20 C 170/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno b) Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená dne Anonymizováno oba Adresa zainteresované osoby 1/0 oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený dne Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 2/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 o ochranu proti neoprávněnému rušení výkonu služebnosti a o vzájemném návrhu na omezení služebnosti

I. Návrh, aby soud uložil žalovanému povinnost odstranit pevnou překážku – zahrazovací kovový sloupek – umístěnou na služebném pozemku parc. č. , Anonymizováno, při hranici s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, , oba v k. ú. , adresa, zapsaných na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , která neoprávněně ruší výkon práva plynoucího ze služebnosti chůze a jízdy ve prospěch pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, , oba v k. ú. , adresa, zapsaných na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , ve vlastnictví žalobců, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zdržet se veškerých neoprávněných zásahů a rušení práva žalobců plynoucího ze služebnosti chůze a jízdy na služebných pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , oba v k. ú. , adresa, , zapsaných na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ve vlastnictví žalovaného, ve prospěch panujících pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, , oba v k. ú. , adresa, zapsaných na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , ve vlastnictví žalobců, a povinnosti uvést tyto služebné pozemky do stavu, který výkon práva žalobců umožní v původním rozsahu.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně náklady řízení o žalobě ve výši , částka, k rukám jejich zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IV. Návrh žalovaného, aby soud omezil služebnost pouze na část služebných pozemků, která odpovídá cestě, která je reálně v terénu tak, aby byl zajištěn přístup žalobců k jejich nemovitostem parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, , oba v k. ú. , adresa, zapsaných na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, z východní strany přes východní část pozemku parc. č. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, zapsaných na LV č. , hodnota, a LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

V. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně náklady řízení o vzájemném návrhu ve výši , částka, k rukám jejich zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne, Anonymizováno, 17. 5. 2022 domáhali, aby soud uložil žalovanému povinnost odstranit pevnou překážku – zahrazovací kovový sloupek – umístěnou na služebném pozemku parc. č. , Anonymizováno, hranici s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , bránící výkonu práv žalobců vyplývajících ze služebnosti chůze a jízdy ve prospěch pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, , oba v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalobců, eventuálně uložení povinnosti žalovanému zdržet se veškerých neoprávněných zásahů a rušení práva žalobců vyplývajícího ze služebnosti chůze a jízdy na služebných pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , oba v k. ú. , adresa, , ve vlastnictví žalovaného, ve prospěch pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, oba v k. ú. , adresa, , ve vlastnictví žalobců, a uvést tyto služebné pozemky do stavu, který výkon práva žalobců umožní v plném rozsahu. Právní předchůdci žalobců, manželé , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , uzavřeli dne , datum, s právním předchůdcem žalovaného, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , smlouvu o vzniku věcného břemene. Smlouva je zanesena do katastru nemovitostí, panujícím pozemkem je pozemek ve vlastnictví žalobců, služebným je pozemek ve vlastnictví žalovaného. , jméno FO, základě této smlouvy jsou žalobci oprávněni využívat služebnost jízdy a chůze jakýmkoli vozidlem po pozemku žalovaného. Rozsah služebnosti nebyl vymezen geometrickým plánem, platí tak, že služebnost zatížila služebné pozemky jako celek. Postupnými kroky došlo k dělení a scelování původních služebných pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, oba v k.ú. , adresa, , nyní jsou zapsány jako pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, oba v k.ú. , adresa, . Z původního pozemku žalobců parc. č. 418/17 byl oddělen pozemek parc. č. st. 591, oba v k.ú. , adresa, , oba se staly pozemky panujícími. Rozsah služebnosti se však nezměnil. Právními předchůdci žalobců i žalobci byly pozemky takto užívány a tento stav byl respektován. Žalobci financovali údržbu cesty, zajistili nový štěrkový povrch. Dne , datum, umístil žalovaný uprostřed přibližně 4 metry široké cesty na svém služebném pozemku parc.č. , Anonymizováno, při hranici s pozemkem parc.č. , Anonymizováno, , oba v k.ú. , adresa, , pevnou překážku, konkrétně zahrazovací kovový sloupek žluto černé barvy. Umístěním sloupku na daný pozemek zasáhl žalovaný do práv žalobců. Žalobci sporovali poškozování okolních nemovitostí v souvislosti s výkonem služebnosti žalobců, nebyla zde prokázána příčinná souvislost mezi výkonem služebnosti a vznikem tvrzené škody.

