20 C 187/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci manželky: osobní údaje manželky bytem adresa manžela a manželky a manžela: osobní údaje manžela bytem adresa manžela a manželky o rozvod manželství

I. Manželství manželky celé jméno manželky, rozené příjmení, a manžela celé jméno manžela uzavřené dne 22. 11. 2003 před anonymizována tři slova obec a číslo se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka podala dne 30. 5. 2022 návrh na rozvod manželství s tím, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 22. 11. 2003 v anonymizována dvě slova. příjmení v obec a číslo jako oboustranně prvé, z manželství se narodily dvě dosud dcery. Před více jak 4 roky se manželství dostalo do krize, kdy začalo docházet k vážnějším rozporům. Manželka ztratila citové vazby k manželovi. Účastníci od dubna 2019 společně nežijí, v říjnu 2019 se manželka s dcerami odstěhovala ze společné domácnosti. Obnovení vztahu nepomohla ani návštěva manželské poradny. Manželství považovala za trvale a nenapravitelně rozvrácené. Manžel s návrhem na rozvod manželství nesouhlasil, nepovažoval jej za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Soud se s ohledem na cizí státní příslušnost manželky nejprve ve věci zabýval svojí mezinárodní příslušností, přičemž dospěl k závěru, že tato je dána s ohledem na článek 3 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 v pozdějších znění (Brusel II bis). Dle § 49 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém („ dále jen„ ZMPS“) se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Dle § 50 odst. 1 ZMPS se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Dle § 755 odst. 1, 2 písm. b) zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželským povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Dle § 756 téhož zákona soud, který rozhoduje o rozvodu manželství zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Oddacím listem, rodnými listy a výpověďmi účastníků bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne 22. 11. 2003 před anonymizována tři slova obec a číslo, oboustranně se jednalo o manželství první. Účastníkům se narodily dvě dcery, z nichž již pouze jméno je dosud nezletilá, a byla pro dobu po rozvodu manželství účastníků svěřena do péče matky, a otec se zavázal hradit příslušné výživné, což bylo prokázáno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 12. 12. 2019, č. j. 25 Nc 22/2019-31, kterým byla schválena dohoda účastníků jakožto rodičů. Účastníci společně nežijí minimálně od dubna 2019 po všech stránkách, k odstěhování manželky s dcerami ze společné domácnosti účastníků došlo v říjnu 2019. Návštěvy manželské poradny problémy účastníků neodstranily, manželku ujistily v tom, že ve vztahu s manželem zůstat nechce. Manželé měli neshody ohledně vedení společné domácnosti, fungování rodiny, volný čas spolu prakticky netrávili. Manžel se snažil zejména o materiální zajištění rodiny. Jiné partnerské vztahy manželé nemají, manželka nemá zájem na zachování manželství, k manželovi ztratila citové vazby. Za takto zjištěné skutkové situace má soud za to, že jsou naplněny předpoklady citovaného § 755 a § 756 občanského zákoníku, a proto manželství účastníků rozvedl. Nebylo ani shledáno, že by mohlo dojít k obnovení manželského soužití účastníků. Příčinu rozvratu manželství účastníků spatřuje soud v rozdílném pohledu na společné soužití, na vedení rodinné domácnosti i trávení volného času, přičemž účastníci společně více jak 3 roky nežijí, což přispělo k jejich odcizení a tuto dobu manželství neplní žádnou ze svých funkcí. O nákladech řízení příslušelo rozhodnout dle § 23 věta prvá zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), přičemž účastníci ani žádné náklady řízení neúčtovali. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích, a to do 15 dnů do jeho doručení. Toto právo nemá ten, kdo se jej vzdal. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu je třeba požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti dosavadního občanského průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona).