20 C 219/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa sp. zn. příjmení číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 8 281,22 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 281,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky</b> <b>-) 11 988,75 Kč od 4. 3. 2014 do 24. 10. 2014</b> <b>-) 11 899.96 Kč od 25. 10. 2014 do 03. 12. 2014</b> <b>-) 11 776,17 Kč od 4. 12. 2014 do 20. 1. 2015</b> <b>-) 11 693,05 Kč od 21. 1. 2015 do 17. 2. 2015</b> <b>-) 11 685,80 Kč od 18. 2. 2015 do 16. 9. 2015</b> <b>-) 11 657,85 Kč od 17. 9. 2015 do 22. 10. 2015</b> <b>-) 11 534,06 Kč od 23. 10. 2015 do 24. 11. 2015</b> <b>-) 11 410,27 Kč od 25. 11. 2015 do 22. 12. 2015</b> <b>-) 11 286,48 Kč od 23. 12. 2015 do 20. 1. 2016</b> <b>-) 11 162,69 Kč od 21. 1. 2016 do 01. 3. 2016</b> <b>-) 11 038,90 Kč od 2. 3. 2016 do 23. 3. 2016</b> <b>-) 10 915,11 Kč od 24. 3. 2016 do 27. 4. 2016</b> <b>-) 10 897,02 Kč od 28. 4. 2016 do 2. 6. 2016</b> <b>-) 10 773,23 Kč od 3. 6. 2016 do 20. 6. 2016</b> <b>-) 10 649,44 Kč od 21. 6. 2016 do 20. 7. 2016</b> <b>-) 10 525,65 Kč od 21. 7. 2016 do 17. 8. 2016</b> <b>-) 10 401,86 Kč od 18. 8. 2016 do 21. 9. 2016</b> <b>-) 10 278,07 Kč od 22. 9. 2016 do 30. 11. 2016</b> <b>-) 10 030,49 Kč od 1. 12. 2016 do 15. 12. 2016</b> <b>-) 9 906,70 Kč od 16. 12. 2016 do 11. 1. 2017</b> <b>-) 9 782,91 Kč od 12. 1. 2017 do 15. 2. 2017</b> <b>-) 9 659,12 Kč od 16. 2. 2017 do 13. 3. 2017</b> <b>-) 9 535,33 Kč od 14. 3. 2017 do 19. 7. 2018</b> <b>-) 9 474,10 Kč od 20. 7. 2018 do 23. 8. 2018</b> <b>-) 9 424,26 Kč od 24. 8. 2018 do 13. 9. 2018</b> <b>-) 9 374,42 Kč od 14. 9. 2018 do 8. 10. 2018</b> <b>-) 9 283,81 Kč od 9. 10. 2018 do 21. 11. 2018</b> <b>-) 9 193,20 Kč od 22. 11. 2018 do 21. 12. 2018</b> <b>-) 9 102,59 Kč od 22. 12. 2018 do 24. 1. 2019</b> <b>-) 9 012,03 Kč od 25. 1. 2019 do 6. 3. 2019</b> <b>-) 8 991,77 Kč od 7. 3. 2019 do 13. 3. 2019</b> <b>-) 8 971,51 Kč od 14. 3. 2019 do 24. 4. 2019</b> <b>-) 8 827,26 Kč od 25. 4. 2019 do 20. 5. 2019</b> <b>-) 8 683,01 Kč od 21. 5. 2019 do 7. 6. 2019</b> <b>-) 8 538,81 Kč od 8. 6. 2019 do 10. 7. 2019</b> <b>-) 8 468,56 Kč od 11. 7. 2019 do 7. 8. 2019</b> <b>-) 8 369,96 Kč od 8. 8. 2019 do 2. 9. 2019</b> <b>-) 8 345,31 Kč od 3. 9. 2019 do 3. 10. 2019</b> <b>-) 8 281,22 Kč od 4. 10. 2019 do zaplacení</b> <b>a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 026,50 Kč k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 15 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem doručeným soudu dne 14. 2. 2022 domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku shora s příslušenstvím za neoprávněný odebraný zemní plyn, a to za období od 27. 9. 2017 do 15. 2. 