2. Žalovaný nesporoval vlastnictví pozemků, ani existenci smlouvy o zřízení věcného břemene. Uvedl však, že cesta nebyla užívána po celou dobu stejně. V roce 2006, před přeložením komunikace, byla cesta užívána v jiném rozsahu. Sloupek přístupu k pozemkům žalobců nebrání, nachází se na západní hranici pozemku, z východní části je tak přístup zachován. Tvrdil, že služebný pozemek není veřejnou komunikací a že užíváním cesty dochází k poškozování sousedních nemovitostí. Zejména uvedl oplocení na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , jehož vlastníkem je jeho syn. Cestu samotnou poškozuje průjezd automobilů, na který není uzpůsobena. Sloupek nebrání řádnému výkonu služebnosti žalobců, žalobci mají nadále zajištěn přístup ke svým pozemkům způsobem odpovídajícím místním poměrům. Žalovaný navíc hradí veškeré náklady spojené s údržbou služebných nemovitostí. Smlouvou byla služebnost zřízena šířeji, než je užívána, proto žalovaný navrhl její zúžení pouze na část služebných pozemků odpovídajících cestě v terénu, neboť výkon služebnosti, kterého se žalobci domáhají, jej nepřiměřeně omezuje. , jméno FO, základě toho navrhl zamítnutí žaloby s tím, že vzájemnému návrhu by soud měl vyhovět.

3. Vzájemný návrh žalovaného považovali žalobci za nedůvodný, neboť nebyly naplněny předpoklady pro případné omezení služebnosti. Toto by bylo možné pouze v důsledku změny, jež by vyvolala hrubý nepoměr mezi vlastníky pozemku. Žádná taková nenastala, nebyla tvrzena, ani prokázána. Žalobci požadovali užívání cesty pro obousměrný provoz, jako tomu bylo doposud. Toto je zaužívaný rozsah služebnosti. Jednosměrné užívání služebného pozemku s sebou přináší bezpečnostní rizika, je to krajní a nevyhovující řešení. Při výjezdu mohou být navíc žalobci blokováni nákladními vozidly.

4. Ze smlouvy o vzniku věcného břemene ze dne 23. 12. 2005 bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , jako povinnou osobou, a právními předchůdci žalobců manželi , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , jako oprávněnými osobami, došlo ke zřízení věcného břemene – práva chůze a jízdy vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, ve prospěch každého vlastníka pozemku parc.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, za účelem přístupu k této nemovitosti. Vklad práva byl zdejším katastrálním úřadem zapsán 1. 3. 2006, účinky vkladu vznikly dnem , datum, .

5. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Dále z výpisu vyplývá, že vlastníci pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, mají k předmětným nemovitostem zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy. Právní účinky vkladu smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, nastaly ke dni , datum, .

6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobci jsou vlastníky pozemků parc.č. , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

7. Z kopie katastrální mapy, fotografií a informací o pozemku pořízených soudem soud zjistil parametry nemovitostí v současném stavu. Zjistil dále, i z výpovědi svědků níže, že podél předmětné cesty sousedí pozemek žalobců z jedné strany (od západu tj. od silnice , jméno FO, Klárce) s nemovitostí syna žalovaného svědka , jméno FO, , z druhé strany svědka , jméno FO, . , jméno FO, předmětný pozemek žalovaného navazuje na úrovni části nemovitostí jeho syna pozemek parc. č. , Anonymizováno, zapsaný na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, u zdejšího katastrálního úřadu, který je ve vlastnictví , tituly před jménem, , jméno FO, a je tak pokračováním předmětné cesty směrem od Plemenářského podniku ke křižovatce s ulicí , Anonymizováno, , K , Anonymizováno, a , jméno FO, , Anonymizováno, . Nemovitosti žalobců jsou umístěny mezi pozemky s domy jiných vlastníků, přičemž přístup k nemovitostem žalobců je jen a pouze z , adresa, v části, kterou vlastní žalovaný. Sousední pozemky mají přístup i z jiných ulic (veřejných cest) a z těch mají vstup na pozemek i fakticky zřízen. Dále bylo zjištěno, že nemovitosti svědka , jméno FO, tvoří roh , adresa, , pozemek svědka , jméno FO, je v zatáčce této ulice. Než se kolem , jméno FO, zahne vpravo směrem k žalobcům, lze jet i rovně do areálu hřebčince, v němž je mj. restaurační zařízení , jméno FO, . , jméno FO, úrovni sloupku, o jehož odstranění ve sporu jde, je v oplocení pozemku svědka , jméno FO, branka.

