20 C 267/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupen advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o ukončení užívání pozemku trvalý travní porost jako orné půdy a o jeho uvedení do původního stavu,

I. Žalovaný je povinen zdržet se užívání pozemku p. č. , hodnota, - trvalý travní porost v obci a kat. úz. , adresa, zapsaného na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, jako orné půdy s pěstováním zeleniny nebo jiných zemědělských plodin.

II. Žalovaný je povinen do 15 dnů pozemek p. č. , hodnota, v obci a kat. úz. , adresa, zapsaný na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, uvést do původního stavu v kultuře „trvalý travní porost“.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 23 068 Kč k rukám jeho zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zdržení se užívání pozemku – parcely p. č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, jako orné půdy s pěstováním zeleniny nebo jiných zemědělských plodin a uvedení daného pozemku do původního stavu v kultuře „trvalý travní porost“. Tvrdil, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětného pozemku, kdy žalobce vlastní podíl v rozsahu ¾ podíl a žalovaný v rozsahu 1/4. Nájemní smlouvou z 24. 5. 2013, která navázala na předchozí, přenechal žalobce uvedené pozemky do užívání provozovateli zemědělské výroby , jméno FO, , který byl oprávněn k drobně směně pozemků v rámci ucelení půdních bloků. Dne 7. 5. 2022 žalovaný bez souhlasu a vědomí žalobce travní porost na předmětném pozemku rozoral a na této části začal pěstovat zeleninu. V nájemní smlouvě je předmětný pozemek označen jako „trvalý travní porost, přičemž žalovaný jej začal užívat jako „ornou půdu“. Jakmile žalovaný zjistil, že se žalobce prostřednictvím , právnická osoba, v Holcích, odbor životního prostředí začal domáhat nápravy, rozhodl se ohlášením změny v evidenci půdy dne 3. 6. 2022 u Státního zemědělského intervenčního fondu neoprávněný způsob užívání „legalizovat. Způsob faktického užívání předmětného pozemku představuje riziko vzniku škoda na domě č.p. 11 na st.. 37/1 v Horních Ředicích, jehož je žalobce spoluvlastníkem. Pozemek je totiž ve svahu, který se svažuje k zahradě p.č. 55/1 ve spoluvlastnictví žalobce a při ní k domu č.p. 11. , adresa, porost na předm. pozemku absorboval při deštích srážkovou vodu, od odstranění trvalého porostu byla tato funkce pozemku zrušena a při silnějších deštích voda stéká i se zeminou na zahradu p.č. 55/1. K tomuto dříve nedocházelo. Řádným užíváním pozemku označeného jako trvalý travní porost pro zemědělskou výrobu je jeho užívání k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin. V případě změny ve způsobu užívání předmětu nájmu nebo při změně předmětu nájmu je nutný souhlas vlastníka (většinového spoluvlastníka) v rámci ochrany vlastnického práva.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil, že účastníci jsou spoluvlastníci mj. předmětného pozemku v uváděném rozsahu. Uvedl, že předm. pozemek začal užívat na základě postupných směn, užívá jej již 20 let, jako uživatel je zapsán od r. 2003 u Státního zemědělského intervenčního fondu. Pozemek užívá k pěstování zeleniny v souladu s právními předpisy i smlouvou o nájmu mezi žalobcem a p. , jméno FO, , pěstování zeleniny je zemědělskou výrobou. Žalovaný požádal o změnu evidence půdy, o tu se žádá až po provedení faktické změny. Již v dubnu 2022 žalovaný nežádal o dotaci na užívání jako trvalý travní porost. Na hranici předm. pozemku s pozemkem žalobce byl ponechán pás cca 20 m travního porostu. Souhlas vlastníka se změnou užívání není třeba, a jelikož se jedná o půdní blok, není třeba souhlas orgánu ochrany přírody. Dle žalovaného se nejedná o změnu účelu užívání dle nájemní smlouvy, když jde i nadále o užívání k zemědělským účelům.

3. Soud měl za nesporné, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , hodnota, v obci a k. ú. , adresa, , kdy žalobci náleží podíl o velikosti ¾ a žalovanému o velikosti ¼ a že žalovaný tento pozemek začal užívat na základě postupných směn a pěstuje na něm zeleninu.

4. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaný je oprávněn užívat předmětný pozemek jako ornou půdu.

