17 C 347/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem země , adresa - adresa , pobytem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného žaloba za urážku na cti <b>I. Návrh, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 41 000 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se uplatněným návrhem domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu 41 000 Kč. Tato částka sestávala z 10 000 Kč požadovaných jako odškodnění za urážku na cti, 20 000 Kč požadovaných jako odškodnění za poškození dobrého jména v místě bydliště, 5 000 Kč (tj. 1000 Kč den) požadovaných jako nemajetková újma za omezování osobní svobody (3 x účast při jednání městského úřadu v rámci přestupkového řízení, 1 den podání žaloby, 1 den soudní proces) a 6 000 Kč požadovaných jako majetková újma za uhrazenou pokutu a uhrazené náklady (vše uložené v rámci přestupkového řízení). Žalobce návrh odůvodnil tím, že žalovaný jej poté, co ho žalobce upozornil na neoprávněné nakládaní s odpadem, v místě bydliště velmi hrubě a hlasitě napadl nejprve verbálně slovy„ čuráku, demente, bezďáku, ty nemáš co vykřikovat, nemáš právo nic říkat, ty sem nepatříš“ a následně i fyzicky, proti čemuž se žalobce nejen ohradil, ale ve strachu o svoji osobu i fyzicky bránil. V rámci své účastnické výpovědi žalobce uvedl, že žalovaného před incidentem ze dne 7. 5. 2022 osobně neznal, avšak již dříve jej viděl neoprávněně nakládat s odpady, když vhazoval do kontejneru materiál, který tam nepatří. V den incidentu žalobce upozornil žalovaného, že odpad, který měl žalovaný na přívěsném vozíku, nepatří do kontejneru na tříděný odpad. Žalovaný po tomto upozornění začal žalobci hlasitě vulgárně nadávat,,čuráku, demente, bezďáku, ty nemáš co vykřikovat, nemáš právo nic říkat, ty sem nepatříš“. Když si chtěl žalobce pořídit fotodokumentaci, žalovaný jej plácnul do kšiltu čepice a chytil za triko, v důsledku čehož dostal žalobce strach o svoji osobu a bránil se úderem do obličeje žalovaného. Hlasité urážky se rozléhaly po celém sídlišti, čímž došlo k poškození cti a dobrého jména žalobce v místě bydliště. Část lidí žalobce odsuzovalo a polovina z těch, které dříve potkával, jej přestala zdravit. Jména neznal, neboť byl v místě bydliště nový. Někteří lidé naopak žalobcovo jednání chápali, když žalobce bojoval za dobrou věc. Po cca půl roce od incidentu, kdy se cítil jako vyhnanec, je již žalobcova pozice na sídlišti stejná jako před incidentem, když jej dokonce někteří obdivují, že něco takového udělal. Místo incidentu se nachází cca 50 m od vchodu do domu, kde žalobce bydlí.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žalobního návrhu v celém rozsahu. V rámci své účastnické výpovědi uvedl, že v [adresa] v [název] ulici v [obec] spravuje byt, který je ve vlastnictví paní [příjmení]. Daný byt v den incidentu pouze vyklízel s panem [příjmení], žádné stavební práce nebyly prováděny. Do kontejneru na plasty chtěl vhodit polystyrénový obal od nového sporáku. Poté, co na něj žalobce začal ze vzdálenosti cca 20 m pokřikovat, ať s tím odjede, mu chtěl vysvětlit, co vyhazuje, ale protože žalobce na vysvětlení vůbec nereagoval a vykřikoval dál, se žalovaný rozčílil a použil proti žalobci nadávku„ kretén“, přičemž, že by užil dalších žalobcem tvrzených nadávek, si nepamatuje. Slovní potyčka dále pokračovala, žalovaný žalobce plácnul do kšiltu čepice a chytil za triko. Žalobce jej následně udeřil do obličeje. Poté je od sebe odtrhl pan [příjmení] a žalovaný zavolal policii. Žalovaný dále uvedl, že s odpady nelegálně nenakládal, a to ani dříve. Celou věc pak považoval za vyřízenou správním rozhodnutím.