8. Z fotografií předložených stranou žalující soud zjistil umístění sloupku do střední části cesty nacházející se na služebném pozemku parc. č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, .

9. Při místním šetřením dne , datum, v , adresa, soud zjistil, že předmětný úsek , adresa, od domu , jméno FO, ml. k domu , jméno FO, není označen žádnými značkami, ani jiným upozorněním, resp. poblíž křižovatky , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , jméno FO, , Anonymizováno, je umístěna („skryta“ ve větvích stromu) dopravní značka „slepá ulice“. Jde o umístění značky u počátku cesty, resp. té části cesty, která nepatří žalovanému. , jméno FO, cestě je v úrovni branky v oplocení pozemku svědka , jméno FO, umístěn sloupek, který žalovaný zamyká. Žalovaný je, jak na tomto šetření uvedl, ochoten žalobcům klíče od sloupku půjčovat. , adresa, by si mohli půjčovat v kanceláři v jeho firmě hned vedle. Šíře ulice před domem žalobců dosahuje 4 m, k otáčení vozidel užívají žalobci částečně ulici a částečně plochu k parkování aut zbudovanou před jejich domem. Žalobce i žalovaný shodně sdělili, že štěrk na ulici položili žalobci. Při místním šetření bylo stejně jako z fotografií zjištěno, že na oplocení pozemku svědka , jméno FO, jsou v některých jeho zděných částech praskliny, a to v té části oplocení, která je podél cesty, avšak na pozemku nikoli žalovaného. Dále bylo při tomto šetření zjištěno a je patrno z fotografií pořízených na tomto šetření, že v nemovitostí svědka , jméno FO, tvoří roh , adresa, , pozemek svědka , jméno FO, je v zatáčce této ulice. Než se kolem , jméno FO, zahne k žalobcům, lze jet rovně do areálu hřebčince, v němž je mj. restaurační zařízení , jméno FO, . Je zde vytvořen jakýsi kruhový objezd, cesta vede kolem lípy.

10. Z tvrzení i účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že k přesunu komunikace od hřebčína do stávající polohy došlo zhruba v r. 2011, došlo také k přečíslování pozemků na aktuální číslování.

11. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl žalobci vyzván k odstranění pevné překážky – sloupku na pozemku parc. č. 408/4 v k.ú. , adresa, do 7 dnů od doručení výzvy.

12. Z fotografií předložených žalovaným soud zjistil, že na pilířích oplocení se vyskytují praskliny, na cestě je patrných několik výmolů.

13. Z nepravomocného rozhodnutí Magistrátu města Pardubice ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, soud zjistil, že žádost žalovaného o vydání rozhodnutí o upravení nebo omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci vedenou na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , oba v k.ú. , adresa, , byla zamítnuta, neboť v případě zmíněné cesty se nejedná o účelovou komunikaci. V uvedené věci nebyly naplněny 4 znaky stanovené zákonem o pozemních komunikacích a judikaturou soudů. Vlastníkem pozemku nebyl dán výslovný souhlas s obecným užíváním, a ani tento souhlas nevznikl konkludentně. Nebylo navíc prokázáno, že nastalo obecné užívání pozemků jako dopravní cesty. Protože správním úřadem nebylo zjištěno, že na uvedených pozemcích existuje dálnice, silnice, místní komunikace, ani účelová komunikace, žádost o vydání rozhodnutí o upravení nebo omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci zamítl.

14. Z nepravomocného rozhodnutí Magistrátu města Pardubice ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, soud zjistil, že žádost o odstranění nepovolené pevné překážky na veřejně přístupné účelové komunikaci ležící na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, , byla zamítnuta, protože nebyly kumulativně splněny vymezené čtyři pojmové znaky komunikace. , jméno FO, výše uvedených pozemcích se nenachází účelová komunikace, která by splňovala znaky § 2, § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. V návaznosti na toto zjištění nemohl silniční orgán nařídit odstranění pevné překážky, neboť by tak jednal nad rámec působnosti svěřené mu zákonem. Správní orgán byl přesvědčen o zachování komunikační potřeby na dotčených pozemcích v dostatečné míře, právo chůze a jízdy bylo zajištěno z , adresa, .

