18 C 215/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , obec a číslo zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo - část obce proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované , obec o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná dne [datum] způsobila dopravní nehodu, v jejíž příčinné souvislosti vznikla poškozené [jméno] [příjmení] škoda na jejím vozidle zn. Ford S-MAX [registrační značka]

30. Žalovaná vozidlem zn. Škoda Fabia [registrační značka] nedala přednost v jízdě při odbočování z vedlejší pozemní komunikace na hlavní pozemní komunikaci, došlo ke střetu levé přední části motorového vozidla zn. Škoda Fabia s pravým zadním blatníkem a pravými zadními dveřmi vozidla [příjmení] [jméno], přičemž žalovaná z místa dopravní nehody ujela neznámo kam. V důsledku této pojistné události vznikla poškozené [jméno] [příjmení] škoda, která byla ve výši [částka] žalobkyní zaplacena na základě pojistné smlouvy pro pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Podle kalkulace opravy byla stanovena částka za způsobenou škodu [částka], ale určitá část plnění za opravu nebyla uznána a poškozené řidičce byla vyplacena částka [částka]. Žalovaná byla rozhodnutím Magistrátu města Pardubic shledána vinnou ve výše popsané události, příkaz nabyl právní moci [datum]. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení toho, co za žalovanou poškozené zaplatila, neboť opuštěním místa dopravní nehody znemožnila zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Obranu žalované, že neví o povinnosti neprodleně zastavit vozidlo a sepsat záznam o dopravní nehodě, je zcela irelevantní a nezprošťuje ji odpovědnosti za její jednání. Není pravda, že by se žalovaná o uplatňovaném nároku dozvěděla až doručením elektronického platebního rozkazu, neboť předtím jí byla doručena předžalobní výzva. Nárok žalobkyně není ani promlčen, neboť k výplatě pojistného plnění došlo až [datum]. Žalovaná do současné doby dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, uvedla, že řádně hradí povinné ručení a podmínky pojištění plnila. K dopravní nehodě došlo v předvánočním období, kdy všude byl shon a dopravní špička. Domnívala se, že dopravní nehodu způsobila paní [příjmení]. Žalovaná chtěla zastavit, ale auta na ni troubila, ukazovala jí rukou z okénka, aby zastavila, ale ona to neudělala. [jméno] zastavit chtěla, ale nebylo kde, povedlo se jí to až za rohem, ale poškozenou už nikde neviděla, proto pokračovala v cestě. Nebylo to úmyslné opuštění místa dopravní nehody, nevěděla, že měla na místě zůstat. Nechtěla překážet, zazmatkovala. Ten den byla na OSSZ a zjistila, že jí nebylo vyhověno ohledně žádosti o přiznání invalidního důchodu, byla rozrušená, ztratila na minutku vědomí a pak se ozvala rána – myslela si, že ji nabourala ta druhá řidička. Na vyzvání policie se ihned dostavila, podala vysvětlení, spolupracovala, pokutu uhradila. Pojišťovně požadované doklady k pojistné události doložila. Navíc považuje záležitost za promlčenou. O tom, že pojišťovna po ní vymáhala tyto finance se dozvěděla až z doručeného elektronického platebního rozkazu, předtím jí kontaktovala ohledně vymáhání [právnická osoba]. Finance, tehdy nárok neuznala a záležitost považovala za vyřízenou. I nyní odmítá dlužnou částku uhradit. <i>3. Podle § 10 odst. 1 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že</i> <i>podle písm. b) pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění,</i> <i>podle písm. c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody,</i> <i>4. Podle § 620 odst. 1 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.</i> <i>5. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle odst. 2 téhož ustanovení majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.</i> 6. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a to na základě následujících skutkových zjištění:

7. Z detailu relace o dopravní nehodě bylo zjištěno, že k této došlo [datum] v 9.22 hod. na křižovatce ulice [ulice] a [ulice] v [obec], účastníkem nehody bylo vozidlo Škoda Fabia [registrační značka], řidič byla [celé jméno žalované], druhé vozidlo, které bylo na nehodě účastno, bylo vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód], řidičkou byla [jméno] [příjmení]. Součástí této relace byly i fotografie poškozeného vozidla [příjmení] [jméno].