2018. Tvrdila, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy, a na základě smlouvy o distribuci plynu, uzavřené mezi ní a obchodníkem s plynem, je povinna zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Žalobkyně je tedy subjektem odlišným a zcela odděleným od obchodníka s plynem (ust. § 59a odst. 1 energetického zákona). Žalovaná v době užívání odběrného místa na adrese [adresa], tj. ode dne 18. 11. 2013, neměla pro dané odběrné místo uzavřenou smlouvu na dodávky plynu s jakýmkoli obchodníkem s plynem. Žalovaná v době užívání odběrného místa na uvedené adrese od uvedeného dne neměla pro dané odběrné místo uzavřenou smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy se žalobkyní. Množství neoprávněně odebraného spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem měřidla na odběrném místě ke dni 18. 11. 2013, kdy žalovaná začala nemovitost na uvedené adrese užívat, se stavem měřidla ke dni 13. 1. 2014, kdy proběhla demontáž plynoměru. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu (tj. 442,08 m³) bylo ve faktuře [číslo] ze dne 17. 2. 2014 splatné 3. 3. 2014 vyčísleno na 11 988,75 Kč v souladu s cenou dle ceníků žalobce za neoprávněně odebraný plyn. Žalovaná uhradila svůj dluh co do částky 3 707,53 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě zbylé dlužné částky ze strany právního zástupce žalobkyně výzvou ze dne 10. 8. 2021. Následně žalobkyně upřesnila, že původně měla za to, že k neoprávněnému odběru plynu v předmětném období dochází ze strany původní zákaznice, a to [jméno] [příjmení]. Proto faktura na náhradu škody 11 988,75 Kč vystavila na ni. S ohledem na insolvenční řízení s původní zákaznicí žalobkyně tuto svou pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] Krajským soudem v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Pohledávka nebyla popřena a byla v rámci insolvenčního řízení uspokojena postupně v rozsahu 3 707,53 Kč. Až ze sdělení vlastníka nemovitosti ze 14. 9. 2020 se žalobkyně dozvěděla o skutečném uživateli odběrného místa. Toto bylo doloženo nájemní smlouvou uzavřenou mezi žalovanou a vlastníkem nemovitosti s počátkem nájmu od 16. 9. 2013. Se žalovanou bylo také vedeno insolvenční řízení Krajským soudem v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Žalobkyně svou pohledávku do tohoto řízení nepřihlásila, neboť ve lhůtě pro podání přihlášek neměla k dispozici informace o odpovědnosti žalované za způsobenou škodu. Usnesením ze dne 26. 8. 2019 č. j. [insolvenční spisová značka] insolvenční soud mj. žalovanou osvobodil od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny. Toto osvobození se vztahuje i na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili. Nevztahuje se to však na pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti, čehož se dopustila žalovaná.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ta jí byla doručena spolu s výzvou níže postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu jejího trvalého bydliště dne 8. 8. 2022.