15. Žalobce ve svém účastnickém výslechu uvedl, že pozemek koupili žalobci v r. 2009, o rok později započali se stavbou. Pozemek kupovali s tím, že byl oboustranně napojen na komunikaci, s vědomím existence smlouvy o zřízení věcného břemene. , jméno FO, jaře 2020 umístil žalovaný na několik dní na cestu vedoucí k jejich pozemku slupek bránící průjezdu. Cestu v plném (oboustranném) rozsahu užívali po dobu 10 let. Žalovaný si část služebného pozemku oplotil, zřídil zde zahrádku u restaurace a parkoviště, což žalobcům nevadí. , jméno FO, nemovitostech ve vlastnictví žalobců a nemovitostech sousedních vlastníků se nevyskytují žádné praskliny. Dotčenou cestu žalovaný neudržuje, o údržbu se starají pouze žalobci. Domnívá se, že umístěním sloupku došlo ke snížení ceny pozemku. Umístěním sloupku je komplikován výjezd od jejich domu. Je zde i možnost bezpečnostního rizika v souvislosti s průjezdem vozidel integrovaného záchranného systému. Žalobcům se po umístění sloupku stalo, že když vyjížděli, do hřebčína zajíždělo vozidlo a žalobci tak neměli kudy vyjet.

16. Z výpovědi svědka , jméno FO, , syna žalovaného, soud zjistil, že žalovaný na cestu umístil sloupek z důvodu snížení rychlosti jízdy po cestě a z důvodu eliminace průjezdu cizích osob po cestě. Cestu užívali nejen žalobci, ale všichni z obce, zásobování. Svědek i jeho děti cestu užívají i nyní, před umístěním sloupku ji občas užíval i pro jízdu vozidlem. Před umístěním sloupku jednal žalovaný s úřady ohledně umístění značek snižujících rychlost, či zakazujících průjezd. K vysypání cesty štěrkem došlo až v době, kdy ji vlastnil žalovaný. Vlivem dopravy vozidel začal praskat plot ve vlastnictví svědka. Nyní, co je cesta již neprůjezdná, plot dále nepraská. Svědek má zájem na ponechání překážky v cestě.

17. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že po předmětné cestě prochází pěšky jednou až dvakrát týdně. Občas cestu využíval i k průjezdu automobilem. Sloupek byl na cestu umístěn koncem zimy roku 2022. Předchozím vlastníkem pozemku, po kterém vede cesta, byl jeho otec, vedla tudy cesta pro zemědělskou techniku, avšak v odlišném místě, než ta současná. Dříve bylo možné užívat cestu k jízdě automobilem, avšak pouze jednosměrně. Špatný stav plotů podél cesty svědek nepotvrdil.

18. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že komunikaci před umístěním sloupku užíval, zároveň ji užívali i místní občané, dopravovali se po ní pěšky, využívali ji cyklisté a jezdily zde i automobily. Žalobci jí užívali oboustranně. Ohledně umístění sloupku s ním nikdo nekomunikoval, o úmyslu žalovaného ohledně umístění sloupku předem nevěděl. , právnická osoba, zajišťoval žalobce, nikoho jiného starat se o cestu neviděl. Původní cesta vedla jinudy, k přesunu do nynějšího stavu došlo v roce 2010 nebo 2011. Frekvence užívání o víkendech byla nízká, ostatní dny zde projelo do 10 vozidel, vysokou rychlostí nejezdila. Plot svědka žádné známky destrukce nevykazuje, poškození ostatních plotů si nevšiml. Sloupek zaznamenal poprvé ve 2. polovině roku 2020, poté byl odstraněn a následně opět umístěn na cestu. Takováto je situace po celý rok 2022 a 2023. Svědek byl u toho, kdy se nedalo zajet do hřebčína, neboť proti sobě stály kamiony.

19. Soud neprovedl důkaz výslechem svědků , jméno FO, , kteří uzavřeli jako oprávněné osoby s , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, smlouvu o vzniku věcného břemene. O smlouvě ani o jejím obsahu nebylo sporu a výslechy tak soud považoval za nadbytečné. Skutkový stav byl prokázán dostatečně provedenými důkazy výše uvedenými.