3. Z rozhodnutí Úřadu městského obvodu Pardubice II, Odboru vnitřních věcí, [číslo jednací] [spis] ze dne 14. 9. 2022 bylo zjištěno, že tímto byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b), c4) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, neboť tím, že v čase [údaj o čase] hod. dne 7. 5. 2022, u stanoviště sběrných nádob na odpad u domu [adresa] v ul. [ulice] v [obec], poté co byl ze strany [celé jméno žalovaného] úmyslně a bezdůvodně verbálně a fyzicky atakován, jedním úderem pěstí do obličeje [titul] [celé jméno žalovaného] úmyslně a bezdůvodně fyzicky napadl, přičemž tomu způsobil jednak újmu na zdraví ([popis zranění] [anonymizováno 6 slov]) bez omezení na obvyklém způsobu života a jednak majetkovou škodu (poškození dioptrických brýlí) v nespecifikované výši, jednak ublížil jinému na zdraví a jednak úmyslně narušil občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustil jiného hrubého jednání. Za spáchaný přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a povinnost nahradit náklady přestupkového řízení ve výši 1 000 Kč. Týmž rozhodnutím byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a), c4) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, neboť tím, že v čase [údaj o čase] hod. dne 7. 5. 2022, u stanoviště sběrných nádob na odpad u domu [adresa] v ul. [ulice] v [obec] slovy„ ty demente, čuráku, neotravuj, všímej si svého“ úmyslně a bezdůvodně verbálně napadl [celé jméno původního účastníka], čímž tohoto urazil na cti, a úderem ruky (otevřenou dlaní) do kšiltu čepice a chycením za tričko v oblasti prsou bezdůvodně a úmyslně a bezdůvodně fyzicky napadl [celé jméno původního účastníka], přičemž tento újmu na zdraví neutrpěl a majetková škoda mu nevznikla, jednak jinému ublížil na cti tím, že jej hrubě urazil a jednak úmyslně narušil občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustil jiného hrubého jednání. Za spáchaný přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč a povinnost nahradit náklady přestupkového řízení ve výši 1 000 Kč.

4. Z rozhodnutí Magistrátu města Pardubic, Odbor správních agend, Oddělení přestupků, č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne 16. 5. 2023, které nabylo právní moci dne 19. 5. 2023, soud zjistil, že tímto bylo změněno rozhodnutí Úřadu městského obvodu Pardubice II, Odboru vnitřních věcí, [číslo jednací] [ústavní nález] ze dne 14. 9. 2022 tak, že žalobce byl shledán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 písm. b), c4) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť tím, že dne 7. 5. 2022 v [údaj o čase] hod. u stanoviště sběrných nádob na odpad u domu [adresa] v ul. [ulice] v [obec] poté, co byl ze strany [celé jméno žalovaného] úmyslně a bezdůvodně verbálně a fyzicky atakován, jedním úderem pěstí do obličeje [celé jméno žalovaného] bezdůvodně fyzicky napadl, čímž napadenému způsobil újmu na zdraví ([popis zranění] [anonymizováno 6 slov]) bez omezení obvyklého způsobu života a majetkovou škodu (poškození dioptrických brýlí), v nespecifikované výši, jednak v nedbalosti jinému ublížil na zdraví a jednak úmyslně narušil občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustil hrubého jednání. Za spáchaný přestupek mu byla uložena pokuta – správní trest ve výši 5 000 Kč a povinnost nahradit náklady přestupkového řízení ve výši 1 000 Kč.

