo navrhovateli usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 4. 2018, č.j. [číslo jednací] uloženo ochranné psychiatrické léčení. Z tohoto je patrno, že i v době podpisu žalobním petitem dotčených listin (tj. k datu 1. 2. 2019) žalobce trpěl psychickým onemocněním, resp. jednal v duševní poruše, která zapříčinila neplatnost dotčených listin. Konečně žalobce poukázal na to, že smlouvou o úvěru sjednaná úroková sazba je nepřiměřeně vysoká, v rozporu s dobrými mravy a mohlo by se tak případně jednat o smlouvu lichevní. Sjednané splátky a smluvní pokuty neodpovídaly a neodpovídají jeho reálným příjmům, i když v době uzavření smlouvy bezdůvodně doufal (vzhledem ke své nemoci nedokázal správně posoudit realitu), že dosáhne vyšších příjmů, ze kterých bude schopen splátky hradit. Navíc byl žalovaným vmanévrován do toho, aby smlouvu uzavřel jako podnikatel. V rámci své účastnické výpovědi žalobce uvedl, že po návratu z psychiatrické léčebny v roce 2018 dosáhly jeho dluhy částky cca 200 000 Kč. Za účelem vyřešení této situace vyhledal společnost [právnická osoba], kde jednal s panem [příjmení]. Proběhly asi dvě schůzky, žalobce zvažoval i insolvenci, ale na doporučení p. [příjmení] zvolil možnost uzavření smlouvy o půjčce, kterou doma projednal i s manželkou. Návrh smlouvy obdržel e-mailem, avšak konečné znění smlouvy bylo odlišné. Počítal s tím, že zaplatí roční úrok ve výši 17,685 % podle smlouvy. Následně spolu s manželkou, p. [příjmení] a žalovaným navštívili v [obec] notářskou kancelář. Notářka předložila návrh smlouvy, aby si tuto přečetli, přičemž její stručný obsah sdělila ústně. S danou částkou žalobce i jeho manželka souhlasili. Při cestě do [obec] se žalobce„ cítil mizerně“, měl úzkost, řídila manželka. Žalobce dále potvrdil, že s manželkou žije ve společné domácnosti, běžně komunikují a manželka tak pozná„ jak na tom je“. Smysl zástavní smlouvy žalobce chápal tak, že když nebude platit, může přijít o nemovitost. Vůbec však nepočítal s tím, že bude zastavena i čtvrtina nemovitosti patřící manželce. V době podpisu smlouvy byl žalobce 1-2 dny po aplikaci injekce, tedy ve větším útlumu s velkou spavostí. Žalobce udělil soudu výslovný souhlas k vyžádání lékařské zprávy o svém zdravotním stavu od MUDr. [jméno] [příjmení]. Se závěry znaleckého posudku vypracovaného v rámci tohoto řízení [celé jméno znalce] žalobce nesouhlasil s tím, že své ošetřující lékařce MUDr. [příjmení] nedal souhlas k poskytnutí jakýchkoli údajů o jeho zdravotním stavu a znalec tudíž nedisponoval potřebnými podklady pro vypracování posudku.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žalobního návrhu v celém rozsahu. Potvrdil, že mezi účastníky byla dne 1. 2. 2019 uzavřena smlouva o úvěru a zástavní smlouva a téhož dne před notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] notářský zápis, jehož obsahem bylo uznání dluhu ze smlouvy o úvěru a svolení k přímé vykonatelnosti. Uzavření těchto dokumentů nebylo unáhleným jednáním žalobce, když jejich obsah se dojednával s několikadenním předstihem a smlouva o úvěru byla uzavřena v navrženém znění. Na parametry smlouvy zúčastněné upozorňovala před jejím podpisem i notářka [anonymizováno] O tom, že žalobce se léčí pro duševní poruchu nebyl žalovaný žalobcem ani jeho manželkou nikdy informován. Smlouvu o úvěru tak žalovaný považoval za platně uzavřenou, když žalobce plně chápal obsah i smysl svého právního jednání, což vyplývá nejen z posudku vypracovaného [celé jméno znalce], ale i z výpovědi svědků, kteří potvrdili, že jednání žalobce v době uzavření smlouvy bylo zcela standardní. I dle manželky žalobce se tento choval klidně a při cestě do [obec] dokonce sám řídil automobil. K žalobcem namítané výši sjednaných úroků žalovaný poukázal na to, ža tato je v mezích současné judikatury, když žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel, přičemž v konzultačním listu potvrdil, že získané finanční prostředky použije jednak na úhradu dluhů vzniklých z podnikání, jednak jako provozní úvěr.