20. Provedenými důkazy má soud za prokázaný následující skutkový stav:

21. Žalovaný je vlastníkem nemovitostí parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , oba v k.ú. , adresa, . , jméno FO, těchto věcech nemovitých vázne ve prospěch pozemků žalobců věcné břemeno chůze a jízdy zřízené smlouvou o vzniku věcného břemene uzavřenou mezi právními předchůdci žalobců a žalovaným dne , datum, . Tato smlouva je zapsána v katastru nemovitostí s účinností ke dni , datum, . Pozemky jsou služebností zatížené jako celek, žalobci jsou tak oprávněni bez omezení přes služebné pozemky procházet a projíždět vozidlem. Postupnými kroky došlo v katastrálním operátu k dělení a scelování služebných pozemků, čímž z původních pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , oba v k.ú. , adresa, dospěly pozemky do dnešního stavu, a sice pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , oba v k.ú. , adresa, . Z původního panujícího pozemku parc.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, byl oddělen pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , oba se tak staly pozemky panujícími. Od vzniku věcného břemene právní předchůdci žalobců a následně i žalobci užívali služebné pozemky bez omezení k chůzi i jízdě vozidly. Právo žalobců vyplývající z věcného břemene bylo a je rušeno jednáním žalovaného, který na cestu, jež vede po pozemcích, k nimž žalobcům svědčí právo věcného břemene, umístil kovový sloupek. Cestu, tedy nejen v rozsahu náležejícím žalovanému, ale i , tituly před jménem, , jméno FO, , užívali nejen žalobci, ale i svědek , jméno FO, a další, ať již místní k chůzi, jízdě na kole či vozidly, ale i vozy zásobování, a to po dobu zhruba 10-11 let, tedy až doby umístění sloupku na cestu žalovaným. Cesta původně vedla jinudy, po změně se ale její užívání v aktuálním místě stalo běžným. Cesta je zřetelná, vysypaná štěrkem. Že se jedná o užívanou cestu, není žádných pochyb a nebylo to ani sporováno.

22. Dle § 1257 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

23. Dle § 1258 o.z. služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

24. Dle § 1259 o.z. se ten, kdo je oprávněn ze služebnosti, může domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně.

25. Dle § 1260 odst. 1 o.z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

26. Dle § 1262 odst. 1 o.z. zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Vzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě.

27. Dle § 1274 odst. 1 o.z. služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

28. Dle § 1276 odst. 1, 3 o.z. zakládá služebnost cesty právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly. Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.

29. Dle § 1299 odst. 2 o.z. při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

30. Služebnost známe osobní či pozemkovou. Osobní služebnost svědčí pouze konkrétní osobě. Pozemková služebnost opravňuje každého vlastníka pozemku, v jehož prospěch je zřízena (tzv. panující pozemek) užívat vymezeným způsobem sousední pozemek (tzv. služebný pozemek). Služebnost může být dále vymezena jako služebnost stezky (zahrnuje pouze právo projít přes pozemek) nebo cesty (umožňuje průchod i průjezd). Stejně tak může být služebnost omezena co do rozsahu či času. Ke zřízení služebnosti dochází tam, kde vlastník nemovitosti nemá na svůj pozemek přístup z veřejné cesty. V tomto posuzovaném případě se jedná o služebnost pozemkovou a byla zřízena ve prospěch pozemků žalobců, ke kterým není přístup z veřejné komunikace, ale pouze a jen z pozemku ve vlastnictví jiné fyzické osoby, a to žalovaného.

31. Výše uvedená skutková zjištění byla základem pro následující právní závěr soudu:

32. Při rozhodování ve věci se soud ztotožnil s argumentací strany žalující, na kterou tak může odkázat. Služebnost stezky ve smyslu § 1274 o.z. sjednává oprávněnému právo pohybovat se po cizím pozemku vlastní silou. Obsah služebnosti vymezené § 1276 o.z. spočívá v oprávnění jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly - motorovými i nemotorovými. Tato služebnost však jako jediná umožňuje využít motorového vozidla. Rozsah služebnosti byl založen skutečností, která ji zakládá, tedy smlouvou o vzniku věcného břemene, která byla řádně zapsána do veřejného seznamu (katastru nemovitostí). Za nesporné tedy soud považoval vznik služebnosti. Nesporný byl mezi stranami i rozsah cesty, její přesunutí do stávajícího místa a změna číslování parcel v katastru nemovitostí. Žalobci koupili pozemek se služebností, žalovaný rovněž nabyl vlastnické právo ke služebným pozemkům se zapsanou služebností cesty a chůze v katastru nemovitostí. Cestu využívají žalobci pouze za účelem dopravy k domu/od domu, nebylo zjištěno, že by ji užívali na rámec sjednaného či v rozporu se smlouvou či nějak nevhodně apod. Užívají cestu v běžném rozsahu svého každodenního života.

