17 C 96/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa státního zastupitelství o zaplacení částky 96 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 500 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 11. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do úroku z prodlení z částky 9 500 Kč v zákonné výši od 11. 7. 2020 do 10. 1. 2021 a co do částky 86 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 86 500 Kč v zákonné výši od 11. 7. 2020 do zaplacení, se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v částce 1 920 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal, aby žalované byla uložena povinost zaplatit mu 96 000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že od 19. 11 2019 do počátku července 2020 byl ve výkonu trestu odnětí svobody ve [stát. instituce]. Od 15. 5. 2020 do 10. 6. 2020 a od 18. 6. 2020 od 30. 6. 2020 byl pak bezdůvodně (dle tvrzení věznice údajně k zajištění jeho vlastní bezpečnosti) umístěn do izolace na tzv. uzavřený oddíl, byť se nedopustil žádného porušení kázně. Od 21. 5. 2020 od 17.00 hod. do 23. 5. 2020 do 11. hod., od 1. 6. 2020 od 14.30 hod. do 2. 6. 2020 do 8.00 hod. a dále od 18. 6. 2020 do 30. 6. 2020 se na cele dokonce nacházel sám, ačkoli žalovaná si byla vědoma toho, že je epileptik a v případě epileptického záchvatu by mu mohla hrozit nejen újma na zdraví, ale i na životě. V období od 18. 6. 2020 do 30. 6. 2020 byl umístěn na cele, kde je uprostřed pouze betonová kostka, na kterou lze umístit matraci, neměl přístup k telefonu a pouze 1x denně mohl opustit celu na jednu hodinu. Takový postup žalované byl v rozporu s právními předpisy, když umístění do uzavřeného oddílu, po řádně provedeném kázeňském řízení a po předchozím lékařském vyšetření (až na 28 dní - s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení nebo až na 20 dní - v případě celodenního umístění do uzavřeného oddílu) je kázeňským trestem, z jiného důvodu sem odsouzeného umístit nelze a nemůže tudíž být k dobru odsouzeného. Pakliže na straně žalobce existovaly tzv. bezpečnostní důvody, měl být umístěn na jiné oddělení věznice nebo přemístěn do věznice jiné, o což žádal. V konání žalované žalobce spatřoval nesprávný úřední postup, kterým mu byla způsobena nemajetková újma, která negativně ovlivnila jeho zdraví, život, nešetřila lidskou důstojnost. Žalobce byl prakticky omezen v sociálních kontaktech (s vězni i odbornými pracovníky), v telefonování, odesílání pošty (chyběla schránka, poštu zajišťoval vychovatel), vycházkách, sportu, konzumaci kávy a čaje, možnosti plnění programu zacházení, sledování televize. Nejistota, jak dlouho bude na uzavřeném oddíle umístěn a obava o zdraví se negativně projevila na nepříznivém psychickém stavu žalobce (deprese). Žalobce tak požadoval přiměřené zadostiučinění ve výši 2 000 Kč za každý den (24 dnů), kdy byl umístěn na uzavřeném oddílu a 3 000 Kč za každý den (16 dnů), kdy byl na cele uzavřeného oddílu sám. Žalobce dále uvedl, že z důvodu bezpečnosti pouze žádal, aby nepřišel do styku s určitými osobami a v rámci věznice mohl být umístěn na jiná oddělení (např. odd. B), než na uzavřený oddíl. O umístění na uzavřený oddíl nežádal. Ve své účastnické výpovědi žalobce dále uvedl, že z důvodu onemocnění epilepsií by neměl být na celé sám a pokud tomu tak bylo, měl být monitorován kamerovým systémem; ten však instalován není. Na uzavřené cele u něho měla být kontrola prováděna po 30 minutách. Před nástupem na uzavřený oddíl nebyl vyšetřen lékařem. Epileptické záchvaty má typu GM, tedy se ztrátou vědomí. Předchozí auru, kdy by cítil příchod záchvatu, prakticky nemá. Při záchvatu si většinou ublíží úderem do hlavy, hrozí i zapadnutí jazyka. Na cele [číslo] slouží jako lůžko betonový kvádr, na kterém je položena matrace, je zde turecký záchod, nejsou zde žádné skříňky pro osobní věci, okno je zakryto perforovaným plechem, takže proniká velmi málo denního světla. Na chodbě nejsou skříňky, ale pouze police, které nelze uzavřít a tudíž jsou nevhodné pro ukládání osobních věcí (hrozí ztráta). Vedení korespondence bylo ztížené, neboť cela nebyla vybavena stolem a židlí ani řádným osvětlením, poštu přinášel a odnášel vychovatel, který docházel pouze v pracovních dnech. O zajištění telefonického kontaktu bylo též nutno požádat vychovatele (takto byl omezen v kontaktu s rodinou i právními zástupci). Na oddělení E měl žalobce praktický celý den přístup ke konvici ke zhotovení teplého nápoje, na oddělení G1L pouze 2x denně, a to pouze 0,3 litru, stejně tak mohl bez omezení sledovat televizi, měl přístup do knihovny a tuto využíval četbou 3-4 knih týdně, psal 3-4 dopisy týdně, mohl telefonovat, hovořit s jinými vězni, denně se sprchovat alespoň ve studené vodě (na G1L sprchování pouze 2x týdně), kontaktovat se s vychovatelem, který mu okamžitě vyhledal co potřeboval (na G1L byl kontakt s vychovatelem pouze při donášce pošty a sdělení potřebných údajů při další návštěvě), mohl chodit po dlouhých chodbách, aby měl pohyb. Hlásič umístěný na celách slouží výlučně k zamezení ohrožení života či zdraví a v každém jiném případě by jeho použití bylo kvalifikováno jako zneužití a kázeňský přestupek, takže tento žalobce nemohl použít k zajištění jiných záležitostí. Na odd. G1L byl omezen pobyt na lůžku (8 hodin spaní, 1 hodina osobního volna), jinak musel žalobce stát či chodit po cele; vycházky byly cca 1 hodinu denně. Režim žalobce na tomto oddělení byl totožný s režimem osob vykonávajících kázeňský trest. Žalobce popřel, že by o umístění na celu [číslo] sám žádal. Chtěl pouze izolovat od kuřáků a problémových osob, se kterými měl dříve konflikty na oddíle E2P (na oddíle E2L byl jeho pobyt bezproblémový). O tom jak dlouho bude na odd. G1L nebyl dopředu vůbec informován. O přeřazení na jiný oddíl pak žádal cca 1x týdně, avšak bezvýsledně; písemný záznam o takové žádosti však neexistuje. Po dobu pobytu na odd. G1L měl,,deprese, nervy“, nemohl pracovat na podmínkách pro své propuštění, na zařazení do programu zacházení, televizi nesledoval ani jednou, rádio neměl. Na vycházky mohl pouze v doprovodu osoby, se kterou byl na cele, s jinými osobami do styku nepřicházel, vycházka trvala 1 hodinu, chodil dokolečka v prostoru cca 20 m2. Na ostatních oddílech byly vycházky na cca 100 m2 a větší, např. i s hřištěm, tenisovými kurty. Neměl tedy možnost výkonu jakýchkoli aktivit. Žalobce připustil, že v době, která je předmětem sporu, neměl žádný epileptický záchvat, dva záchvaty měl za posledních 12 měsíců před nástupem do izolace.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žalobního návrhu v celém rozsahu. Potvrdila, že žalobce u ní dne 10. 7. 2020 (podáním z téhož dne) uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu škody - poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 96 000 Kč. V rámci mimosoudního projednání nároku žalobce však bylo zjištěno, že žalobce byl do [stát. instituce] přemístěn dne 19. 11. 2019 se zařazením do věznice s ostrahou, ve vysokém stupni zabezpečení. S ohledem na toto zařazení mohl být umístěn pouze na ubytovnu B (oddíl B1, B2L a B2P), na ubytovnu E (oddíl E2L a E2P) a ubytovnu D (oddíl D3 a D4). Žalobce byl umístěn na oddílech E2L a E2P, přičemž na oddíle E2P měl být dne 30. 4. 2020 a 15. 5. 2020 fyzicky napaden odsouzeným [příjmení] a odsouzeným [příjmení], který byl umístěn na oddíle B2P. Protože odsouzení z ubytovny E mají každodenní vycházky společně s odsouzenými z ubytovny B, nebylo doporučeno umístění žalobce ani na jednu z těchto ubytoven. Sám žalobce pak opakovaně odmítl přemístění na ubytovnu D s tím, že se zde nachází velké množství odsouzených a necítil by se zde bezpečně, jelikož byl odsouzen za násilnou trestnou činnost se sexuálním kontextem. Stejně tak nechtěl být umístěn na ubytovnu E, a to z toho důvodu, že na oddíle E2P byl fyzicky napaden a dále i proto, že odsouzení na oddílu E2 si o něm mysleli, že je "konfident". Z důvodu eliminace bezpečnostích rizik byl tak žalobce od 15. 5. 2020 do 11. 6. 2020, z rozhodnutí ředitele věznice, umístěn na uzavřené cele [číslo] (též 3) oddílu G1L, kde vůči němu nebyla uplatňována režimová opatření OVKT. Sám byl na této cele od 20. 5. 2020 do 22. 5. 2020. Od 18. 6. 2020 do 30. 6. 2020 byl pak žalobce na vlastní žádost umístěn na krizové cele [číslo] oddílu G1L, kde vůči jeho osobě též nebyla uplatňována režimová opatření OVKT (odsouzený u sebe nemůže mít kuřácké potřeby, osobní věci - vyjma náboženské a naučné literatury, potraviny - vyjma stravy vydané ke snídani, obědu a večeři, není mu dovoleno vyjma času k tomu určenému, ležet na ustlaném lůžku). Na daných celách v uvedených obdobích byl tak žalobce umístěn na vlastní žádost, v souladu s § 50 odst. 2 vyhl. č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, kázeňský trest zde nevykonal a nebyla zde vůči němu uplatňována režimová opaření OVKT. Po celou dobu pobytu ve [stát. instituce] byl žalobce pod adekvátním lékařským dohledem, neměl dáno žádné lékařské doporučení či omezení, ze kterého by vyplývalo, že by nemohl být na cele umístěn sám. V případě projevu epileptického záchvatu měl možnost přivolat si pomoc s pomocí nouzového hlásiče umístěného na cele, navíc byl na cele kontrolován v půlhodinových intervalech. V rozhodném období, jakož i v období předcházejícím, žalobce netrpěl psychickými problémy, se kterými by se obrátil na psychologa za účelem řešení takových problémů. Nebyla tak porušena ani omezena žalobcova práva a právem chráněné zájmy. V postupu Vězeňské služby ČR tedy nelze spatřovat nesprávný úřední postup a nebyla tak založena odpovědnost státu ve smyslu z. č. 82/1998 Sb.

