18 C 282/2025

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 868,75 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 50 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 985,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem 1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 22. 9. 2025 zaplacení celkem částky 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 17. 2. 2023 s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Podle ní poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřitelce poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 63 454 Kč, celkem tedy 113 454 Kč, a to formou 21měsíčních splátek po 5 403 Kč, přičemž úvěr měl být splacen 17. 11. 2024. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 48 205 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 410 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, resp. neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje vrácení pouze částky 50 000 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, přičemž vyčíslila kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 868,75 Kč, což je za dobu od 18. 11. 2024 do 28. 4. 2025, dále pak za dobu od 29. 4. 2025 požaduje zákonný úrok z prodlení v procentuální výši. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží.

2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek.

5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

7. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 2. 2023, Smluvními podmínkami Smlouvy o spotřebitelském úvěru, žádostí o spotřebitelský úvěr, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, a žalovaným uzavřela dne 17. 2. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 5 403 Kč, první splátka byla splatná vždy ke konci splátkového období – měsíčního období, tedy celkem částku 113 454 Kč, která je tvořena jistinou v částce 50 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 60 115 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 48 205 Kč,, Anonymizováno, částky za zpracování ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 10 410 Kč a dále pak se žalovaný přihlásil k doplňkovému pojištění, za což činí pojistné 3 339 Kč za celou dobu trvání smlouvy. Smlouva obsahuje i zápůjční úrokovou sazbu, a to ve výši 86 % p.a. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, byl vyzván k splacení celé pohledávky.

8. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je částečně důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, avšak neprokazuje, ba ani netvrdí, že by před uzavřením smlouvy došlo k ověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Za této situace je, ve smyslu § 86 a § 87 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, mezi účastníky předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení. Soud tedy uložil žalovanému zaplatit pouze částku 50 000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta a žalovaný jí do současné doby nevrátil (výrok I.).

9. Ve zbývající části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.). Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

10. O nákladech řízení rozhodoval soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Věcí se rozumí předmět řízení, jak byl vymezen žalobou, a to v té její části, v níž žalobce uvádí, čeho se svým návrhem domáhá (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 31. 5. 1967, sp. zn. 6 Cz 74/67, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 116/1967).

11. Příslušenství pohledávky má akcesorickou povahu, avšak jde o samostatné hmotněprávní nároky, které lze samostatně uplatnit a o nichž musí soud rozhodnout, jsouli žalobou uplatněny (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2421/2009; § 152 odst. 2 o. s. ř.). Při posuzování úspěchu ve věci nelze vycházet pouze z jistiny, nýbrž je nutno hodnotit celý předmět řízení včetně příslušenství (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1792/2015; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015; nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Jeli předmětem řízení více samostatných nároků, je třeba míru úspěchu posuzovat u každého z nich samostatně (srov. Drápal, Bureš a kol., Občanský soudní řád I. Komentář, C. H. Beck, 2009, s. 979–980).

12. Výše nákladů řízení je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 000 Kč odměnou advokáta za 2,5 úkony právní služby po 700 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby) odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 350 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnotyCelkem tedy účelně vynaložené náklady představují částku 4 480,50 Kč.

13. S ohledem na shora citovanou judikaturu Nejvyššího soudu soud posuzoval míru úspěchu ve věci jednak podle výše přiznané jistiny, ale současně i podle výše přiznaného úroku. Původně se žalobce domáhal zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím, tj. jistina + úrok z prodlení při pětiletém plnění. Předmětem sporu byla tedy částka 81 875 Kč (50 000 + 31 875 Kč), úspěch žalobkyně v řízení byl tedy jen ve výši 61 % a podle zásad výpočtu úspěchu účastníka ve věci (§ 142 odst. 2 o.s.ř.) pak žalobkyni náleží náklady řízení v rozsahu 22 %, což odpovídá částce 985,70 Kč. Soud tedy uložil žalovanému tuto částku na nákladech řízení nahradit žalobkyni (výrok III.).

14. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.