20 C 168/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci manžela: osobní údaje manžela bytem adresa manžela a manželky zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky bytem adresa manžela a manželky o rozvod manželství <b>I. Manželství manžela [celé jméno manžela] a manželky [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne 7. 6. 2003 v obci [anonymizováno] ve [země], se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Manžel podal dne 9. 6. 2021 návrh na rozvod svého manželství s tím, že manželství uzavřené dne 7. 6. 2003 v obci [anonymizováno] na [země] je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Z manželství se narodila dcera. Déle než šest měsíců účastníci nevedou společnou domácnost. Již několik let účastníci společně nežijí. Manželka s návrhem souhlasila, mezi účastníky došlo ke ztrátě důvěry.

2. Manželka je státní příslušnicí Slovenské republiky. Oba manželé mají bydliště v České republice v obvodu Okresního soudu v Pardubicích.

3. Mezi Českou republikou a Slovenskou republikou je uzavřena dvoustranná smlouva o právní pomoci (Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech publikovaná pod č. 209/1993 Sb.), která však neupravuje ani pravomoc soudu, ani rozhodné právo. Otázku příslušnosti (pravomoci) k projednání věci proto soud posoudil podle čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských (nařízení Brusel II bis), dle kterého je k projednání rozvodu příslušný soud toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště (příp. alespoň jeden z manželů). Rozhodným právem je české právo v souladu s § 49 a 50 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. <i>4. Dle § 755 odst. 1, 2 písm. a), b) občanského zákoníku může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu nebo se zájmem manžela, která se na rozvratu porušením manželským povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.</i> <i>Dle § 756 téhož zákona soud, který rozhoduje o rozvodu manželství zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.</i> Oddacím listem a výpověďmi účastníků bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne 7. 6. 2003 v obci [anonymizováno] ve [země], oboustranně se jednalo o manželství prvé. Z manželství se narodila dcera, dosud nezletilá. Účastníci nevedou společnou domácnost ani se intimně nestýkají několik let, žádný z nich nemá na zachování manželství zájem, přičemž manžel má již jiný partnerský vztah. Mezi účastníky došlo k odcizení. Pro dobu po rozvodu manželství účastníků byla jejich dcera svěřena do péče manželce a manžel se zavázal hradit příslušné výživné, což bylo prokázáno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 23. 6. 2021, č. j. 24 Nc 13/2021-31, kterým byla schválena dohoda účastníků jakožto rodičů. Za takto zjištěné skutkové situace má soud za to, že jsou naplněny předpoklady § 755 a § 756 občanského zákoníku, a proto manželství účastníků rozvedl. Nebylo ani shledáno, že by mohlo dojít k obnovení manželského soužití účastníků, kteří spolu již několik let nežijí. Příčinu rozvratu manželství účastníků spatřuje soud ve vzájemném odcizení účastníků. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 věta prvá zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), přičemž účastníci ani žádné náklady řízení neúčtovali. Tento rozsudek obsahuje pouze zkrácené odůvodnění, jak vyplývá z ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.