18 C 119/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , obec zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec o zneplatnění právního úkonu žalované <b>I. Návrh, aby soud určil, že právní úkon žalované učiněný dne 22. 7. 2020 – okamžité odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 6. 4. 2019 je neplatný, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 16 940 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11. 12. 2020 domáhala určení zneplatnění právního úkonu učiněného žalovanou dne 22. 7. 2020 – okamžitého odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 6. 4. 2019, kterou účastníci uzavřeli. Tvrdila, že předmětem smlouvy o dílo byla rekonstrukce bývalého kina [anonymizováno] v [obec] na bytový dům o 11 nadstandardních bytových jednotkách. Během provádění díla požadovala žalovaná, coby objednatelka, změnu rozsahu díla, žalobkyně za tím účelem požadovala přepracování projektové dokumentace, termín dodání této dokumentace však byl několikrát ze strany žalované prodloužen a ve skutečnosti do 22. 7. 2020 k tomu nikdy nedošlo. Žalobkyně se do časového skluzu dostala až v roce 2020, neboť od ledna 2020 měli skluz montáže jednotlivých profesí, což bylo způsobeno chybějící dokumentací. Žalobkyně v prosinci 2019 navrhla uzavřít dodatek ke smlouvě za účelem prodloužení termínu dokončení díla. Žalovaná s návrhem souhlasila, ale nikdy své sliby nesplnila, žalobkyně nedosáhla ani uzavření nového harmonogramu, který by posouval dokončení stavby do listopadu 2020. Toto žalovaná zamítla s odůvodněním, že nemá k dispozici přepracovanou projektovou dokumentaci. Účastníci se dohodli na vypracování dodatku ke smlouvě, proto 22. 7. 2020 jednatel žalobkyně odjel do [obec] za účelem podpisu tohoto dodatku, který měl být zpracován právním zástupcem žalované [příjmení] [příjmení] & [role v řízení]. Namísto toho mu v advokátní kanceláři předložili okamžité odstoupení od smlouvy, které však zástupce žalobkyně nepřevzal, nepodepsal a opustil advokátní kancelář. Toto jednání považuje za nepoctivé, neboť den předtím jednali účastníci o dodatku smlouvy, nakonec však žalovaná přistoupila k odstoupení od smlouvy, které z její strany bylo dlouhodobě plánováno. Dne 31. 7. 2020 byla žalobkyně vyzvána k účasti na pasportizaci a předání stavby, poté co se dostavil jednatel žalobkyně, byl mu přístup na stavbu znemožněn. Po tomto jednání, kde byla přizvána i policie, sama žalobkyně od smlouvy odstoupila. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení k naléhavému právnímu zájmu na určení a tvrdila, že žalovaná celou situaci s odstoupením od smlouvy uměle vykonstruovala ve snaze zabránit žalobkyni bezprostředně před dokončením stavby samotnému dokončení stavby a finančně se hojit na žalobkyni formou uplatňování různých finančních nároků a docílit tak ekonomické likvidace žalobkyně. Již nyní požaduje po žalobkyni smluvní pokutu, náhradu škodu a bezdůvodné obohacení a uměle konstruuje nárok na zaplacení 1 326 494,11 Kč, a to paradoxně v kontextu toho, že nedoplatek žalované za činnost žalobkyně činí 3 512 292,11 Kč. Toto nemorální jednání ze strany žalované má finanční dopady na žalobkyni, stávající dodavatelé a obchodní partneři s žalobkyní z obavy z její platební neschopnosti odmítli spolupracovat, přitom na dodávkách stavebního materiálu je žalobkyně existenčně závislá. Žalobkyně byla nucena sjednat si z důvodu nastalé ekonomicky nepříznivé situace, do níž byla uvedena výlučně vinou žalované, překlenovací úvěr. Někteří obchodní partneři ukončili s žalobkyní spolupráci, k čemuž předložila e-mailovou komunikaci se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Jedině výslovné konstatování neplatnosti odstoupení žalované od smlouvy může vnést do složité situace jasno a očistit žalobkyni v očích jejích obchodních partnerů, neboť žalobkyně zaznamenává významný pokles zakázek. Je velmi pravděpodobné, že žalovaná bude vůči žalobkyni vznášet další neoprávněné nároky.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, tvrdila, že žalobkyně měla po celou dobu realizace díla k dispozici projektovou dokumentaci, a i kdyby některé části v ní chyběly, nebránilo to žalobkyni nadále postupovat v provádění těch činností, které prováděny být měly. Okamžité odstoupení od smlouvy bylo důsledkem porušení smluvních povinností žalobkyně, které byly specifikované v samotném odstoupení, a na ně žalovaná odkazovala. Tvrdila, že stavba je téměř dokončena, všechny bytové jednotky jsou zkolaudovány, předávány kupujícím, zbývá kolaudace nebytového prostoru. Poukázala na to, že ani sama žalobkyně neměla zájem setrvat v obchodním vtahu, neboť ve svém dopise z 31. 7. 2020 od smlouvy odstoupila, a i kdyby tak došlo k určení neplatnosti odstoupení od smlouvy, které je předmětem tohoto řízení, pro žalobkyni by se ničeho nezměnilo, protože smlouva by zanikla 10 dnů po doručení tohoto odstoupení žalované straně. Případným prohlášením neplatnosti odstoupení od smlouvy ze dne 22. 7. 2020 nebude tedy smlouva opět platná – sama žalobkyně jednala tak, že i kdyby byl úkon žalobkyně platný, došlo by jejím jednáním ke stejnému důsledku, jehož zvrácení se snaží docílit. Potvrdila, že před Okresním soudem v Olomouci je vedeno řízení o uhrazení části smluvní pokuty, ve kterém bude řešena otázka platnosti a neplatnosti odstoupení jako otázka předběžná. Popřela, že by žalovaná šířila zvěsti o neprofesionálnosti žalobkyně, s žádnými zákazníky žalobkyně nejedná. Již v době odstoupení od smlouvy byla žalobkyně v dluzích, což sama dokládá v důkazech, které sama předložila ohledně dohody o úhradě dluhů se [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalovaná pro případ, že by soud dospěl k závěru, že zde je naléhavý právní zájem na určení, se podrobně zabývala důvody platnosti či neplatnosti učiněného odstoupení od smlouvy. <i>3. Podle § 80 písm. c) o.s.ř. žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> 4. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a to na základě následujících skutkových zjištění:

5. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 6. 4. 2019 mezi žalobkyní, coby zhotovitelkou, a žalovanou, coby objednatelkou, bylo zjištěno, že předmětem díla byla adaptace bývalého kina [anonymizováno] na bytový dům dle projektové dokumentace z února 2017, která tvořila přílohu této smlouvy, dílo mělo být dokončeno 31. 7. 2020. Dle článku X. této smlouvy, dojde-li k odstoupení od smlouvy ze strany objednatele z důvodu porušení povinností uvedených v článku X.4. je zhotovitel povinen uhradit objednateli jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z celkové ceny díla. V článku X.4. si účastníci sjednali možnosti odstoupení od smlouvy.

6. Z listiny nazvané„ Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo“ bylo zjištěno, že tento návrh není datován, podepsán žádnou ze zúčastněných stran, navrhuje se v něm termín dokončení díla do 28. 2. 2021 a ke změně mělo dojít i ohledně celkové ceny díla, změny projektové dokumentace.

7. Z Odstoupení od smlouvy ze dne 22. 7. 2020 bylo zjištěno, že objednatel odstoupil od smlouvy o dílo z důvodu, že dílo není prováděno v souladu s harmonogramem. Při kontrole bylo zjištěno množství závažných pochybení ze strany zhotovitele, které ohrožují řádné dokončení díla a celého projektu, a které nebylo nikdy odstraněno. Proto nelze uzavřít dodatek, ale nelze setrvávat ani ve smluvním vztahu se zhotovitelem. Důvody odstoupení od smlouvy jsou uvedeny v příloze tohoto odstoupení.

8. Z listiny ze dne 22. 7. 2020 adresované žalobkyni ze strany žalované, coby objednatele, nazvané„ okamžité odstoupení od smlouvy o dílo“, bylo zjištěno, že zhotovitel je v prodlení s plněním díla v délce převyšující 60 dnů, dílo je prováděno v rozporu s projektovou dokumentací a v rozporu s pokyny a je zde uvedeno minimálně 7 druhů závad, při provádění díla zhotovitel nedodržuje právní předpisy ČR, zejména předpisy týkající se BOZP, prohlášení o schopnosti plnit dílo, o rozsahu kapacit zhotovitele a odborných znalostí, se ukázalo jako nepravdivé. Všechna tato porušení naplňují článek X.