5. Na základě informace o pozemku a tvrzení účastníků bylo nesporné, že žalobce je ¾ a žalovaný ¼ spoluvlastníkem pozemkové parcely č. , hodnota, o výměře 4 994 m² - trvalý travní porost zapsaného na LV č. , hodnota, pro obec a kat. úz. , adresa, u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, a že na pozemku pěstuje žalovaný zeleninu.

6. Daný pozemek spolu s dalšími pozemky byl na základě nájemní smlouvy z 24. 5. 2013 pronajat žalobcem , jméno FO, s tím, že tento je měl užívat k provozování zemědělské výroby. U každé ve smlouvě uvedené parcely je kromě výměry uveden i druh půdy. V případě předm. pozemku a ještě pozemku parc. č. , hodnota, se jedná o uvedení „louka“, v ostatních sedmi případech o uvedení „orná“. Smlouva byla sjednána od 1. 10. 2012 na dobu deseti let. Dodatkem č. , hodnota, z 10. 3. 2022 byla smlouva prodloužena až do 30. 9. 2031. Nájemci bylo umožněno provádět drobné směny pozemků v době trvání smlouvy.

7. Z korespondence (emailu z 9. 5. 2022) a protokolu , právnická osoba, v Holicích ze dne 30. 5. 2022, 15. 6. 2022, 20. 6. 2022 soud zjistil, že žalobce informoval odbor životního prostředí uvedeného úřadu o postříkání předm. louky žalovaným a jejím následným rozoráním a žádal o zajištění uvedení do původního stavu, informoval jej o svém nesouhlasu jako většinového vlastníka předm. pozemku s provedenou změnou druhu kultury TTP na ornou půdu. Žalovaný k tomu úřadu uvedl, že daný pozemek v rozsahu 0,31 ha rozoral a zbylou část ponechal ve stávající kultuře. Dle úřadu nebylo třeba, aby pro změnu kultury byl doložen souhlas spoluvlastníka a žalobce byl odkázán na občanskoprávní řízení.

8. Z ohlášení změny v evidenci původy, oznámení o zahájení řízení a oznámení o provedení aktualizace evidence půdy z 3. 6. 2022 soud zjistil, že na základě ohlášení žalovaného Státní zemědělský intervenční fond zahájil řízení o změně evidence půdy z trvalého travního porostu na standardní ornou půdu v rozsahu 0,31 ha a tato změna byla provedena s účinností od 4. 6. 2022.

9. Z potvrzení o podání (jednotná žádost 2022) soud zjistil, že žalovaný komunikoval se Státním zemědělským intervenčním fondem, deklaroval mu veškerou jím obhospodařovanou zemědělskou půdu, nežádal o dotaci.

10. Z oznámení o neprovedení aktualizace evidence půdy z 23. 8. 2022 soud zjistil, že žalovanému Státní zemědělský intervenční fond mj. sdělil, že v evidenci půdy nebyly provedeny změny týkající se změny evidence. Zjistil, že do ke změně navrhovaných půdních bloků zasahuje i předm. pozemek o výměře 0,31 ha, kde se nachází standardní orná půda, kterou se dle nařízení vlády č. 307/2014 Sb. rozumí zemědělský obhospodařovaná orná půda podle přímo použitelného předpisu evropské unie upravující společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky, na které se za účelem produkce plodin pěstují v pravidelném sledu zemědělské plodiny, zemědělsky obhospodařovaná půda pod skleníky, pod pevným nebo přenosným krytem, a která není travním porostem podle odstavce 3. Státní fond výše dospěl dále k závěru, že žalovaný neporušil příslušná ustanovení zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu a že z nájemní smlouvy z 25. 4. 2013 nevyplývá, že by žadatel (tj. žalovaný) nebyl oprávněným uživatelem dotčených dílů půdních boků, ani že si vlastník pozemku nepřeje, změnit kulturu na pronajímaném pozemku. Je bezpředmětné, že pozemek byl nájemní smlouvou svěřen do užívání jako trvalý travní porost, neboť fond je povinen posuzovat pouze skutečný stav dotčených dílů půdních bloků.

11. Výpovědí svědka , jméno FO, měl soud prokázáno, že se žalovaným na základě ústní smlouvy směnil jeden svažitý pozemek – louku. Po dobu 10-15 let, kdy tento pozemek užíval, jej užíval jako louku, sušil tam seno. Žalovaný na něm rok pěstoval zeleninu, nyní je pozemek, na který vidí, zoraný.