5. Připojeným spisem Policie České republiky, Obvodní oddělení 2, Pardubice, sp. zn. [spis] [číslo] má soud z úředního záznamu ze dne 7. 5. 2022 za prokázané, že téhož dne bylo přijato na linku 158 oznámení o přestupku proti občanskému soužití, při kterém došlo ke škodě na zdraví a majetku. Oznamovatelem byl žalovaný a žalobce byl ztotožněn jako osoba, s níž mělo dojít ke konfliktu, který se týkal nakládání s odpady. Spor začal verbálně žalobce, následovali urážky žalovaným směřovanými vůči žalobci, a nakonec skončil vzájemným fyzickým napadením. Na místě byli ztotožnění dva svědci, a to [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], který hádku mezi žalobcem a žalovaným slyšel (žalobce žalovaného vyzýval, aby nevhazoval odpad do kontejneru, hádali se, žalobce byl v defenzivě), ale po příchodu na místo napadení neviděl, a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], který slyšel slovní rozepři účastníků z balkonu svého bytu, kdy poté, co jej žalobce upozornil na špatné zacházení s odpadem, žalovaný žalobci vulgárně nadával („ všímej si svého idiote, čuráku“), žalobce chytil pod krkem a strčil mu do kšiltovky. Následně žalobce udeřil žalovaného do obličeje. Oba jmenovaní byli vyslechnuti dne 8. 9. 2022 jako svědci v rámci přestupkového řízení vedeného u Úřadu městského obvodu Pardubice II, [číslo jednací] [spis]. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] učiněné též v rámci přestupkového řízení má soud dále za prokázané vulgární nádavky žalovaného vůči žalobci („ debil, čurák“), i to, že žalovaný žalobce udeřil do kšiltu čepice a ihned poté žalobce žalovaného udeřil pěstí do obličeje.

6. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Dne 7. 5. 2022 u stanoviště sběrných nádob na odpad u domu [adresa] v ul. [ulice] v [obec] došlo k verbální a fyzické potyčce mezi žalobcem a žalovaným, kdy důvodem bylo nakládání s odpadem žalovaným. Žalovaný vulgárně nadával žalobci a fyzicky jej napadl (plácnutím do čepice), když následně žalobce fyzicky napadl žalovaného (úderem pěstí do obličeje). V důsledku konfliktu byla žalovaným přivolána Policie ČR a v přestupkovém řízení byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b), c4) zákona o některých přestupcích, a to za fyzické napadení žalovaného, přičemž mu byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a povinnost nahradit náklady přestupkového řízení ve výši 1 000 Kč a žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a), c4) zákona o některých přestupcích, a to za verbální a fyzické napadení žalobce, přičemž mu byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč a povinnost nahradit náklady přestupkového řízení ve výši 1 000 Kč.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

8. Dle § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) má každý právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí.

9. Dle § 81 odst. 2 o. z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

10. Dle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

11. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle odstavce 2 téhož ustanovení nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