33. V důsledku jednání žalovaného však stále dochází k zásadnímu porušování práva žalobců vyplývajícího ze služebnosti cesty ve smyslu § 1276 o.z., neboť žalobci jsou následkem umístění pevné překážky, zahrazovacího kovového sloupku, ve svém právu jízdy přes služebné pozemky zásadním způsobem omezeni, kdy své právo užívat cestu oběma směry je jim znemožněn. Vzniklý stav zjištěný i při místním šetření soudu jim nedovoluje nerušený výkon práva vyplývajícího ze služebnosti cesty. Cestu žalobci užívali běžně, a to oboustranně, vč. části úseku, který patří osobě odlišné od žalovaného. , jméno FO, začátku cesty, na kterou navazuje předmětná cesta, je umístěna dopravní značka „slepá ulice“ a tudíž osoby neznalé místní situace tudy zřejmě projíždět nebudou. Jak však bylo prokázáno, celou cestu užívali a užívají běžné místní i ti, co jim daná situace již známa je, tedy že se i touto cestou dostanou k hřebčínu ev. dále zabočením vlevo kolem , jméno FO, .

34. Soud se při svém rozhodování neztotožnil s argumentací žalovaného, že žalobu je třeba zamítnout, neboť žalobci mají přístup ke svým pozemkům zajištěn, užíváním služebných pozemků navíc dochází k poškozování pozemků sousedních. Z výslechu vlastníka sousedního pozemku , jméno FO, a žalobce nevyplynulo žádné poškození nemovitostí v jejich vlastnictví, pouze v případě svědka , jméno FO, bylo zjištěno praskání pilířů jeho plotu. Poškození si nevšiml ani svědek , jméno FO, . Svědek , jméno FO, , jakožto syn žalovaného a majitel vedlejších nemovitostí, má dle soudu vážný zájem na omezení služebnosti., když opanovaný pozemek užíval a užívá i on sám i jeho děti a svůj zájem na umístění překážky v cestě vysloveně potvrdil při svém výslechu. Je tedy zřejmé, že tento svědek není zcela objektivní a lze tak pochybovat o pravdivosti jeho výpovědi. Ta se shoduje s ostatními výpověďmi ohledně užívání cesty i osobami odlišnými od žalobců. V tomto soud svědkovi uvěřil. Pokud skutečně byl průjezd vozidly tak velký a způsobil trhliny na oplocení domu tohoto svědka, tak k tomuto došlo nejen v důsledku užívání pozemku žalovaného, ale i pozemku , tituly před jménem, , jméno FO, a měl na toto vliv i sám svědek, když cestu k jízdě vozidlem používal. Pokud by jízda vozidel po dané cestě skutečně poškození jeho oplocení způsobila, nelze to přičítat k tíži žalobcům. Ze smlouvy o vzniku věcného břemene vyplývá, že služebnost zatěžuje pozemky jako celek, nelze tedy její výkon, byť jen částečně, omezit z důvodu uváděným žalovaným. Soud uzavřel, že žalovaný nemá primárně snahu bránit žalobcům ve výkonu služebnosti, snaží se tak o obranu proti ostatním uživatelům cesty, což jednoznačně vyplývá z nabídky poskytnout žalobcům možnost užívat klíče od sloupku. Návrh na půjčování klíčů žalobcům ze strany žalovaného však soud zhodnotil jako účelový, a to i s ohledem na výpověď svědka, dle kterého má žalovaný zájem na tom, aby danou cestou nejezdila vozidla cizích osob. Požadavek, aby si žalobci klíče půjčovali, se soudu jeví v podstatě jako šikanózní, nadměrně je omezující. Představa, že by v každou denní i noční hodinu v případě potřeby museli kontaktovat žalovaného s prosbou o zapůjčení klíčů a bylo by jim vždy vyhověno, vždy by byl přítomen někdo, kdo jim klíče poskytne, se jeví jako nereálná.

35. Soud nevyhověl návrhu žalobců na odstranění sloupku, jelikož by se tím nevyřešil předmětný spor. Namísto sloupku by mohl žalovaný umístit na cestu jinou překážku bránící průjezdu vozidel. Soud vyhověl žalobě v části eventuálního petitu, v níž žalobci žádali, aby se žalovaný zdržel veškerého bránění výkonu jejich práv ve smyslu § 1257 odst. 1 o.z.. , jméno FO, základě výše uvedeného byla žalovanému uložena povinnost zdržet se zásahů a rušení práv vyplývajících ze služebnosti chůze a jízdy, a dále navrácení pozemků do stavu, který výkon práva žalobců umožní v původním rozsahu, kam lze zcela nepochybně zařadit i odstranění sloupku. Jelikož bylo vyhověno eventuálnímu návrhu žalobců, musel soud první žalobní návrh zamítnout (výrok I.).

