18 C 7/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní titul Leonou Poplerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul titul jméno příjmení , titul za jménem sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 25 022 Kč s příslušenstvím, <b>I. N ávrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku</b> <b>a) 16 659,61 Kč</b> <b>s úrokem z prodlení ve výši 7 626,61 Kč</b> <b>s úrokem z prodlení ve výši</b> <b>7,05 % p.a. z částky 16 659,61 Kč od 27. 2. 2016 do 31. 12. 2017</b> <b>7,5 % p.a. z částky 16 659,61 Kč od 1. 7. 2017 do 30. 6. 2018</b> <b>8 % p.a. z částky 16 659,61 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018</b> <b>8,75 % p.a. z částky 16 659,61 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019</b> <b>9 % p.a. z částky 16 659,61 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020</b> <b>7,25 % p.a. z částky 16 659,61 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 3. 2021</b> <b>a za dobu od 31. 3. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.</b> <b>b) 8 362,39 Kč</b> <b>s úrokem z prodlení ve výši 1 025,03 Kč</b> <b>s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 8 362,39 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení,</b> <b>se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se návrhem doručeným podepsanému soudu dne 30. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 022 Kč z titulu dvou smluv o půjčce. Tvrdila, že a) mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaým došlo dne 22. 1. 2010 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ 1. Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 9 196 Kč. Celkovou částku půjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 59 týdenních (sedmidenních) splátkách po 341 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 18. 3. 2011. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 9. 3. 2010, žalovaný uhradil do data postoupení pohledávky částkou 1 491,39 Kč a po postoupení pohledávky uhradil ještě 3 536,39 Kč. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení částky 16 659,61 Kč, která se sestává z: dlužné jistiny ve výši 9 886,17 Kč dlužné částky poplatku ve výši 6 773,44 Kč kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7 626,61 Kč úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky 16 659,61 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení. Ani přes opakované výzvy žalovaný dlužnou částku do současné doby neuhradil. b) mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 29. 9. 2009 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ 2. Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 7 986 Kč. Celkovou částku půjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 429 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 10. 8. 2010. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 9. 3. 2010, žalovaný uhradil do data postoupení pohledávky částkou 748,61 Kč a po postoupení pohledávky uhradil ještě 10 623,61 Kč. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení částky 8 362,39 Kč, která se sestává z: dlužné jistiny ve výši 5 278,68 Kč dlužné částky poplatku ve výši 3 083,71 Kč kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 025,03 Kč úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky 8 362,39 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení. Ani přes opakované výzvy žalovaný dlužnou částku do současné doby neuhradil.

2. Aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 26. 2. 2016.

3. Žalobkyně se k jednání soudu dne 30. 3. 2021 neodstavila, omluvila se, souhlasila s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.

4. Žalovaný u jednání uvedl, že si peníze půjčil, platil splátky nějaké paní, která je chodila vybírat. Namítl, že je to již dlouho, co si půjčil peníze, vznesl námitku promlčení s tím, že by neměl nic žalobkyni platit, protože lhůta je 3 roky.

5. V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy o úvěru došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Tím je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. <i>6. Podle § 657 obč. zák., ve znění účinném ke dni vzniku nároku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>8. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.</i> <i>9. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.</i> 10. Po provedeném řízení soud žalobu zamítl na základě následujících skutkových zjištění:

11. Ze Smlouvy o půjčce ze dne 22. 1. 2010 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] půjčila žalovanému částku 11 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uhradit v souvislosti s touto půjčkou částku 9 9196 Kč jako„ souhrnný poplatek“ v 59 týdenních splátkách po 341 Kč. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí půjčených peněz.

12. Ze Smlouvy o půjčce ze dne 29. 9. 2009 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] půjčila žalovanému částku 11 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uhradit v souvislosti s touto půjčkou částku 7 986 Kč jako„ souhrnný poplatek“ v 44 týdenních splátkách po 429 Kč. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí půjčených peněz.

13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: V řízení má soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobci z titulu 1. smlouvy o půjčce (§ 657 obč. zák. ve znění účinném ke dni vzniku nároku) minimálně částku 9 886,17 Kč, neboť převzetí celkové částky 11 000 Kč stvrdil ve smlouvě vlastním podpisem, přičemž na souhrnný poplatek žalobkyni dluží 6 773,44 Kč. Tato půjčka měla být splacena dle shora citované smlouvy dne 18. 3 2011. Z titulu 2. Smlouvy o půjčce dlužní pak žalovaný minimálně částku 5 278,68 Kč, neboť převzetí částky 11 000 Kč stvrdil ve smlouvě vlastním podpisem, přičemž na souhrnný poplatek žalobkyni dluží částku 3 832,32 Kč. Žalovaný při jednání soudu vznesl námitku promlčení. Soudní praxe i právní teorie promlčením rozumí marné uplynutí doby stanovené v zákoně pro vykonání práva; znamená výrazné oslabení subjektivního práva oprávněného účastníka, neboť promlčením sice jeho nárok nezaniká, nemůže však být soudem přiznán, jestliže povinný před soudem čelí uplatněnému právu námitkou promlčení. Nárok oprávněného účastníka trvá i nadále, stává se však prostřednictvím soudu nevymahatelným. Obecně určeným objektivním počátkem běhu promlčecí doby je den, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (actio nata) - § 101 obč. zák. Za takový den se považuje den, kdy právo mohlo být poprvé uplatněno u soudu. Námitku promlčení, kterou žalovaný vznesl, soud považuje za opodstatněnou – žaloba byla podána 30. 10. 2020, běh promlčecí doby začal u 1. Smlouvy nejpozději 19. 3. 2011 a tříletá promlčecí doba skončila 19. 3. 2014, u 2. Smlouvy pak 11. 8. 2010 a tříletá promlčecí doba skončila 11. 8. 2013. Žaloba tedy byla podána po uplynutí tříleté promlčecí době. Vzhledem k tomu, že se žalovaný odůvodněně námitky promlčení dovolal, soud žalobu zamítl, aniž by zkoumal, zda uplatňované právo věřitele vůbec existuje či nikoliv. Soud neshledal námitku promlčení v rozporu s dobrými mravy, naopak to byl právní předchůdce žalobkyně, který půjčil žalovanému finanční prostředky za podmínek, které jsou v rozporu se zájmy spotřebitele a požadoval nejenom vrácení půjčené částky, ale také poplatků, které dosahovaly téměř 100% půjčené částky, v čemž soud spatřuje lichevní jednání a proto není na místě takovémuto jednání poskytnout právní ochranu.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně v řízení nebyla úspěšná a žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval. Žádnému z účastníků tedy nebyla přiznána náhrada nákladů řízení (výrok II.).