18 C 55/2026

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23 529 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 529 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky 23 229 Kč od 15. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 515 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 8. 12. 2025 domáhala po žalovaném úhrady příspěvku za nepojištěné vozidlo v celkové částce 23 529 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že motorové vozidlo 9S7 6242, VIN , VIN kód, bylo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, ale v období od 3. 4. 2025 do 30. 6. 2025 k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, přičemž v daném období byl jeho provozovatelem žalovaný. Nárok je tvořen příspěvkem dle druhu vozidla v částce 261 Kč denně celkem za 89 dní, tj. 23 229 Kč a dále poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Ani přes výzvu nebyla dlužná částka uhrazena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, zástupkyně žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdala, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek.

4. Podle § 6 odst. 2 z. č. 30/2024 Sb. se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

5. Podle § 45 odst. 2 z. č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Podle odst. 3 tohoto ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.

6. Podle § 5 odst. 1 písm. q) vyhl. č. 69/2024 Sb. denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí 261 Kč, jde-li o nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností přesahující 12 000 kg.

7. Podle § 6 vyhl.č . 69/2024 Sb. výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.

8. Po provedeném řízení soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

9. V řízení bylo prokázáno porovnáním údajů o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s údaji v registru vozidel postupem dle § 38 odst. 1-3 zák. č. 30/2024 Sb. od 1. 4. 2024, že v období od 3. 4. 2025 do 30. 6. 2025 byl žalovaný provozovatelem vozidla, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu v souladu se zák. č. 30/2024 Sb. Za takové situace vzniká žalovanému povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s citovaným zákonem dle § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb. V daném případě se jedná o nákladní automobil s s nejvyšší povolenou hmotností přesahující 12 000 kg, denní sazba příspěvku pro tento druh vozidla dle vyhl.č . 69/2024 Sb. činí 261 Kč, přičemž nepojištěno bylo celkem 89 dní. Celková výše příspěvku proto představuje částku 23 229 Kč, když splatnost příspěvku nastala v souladu s § 46 zák. č. 30/2024 Sb. ke dni 14. 10. 2025. Žalovaný nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by předmětné vozidlo bylo pojištěno či že by příspěvek, k jehož úhradě byl žalobkyní písemně vyzván, zaplatil, proto soud žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit příspěvek ve výši 23 229 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč s odkazem na § 6 vyhl. č. 69/2024 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný je stále v prodlení s úhradou dlužné částky, uložil mu soud dle § 1970 o.z. i povinnost zaplatit úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

10. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 942 Kč odměnou advokátky za 2 úkony právní služby po 400 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby), odměnou advokátky ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 200 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., náhradou jejích hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., s ohledem na skutečnost, že zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 515 Kč. Zde soud pouze dodává, že oprávněnost odměny advokátky v rozsahu pouze ½ úkonu za výzvu k plnění byla již opakovaně rozhodována Krajským soudem v Hradci Králové –pobočka v Pardubicích např. pod sp. zn. 22 Co 344/2020, sp. zn. 27 Co 210/2024, sp. zn. 27 Co 213/2024, sp. zn. 18 Co 168/2024.

11. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.