36. Co se týče vzájemného návrhu žalovaného, tak nebyly zjištěny žádné předpoklady pro zúžení rozsahu služebnosti zřízené smlouvou o vzniku věcného břemene z , datum, . Nedošlo k žádné významné změně, která by byla trvalá a pro kterou by služebný pozemek už nemohl sloužit pozemku panujícímu. Nejsou zde dány ani jiné důvody, pro které by mohl být výkon služebnosti omezen. Nebylo zjištěno, že by výkon služebnosti žalobci žalovaného nějak omezoval. Rozsahu užívání služebných pozemků již žalovaný fakticky omezil, když si jej oplotil a ponechal volnou pouze část, na které se nachází předmětná cesta o šířce 4 metry.37. , jméno FO, počátku cesty od křižovatky , adresa, , Spodní a , jméno FO, Klárce (západně od domů žalobců) je umístěna, ač hůře viditelná, dopravní značka „slepá ulice“ označující pozemní komunikaci, která dále končí nebo po které nelze dále pokračovat v jízdě. Lze tak dovodit, že i tedy příjezd z druhé strany, tj. od domu , jméno FO, , resp. zpoza zatáčky kolem domu , jméno FO, , není možný. Přesto žalovaný navrhoval, aby žalobci užívali právě pouze tu stranu cesty, která dle dopravního značení má být neprůjezdná, což se soudu jeví přinejmenším zvláštní.

38. Vzájemný návrh žalovaného na zúžení rozsahu služebnosti soud zamítl (výrok IV.), jelikož shledal, že není důvodný. Žalovaný ve skutečnosti nebrojí proti žalobcům, ale proti ostatním uživatelům cesty představovaných širokou veřejností. Způsobem, jakým tak žalovaný učinil, se toho nelze domáhat. S ohledem na povahu a předmět řízení toto vyžadovalo, aby žalovaný učinil protinávrh, aby se situace ohledně dotčených pozemků vyřešila do budoucna. Proto zcela evidentně žalovaný navrhl zúžení rozsahu služebnosti. Při zamítnutí žaloby by k vyřešení problému mezi účastníky nedošlo a na místě by ohledně umístěného sloupku trval protiprávní stav, což bylo žalovanému zjevné, evidentně proto podal vzájemný návrh. Neplatnost smlouvy vzniku věcného břemene, která vznikla za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. namítána nebyla. Ohledně trvalé změny zatěžující žalovaného nebylo patrné, jaká změna oproti dřívějšku nastala, když bylo shledáno, že stav (rozsah užívání cesty žalobci) před umístěním sloupku byl dlouhodobý, vycházel z písemné smlouvy, žalovaný jej akceptoval. Nebyly tak naplněny zákonné předpoklady § 1299 odstavce 1 o.z. a ač ve vzájemném návrhu nebyla uvedena náhrada, která je za zúžení rozsahu služebnosti navrhována, soud žalovaného nevyzýval k jeho doplnění ve smyslu uvedeného ustanovení, považoval to na nadbytečné. Soud neshledal ani důvody pro poučení žalovaného ohledně tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu k prasklinám na oplocení svědka , jméno FO, . I tato obecná tvrzení považoval soud pouze za tvrzení účelová, přičemž k případně škodě došlo na majetku třetí osoby, a nikoli na majetku žalovaného. Soud zhodnotil situaci tak, že rozsah služebnosti je dán platnou smlouvou, výkon služebnosti je mezi stranami zaužíván, cestu i přes pozemek , tituly před jménem, , jméno FO, užívají běžně i jiní, a to obousměrně, a není zde patrná žádná změna svědčící pro omezení sjednané služebnosti v rozsahu, v jakém ji žalobci zcela oprávněně a řádně užívají. Tímto užíváním není žalovaný nijak omezován.