4. Smlouvy o dílo, a proto objednatel odstupuje od této smlouvy o dílo. Současně požaduje uhradit smluvní pokutu ve výši 1 212 950,11 Kč a škodu ve výši 100 000 Kč, bezdůvodné obohacení ve výši 13 544 Kč.

9. Z výzvy k protokolárnímu předání stavby, k vydání neoprávněně zadržovaných věcí, k úhradě nároku zhotovitele na doplatek kupní ceny ze dne 27. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou mimo jiné k předání stavby k datu 22. 7. 2020, odkdy je žalobkyni stavba znepřístupněna, vydání zadržovaných věcí – materiálu a zboží, dokumentů stavby a účetních dokladů a požadovala uhradit kupní cenu za část provedeného díla, a to ve výši 3 512 292,21 Kč.

10. Z listiny nazvané jednostranný zápočet ze dne 30. 7. 2020 adresovaný objednatelem zhotoviteli bylo zjištěno, že objednatel vyčíslil zádržné ze smlouvy ve výši 684 764,29 Kč, které započetl na vyčíslenou smluvní pokutu, a tato pohledávka tedy zápočtem zanikla.

11. Z listiny ze dne 31. 7. 2020 adresované žalobkyní žalované bylo zjištěno, že žalobkyně neuznává odstoupení objednatele od smlouvy ze dne 22. 7. 2020, neuznává jednostranný zápočet ze dne 30. 7. 2020 a sama žalobkyně od smlouvy o dílo odstupuje pro porušení smlouvy podstatným způsobem ve smyslu § 2002 odst. 1 o. z., neboť objednatel již při uzavření smlouvy věděl, nebo musel vědět, že by zhotovitel smlouvu neuzavřel, pokud by takový postup objednatele, konkrétně postup spočívající v podvodném jednání objednatele a jeho úmyslu obohatit se na úkor zhotovitele, předvídal. Dílo bylo dokončeno z 65 %, a proto zhotovitel odstupuje od zbývajících 35 %, a protože objednatel svým jednáním zmařil provedení díla a za toto své jednání odpovídá, uplatňuje objednatel celou cenu za dílo sníženou o to, co neprovedením díla ušetřil.

12. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

13. Soud měl v řízení za nesporné, že účastníci uzavřeli 6. 4. 2019 smlouvu o dílo, kdy žalobkyně vystupovala na straně zhotovitele a žalovaná na straně objednatele, předmětem díla byla rekonstrukce bývalého kina na bytový dům, dílo mělo být dokončeno 31. 7. 2020 a dne 22. 7. 2020 žalovaná od předmětné smlouvy odstoupila pro závažné porušení smlouvy. U Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn 19 C 45/2021 je vedeno řízení mezi účastníky o zaplacení smluvní pokuty.

14. Spornou otázkou zůstalo, zda je zde naléhavý právní zájem na určení neplatnosti tohoto odstoupení ze strany žalované.

15. Občanský soudní řád pro určovací žaloby stanoví zvláštní hmotněprávní podmínku, bez jejíhož splnění se nelze úspěšně žalobou domáhat právního určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není. Žalobce domáhající se soudního určení je proto vždy povinen v řízení osvědčit existenci naléhavého právního zájmu na nárokovaném určení, a pokud tak neučiní, soud žalobu zamítne, aniž by se zabýval meritem věci.