12. Z fotografií a výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že v červnu 2022 byla část pozemku žalobce v bytové oblasti zaplavena, jde o pozemek, který je cca 50-60metrů od předm. pozemku.

13. S ohledem na uzavření nájemní smlouvy v r. 2013 a v návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat.

14. Dle § 3074 odst. 1 NOZ se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

15. V tomto případě se jedná o pacht, neboť předmět nájmu měl a mohlo nájemce nejen užívat k zemědělské výrobě ale také z něho požívat užitky (srov. Nejvyšší soud sp. zn. 26 Cdo 3721/2019- zatímco podstatou nájmu je přenechání pronajaté věci pronajímatelem k dočasnému užívání nájemci, který se zavazuje za toto užívání platit nájemné, u pachtu přenechává propachtovatel pachtýři za pachtovné právo věc nejen užívat (ius utendi), ale také požívat (ius fruendi), tedy i právo na plody a užitky propachtované věci (které lze považovat podle pravidel řádného hospodaření za výnos propachtované věci); věc je propachtována k hospodářskému využití za účelem výnosu. V případě nájmu může být zpravidla věc užívána bez další úpravy, u pachtu je však vždy užívána vlastní pílí a úsilím. Pro rozlišení, zda jde o nájem, či pacht, není významná samotná povaha věci, jež je předmětem smlouvy, ale účel smlouvy. Základním rozlišovacím kritériem mezi pachtem a nájmem je tak hospodářská funkce smlouvy; rozhodující pro posouzení, zda se jedná o nájem, nebo o pacht, bude vždy obsah smlouvy. S ohledem na ustanovení § 3074 odst. 1 občanského zákoníku soud musí samozřejmě u smluv o nájmu, které byly uzavřeny do 31. 12. 2013, zvažovat, zda nejde o pacht, ale k uplatnění výjimky z nepravé retroaktivity stanovené v § 3074 odst. 1 občanského zákoníku by mělo docházet jen v případech, kdy podle obsahu smluv není pochyb, že kdyby byly uzavírány již za současné právní úpravy, jednalo by se o pacht.

16. S ohledem mj. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3061/2018 (Neplatí-li pro tzv. pachtovní smlouvy ustanovení § 3074 odst. 1 věty první o. z., pak se nepochybně takovýto nájem, vzniklý v době do 31. prosince 2013, musí i od 1. ledna 2014 řídit dosavadní právní úpravou, obsaženou především v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále též jen „obč. zák.“). Při posuzování otázky neplatnosti výpovědi z nájmu pro rozpor s dobrými mravy jsou právně významné pouze skutečnosti, které byly objektivně dány v době, kdy pronajímatel uvedený právní úkon (výpověď z nájmu) doručil nájemci; okolnosti nastalé po tomto okamžiku nelze při tomto právním posouzení zohledňovat.) a na výše uvedené soud aplikoval v této věci zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013 Sb. (dále jen „OZ“), neboť v tomto případě se vychází z nájemní smlouvy zemědělských pozemků (nyní pachtovaní smlouva) uzavřené před účinností NOZ.

17. Dle § 663 OZ nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

18. Dle § 664 OZ je pronajímatel povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat.

19. Dle § 665 dost. 1 OZ je nájemce oprávněn užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě; nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem.

20. Dle § 667 odst. 1 věta prvá OZ změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal.

21. Podle § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (dále jen „nařízení“), druhem zemědělské kultury v evidenci půdy je orná půda, kterou je standardní orná půda, travní porost a úhor.

22. Dle § 3 odst. 1 písm. b) nařízení je druhem zemědělské kultury v evidenci půdy trvalý travní porost.

23. Dle § 3a nařízení se standardní ornou původu rozumí zemědělský obhospodařovaná orná půda podle přímo použitelného předpisu evropské unie upravující společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky, na které se za účelem produkce plodin pěstují v pravidelném sledu zemědělské plodiny, zemědělsky obhospodařovaná půda pod skleníky, pod pevným nebo přenosným krytem, a která není travní porostem podle odstavce 3.

24. Dle § 3b odst. 1 nařízení je travním porostem pro účely evidence zemědělsky obhospodařovaná orná půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních plochách nebo na uměle osetých plochách udržovaná mechanicky nebo pastvou a zahrnutá do střídání plodin na dobu kratší než 5 let.