3. V průběhu řízení vzal žalobce žalobní návrh zpět ohledně určení neplatnosti smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 1. 2. 2019 a ohledně určení neplatnosti notářského zápisu ze dne 1. 2. 2019. Soud proto v této části řízení dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastavil (výrok I).

4. Smlouvou o úvěru uzavřenou dne 1. 2. 2019 mezi žalovaným jako úvěrujícím a žalobcem jako úvěrovaným (vystupujícím v rámci své podnikatelské činnosti evidované pod [IČO]), včetně splátkového kalendáře, vzal soud za prokázané, že touto se žalovaný zavázal poskytnout žalobci peněžní prostředky ve výši 1 520 000 Kč a žalobce se zavázal tyto splatit v šedesáti měsíčních splátkách s tím, že první až padesátádevátá splátka bude ve výši 22 400 Kč a šedesátá splátka ve výši 1 542 400 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 17,685 % ročně pouze z poskytnutých peněžních prostředků. Pro případ prodlení žalobce se zaplacením byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,25 % z dlužné částky za každý den trvání prodlení. Písemným prohlášením ze dne 1. 2. 2019 udělila žalobci souhlas s uzavřením smlouvy o úvěru jeho manželka [jméno] [příjmení]. V rámci listiny nazvané„ konzultační list“ ze dne 1. 2. 2019 žalobce prohlásil a vlastnoručním podpisem stvrdil, že před podpisem smluv byl řádně a podrobně seznámen se základními smluvními ustanoveními, kterým porozuměl a souhlasí s nimi, a že mu byly jasně a srozumitelně zodpovězeny všechny položené dotazy k obsahu a k povinnostem a právům dlužníka vyplývajícím z uvedených smluv. Dále prohlásil, že při uzavírání smluv jednal v rámci své podnikatelské činnosti a že poskytnutý úvěr použije zčásti na úhradu dluhů vzniklých z podnikání a zčásti jako provozní úvěr pro své podnikání.

5. Z Notářského zápisu sepsaného dne 1. 2. 2019 notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že mezi žalobcem jako dlužníkem či osobou povinnou a žalovaným jako věřitelem či osobou oprávněnou byla uzavřena dohoda o uznání a úhradě dluhu se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu. V této byla konstatována mezi účastníky dne 1. 2. 2019 uzavřená smlouva o úvěru (včetně výše půjčené částky, výše sjednaných úroků ve výši 17,685 % p.a., sjednaných splátek a celkové výše částky, kterou se žalobce zavázal vrátit, tj. částka 2 864 000 Kč). Dlužník zároveň uznal svůj dluh ve výši 2 864 000 Kč co do důvodu a výše.

6. Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem uzavřenou dne 1. 2. 2019 mezi žalovaným jako zástavním věřitelem a [jméno] a [jméno] [příjmení], jako zástavci, bylo doloženo, že zástavní právo zřizované touto smlouvou zajišťuje veškeré existující či budoucí, podmíněné či nepodmíněné dluhy, které vznikly či vzniknou v souvislosti se smlouvou o úvěru ze dne 1. 2. 2019 nebo touto smlouvou včetně dluhů vzniklých z odstoupení od smlouvy o úvěru nebo této smlouvy. Zástavní právo bylo zřízeno k podílu o velikosti jedné ideální čtvrtiny vzhledem k celku každého zástavce na pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a na pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví] (zástava).

7. Výpisem z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, [list vlastnictví] bylo prokázáno, že k datu 9. 9. 2020 byli vlastníky p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], [obec] [celé jméno žalobce], [datum narození], [celé jméno žalobce], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], a to každý jednou ideální čtvrtinou.