3. Žádostí ze dne 10. 7. 2020 bylo prokázáno, že žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené při výkonu státní moci ve výši 96 000 Kč u žalované. Tato přijetí žádosti dne 10. 7. 2020 potvrdila, jak vyplývá ze sdělení žalované ze dne 13. 7. 2020. Dopisem ze dne 24. 5. 2021 žalovaná zástupci žalobce sdělila, že žalobce byl do [stát. instituce] přemístěn dne 19. 11. 2019 se zařazením typu věznice s ostrahou, ve vysokém stupni zabezpečení. S ohledem na toto zařazení mohl být umístěn pouze na ubytovnu B (oddíl B1, B2L a B2P), na ubytovnu E (oddíl E2L a E2P) a na ubytovnu D (oddíl D3 a D4). Žalobce byl umístěn na oddílech E2L (od 22. 11. 2019 do 22. 2. 2020) a E2P (od 22. 2. 2020 do 15. 5. 2020), přičemž na oddíle E2P měl být dne 30. 4. 2020 a 15. 5. 2020 fyzicky napaden odsouzeným [příjmení], který byl umístěn na oddíle B2P. Protože odsouzení z ubytovny E mají každodenní vycházky společně s odsouzenými z ubytovny B, nebylo doporučeno umístění žalobce ani na jednu z těchto ubytoven. Sám žalobce pak opakovaně odmítl přemístění na ubytovnu D s tím, že se zde nachází velké množství odsouzených a necítil by se zde bezpečně, jelikož byl odsouzen za násilnou trestnou činnost se sexuálním kontextem. Stejně tak nechtěl být umístěn na ubytovnu E, a to z toho důvodu, že na oddíle E2P byl fyzicky napaden a dále i proto, že odsouzení na oddílu E2 si o něm mysleli, že je "konfident". Z důvodu eliminace bezpečnostích rizik byl tak žalobce od 15. 5. 2020 do 11. 6. 2020 umístěn na uzavřené cele [číslo] oddílu G1L, kde vůči němu nebyla uplatňována režimová opatření OVKT. Samostatně byl na této cele pouze od 20. 5. 2020 do 22. 5. 2020. Od 18. 6. 2020 od 30. 6. 2020 byl pak žalobce na vlastní žádost umístěn samostatně na krizové cele [číslo] oddílu G1L, kde vůči jeho osobě též nebyla uplatňována režimová opatření OVKT. Na daných celách v uvedených obdobích byl tak žalobce umístěn na vlastní žádost, kázeňský trest zde nevykonal a nebyla zde vůči němu uplatňována režimová opaření OVKT. Nebyla tak porušena ani omezena žalobcova práva a právem chráněné zájmy a proto žalovaná, z důvodu absence odpovědnostího titulu, žádost o poskytnutí odškodnění odmítla.