8. Z příkazu vydaného Magistrátem města Pardubic, odborem správních agend, oddělení přestupků ze dne 4. 10. 2017, č.j. OSA/P-77/17-D/26 bylo zjištěno, že [celé jméno žalované] je vinna tím, že dne [datum] v době okolo 9:22 hod. jakožto řidička motorového vozidla zn. Škoda Fabia [registrační značka], odbočující z vedlejší pozemní komunikace ulice [ulice], vpravo na hlavní pozemní komunikaci, ulici [ulice], v obci [obec], nejela na pozemní komunikaci vpravo v důsledku čehož najela do prostředního jízdního pruhu pozemní komunikace vedoucí ke světelné křižovatce, určeného pro jízdu rovně, kde došlo ke střetu levé přední části motorového vozidla zn. Škoda Fabia, [registrační značka], s pravým zadním blatníkem a pravými zadními dveřmi motorového vozidla zn. Ford S-MAX, [registrační značka], jedoucímu po ulici [ulice] v prostředním jízdním pruhu, v přímém směru ke světelné křižovatce s ulicí [ulice], ač následně pokračovala jízdou v pravém jízdním pruhu a světelnou křižovatkou s ulicí [ulice] projela odbočením vpravo, tedy v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které je uvedeno pod písm. a) až j) § 125c odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích porušila povinnost stanovenou v hlavě II. tohoto zákona, konkrétně stanovenou § 11 odst. 1 tohoto zákona, neboť na pozemní komunikaci nejela vpravo a při pravém okraji vozovky, čímž z nedbalosti spáchala přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k zákona o provozu na pozemních komunikacích a tím, že poté, co způsobila dopravní nehodu na pozemní komunikaci neprodleně nezastavila vozidlo a z místa dopravní nehody ujela, tedy jako fyzická osoba v provozu na pozemních komunikacích při dopravní nehodě v rozporu s ustanovením § 47 odst. 2 písm. a zákona o provozu na pozemních komunikacích neprodleně nezastavila vozidlo, čímž z nedbalosti spáchala přestupek podle § 125 c odst. 1 písm. i) bod 1. zákona o provozu na pozemních komunikacích. Za spáchané přestupky jí byla uložena pokuta [částka] Příkaz je v právní moci dnem [datum]. Z odůvodnění tohoto příkazu bylo dále zjištěno, že z videozáznamů městských kamer je zřejmé, že ke střetu vozidel došlo v 9: 22:31 hod., v 9: 22:45 hod. je zaznamenáno, že řidička vozidla [příjmení] po střetu zastavuje u odbočovacího pruhu do ulice [ulice], řidička vozu [jméno] odjíždí ve směru ke světelné křižovatce s ulicí [ulice] a dále ve směru Wonkovu mostu, v čase 9: 22:53 hod. řidička vozu [příjmení] z vozidla vystupuje a kontroluje poškození na svém vozidle. Další dva zálohované kamerové záznamy zaznamenávají, že řidička vozu [jméno] bez zastavení pokračuje ve směru k mostu [příjmení] [příjmení]. Žalovaná na svou obranu uváděla, že nehodu zavinila řidička druhého vozidla, která se zjevně nevěnovala řízení vozidla. Vozidlo, které jí nabouralo dojela, dávala znamení rukou řidičce, aby zastavila, ale ta pokračovala v jízdě.

9. Ze sdělení k podnětu k přezkumnému řízení vydaného Krajským úřadem Pardubického kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, ze dne [datum] bylo zjištěno, že odvolací orgán přezkoumával rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, který vydal [datum] rozhodnutí v příkazním řízení, kterým uznal [celé jméno žalované] vinnou z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k, i) zák. č. 361/2000 Sb., kterých se měla dopustit [celé jméno žalované] tím, že dne [datum] způsobila jako řidička motorového vozidla zn. Škoda Fabia, [registrační značka] dopravní nehodu, kde došlo ke střetu s vozidlem [příjmení] [jméno], [registrační značka]. Ačkoli způsobila tuto dopravní nehodu, neprodleně nezastavila vozidlo a z místa dopravní nehody ujela. Odpor, který [celé jméno žalované] proti rozhodnutí podala, byl podán opožděně. Odvolací orgán konstatoval, že z kamerového záznamu je patrné, že dopravní nehodu způsobila [celé jméno žalované] a její tvrzení uvedená v podání vysvětlení a opožděném odporu, jsou nepravdivá. Z videozáznamu je patrné, že paní [příjmení] zastavuje vozidlo v odbočovacím pruhu, zatímco [celé jméno žalované] pokračuje v jízdě v pravém jízdním pruhu směrem ke světelné křižovatce ulice [ulice] a [ulice]. Odvolací orgán tedy neshledal předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení.

10. Z kalkulace opravy bylo zjištěno, že náklady na opravu vozidla [příjmení] [jméno], [VIN kód] po korekci náhradních dílů byly stanoveny částku [částka] + [částka] DPH, celkem [částka]. Kalkulace opravy byla provedena [datum].

11. Z dopisu [právnická osoba], adresovaného [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl vyčíslen rozpočet nákladů na opravu po pojistné události z [datum] částkou [částka] a tato částka je [jméno] [příjmení] odesílána na její účet.

12. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila na účet [jméno] [příjmení] [datum] částku [částka].

13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Soud hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a přihlíží přitom pečlivě ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti a posléze hodnota pravdivosti, eventuálně věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou pro zjištění skutkového stavu upotřebitelné). Důkazy, které jsou pro rozhodnutí bezvýznamné, se dále nezabývá. Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné či nezákonné). K důkazům, které byly získány (opatřeny) nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Opačný postup soudu by měl za následek, že porušení obecně závazného právního předpisu by bylo promítnuto do skutkového stavu věci zjištěného soudem, a tím i do rozhodnutí vydaného na jeho základě. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti, eventuálně věrohodnosti pak soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli, a získané zprávě o skutečnostech přisuzuje hodnotu věrohodnosti.

14. Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení (§ 135 odst. 1 o.s.ř.) soud tedy nemůže řešit sám jako otázku předběžnou, zda ke spáchání došlo. Není též přípustné, aby v dalším řízení byly znovu hodnoceny důkazy svědčící o vině; toto rozhodnutí je závazné pro každého i pro civilní soud. Z tohoto důvodu soud dále neprováděl dokazování k tvrzením žalované, že od dopravní nehody neujela, neboť pro tento přestupek byla pravomocně uznána vinnou - ze spáchání přestupku podle § 125 c odst. 1 písm. i bod 1. zákona o provozu na pozemních komunikacích.

15. Žalovaná, která v době dopravní nehody byla držitelkou vozidla Škoda Fabia, [registrační značka], měla uzavřené pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla u žalobkyně, způsobila dopravní nehodu, při které vznikla škoda na vozidle [příjmení] [jméno], [registrační značka] držitelky [jméno] [příjmení]. Škoda byla žalobkyní stanovena v rozsahu [částka], ačkoliv kalkulace na opravu vozidla byla v částce vyšší ([částka]) a bylo v řízení prokázáno výpisem z účtu žalobkyně, že tato částka byla poškozené [jméno] [příjmení] vyplacena. Pokud žalovaná navrhovala, aby byla vyžádána faktura k opravě vozidla, pak soud tento důkaz neprovedl, neboť kalkulace opravy vozidla byla provedena v systému Audatex, který zcela standardně pro stanovení výše škody používají pojišťovny působící na trhu a byla vyplacena částka nižší, než bylo kalkulací stanoveno a to po provedení korekce likvidátor žalobkyně, když soud zde vychází z úřední činnosti a znalosti postupu pojišťoven při likvidaci pojistných událostí. Kromě toho poškozený si při plnění z pojistné události může zvolit, zda zvolí plnění formou rozpočtu či formou úhrady faktury, zde byla předložena kalkulace opravy, což svědčí o plnění formou rozpočtu. Provedení důkazu fakturou tedy v daném případě ani provést nelze.

16. Soud dále neprovedl žalovanou navrhovaný důkaz a to zadání zpracování í znaleckého posudku z oboru psychologie, kterým by mělo být prokázáno, že žalovaná mluví pravdu a měl by potvrdit, že byla zmatená (žalovaná u jednání soudu uváděla, že jsou různé stavy mysli, když někdo někoho zabije, tak ho pak soud osvobodí, pokud je nepříčetný) a že byla ve stresu. Pokud se žalovaná bránila tím, že byla ve stresu, že na ní vozidla troubila, že bylo před vánocemi, že nevěděla, že má zastavit vozidlo po dopravní nehodě, pak zde soud uvádí, že povinnosti řidiče jsou ověřovány správními orgány již při získávání řidičského oprávnění, tudíž soud předpokládá znalost těchto povinností na straně žalované a pokud žalovaná namítá, že byla ve stresu a neměla kde zastavit, nic jí nebránilo v tom, aby poté, kdy zastaví, třeba i v místě svého bydliště, kontaktovala sama Policii ČR, sdělila, co se stalo, požádala o radu, jak dále postupovat. Ani tato obrana žalované tedy není relevantní pro toto řízení a nebyla by objasněna ani jí navrhovaným znaleckým posudkem.

17. Soud tedy uzavřel, že žalovaná, coby viník dopravní nehody, bez zřetele hodného důvodu nesplnila povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích, nezastavila vozidlo po střetu, nesepsala společný záznam o dopravní nehodě, neohlásila dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření žalobkyně, coby pojistitele a tudíž žalobkyni vznikl nárok na náhradu toho, co za žalovanou plnila, tedy náhradu ve výši [částka] s odkazem na § 10 odst. 1 písm. b),c) zák. č. 168/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná je do současné doby v prodlení s plněním, uložil jí soud povinnost uhradit jak částku [částka], tak i úroky z prodlení dle § 1970 o.z., které jsou v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb.

18. Pokud žalovaná namítala, že nárok je promlčen, pak soud její námitku nesdílí. Žalovaná se i v odvolacím řízení v přestupkovém řízení bránila, že není viníkem nehody, žalobkyně se tedy mohla dozvědět poprvé o tom, kdo škodu způsobil až z rozhodnutí Magistrátu města Pardubic, které nabylo právní moci dne [datum].

19. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem ve částce [částka] odměnou advokáta za 4 úkony právní pomoci po [částka] dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, 2x písemné podání ve věci samé – podání žaloby, účast u jednání soudu) odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši [částka] dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., náhradou jeho hotových výdajů za 5 úkonů právní pomoci po [částka] dle vyhl. č. 177/1996 Sb.. cestovným k jednání soudu osobním automobilem zn.. Lexus, [registrační značka] při průměrné spotřebě 9,63 l [číslo] km, ujetí 92 km k jednání z [obec] do [obec] a zpět, ceně [částka] pohonných hmot, sazbě základní náhrady 4, 20 Kč/km, tj. celkem [částka] náhradou za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. za 4 půlhodiny po [částka], tj. [částka] s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. [příjmení] mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka].

20. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.