12. Podle § 2951 odst. 2 se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odškodnění způsobené újmy.

13. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

14. Soud po provedeném řízení dospěl na základě shora uvedených skutkových závěrů k následujícímu právnímu závěru: Soud se v dané věci musel vypořádat s otázkami, zda shora uvedeným popsaným skutkovým jednáním mohlo dojít k zásahu do osobnostních práv žalobce, a to konkrétně k zásahu do jeho cti, a zda se jednalo o zásah neoprávněný a pokud ano, pak zda v jeho důsledku mohla na straně žalobce vzniknout nemajetková újma. Soud konstatoval, že ohledně nadávek nelze jednoznačně stanovit, že jsou apriori způsobilé zasáhnout do cti. Proto při vyhodnocení možnosti zásahu urážkami do cti je velmi podstatné zvážit postavení obou mluvčích, jejich konkrétní situaci a podobně. Soud vycházel proto z názoru, že u nadávek je třeba použít k posouzení jejich protiprávnosti okolnosti, za nichž k jejich užití došlo, tedy jejich četnost, vulgaritu, postavení obou stran a konkrétní situaci; a zejména otázku, zda napadená strana může nadávky subjektivně vnímat jako útok na svoji čest. Soud má v daném případě za to, že postavení účastníků řízení při předmětném incidentu, jakožto neznámých lidí rozhodně k užívání podobných expresivních a urážejících výrazů, které se svoji vulgaritou vymykají běžnějším nadávkám, které jsou společností spíše akceptovatelné, nijak neodůvodňuje, dále ani rozčilení na straně žalovaného pro z jeho pohledu neopodstatněného chování žalobce, jej neopravňuje užívat takových výrazů vůči jinému. V této souvislosti dále soud uvádí, že je podle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Proto soud při svém rozhodování vycházel také z rozhodnutí Úřadu městského obvodu Pardubice II, odboru vnitřních věcí [číslo jednací] [spis] ze dne 14. 9. 2022. Vzhledem ke skutkovým zjištěním, které soud učinil, lze jednoznačně uzavřít, že vulgárními nadávkami, které byly v řízení zjištěny, se žalovaný dopustil neoprávněného zásahu do žalobcovy cti. Ohledně posouzení existence zásahu stačí soudu zjistit, zda k zásahu došlo, a zda je tento zásah neoprávněný, aniž by bylo nutné, aby způsobil měřitelnou újmu. Další otázkou, kterou se tak soud v dané věci zabýval, bylo, zda na straně žalobce mohla vzniknout nemajetková újma odůvodňující poskytnutí zadostiučinění. Vznikne-li poškozenému nemajetková újma, má právo na přiměřené zadostiučinění. Zadostiučinění má být přiměřené, proto je nutné jeho odstupňování podle všech okolností, které provázejí vznik nemajetkové újmy tak, aby zvolený způsob zadostiučinění byl dostatečně účinný. Primární je však posoudit, zda vůbec má být zadostiučinění poskytnuto, neboť je nutné připustit, že člověk žijící ve společnosti musí ledacos snášet (běžné slovní útoky, projevy neúcty apod.), přičemž je třeba také zohlednit i samotné jednání poškozeného. Soud má za to, že ačkoliv vulgární nadávky žalovaného vůči žalobci byly neoprávněným zásahem do žalobcovy cti, jednalo se o jednorázový, velmi krátký a tak malý intenzivní zásah, kterému byl navíc přítomný jen velmi malý počet cizích osob, v tomto konkrétním případě nadávky slyšeli pouze tři cizí lidé, že v daném případě nelze hovořit o možném vzniku nemajetkové újmy a nároku na její odčinění peněžitým zadostiučiněním. V tomto kontextu soud považuje za nutné připomenout, že celý incident vznikl na popud samotného žalobce a žalovaný byl za přestupek pravomocně potrestán, kdy mu byla uložena peněžitá pokuta, čímž žalobce dosáhl ve věci satisfakce v rámci přestupkového řízení. Dále má soud za to, že se žalobci dostalo dostatečné satisfakce také v rámci tohoto řízení, kdy soud konstatoval neoprávněnost zásahu a odsoudil jednání žalovaného jako společensky nepřípustné. Nelze ani přisvědčit žalobci, že by mu vznikla jakákoliv nemajetková újma poškozením dobrého jména v místě bydliště v důsledku jednání žalovaného. Sám žalobce uvedl, že v místě bydliště byl nový, své sousedy ani neznal a jeho tvrzení, že jej po incidentu někteří lidé přestali zdravit, může být toliko jen jeho subjektivním pocitem, a vůbec nemusí mít souvislost s jednáním žalovaného. Nelze ani uvažovat o odškodnění za pokutu, která byla žalobci uložena v rámci přestupkového řízení, v němž bylo pravomocně rozhodnuto o jeho přestupku, kterého se dopustil vůči žalovanému během shora popsaného incidentu, když žalobce tak byl potrestán za své chování. Stejně tak je tomu v případě odškodnění za účast na jednání v rámci přestupkového řízení, když k tomuto řízení navíc došlo přičiněním samotného žalobce a již vůbec nelze uvažovat o odškodnění za podání žaloby, neboť rozhodnutí o jejím podání zcela závisí výlučně na samotném žalobci. Soud tak uzavřel, že s ohledem na zcela omezený účinek urážky na cti, která svou nízkou intenzitou nemohla způsobit vážnější zásah do žalobcových osobnostních práv a s přihlédnutím k satisfakci, které se žalobci dostalo v rámci přestupkového řízení, nebyl nárok na peněžité zadostiučinění shledán důvodným a soudu nezbylo než žalobu zamítnout.

15. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.