4. Z úředních záznamů o podání vysvětlení a záznamu o stížnosti zjistil soud následující: - dne 5. 12. 2019 žalobce uvedl, že na odd. E2P nevycházel s odsouzenými, když si mysleli, že je„ práskač“ a na oddíle ho nechtěli. Na oddíle E2L, kam byl přemístěn dne 5. 12. 2019 mu odsouzenými bylo sděleno, že jej zde nechtějí. Žalobce tak požádal o přemístění na oddíl B2; - dne 9. 12. 2019 žalobce požádal o ponechání na oddíle E2L s tím, že mu zde žádné nebezpečí nehrozí; - dne 24. 3. 2020 a opakovaně dne 1. 4. 2020 žalobce potvrdil, že dne 20. 3. 2020 sepsal žádost o rozhovor s oddělením prevence a stížností, ve které uvedl, že je ohrožen na životě a zdraví a žádá o izolaci. Toto odůvodnil nedodržování hygienických opatření za účelem zamezení šíření coronaviru; - dne 25. 5. 2020 žalobce uvedl, že nechce být umístěn s kterýmkoli z odsouzených z odd. D3 nebo D4, neboť má obavu, že těmito by mohl být napaden; - dne 3. 6. 2020 žalobce uvedl, že nechce být umístěn na oddíly D3, D4 ani E2L a E2P, a to z bezpečnostních důvodů, když odsouzení z odd. E2 si o něm myslí, že je„ konfident, donašeč“; - dne 10. 6. 2020 žalobce uvedl, že nechce být umístěn na oddíly E2L a E2P z bezpečnostních důvodů (obava o zdraví).

5. Dle záznamů o zjištění (oznámení) fyzického násilí [stát. instituce] oznámil žalobce dne 30. 4. 2020, že cca tři týdny před tímto datem byl v ložnici [číslo] oddílu E2P fyzicky napaden odsouzeným [jméno] [příjmení], a to úderem horní končetiny do oblasti hlavy. Dne 15. 5. 2020 pak žalobce oznámil, že téhož dne byl v ložnici [číslo] oddílu E2P fyzicky napaden odsouzeným [jméno] [příjmení] (prohlídkou těla žalobce byl zjištěn škrábanec na zádech, odřenina na pravém zápěstí, v pravé obličejové části mírný otok).

6. Dle sdělení Vězeňské služby ČR ze dne 19. 4. 2022, 26. 4. 2022, 17. 5. 2022 a 17. 6. 2022, záznamů o průběhu služby ze dne 15. 5. 2020 a záznamu z informačního systému (VIS) byl žalobce dne 15. 5. 2020 přemístěn na celu [číslo] (též označena jako cela č. 3) dle § 50 odst. 2 vyhl. č. 345/1999 Sb. z rozhodnutí ředitele věznice, přičemž frekvence kontrol byla stanovena do 60 minut. Nelze říci, zda žalobce byl v období od 1. 6. 2020 do 2. 6. 2020 po nějakou dobu na cele sám. Intervaly kontrol cel jsou na oddíle G stanoveny na 60 minut, přičemž interval může být zkrácen. Cela [číslo] byla v daném období vybavena dvěma lůžky, toaletou, umyvadlem, stolem, dvěma židlemi a dvěma skříňkami na osobní věci. Cela [číslo] byla vybavena jedním lůžkem, toaletou a umyvadlem. Sprchování odsouzených z těchto cel je zajišťováno na odd. G1P nejméně 2x týdně. Ani jedna z cel není vybavena televizí, rádio u sebe odsouzení mít mohou, nevykonávají-li kázeňské tresty. Oddíl E je obecně vybaven lůžky, stoly, židlemi, skříňkami na osobní věci, je zde společné sociální zařízení, společná kulturní místnost s televizí a kuřárna. Dle záznamu p. [příjmení] podal žalobce dne 22. 6. 2020 žádost o přemístění do [stát. instituce] a při předání žádosti se vyjádřil tak, že„ do přemístění žádá o ponechání ubytování na cele [číslo] izolační cele“. Dle přehledu o umístnění vězňů byl žalobce od 15. 5. 2020 do 11. 6. 2020 umístěn na cele [číslo] (3), a to od 20. 5. 2020 do 22. 5. 2020 samostatně. Od 18. 6. 2020 do 30. 6. 2020 byl pak na cele [číslo] (5).

