18 C 168/2023

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 26 773,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 773,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 20 818,76 Kč od 21. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 342,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 8. 3. 2023 domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 26 773,76 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena 15. 6. 2020 smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 28 490 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v 35 měsíčních splátkách po 1 542 Kč s tím, že první splátka byla splatná dne 15. 7. 2020 a každá další vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy o úvěru neplnil a dostal se do prodlení od splátky splatné 15. 1. 2022, proto žalobkyně v souladu se smlouvou úvěru tuto smlouvu zesplatnila ke dni 16. 5. 2022. Za dobu trvání smlouvy žalovaný uhradil 5 splátek po 1 542 Kč. Dlužná částka představuje tedy dlužnou jistinu ve výši 13 108,76 Kč smluvní pokutu v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výš 4 606 Kč úrok z prodlení 237 Kč účelně vynaložené náklady na odeslání upomínky 450 Kč účelně vynaložené náklady na odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru 200Kč smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek 462 Kč Do současné doby žalovaný ani přes opakované výzvy i předžalobní výzvu dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, účastníci se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemají námitek.

4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 122 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Po provedeném dokazování měl soud prokázán následující skutkový stav:

14. Z Úvěrové smlouvy č. anonymizováno ze dne 15. 6. 2020, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ke smlouvě anonymizováno bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi věřitelem právnická osoba anonymizováno, dlužníkem celé jméno žalovaného smlouva o úvěru za účelem pořízení fotoaparátu, výše úvěru byla sjednána ve výši 28 490 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 0 % p.a., úvěr měl být vrácen v měsíčních splátkách po 1 342 Kč ke každému 15. dni v měsíci bankovním převodem, první splátka byla dne 15. 6. 2020. Dále bylo z interní listiny žalobkyně zjištěno, že žalobkyně provedla posouzení úvěryschopnosti žalovaného, kdy tato zjistil osobní, výdělkové a majetkových poměry žalovaného, včetně předložených výpisů z běžného účtu žalovaného, výplatních pásek, osobních dokladů.

15. Z Potvrzení o poskytnutí /proplacení úvěru bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 28 490 Kč a to dne 17. 6. 2020.

16. Z listiny nazvané Zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy č. anonymizováno datované dne 31. 5. 2022 a z dodejky bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 16. 5. 2022 a to z důvodu prodlení.

17. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Touto smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z. a násl. se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému v jeho prospěch peněžní částku ve výši 28 490 Kč, přičemž se žalovaný zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Mezi účastníky tak došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu shora citovaného ustanovení, když žalobkyně provedla dostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle zák. č. 257/2016 Sb. Žalovaný tím, že úvěr nesplácel ve sjednaných lhůtách, porušil podstatným způsobem své smluvní povinnosti stanovené smlouvy, ocitl se v prodlení se zaplacením jistiny úvěru a příslušenství. Následkem uvedeného žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala zaplacení jednak dlužné jistiny úvěru, tak i úroků z prodlení. Soud tedy na základě těchto skutečností považuje za oprávněný nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení dlužné částky jistiny ve výši 26 773,76 Kč i úroků z prodlení za dobu od 1 21. 6. 2022 ve výši stanovené nař. vl. č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Žalovaný v řízení netvrdil, ani nenabízel soudu důkazy k prokázání, že by dluh ke dni vyhlášení rozsudku neexistoval, proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu.

18. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 072Kč odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby), odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 150 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 342,50 Kč.

19. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, písemně, dvojmo. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný požádat soud o výkon rozhodnutí.