8. Dopisem ze dne 5. 3. 2019 sdělil žalobce [právnická osoba], že dne 1. 2. 2019 uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru a smlouvu o zřízení zástavního práva smluvního k nemovitostem. Zároveň požádal, aby veškerá peněžitá plnění vyplývající z pojistné smlouvy [číslo] ve znění ze dne 22. 2. 2019, která souvisejí s pojištěním dotčených nemovitostí, byla poukazována ve prospěch účtu zástavního věřitele.

9. Posudkem o invaliditě ze dne 29. 3. 2021 č.j.: [spisová značka] žalobce doložil, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu ([anonymizována čtyři slova]) u něho poklesla pracovní schopnost o 70 % a od 9. 2. 2021 mu byla přiznána invalidita třetího stupně.

10. Dle přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 činil u žalobce za toto období základ daně 185 740 Kč, uplatňovaná výše ztráty 156 975 Kč, základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně 28 765 Kč a daň 4 305 Kč. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] V rámci výslechu před soudem znalec uvedl, že při vypracování posudku vycházel z ambulantní i hospitalizační dokumentace žalobce, když žalobce jako znalec opakovaně posuzoval ve více věcech. Stav žalobce navíc dne 10. 1. 2022 konzultoval s jeho ošetřující psychiatričkou MUDr. [příjmení], která mu sdělila, že dne 28. 1. 2019 užíval medikaci ([anonymizována tři slova] [hmotnost] a [anonymizována dvě slova] [hmotnost]) a byl v plné remisi. Dne 4. 3. 2019 medikace idem. Od té doby na kontroly řádně nechodil.

14. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. 11. 2021, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že dne [datum] zemřel [obec] [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] [obec] hodnota pozůstalosti činila 6 759 125,70 Kč. Pozůstalý syn [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], nabyl jednu čtvrtinu p.p.st. 413, jejíž součásti je stavba: [část obce], č.e. 15 a p.p. [číslo], vše v k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, v obvyklé ceně 2 514 000 Kč. Dále žalobce nabyl aktiva ve výši celkem 394 025,70 Kč.

15. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že není přítel ani známý žalovaného. Potvrdil, že v dřívější době pracoval jako jednatel společnosti [příjmení] dluhů, kam se dostavil žalobce, který chtěl řešit své dluhy. Proběhlo cca 5-7 schůzek v řádu max. 6 měsíců. Při jednáních se žalobce choval normálně, nikdy nezmínil, že by byl psychiatricky léčen. Insolvenci žalobce odmítl, a proto byl zkontaktován se žalovaným jako poskytovatelem úvěru. Výsledkem byla schůzka u notářky v [obec] za přítomnosti svědka, žalovaného, žalobce a jeho manželky. Žalobce a jeho manželka věděli, že jedou podepsat smlouvy, které notářka ještě před podpisem četla. I při podpisu se žalobce jevil a vystupoval normálně. Ohledně splácení žalobce vždy tvrdil, že toto„ bude v pohodě“.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pan [příjmení] mu nabídl možnost investice tak, že by půjčil peníze panu [celé jméno žalobce], přičemž svědek tuto příležitost přenechal svému příteli - žalovanému. Jištění mělo být domem žalobce. U notářky, kde se procházela celá smlouva, celá dokumentace včetně zástavní smlouvy, byla přítomna i paní [příjmení], která měla ke smlouvě dotazy. Žalobce se jevil normálně. Nikdo z přítomných nezmiňoval, že žalobce se léčí s duševní poruchou.

17. Z výpovědi svědkyně, notářky JUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na konkrétní jednání se žalobcem si nevzpomíná. Obecně pak uvedla, že na každého klienta pohlíží i z toho hlediska, zda se jeví schopen učinit jakýkoli právní úkon; v případě pochybností o stavu a chování zúčastněného by odmítla notářský zápis sepsat. Sepisu notářského zápisu předchází komunikace s klientem, zúčastněným stranám (jejichž kontaktní údaje jsou k dispozici) je rozeslán, aby si jej mohly v klidu prostudovat. Při jednání samotném jsou všichni zúčastnění osobně přítomni, dotazováni, zda si zápis prostudovali či zda jej chtějí před podpisem přečíst a zda mají nějaké dotazy. U zápisů, ve kterých je svolení k vykonatelnosti, je vždy činěn dotaz, zda zúčastněný chápe smysl a účel takového úkonu.

18. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce soud zjistil, že cca před pěti lety se žalobce dostal do manické fáze své choroby, což vyústilo ve vznik dluhů cca ve výši 500 000 Kč. Svědkyni oznámil, že dluhy řeší s pomocí na toto specializované společnosti. S panem [příjmení] svědkyně hovořila po telefonu. S úvěrem ve výši cca 1 500 000 Kč, který žalobce prosazoval, a který měl vyřešit veškeré dluhy, nakonec souhlasila, i když úroky ve výši 40 000 Kč, o kterých žalobce hovořil, považovala za nesmysl (myslela si, že to bude víc). Asi 1 - 2 týdny před cestou do [obec] jí manžel oznámil, že musí jet též, a to kvůli ručení. Smlouvu svědkyně nečetla, o výši úroků se nezajímala, věděla, že splátky budou činit 22 400 Kč měsíčně, což bylo přijatelné. O zástavní smlouvě se dozvěděla až u notářky, která něco vysvětlovala; tuto smlouvu akceptovala. Při cestě k notářce, kdy žalobce řídil, byl klidný. Svědkyně se obávala, že pokud by u notářky smlouvu odmítla podepsat, manžel by "udělal scénu a nadával jí", když předtím se na podpisu smlouvy domluvili. Notářce ani žalovanému svědkyně nesdělila, že žalobce se léčí na psychiatrii.

19. Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

20. Podle § 1796 o.z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. [Anonymizovaný odstavec.] Smlouvu o úvěru mezi účastníky uzavřenou nelze dle názoru soudu ani považovat za smlouvu lichevní. Žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel, a byť uvedl, že do tohoto postavení„ byl vmanévrován“ žalovaným, v listině ze dne 1. 2. 2019 nazvané jako„ konzultační list“ potvrdil, že získané finanční prostředky použije zčásti na úhradu dluhů vzniklých z podnikání a zčásti jako provozní úvěr pro své podnikání. Soud tak žalobce v rámci smluvního vztahu nepovažoval za spotřebitele. Se sjednaný úrokem ve výši 17,685 % ročně pak žalobce počítal, jak potvrdil v rámci své účastnické výpovědi. Úrok v této výši tak nelze vzhledem ke stávající judikatuře považovat za lichevní či za nepřiměřeně vysoký a ani z tohoto důvodu soud neshledal smlouvu o úvěru neplatnou. Vzhledem ke všem shora uvedeným důvodům soud žalobní návrh zamítl.

22. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný měl ve věci plný úspěch. Náklady žalovaného byly představovány čtyřmi paušálními náhradami po 300 Kč (písemná vyjádření ve věci ze dne 7. 12. 2020, 4. 3. 2021, 16. 2. 2022 a 2. 11. 2022) a náhradou ušlého zisku za účast při jednání soudu (ve dnech 3. 2. 2021, 17. 5. 2021 a 31. 10. 2022) v celkové délce trvání 5 hodin a 35 min, tj. 5,58 hod. Výše ušlého zisku byla vypočtena dle daňového přiznání žalovaného za rok 2021, podle kterého činil základ daně 1 998 804 Kč. Při počtu 2 016 pracovních hodin v roce 2021 tak výše ušlého zisku činila 5 532,40 Kč (1 998 804 Kč: 2 016 hod. x 5,58 hod.). Celkem tak byly náklady žalovaného představovány částkou 6 732,40 Kč.

23. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci byly náklady státu představovány - svědečným proplaceným svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 2 714,93 Kč, - znalečným proplaceným znalci [celé jméno znalce] ve výši 16 503 Kč (14 490 Kč + 2 013 Kč), z tohoto 3 000 Kč ze zálohy složené žalobcem. S ohledem na to, že žalobce byl ve věci plně neúspěšný, byla mu uložena povinnost zaplatit České republice 2 714,93 Kč na státem zálohované svědečné a 13 503 Kč na státem zálohované znalečné.