7. Dle posudku o invaliditě č. j. LPS/2010/835 vydaným [stát. instituce] a posudku o invaliditě č. j. LPS/2012/117 vydaným Českou správou sociálního zabezpečení, pracoviště Hradec Králové, byl posouzen zdravotní stav žalobce s posudkovým závěrem: dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole V., položce 5, písm. b, příl. č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb. v pl. znění, tj. 25 %. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve smyslu § 6 odst. 4, 5 citované vyhlášky se nemění. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 7., příl. k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 45 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. V posudku byla kromě jiného konstatována epilepsie na léčbě antiepileptiky, frekvence záchvatů 1-2x do měsíce, EEG vyšetření ze dne 9. 4. 2010 – specifická epileptiformní abnormita nebyla zachycena. Ze zprávy ČSSZ ze dne 10. 3. 2022 soud zjistil, že žalobci není vyplácen žádný invalidní důchod.

8. Zdravotními záznamy žalobce bylo prokázáno, že tento byl v rámci pobytu ve věznicích opakovaně vyšetřován. Dne 25. 10. 2019 bylo v anamnéze konstatováno, že žalobce se léčí s epilepsií od roku 2005 po úraze z roku 2004 (poranění hlavy), od 5/ 2012 do 12/2013 byl celkem 9 x vyšetřen ve FN HK na neurologické ambulanci pro neobjektivizované epileptické záchvaty typu GM. Dle záznamu ze dne 6. 11. 2019 byl žalobce jako epileptik dlouhodobě léčen, jeho zdravotní stav byl k tomuto datu vzhledem k nastavené léčbě stabilizovaný (dlouhodobě bez záchvatů). Dle záznamu ze dne 27. 11. 2019 byl žalobce jako epileptik umístěn na spodním lůžku. Epilepsie byla u žalobce konstatována i v rámci preventivní prohlídky [stát. instituce] ze dne 30. 6. 2020.

9. Ze zpráv o ambulantním vyšetření Fakultní nemocnice [obec] soud zjistil, že v této byl žalobce vyšetřen dne 17. 4. 2016 s tím, že jako závěr byl konstatován stav po dvou epileptických paroxysmech typu GTCS dne 17. 4. 2016 (sekundární posttraumatická epilepsie od roku 2004).

10. Záznamy [stát. instituce] – informace o průběhu služby – vzal soud za prokázané, že v období od 15. 5. 2020 do 30. 6. 2020 byly kontroly na odděleních G1L a G1P prováděny pravidelně denně v 7.00 hodin a v 19.00 hodin, od 19. 6. 2020 do 23. 6. 2020 pak byly kontroly jmenovitě u žalobce prováděny po 30 minutách.

11. Dle zprávy o prošetření obdržených informací ze dne 17. 6. 2020 obdržel dne 29. 4. 2020 pověřený orgán Vězeňské služby ČR podání advokáta žalobce [příjmení] [příjmení] s tím, že žalobce je krácen na svých právech a právem chráněných zájmech spoluodsouzenými, kteří s ním byli umístěni na odd. E2P (napadení odsouzeným [příjmení]). Závěrem bylo konstatováno, že dne 30. 4. 2020 byl ods. [příjmení] přemístěn na odd. D4 a ods. [celé jméno žalobce] ponechán na odd. E2P. Po fyzickém napadení žalobce dne 15. 5. 2020 na odd. E2P ods. [příjmení], když na odd. B, které má společné vycházky s odd. E, byl již umístěn agresor [příjmení], a když žalobce opakovaně uvedl, že nechce být umístěn na odd. D (na kterém se necítí být v bezpečí), byl žalobce umístěn na odd. G1L. Dále bylo doporučeno přemístění žalobce do jiné organizační jednotky VS ČR.

12. Podáním ze dne 28. 7. 2021 zást. žalobce [příjmení] [příjmení] požádal o dohled nad rozhodnutím o žádosti žalobce o přemístění do [stát. instituce]. Dopisem ze dne 26. 8. 2021 mu bylo sděleno, že z bezpečnostních důvodů (pro které byl žalobce přemístěn do jiné věznice a které trvají) žádosti nelze vyhovět.