25. Dle § 3d odst. 1 nařízení je trvalým travním porostem je pro účely evidence zemědělsky obhospodařovaná půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních nebo na uměle osetých plochách udržovaná mechanicky nebo pastvou.

26. Dle § 1 odst. 2 zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, tvoří zemědělský půdní fond pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“).

27. Dle § 2 téhož zákona zemědělskou půdu evidovanou v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost lze změnit na ornou půdu jen se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uděleným na základě posouzení fyzikálních nebo biologických vlastností zemědělské půdy, rizik ohrožení zemědělské půdy erozí, včetně polohy údolnic a provedených opatření ke snížení těchto rizik, jako jsou například svahové průlehy.

28. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh není důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru.

29. Účastníci jsou podíloví spoluvlastníci předm. pozemku, když žalobce je vlastníkem většinovým (3/4) a žalovaný menšinovým (1/4). Žalobce jakožto většinový spoluvlastník uzavřel jako pronajímatel nájemní smlouvu i k předm. pozemku s , jméno FO, jako nájemcem dne 24. 5. 2013, smlouva byla prodloužena až do r. 2031. Předmět nájmu byl ve smlouvě řádně označen uvedením parcelních čísel jednotlivých pozemků s výměrou a také označením o jaký druh pozemku se jedná, zda se jedná o ornou půdu či louku. V případě předm. pozemku parc. č. , hodnota, šlo o louku. Pronajímatel (žalobce) přenechal ve smlouvě uvedené pozemky do nájmu k provozování zemědělské výroby. Nájemci bylo umožněno provádět drobné směny pozemků v době trvání smlouvy. Jako louku užíval předm. pozemek roky i předchůdce žalovaného , jméno FO, a dříve i sám žalovaný. V r. 2022 žalovaný část pozemku zoral a začal na něm pěstovat zeleninu. Požádal také o změnu evidence části pozemku z trvalého travního porostu na ornou půdu, k čemuž nakonec nedošlo, žalobce s takovou změnou nesouhlasil a proti tomuto aktivně vystupoval i před příslušnými úřady.

30. Nájemce má věci užívat ke smluvenému účelu, který může být ve smlouvě stanoven zcela konkrétně nebo i pouze jen obecně.

31. Změnou na věci je taková změna, která vybočuje z oprávnění nájemce užívat předmět nájmu dohodnutým nebo obvyklým způsobem. Změny na věci může nájemce činit jen se souhlasem pronajímatele; ve smlouvě je však možné udělit nájemci obecný souhlas se změnami na věci, souhlas by však měl být dostatečně určitý. V tomto případě bylo nájemci, kromě užívání ve smlouvě stanovených pozemků vč. předm. pozemku k zemědělské výrobě, umožněno tyto směnit. K tomu také došlo, jiné povolení pro nakládání s pozemky povoleno nebylo, tedy ani změna způsobu jejich využívání, tj. místo trvalého travního porostu užívat před. pozemek jako ornou půdu. Konečným aktuálním uživatelem pozemků je na základě směn žalovaný, předtím jím byl , jméno FO, . Do r. 2022 byl celý předm. pozemek užíván jako louka. Žalobce jakožto většinový spoluvlastník předm. pozemku nedal souhlas ke změně předmětu nájmu, tedy k rozorání louky a k využívání pozemku jinak než jako louku. Přesná specifikace pronajímaných pozemků vyplývá z nájemní smlouvy, kde je uveden i druh každého pozemku, což je specifikace nad nutný rámec konkretizace předmětu nájmu. Termín „louka“ je i účastníky vykládán jako trvalý travní porost a odpovídá tomu i požadavek žalobce na změnu v evidenci půdy u Státního zemědělského intervenčního fonud. Jelikož u dalších pozemků je uvedení „orná“, je z tohoto zřejmé že jako orná půda mají být dané pozemky užívány. Zda fakticky budou užívány jako standardní orná půda, travní porost či úhor je již na nájemci ev. na tom, kdo dané pozemky s nájemcem směnil.