39. Nebylo vůbec tvrzeno, natož pak zjištěno, že by žalobci své právo vyplývající se smlouvy z , datum, zneužívali apod., naopak o cestu se starají. Žalovaný musel vědět při nabývání nemovitostí, že ohledně nich bude omezen ve smyslu § 1257 odst. o.z. a že tedy musí trpět užívání dané cesty žalobci tak, jak smlouva určila. Jediným skutečným důvodem vzájemného návrhu bylo zabránění užívání předmětné cesty osobami odlišnými od žalobců či jiných (následných) vlastníků jejich nemovitostí podél předmětné cesty. Užívání cesty v obousměrném rozsahu je žalobcům umožněna platnou smlouvou. Zúžení služebnosti v navrhovaném rozsahu tak, že by žalobci měli přístup ke svému domu pouze z východní strany, tj. od domu svědka , jméno FO, , tak nemohl soud připustit i s přihlédnutím na možné nebezpečí při výjezdu z příjezdové cesty do křižovatky a na občasnou faktickou neprůjezdnost cesty, kterou potvrdil nejen žalobce, ale i svědek , jméno FO, . Během výjezdu by žalobci byli nuceni couvat, do křižovatky by neměli potřebný výhled a mohli by se zde střetnout s přijíždějícím vozidlem. Takové ohrožení zdraví a majetku žalobců je nepřípustné. Proto soud návrh žalovaného na zúžení rozsahu služebnosti zamítl (výrok IV.) a neúspěšnému žalovanému uložil též nahradit žalobcům náklady řízení ze vzájemného návrhu stejně jako v případě žalobního návrhu.

40. O nákladech řízení o návrhu žalobců rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobci byli v tomto úspěšní. Jejich náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem , částka, , odměnou advokáta za 11 úkonů právní pomoci po , částka, (§ 9 odst. 3 písm. c/ a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „AT“), za převzetí vč. přípravy zastoupení, předžalobní výzvu, sepsání žaloby, repliku žalobců z , datum, , účast u jednání soudu dne , datum, , doplnění tvrzení a a označení důkazů ze dne , datum, , vyjádření žalobců ke sdělení žalovaného ze dne , datum, , účast u jednání soudu přesahující dvě hodiny dne , datum, (2 úkony), účast na místním šetření dne , datum, , účast u jednání soudu dne , datum, a zvýšené dle § 12 odst. 4 AT z důvodu zastupování dvou osob na , částka, za 1 úkon, odměnu za ½ úkonu po , částka, dle § 11 odst. 2 písm. f) AT (účast při vyhlášení rozsudku) zvýšené dle § 12 odst. 4 AT z důvodu zastupování dvou osob na , částka, za 1 úkon, celkem tedy , částka, , paušál dle § 13 odst. 1 AT za úkony výše 5 x , částka, + 7 x , částka, , neboť případě ½ paušálu obsahem podání žalobců bylo vyjádření ve věci jejich žaloby a současně i jejich vyjádření ke vzájemnému návrhu (druhá polovina paušálu je pak započítána v nákladech týkajících se právě vzájemného návrhu – odstavec 41 rozsudku) a 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad ve výši , částka, . Celkem jsou náklady žalobců představovány částkou , částka, (výrok III.). Žalobcům nebyly přiznány náklady za dvě další porady přesahující jednu hodinu ve věci soudního jednání a vzájemného návrhu dne , datum, a dne , datum, , neboť odměna za tyto úkony byla žalobcům přiznána v rámci úkonů účasti na soudních jednáních dne , datum, a , datum, , která následovala po zmíněných poradách.

41. O nákladech řízení ve věci vzájemného návrhu rozhodl soud také dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobci byli i v tomto úspěšní. Náklady představují odměnu advokáta za 7 úkonů právní pomoci po , částka, (§ 9 odst. 3 písm. c) a § 11 AT, za vyjádření ke vzájemnému návrhu, účast u jednání soudu dne , datum, , vyjádření ke sdělení žalovaného ze dne , datum, , účast u jednání soudu dne , datum, přesahující 2 hodiny (2 úkony), účast na místním šetření dne , datum, , účast u jednání soudu dne , datum, , zvýšené dle § 12 odst. 4 AT z důvodu zastupování dvou osob na , částka, za 1 úkon, celkem tedy , částka, , odměnu za ½ úkonu po , částka, dle § 11 odst. 2 písm. f) AT (účast při vyhlášení rozsudku) zvýšené dle § 12 odst. 4 AT z důvodu zastupování dvou osob na , částka, za 1 úkon, celkem tedy , částka, , 1 x , částka, , 7 x , částka, paušál (§ 13 odst. 4 AT) a 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad ve výši , částka, . Celkem tak byly náklady žalobců představovány částkou , částka, (výrok V.).

42. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena postupem dle § 160 o.s.ř. jako zákonná třídenní když nebyly shledány důvody pro jiný postup.