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se žalobcem byl na přelomu jara a léta 2020 ve výkonu trestu v [obec] na izolacích, na jedné cele po dobu cca dvou týdnů. Svědek zde byl za trest. Cela byla zamčená, vybavena dvěma železnými postelemi, záchodem, umývadlem; nebyly zde skříňky, pouze poličky na knihy; teplá voda tekla pouze večer. Okno bylo zakryté pletivem. Osobní věci měli v taškách a zčásti na poličkách, žádné však mimo celu. Na celu docházel vychovatel s poštou (pošta se vybírala ráno), dopoledne či v poledne dále vychovatel zjišťoval, zda chce někdo telefonovat (o víkendech toto bylo ponecháno na vůli dozorce) a 1x za hodinu kontrola. Na každé cele byl tísňový hlásič, kterým bylo možno přivolat ostrahu. Čas trávili na cele četbou knížek. Nebylo možné dojít si uvařit teplý nápoj, 1x denně byla poskytována teplá voda, ale kávu neměli. Nemohli chodit ani na televizi či docházet na zájmové činnosti. Vycházky, na které chodil pouze se žalobcem, byly 1x denně ráno na 1 hodinu, a to na prostoru cca 3 x 6 metrů. Po dobu, kdy byl svědek se žalobcem na cele, měl žalobce pouze problémy s rukou, žádný epileptický záchvat. Svědek má povědomost o tom, že žalobce byl v předchozí době na oddělení E, kde měl nějaké problémy (někdo jej chtěl napadnout). Na cele [číslo] na které byl svědek umístěn v dřívější době, byla pouze postel z betonu s matracemi, záchod a umývadlo. Rozdíl mezi výkonem kázeňského trestu a izolací byl jen v tom, že osobě při výkonu trestu byly přes den odňaty matrace.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že spolu se žalobcem byl ve výkonu trestu ve [stát. instituce], a to na oddíle E2P. Potom o něm nějaký dozorce rozšířil, že je konfident a ostatní se ho začali stranit. Následně byl žalobce přemístěn jinam. Na izolaci svědek byl, nikdy však zároveň se žalobcem. Na izolaci nebyla možnost sledování televize, telefonování; osobní věci měl svědek uloženy před celou [číslo] (bez uzamčení), když na celé žádné skříňky nebyly. Cela [číslo] byla vybavena betonovou postelí.

15. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], lékařky ve [stát. instituce] soud zjistil, že již při vstupní prohlídce byla u žalobce konstatována diagnóza epilepsie. Z tohoto důvodu mu byla poskytnuta úleva, a to spaní na spodním lůžku. Po celou dobu pobytu v [obec] nebyl žalobce ohledně epilepsie vyšetřován lékařem věznice ani specializovaným neurologem, minimálně 3x u něho byla zjišťována hladina léku na epilepsii s výsledkem v normě. Teprve v případě epileptického záchvatu by byl žalobce vyšetřen specialistou; k tomu však nedošlo. Nebylo tak důvodu řešit jiným způsobem jeho umístění v cele, tj. nebyla dána zdravotní indikace, která by vylučovala samostatné umístění žalobce na cele. Ve zdravotnické dokumentaci, ze které svědkyně vychází, neboť na žalobce si nevzpomíná, není evidován žádný epileptický záchvat žalobce po dobu pobytu v [obec] O tom, že by byl žalobce komplexně prohlédnut před nástupem na uzavřené oddělení není svědkyni nic známo, v době před definitivním odchodem z [obec] byl však na laboratorních odběrech, při jejichž objasnění byl i fyzicky shlédnut. Stejně tak si svědkyně nevybavuje, že by žalobce zmiňoval svůj špatný psychický stav.

16. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že od roku 2012 pracuje jako psycholog ve [stát. instituce]. Žalobce si nevybavuje. Potvrdil, že na oddělení G1P je krizová cela se dvěma lůžky, která má sloužit vězňům se špatným psychickým stavem. Pokud je na takovou celu umístěna osoba za účelem její ochrany, pak o tom nerozhoduje psycholog, ale vedoucí výkonu trestu a oddělení prevence stížností. Na krizové cele může vězeň pobývat i samostatně, nikoli však v případě, že trpí zdravotními problémy, např. epilepsií. O samostatném umístění rozhodne lékař podle zdravotní dokumentace. Na oddělení G1L jsou dvě ložnice sloužící pro vězně přemístěné z jiné věznice. Zde pobývají cca 1 týden a poté jsou rozděleni na jednotlivá konkrétní oddělení. Další cely slouží osobám vykonávajícím kázeňský trest. Na celu [číslo] se přednostně umisťují vězni, kteří jsou sami sobě nebezpeční; jiný vězeň v případě, že ostatní cely jsou obsazené. Vězeň, který má problém s ostatními spoluvězni, pokud není volná jiná vhodná cela, pak na dobu v řádu [číslo] hodin.

17. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ve [stát. instituce] pracuje po dobu 8 let jako vychovatel. Mezi jeho svěřence patřil i žalobce, který neměl v programu zacházení všeobecné vzdělávací aktivity (např. studium či zájmové kroužky) ani jiné zájmové aktivity. Na odd. E2P měl přístupnou schránku, možnost vycházek, sledování televize, zhotovení si teplého nápoje, samostatného telefonování z budky na povolená čísla bez žádosti dozorci. U žalobce v době, kdy byl umístěn na oddělení E2P, vyvstaly vztahové problémy s jiným spoluvězněm. Proto byl přemístěn na oddělení G1L, a to zřejmě na pokyn vedoucího výkonu trestu. Na žalobce nebyla uplatňována kázeňská opatření. V zájmu ochrany byl však uzavřen na cele a nemohl se pohybovat volně mimo celu, poštu zde vybírá vychovatel, telefonování bylo možno realizovat po požádání vychovatele. Svědek docházel na oddělení minimálně 1x denně. Svědek dále potvrdil, že na odd. G1L se nachází jedna cela s betonovým lůžkem, která se využívá pro osoby vyžadující zvláštní péči, a to opět v zájmu jejich ochrany (ochrana před sebepoškozováním). Na odd. G1L jsou též umisťovány osoby, které jsou v šetření, zda se něčeho dopustily, nebo jsou v pozici svědků v nějakém konfliktu a též by jim mohlo hrozit nějaké ohrožení. Svědek dále uvedl, že hlásiče na celách jsou pro přivolání jakékoliv pomoci. V době, kdy byl žalobce na uzavřeném oddělení, byla situace ohledně ubytování odsouzených složitá i vzhledem ke covidové epidemii. Na umístění na odd. G1L si žalobce nestěžoval a dokonce zde chtěl zůstat do doby odjezdu z věznice. Na jiné oddělení než na G1L se za účelem ochrany vězni neumisťují.

18. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která je ve [stát. instituce] od roku 2018 zaměstnaná jako vychovatelka potvrdila, že na odd. E2P měl žalobce konflikt s jinými vězni. Následně byl umístěn na oddělení G pravá, kam za ním docházela jako zástupkyně pana [příjmení] [jméno] přemístění na jiný oddíl ji žalobce nežádal. Na oddělení G docházejí vychovatelé minimálně 1x denně a pokud si je někdo vyžádá, pak i vícekrát, donášejí a odnášejí poštu k odeslání, doprovázejí vězně k telefonnímu přístroji (budce). V případě nepřítomnosti vychovatele (např. o víkendech) toto zajišťuje dozorčí služba. Z bezpečnostních důvodů jsou vězni umisťováni pouze na odd. G pravá. Na oddělení G je i krizová cela, kam jsou vězni umísťování v případě potřeby jejich ochrany, pokud mají psychické problémy nebo si chtějí odpočinout od kolektivu. Vycházky na odd. G jsou realizovány stejně jako na odd. E, přičemž vycházkový dvůr je velikostí úměrný oddílu G. Cela s betonovým lůžkem slouží k ubytování vězňů za účelem jejich ochrany v případě, že hrozí sebepoškozením, a to na dobu nezbytně nutnou. O tom rozhoduje vedení spolu s lékařem a psychologem.

19. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], zástupkyně vedoucího výkonu trestu ve [stát. instituce] soud zjistil, že s umístěním žalobce byly problémy, když si stěžoval, že je napadán spoluvězni. Ze sdělení žalobce svědkyně věděla, že trpí epilepsií. Od lékaře měl tzv.„ ulevenku“, podle které nesměl být umísťován na horní lůžko a nemusel provádět generální úklid. Obecně je při umístění odsouzeného na uzavřené oddělení z jiného důvodu než kázeňského potrestání postupováno podle § 50 odst. 2 vyhl. č. 345/1999 Sb., a to za účelem ochrany odsouzeného, zajištění doby před eskortou či po návratu z eskorty, doby před rozhodnutím o kázeňském trestu po spáchání přestupku (v tomto případě 24 hodin před prověřením tvrzeného kázeňského přestupku). Na uzavřeném oddíle jsou z jiných než kázeňských důvodů vězni většinou po kratší dobu, než se vyřeší problém, v řádu 1-2 týdnů. Na cele na běžném oddělení, na rozdíl od oddělení uzavřeného, totiž nelze vězně uzamknout, neboť tyto cely nejsou vybaveny toaletou a přivoláním, což je při uzamčení cely nutné. Uzavřený oddíl je G1L (při umístění vězně na tento se provádí lékařská prohlídka pouze při umístění z důvodu kázeňského trestu - celodenní umístění) a krizový oddíl je G1P (zde jsou vězni umísťování zejména mají-li psychické problémy). Na oddíle G1L jsou cely pro 1, 2 či 3 osoby. Pokud vězeň není na oddíle G1L z důvodu kázeňského potrestání, pak jediný rozdíl oproti běžné cele je ten, že se nemůže volně pohybovat po celém oddělení, ale je uzamčen na cele. Může přitom docházet do zaměstnání, má vycházky, může realizovat zájmové aktivity. Cela [číslo] nemá jiný režim než cely 1–4, na této je jedno betonové lůžko (s popruhy k možnosti připoutání vězně při nějakých problémech jako donucovací prostředek), na kterém je matrace, dále je zde toaleta a umyvadlo, plenta a zástěna; i na celu [číslo] jsou umísťováni vězni z jiných než kázeňských důvodů. Na celách uzavřeného oddělení nejsou skříňky na osobní věci, tyto jsou umístěny před celami a nejsou uzamykatelné. S ohledem na uzamčení na celách nemají žádní další vězni ke skříňkám přístup. Pro uzamčení věcí jsou vymezeny prostory s uzamykatelnými skříňkami. Oproti běžnému oddělení je na GL1 přístup k telefonu pouze při požádání dozorčí služby či vychovatele. Hlásič na ložnici je tísňový. Rozdíl ve vycházkách při porovnání uzavřeného a normálního oddělení není žádný, osoby se mohou kontaktovat; jsou realizovány pouze v jiných prostorách (i velikostně) a tudíž na odd. GlL není prostor na sportovní aktivity. Na nástupní oddíl pro vysoký stupeň zabezpečení jsou umisťování vězni po nástupu do výkonu, dokud jim není zpracován program zacházení a neprojdou odbornou zařazovací komisí, kde jim je určena ubytovna. Většinou se jedná o dobu 1-2 týdnů, kterou lze ve výjimečných případech (s ohledem na kapacitu věznice) prodloužit i na 1 měsíc. Již umístění vězni se z kapacitních důvodů na tento oddíl nedávají, neboť je stále plný. Jinak by tomu nic nebránilo. Primárně je určen pro nástup. Nástupní oddělení na odd. G má dvě ložnice, tyto jsou vybaveny lůžkem, skříňkou a na jedné je sprcha; jsou též uzamykány po celý den. Na ostatních ložnicích s vysokým stupněm zabezpečení nejsou vězni uzamykáni, mají zde skříňky, ve společenské místnosti mohou v určených obdobích sledovat televizi - ve vyhrazených časech, minimálně 2x denně si mohou zalít kávu nebo čaj; časy jsou na informativních nástěnkách.

