20 C 107/2026

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 18 078 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Co do částky 4 078 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 078 Kč ve výši 11,5 % ročně od 4. 9. 2025 do zaplacení se návrh zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 920 Kč k rukám její zástupkyně Jméno advokátky do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v adresa soudní poplatek ve výši 200 Kč na účet č.: č. účtu, VS var. symbol do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 2. 4. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 18 078 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 4. 9. 2025 do zaplacení. Tvrdila, že dne 26. 6. 2025 byla mezi společností právnická osoba (dále též „původní věřitelka“) a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které byl žalované poskytnut úvěr v původní výši 3 000 Kč, následně až do výše 14 000 Kč v níž byl načerpán na bankovní účet č. č. účtu pod VS var. symbol, splacen měl být do 3. 9. 2025. Ve smlouvě se žalovaná zavázala uhradit smluvní úrok 4 078 Kč. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek původní věřitelky. Původní věřitelka ověřila úvěruschopnost žalované na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKNI a úvěrové historie. Pohledávku za žalovanou původní věřitelka postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požadovala žalobkyně posouzení jejího nároku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované ve výši jistiny. K dotazu soudu doplnila, že žalovaná na pohledávku neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, přičemž žaloba jí byla řádně doručena proti podpisu dne 27. 5. 2026. Žalovaná ničeho nesporovala, po celé řízení byla pasivní.

3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. V souladu s rozsudkem Soudního dvora (druhého senátu) sp. zn. C-679/18 ze dne 5. března 2020 je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit úvěruschopnost spotřebitele, a přihlédnout k neplatnosti smlouvy i v případě, že spotřebitel neplatnost sám nenamítne.

10. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota včetně dodatku č. hodnota - č. hodnota a obchodních podmínek k této smlouvě soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela dne 26. 6. 2025 s původní věřitelkou – právnická osoba Smlouvou bylo ujednáno poskytnutí spotřebitelského úvěru žalované ve výši 3 000 Kč zasláním na účet č. č. účtu, variabilní symbol odpovídal číslu smlouvy, a to na dobu do 12 měsíců. Později došlo ke změně výše úvěru, a to až na 14 000 Kč a změně splatnosti 12 měsíců od prvního data čerpání úvěru. Smluvní strany se dále dohodly na smluvní pokutě 0,1 % denně z dlužné jistiny úroku z prodlení v zákonné výši a příslušných poplatcích. Ve smlouvě byla uvedena adresa žalované (její trvalý pobyt) adresa, stejně tak i v dodatcích ke smlouvě. Potvrzením o transakcích a výpisem z běžného účtu bylo bylo prokázáno, že na účet uvedený ve smlouvě odešlo ve 4 částkách celkem 14 000 Kč.

11. Ze zprávy právnická osoba. soud zjistil, že účet výše uvedený patřil žalované, že tato měla jako jediná právo dispozice s účtem a že od původní věřitelky byla na tento účet zaslána dne 26. 6. 2025 částka 3 000 Kč, dne 28. 6. 2025 též 3 000 Kč a 2 000 Kč a dne 2. 7. 2025 částka 6 000 Kč.

12. Z upomínky ze dne 1. 8. 2025 a 3. 9. 2025 soud zjistil, že původní věřitelka žalovanou na adresu uvedenou ve smlouvě vyzývala nejprve k úhradě dlužné splátky a poté k celého úvěru, když tento zesplatnila z 3. 9. 2025.

13. Předžalobní výzvou z 16. 1. 2026 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána zástupkyní žalobkyně k úhradě částky 24 983,36 Kč skládající se z neuhrazené jistiny 20 503,36 Kč, a nákladů právního zastoupení 4 480 Kč s upozorněním na možné soudní vymáhání.

14. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky z 16. 1. 2026 vč. plné moci a přehledu postupovaných pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni a že původní věřitelkou bylo žalované na adresu jejího trvalého bydliště oznámeno postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni.

15. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný co do částky 14 000 Kč. V prvé řadě se totiž soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. spisová značka ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Tato neplatnost je podle shora citovaného rozsudku Soudního dvora sp. zn. C-679/18 absolutní, soud je k ní proto povinen přihlížet z úřední povinnosti.

16. Žalobkyně nabyla pohledávku vůči žalované postoupením, nicméně postoupením pohledávky ze spotřebitelského úvěru není dotčena spotřebitelská povaha tohoto závazku. Postupník má stejné povinnosti jako původní věřitel, je tedy ve stejné míře povinen prokázat splnění povinnosti poskytovatele úvěru při sjednávání spotřebitelského úvěru ověřit úvěruschopnost žadatele. Žalobkyně nepředložila soudu ničeho, z čeho by bylo možné zjistit, jak posuzovala úvěruschopnost žalované. Z tohoto lze usuzovat, že nedisponuje příslušnými listinami, neboť mj. navrhovala případně posoudit její nárok ohledně poskytnutých prostředků jaké nárok vyplývající z bezdůvodného obohacení na straně žalované. Jelikož nebylo prokázáno, že by původní věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované, soud dospěl k závěru, že tak neučinila. Nesplnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr na základě spolehlivých a dostatečných informací, má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy má žalobkyně vůči žalované právo na vrácení plnění poskytnutého bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení), tedy zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru a zákonného úroku z prodlení. Původní věřitelka poskytla žalované částku 14 000 Kč, žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho. Proto soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni pouze rozdíl mezi těmi to částkami, co by bezdůvodné obohacení, tj. 14 000 Kč, a pro zbylou částku a úroky z prodlení žalobní návrh zamítl. Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 OZ vzniká žalobci teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí NS sp. zn. spisová značka).

18. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, byla žalobkyni v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků uložena povinnost doplatit ještě 200 Kč. Lhůta k plnění byla žalobkyni stanovena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro jiný postup.

19. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Když žalobkyně byla ve věci úspěšnější, a to v rozsahu 70 % (počítáno v případě úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku), a má tak nárok na poměrnou část nákladů řízení. V plné výši 2 300 Kč se jedná o náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměnu advokáta ve výši 2,5 x 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění za převzetí zastoupení, sepis návrhu a jednoduchou výzvu k plnění (§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění), a 3 x 100 Kč paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu (70 - 30) ve věci pak náleží žalobkyni pouze náhrada nákladů řízení ve výši 40 %, a to je 920 Kč.

20. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť soud nezjistil důvody k jinému postupu. Proti rozsudku lze podat odvolání, a to do patnácti dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Pokud nebude soudní poplatek uhrazen do 30 dnů po marném uplynutí lhůty jeho splatnosti, předá soud pohledávku k vymáhání místně příslušnému celnímu úřadu – Celnímu úřadu Liberec.