3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, žalovaná se k výzvě soud ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>4. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb. energetického zákona neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, a dle písm. b) téhož ustanovení odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.</i> <i>5. Podle § 74 odst. 3 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb. neoprávněnou přepravou plynu je využití služby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.</i> <i>6. Podle § 74 odst. 7 zák. č. 458/2000 Sb. při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.</i> 7. Po provedeném řízení soud zjistil soud následujících skutkových stav:

8. Ze žádosti o ukončení distribuce v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] soud zjistil, že dne 15. 10. 2013 obchodník s plynem společnost [právnická osoba] požádala o ukončení distribuce a demontáž měřidla na uvedeném odběrném místě s datem ukončení 22. 10.2013. Zákazníkem byla tehdy [jméno] [příjmení].

9. Z demontáže plynoměru v místě odběru [ulice a číslo], [obec] vyplývá, že dne 13. 1. 2014 byl z tohoto místa odmontován plynoměr se stavem spotřeby plynu 3984 m³.

10. Z faktury [číslo] [variabilní symbol] za neoprávněnou distribuci plynu bylo zjištěno, že za období od 18. 11. 2013 do 12. 1. 2014 byl fakturován odběr plynu, který byl dodáván bez uzavřené smlouvy o distribuci plynu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], a to v částce 11 988,75 Kč. Faktura byla splatná 3. 3. 2014 a byla vystavena pro [jméno] [příjmení].

11. Výzvami k úhradě pohledávky z 10. 8. 2021 vč. podacích lístků bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky 8 281,22 Kč na adresu odběru tj. [ulice a číslo], [obec], [ulice a číslo], [obec] i na adresu [adresa žalované], což bylo místo jejího trvalého bydliště do 8. 4. 2020, s upozorněním na možné soudní řízení, nebude-li uvedená částka uhrazena do 7 dnů od doručení výzvy. Ve výzvě žalobkyně, resp. její zástupce, vysvětlil, že faktura byla vystavena na [jméno] [příjmení], ale bylo zjištěno, že v daném období nemovitost obývala žalovaná.

12. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

13. Práva a povinnosti smluvních stran jsou upraveny ve zvláštním právním předpise, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr plynu a proto soud předmětný spor posoudil podle tohoto zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon. V daném případě jde o zvláštní typ odpovědnosti v případě neoprávněného odběru plynu, která se řídí energetickým zákonem. Jedná se o objektivní odpovědnost, tedy o odpovědnost toho, kdo příslušnou energii spotřeboval. Zde soud odkazuje např. na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 32 Odo 1102/2006, 25 Cdo 229/2008, 25 Cdo 1229/2002, 25 Cdo 916/2005, 25 Cdo 2412/2009 a 25 Cdo 2768/2004 nebo na rozhodnutí Ústavního soudu v nálezu č. 726/2010.

14. Pokud odběr plynu na odběrném místě probíhá bez uzavření závazkové vztahu, jedná se dle § 74 odst. 1, písm. a), b) energetického zákona o neoprávněný odběr plynu a následně dle § 74 odst. 3, písm. a) energetického zákona o neoprávněnou distribuci plynu. Při tomto neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť se jedná o odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Z technického hlediska totiž nelze fakticky zabránit odběru plynu, pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky plynu mechanickými prostředky. Neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni.

15. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná odebírala plyn od žalobkyně bez právního důvodu minimálně po dobu od 18. 11. 2013 do 13. 1. 2014, a to v celkové výši 11 988,75 Kč. Žalovaná nepředložila ani neoznačila žádný důkaz, kterým by vyvrátila tvrzení žalobkyně, že by k neoprávněnému odběru došlo, že by za něj neodpovídala, či že na dlužnou částku něčeho uhradila. S ohledem na tuto skutečnost soud žalobnímu návrhu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku jako obvyklou cenu za dodané zboží, když tento odběr soud považuje za bezdůvodné obohacení ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení. Současně uložil žalované zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení s odkazem na § 1970 o.z., jejichž výše je dána § 1 nař. vlády č. 163/2005 Sb. v platném znění, jdoucími ode dne následujícího po splatnosti faktury (výrok I.) s přihlédnutím k tomu, kdy a v jaké výši byla dle tvrzení žalobkyně postupně uhrazena celkem částka 3 707,53 Kč.

16. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkony právní pomoci po 1 500 Kč dle § 7 bod 4. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) § vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, poloviční úkon za jednoduchou výzvu k plnění), náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 13 odst. vyhl. č. 177/1996 Sb., s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH, tj. o 976,50 Kč.

17. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Soud ohledně výše nákladů řízení nepostupoval dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. a z důvodu, že se jedná o spor z titulu náhrady škody, který není typickým a opakujícím se právním vztahem pro žaloby na plnění (srov. viz. rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice ze dne 29. 12. 2015 č. j. 18 Co 682/2015- 27, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 3. 2016 č. j. 21 Co 105/2016-24, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 8. 2018 č. j. 26 Co 219/2018-15, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 4. 2018 č. j. 24 Co 68/2018-14). Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 026,50 Kč (výrok II.).

18. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek.

19. Rozsudek byl vyhotoven s odkazem na § 157 odst. 4 o.s.ř.