20. Podle z.č. 82/1998 Sb.: - § 1 odst. 1 odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci; - § 3 stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní zprávy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona; - § 5 stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávním úředním postupem; - § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za neprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě; - 31a odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

21. Podle z. č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody - § 2 odst. 1 trest může být vykonáván jen takovým způsobem, který respektuje důstojnost osobnosti odsouzeného a omezuje škodlivé účinky zbavení svobody; tím však nesmí být ohrožena potřeba ochrany společnosti. Dle odst. 2 tohoto ustanovení s odsouzenými ve výkonu trestu se musí jednat tak, aby bylo zachováno jejich zdraví, a pokud to doba výkonu trestu umožní, podporovaly se takové postoje a dovednosti, které odsouzeným pomohou k návratu do společnosti a umožní vést po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem, - § 46 odst. 3 písm. f), g) a h) kázeňskými tresty jsou: umístění do uzavřeného oddílu až na 28 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení; celodenní umístění do uzavřeného oddílu až na 20 dnů; umístění do samovazby až na 20 dnů.

22. Podle § 50 odst. 2 vyhl. č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, doba, po kterou jsou odsouzení uzamykáni v celách nebo ložnicích, může být ředitelem věznice v odůvodněných případech prodloužena s přihlédnutím na požadavky zachování pořádku a bezpečnosti ve věznici. Důvody pro delší dobu uzamykání jsou uvedeny ve vnitřním řádu věznice.

23. Podle Vnitřního řádu pro odsouzené [stát. instituce] Č.j.: VS -197314-3/ 2020 -80030- - čl. 6 bod 3. - ložnice a cely jsou vybaveny stoly a židlemi s přihlédnutím k prostorovým možnostem a počtu odsouzených ubytovaných v ložnici, - čl. 6 bod 5 - nouzovou a celovou signalizaci využívá odsouzený pouze k přivolání pomoci v případě ohrožení života, zdraví nebo majetku (napadení odsouzeným, požár apod.) nebo k ohlášení závažných mimořádných událostí (úmrtí, útěky, vzpoury apod.). Zneužití či poškození signalizace má znaky kázeňského přestupku, - čl. 11 bod 4 - odsouzenému je umožněno realizovat telefonní hovor zpravidla denně, - čl. 39 odst. 2 písm. c), d) - odsouzeným může být prodloužena doba uzamykání na celách, a to např. v uvedených individuálně odůvodněných případech: odsouzený může být ohrožen ze strany ostatních odsouzených z důvodu nedostačujících hygienických návyků, specifických projevů v chování nebo konfliktním průběhem výkonu trestu, odsouzený s absencí náhledu na řešení vlastních problémů a bez motivace ke změně stereotypních negativních vzorců chování, čímž může být nebezpečný sám sobě či svému okolí.

24. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze zčásti. Za nesprávný úřední postup, z jehož titulu je žalobcem plnění požadováno, je praxí považováno porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, přičemž zpravidla jde o postup, který nesouvisí s rozhodovací činností. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pro založení odpovědnosti státu je třeba kumulativně splnit tři předpoklady, a to nesprávný úřední postup, vzniklá nemajetková újma a příčinná souvislost mezi těmito dvěma atributy. V dané věci nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalobce byl do [stát. instituce] přemístěn dne 19. 11. 2019 se zařazením do věznice s ostrahou, ve vysokém stupni zabezpečení, přičemž žalobce nikterak nezpochybnil, že z tohoto důvodu mohl být umístěn pouze na ubytovnu B (oddíl B1, B2L a B2P), na ubytovnu E (oddíl E2L a E2P) a ubytovnu D (oddíl D3 a D4). Úředními záznamy o podání vysvětlení, záznamem o stížnosti a záznamy o zjištění (oznámení) fyzického násilí vzal soud za prokázané, že již dne 5. 12. 2019 žalobce požádal o přemístění na oddíl B2 s tím, že na odd. E2P nevycházel s odsouzenými, kteří si mysleli, že je„ práskač“, a na oddíle E2L, kam byl přemístěn, mu odsouzenými bylo sděleno, že jej zde nechtějí. Dne 30. 4. 2020 žalobce oznámil, že cca tři týdny před tímto datem byl na odd. E2P fyzicky napaden odsouzeným [příjmení], 15. 5. 2020 pak oznámil, že na témže oddíle byl napaden odsouzeným [příjmení]. Zpochybněno rovněž nebylo tvrzení žalované o tom, že odsouzený [příjmení], který žalobce napadl, byl umístěn na odd. B2P a protože odsouzení z ubytovny E mají každodenní vycházky společně s odsouzenými z ubytovny B, nebylo doporučeno umístění žalobce ani na jednu z těchto ubytoven. I když nebylo prokázáno, že k 15. 5. 2020, kdy byl žalobce z rozhodnutí ředitele věznice přemístěn na uzavřenou celu [číslo] (též označena jako cela č. 3) odd. G1L, by existoval nějaký důvod, který by vylučoval umístění žalobce na odd. D, má soud zato, že takový postup byl zcela v souladu s § 50 odst. 2 vyhl. č. 345/1999 Sb., podle kterého doba, po kterou jsou odsouzení uzamykáni v celách nebo ložnicích, může být ředitelem věznice v odůvodněných případech prodloužena s přihlédnutím na požadavky zachování pořádku a bezpečnosti ve věznici. Dále bylo prokázáno (úředním záznamem o podání vysvětlení), že dne 25. 5. 2020 sám žalobce uvedl, že nechce být umístěn s kterýmkoli z odsouzených z odd. D3 nebo D4, neboť má obavu, že těmito by mohl být napaden. Umístění na oddíly D3, D4, E2L a E2P, a to z bezpečnostních důvodů, pak žalobce opakovaně odmítl dne 3. 6. 2020 (opět dle záznamu o podání vysvětlení). Žalobce tak byl na cele [číslo] (označena též jako cela č. 3) uzavřeného oddílu G1L umístěn nepřetržitě v období od 15. 5. 2020 od 11. 6. 2020, tedy 28 dní, aniž by vykonával kázeňský trest, přičemž neměl určeny žádné úkoly v rámci programu zacházení. V řízení bylo rovněž prokázáno (výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno]), že žalobce byl po celý den, vyjma procházky v délce trvání 1 hodiny pouze se spoluvězněm z cely bez sportovního vyžití, uzamčen na cele, teplý nápoj si mohl zhotovit pouze omezeně, bez možnosti sledování televize, s omezenými možnostmi odesílání pošty, telefonování a kontaktu s vychovatelem. Lze tedy považovat za vyvrácené tvrzení žalované o tom, že vůči žalobci nebyla uplatňována režimová opatření OVKT, resp. že režim žalobce byl stejný jako na běžném oddělení vyjma toho, že byl po celý den uzamčen na cele. Ve smyslu § 46 odt. 3 písm. f), g) a h) z. č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody se za kázeňský trest považuje umístění do uzavřeného oddílu až na 28 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení či celodenní umístění do uzavřeného oddílu až na 20 dnů či umístění do samovazby až na 20 dnů. Podle názoru soudu lze celodenní umístění žalobce na odd. G1L po dobu přesahující 20 dnů (což je kázeňský trest při absenci plnění programu zacházení), tedy po dobu 8 dnů považovat za nesprávný úřední postup, když žalovaná měla dostatek času na vyřešení otázky umístění žalobce v rámci věznice, popř. přemístění žalobce do věznice jiné. Stejně tak lze pohlížet na umístění žalobce na cele [číslo] (označena též jako cela č. 5) v období od 18. 6. 2020 do 30. 6. 2020 (13 dnů), kde byl žalobce po celu dobu sám, tedy bez možnosti komunikace se spoluvězni při stejném režimu jako na cele [číslo]. Pokud žalovaná věděla o problémech s umístěním žalobce do 11. 6. 2020 a nebyla schopna tyto vyřešit, měla zvážit vhodnost návratu žalobce do [stát. instituce]. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani to, že žalobce případně žádal o ponechání v [obec], popř. samostatně na cele s tím, že zároveň vylučoval své umístění na některé vhodné oddíly, když nebylo na žalobci, aby sám rozhodl o svém umístění v rámci věznice. Ostatně svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] potvrdil, že na celu [číslo] se vězeň, který má problém s ostatními spoluvězni, pokud není volná jiná vhodná cela, umísťuje na dobu v řádu 12-24 hodin, a svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], že obecně je odsouzený na uzavřené oddělení z jiného důvodu než kázeňského potrestání, (např. za účelem ochrany odsouzeného) umístěn na dobu v řádu 1-2 týdnů. Pokud se týče újmy, která žalobci vznikla v důsledku popsaného nesprávního úředního postupu, pak vyjma omezení shora popsaných je nutno přihlédnout i k tomu, že žalobce měl diagnostikovanou epilepsii, kdy u možného záchvatu hrozí ztráta vědomí, při které nelze vyloučit ani následnou fyzickou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sice uvedla, že u žalobce nebyla dána zdravotní indikace, která by vylučovala jeho samostatné umístění na cele, avšak svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vyloučil možnost samostatného pobytu vězně na krizové cele v případě, že trpí zdravotními problémy, např. epilepsií. Soud má za to, že žalobce se mohl v době samostatného umístění na cele (tj. v době od 20. 5. 2020 do 22. 5. 2020 a od 18. 6. 2020 do 30. 6. 2020, tedy 3 a 13 dnů) důvodně obávat o své zdraví, neboť ani existence tísňového hlásiče či předepsané kontroly žalobce (1 x za 30 minut či 1x za 60 minut) nemusely nutně zajistit včasné přivolání lékařské pomoci v případě epileptického záchvatu, který nebylo možno zcela vyloučit. Za přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve smyslu § 31a z.č. 82/1998 Sb. (s přihlédnutím k částkám v rozmezí 500 Kč až 1 500 Kč poskytovaným za jeden den omezení osobní svobody v případě vazby) pak soud považoval 200 Kč denně za období od 20. 5. 2020 do 22. 5. 2020, tj. 600 Kč (kdy byl žalobce na cele uzavřeného oddělení sice méně než 20 dnů – dle porovnání s kázeňským trestem popsaným shora – avšak sám na cele), 300 Kč denně za období od 4. 6. 2020 do 11. 6. 2020, tj. 2 400 Kč (kdy byl žalobce na uzavřeném oddělení více než 20 dnů – dle porovnání s kázeňským trestem popsaným shora – avšak s dalším odsouzeným na cele) a 500 Kč denně za období od 18. 6. 2020 do 30. 6. 2020, tj. 6 500 Kč (kdy byl žalobce na uzavřeném oddělení více než 20 dnů – dle porovnání s kázeňským trestem popsaným shora – avšak sám na cele). Celkem tak soud žalobci přiznal částku 9 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, a to ode dne 11. 1. 2021, když svůj nárok žalobce u žalované uplatnil dne 10. 7. 2020 a do 10. 1. 2021 tak uplynula šestiměsíční lhůta stanovená k uspokojení nároku ve smyslu § 15 odst. 2 z.č. 82/1998 Sb.

25. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch (žalobce co do 10 % a žalovaná co do 90 %). Po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci tak byla žalovaná úspěšná co do 80 % Náklady žalované byly představovány 8 úkony (vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 12. 4. 2022 v délce trvání více než 2 hodiny, účast na jednání soudu dne 24. 5. 2022 v délce trvání více než 2 hodiny, účast na jednání soudu dne 28. 6. 2022 a 5. 10. 2022, písemný závěrečný návrh) po 300 Kč, tj. celkem 2 400 Kč 80 % z této částky je pak představováno částkou 1 920 Kč.