16. Určovací žaloba má smysl a je soudně projednatelná – žalobce má na žalobě objektivně naléhavý právní zájem - pouze v případě, že její pomocí lze odstranit stav ohrožení práva či eliminovat právní nejistotu a současně odpovídající nápravy/ochrany nelze dosáhnout jinak (viz. např. Rozsudek NS ČR, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, rozsudek NS ČR, sp. zn. 21 Cdo 236/2017, nález ÚS ČR, sp. zn. Pl ÚS – st. 21/05 či nález ÚS ČR, sp. zn. i ÚS 1440/14). Žalobce tedy nebude mít naléhavý právní zájem na žalobě, nejsou-li kumulativně splněny následující podmínky: i) žaloba je podána preventivně k odstranění právní nejistoty či odstranění ohrožení práva, ii) dotčeného nároku se nelze domoci jinak (typicky žalobou na plnění) a iii) požadované soudní určení bude představovat finální vyřešení sporu. Žalobce rovněž zásadně nebude mít naléhavý právní zájem tam, kde již došlo k porušení práva. Bylo-li právo porušeno, ztrácí prevence v podobě určení existence či neexistence práva či právního vztahu smysl a žalobce již nebude mít žádný objektivní zájem na určení předmětného práva či právního poměru, nýbrž bude mít už jen zájem na odstranění následků porušení práva, tedy na konkrétním plnění.

17. Z judikatury Nejvyššího soudu dále vyplývá, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení, že právní vztah účastníků řízení založený smlouvu trvá, jestliže v době podání žaloby měl žalobce vědomost o tom, že druhá smluvní strana nemíní smluvní závazky splnit, a znal důvody jejího postoje. Nejvyšší soud výslovně uvedl, že za těchto okolností "žalobcem požadované určení nemůže posílit či upevnit jeho právní postavení a není zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. (viz rozhodnutí sp.zn. 33 Cdo 4808/2008).

18. V tomto konkrétním případě tedy soud uzavřel, že není dán naléhavý zájem na určení neplatnosti odstoupení od smlouvy ze strany žalované. Žalobkyní požadované určení nemůže posílit či upevnit její právní postavení a není zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Dílo, které bylo předmětem smlouvy o dílo, je dokončeno, kromě nebytového prostoru jsou všechny bytové jednotky zkolaudovány a připraveny k užívání, za této situace již nemá takováto žaloba preventivní charakter. Splnění smluvního závazku se lze domáhat žalobou na plnění, zejména pokud jde o doplatek ceny díla a nároků vyplývajících ze smlouvy o dílo, přičemž určení neplatnosti odstoupení od smlouvy nemůže finálně vyřešit spory mezi účastníky. Kromě toho žalobkyně již v době podání žaloby věděla, že žalovaná nemá zájem dostát smluvním závazkům, ani to již nebylo možné právě s ohledem na dokončené dílo a na druhé straně je to i žalobkyně, která sama odstoupila od smlouvy, byť později než žalovaná a pokud by soud určil, že odstoupení od smlouvy, které učinila žalovaná je neplatné, pak by k ukončení smluvního vztahu mezi účastníky došlo na základě odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. Soud neshledal dále, že by naléhavý právní zájem na určení spočíval v očištění dobrého jména žalobkyně, neboť i takovéhoto nároku se lze domáhat jinou formou žaloby, ostatně ani takové tvrzení žalobkyně v řízení prokázáno nebylo. Spory mezi účastníky jsou již řešeny minimálně žalobou na plnění u Okresního soudu v Olomouci, kdy se žalovaná domáhá zaplacení smluvní pokuty vůči žalobkyni právě z důvodů prodlení s provedením díla a v tomto řízení bude soud jako předběžnou otázku řešit právě otázku platnosti či neplatnosti odstoupení od smlouvy ze strany objednatele. Požadované určení by nejistotu v právním postavení žalobkyně neodstranilo (viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 1021/2009). S ohledem na shora citované soud žalobu zamítl (výrok I.).

19. Žalobkyně navrhovala k provedení důkazu zápisy z kontrolního dne, písemná a e-mailová komunikace mezi účastníky, zápisy ze stavebního deníku, dokumentaci z banky, e-mailové komunikace s obchodními partnery, účetní doklady, čestná prohlášení subdodavatelů a další důkazy, které soud právě s ohledem na skutečnost, že neshledal naléhavý právní zájem na určení, neprovedl.

20. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalované přiznal vůči žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak odměnou advokáta za 5 úkonů právní pomoci po 2 500 Kč dle §9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d) , g) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, 2 písemná podání ve věci samé, 2x účast u jednání soudu), tj. 12 500 Kč náhradou jeho hotových výdajů za 5 úkonů právní pomoci po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 1 500 Kč s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, tj. 2 940 Kč Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalobkyni nahradit žalované náklady řízení ve výši 16 940 Kč.

21. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.