32. Dle soudu lze výkladem dospět k závěru, že nájemce, tedy žalobce, pronajal předm. pozemek k užívání jako trvalého travního porostu - louky. K tomuto lze dospět i s přihlédnutím k nařízení vlády č. 307/2014 Sb., které definuje ornou půdu, kterou je dále možné dělit na standardní ornou půdu, travní porost a úhor, a trvalý travní porost. Je tedy nepochybné, že mezi takovými pozemky jsou rozdíly, když jsou konkrétně vyjmenovány a není v nařízení hovořeno pouze o orní půdě. Stejně tak zák. č. 334/1992 Sb. při definici zemědělského půdního fondu pozemky uvádí, že jde o pozemky zemědělsky obhospodařované, a to mj. ornou půdu a trvalý travní porost. Oba tyto pozemky jsou tedy jednoznačně určeny k zemědělské výrobě a byly tak i určeny v nájemní smlouvě. Svůj význam má i rozdělení zemědělské kultury v evidenci půdy na travní porost jako druh orné půdy a na trvalý travní porost. Již z upřesnění travního porostu „trvalý“ je evidentní, že se má v případě takového pozemku jednat o něco stálého, co jen tak nelze změnit. Tomu koresponduje dle soudu právě i ustanovení § 2 zák. č. 334/1992 Sb., jelikož při změně trvalého travního porostu na ornou půdu je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který posuzuje mj. i fyzikální nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy, rizika ohrožení zemědělské půdy erozí, aj.

33. Žalobce jako většinový vlastník má možnost se vyjádřit k případné změně na předmětu nájmu či ke změně v užívání předmětu nájmu, pokud ke konkrétní změně nedal svůj souhlas již ve smlouvě či někdy poté (Takový souhlas však ani nebyl nikým tvrzen.). Pokud by v takovém případě bylo s předmětem nájmu nakládáno bez souhlasu, byl by vlastník omezen ve svém vlastnickém právu. To je jako jedno ze základních právo zakotveno v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Vlastník, ev. většinový vlastník může se svým majetkem v mezích zákona zacházet dle své vůle. Státní zemědělský intervenční fond po zjištění nesouhlasu žalobce se změnou druhu části předm. pozemku nakonec nesouhlasil, samotné oznámení žalovaného – uživatele pozemku o změně zeměděl. kultury nebylo postačující.

34. Výklad žalovaného, že předm. pozemek je i nadále užíván k zemědělské výrobě nemůže vzhledem k výše uvedenému obstát. Zemědělská výroba je živočišná a rostlinná a i ta se dá dále dělit, a pro každou z nich platí jiné standardy a také jiné způsoby využívání zemědělské půdy, její obhospodařování apod. Druhy zemědělské kultury, na které je půda dělena, tak mají svůj význam a bez smluvního ujednání o možnosti její změny (ať již faktické či jen evidenční) či bez souhlasu vlastníka/většinového spoluvlastníka není možné změnu užívání pozemku provést. Skutečnost, že svým jednáním se žalovaný nedopustil žádného správního deliktu, na tom ničeho nemění. Stejně tak závěr , právnická osoba, v Holicích, že z nájemní smlouvy z 25. 4. 2013 nevyplývá, že si vlastník pozemku nepřeje, změnit kulturu na pronajímaném pozemku. Ze smlouvy totiž ani nevyplývá, že vlastník pozemku změnu kultury povoluje a s ohledem na výše uvedené pak soud žalobě zcela vyhověl. Výrok II. navrhovaný žalobcem soud mírně upravil, když vypustil způsob, jakým má dojít k uvedení pozemku do původního stavu. Ve výroku II. uloženou povinnost považuje soud za dostatečně konkrétní proto, aby žalovaný věděl, jak má postupovat.

35. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Jedná se o soudní poplatek 10 000 Kč, dále pak podle § 7 bod 4. ve spojení s § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhl č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby 1 500 Kč. Žalobci náleží odměna advokáta za 6 úkonů právní služby (převzetí vč. přípravy zastoupení, podání žaloby, vyjádření ve věci ze dne 29. 12. 2022 a 13. 4. 2023, účast na dvou jednáních soudu), celkem tedy 9 000 Kč, 6x paušální náhrada podle § 13 odst. 4 vyhlášky po 300 Kč, celkem 1 800 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 % (tj. 2 268 Kč), jelikož zástupce žalobce je plátcem této daně. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady uhradit k rukám advokáta žalobce.

36. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před i za středníkem o.s.ř., když neshledal důvody pro jiný postup.