20 C 319/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , anonymizována tři slova , IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení ; sídlem adresa o zaplacení 210 605 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 210 605 Kč s úrokem z prodlení</b> <b>z této částky ve výši 8,5 % ročně od 19. 8. 2021 do zaplacení a částku 1 200 Kč, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 70 008,35 Kč</b> <b>k rukám jejího zástupce [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhal zaplacení částky shora s příslušenstvím s tím, že účastníci dne 13. 8. 2018 uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla žalovaného. Dne 20. 1. 2020 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku vznikla škoda a žalobkyní bylo poskytnuto pojistné plnění v žalované výši. Dne 20. 1. 2020 v 7:45 na silnici č. [anonymizováno] v obci [obec] u [adresa] v okrese [obec] řídil [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále jen„ řidič“) směrem od [územní celek] ve směru na [územní celek] vozidlo zn. Tatra [registrační značka], najel na pravou krajnici a na ocelová svodidla podvozkem a tato poškodil v délce 65 metrů, čímž porušil § 4 písm. a), b), § 5 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 2 zák. o silničním provozu a tím se z nedbalosti dopustil přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona. Uvedený řidič nehodu neoznámil policistovi a porušil tak povinnost dle § 47 odst. 3 písm. b), e), § 47 odst. 4 písm. a), b), c), zák. o silničním provozu. Řidič, zaměstnanec žalovaného, opustil bez zřetele hodného důvodu místo dopravní nehody. Za tuto nehodu je dle § 2914 zák. č. 89/2012 Sb. odpovědný žalovaný jako zaměstnavatel řidiče. Proto vzniklo žalobkyni právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila. Ten byl k úhradě vyzván písemnou výzvou z 10. 8. 2021, v níž mu bylo uloženo dlužnou částku uhradit do 18. 8. 2021.

2. Žalovaný nesporoval uzavření pojistné smlouvy shora ani dopravní nehodu, kterou způsobil řidič [příjmení]. Nesouhlasil však s tím, že by bylo prokázáno, že řidič bez zřetele hodného důvodu opustil místo nehody a znemožnil tak zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Žalobkyně pojistnou událost prošetřila a uzavřela bez větších potíží v poměrně krátké době. K ukončení šetření došlo 26. 5. 2020. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2010, sp. zn. 23 Cdo 3349/2009. Řidič se dle žalovaného nedomníval, že došlo k tak vysoké škodě, aby bylo nutné volat policii.

3. Dle žalobkyně uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu na daný případ nedopadá, neboť ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zák. č. 168/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů v době rozhodování Nejvyššího soudu neexistovala a neexistovala ani jeho obdoba. Žalobkyně není povinna prokazovat, že došlo ke ztížení zjišťování příčin dopravní nehody.

4. Pojistnou smlouvou [číslo] bylo prokázáno, že tuto dne 13. 8. 2018 na dobu od tohoto data na neurčito uzavřel jako pojistník žalovaný se žalobkyní jako pojistitelem a týkala se vozidla Tatara T 815 rok výroby 2010, [VIN kód].

5. Z detailu relace o dopravní nehodě vč. fotografií, čestného prohlášení, záznamu o změření, potvrzení o účasti na dopravní nehodě soud zjistil, že dne 20. 1. 2020 v 7.45h došlo k nehodě popsané žalobkyní, že došlo k poškození svodidel starých 10 let v délce 65 m, když ta byla zprohýbána na mnoha místech, stlačena k zemi, byla zdokumentována oprava svodidel. Výše škody na svodidlech byla Policií ČR odhadnuta na 65 000 Kč.

6. Z faktury [variabilní symbol], plné moci z 3. 1. 2011 bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno] [obec] zmocnilo [právnická osoba] [anonymizováno] k zastupování a vykonávání veškerých úkonů týkajících se pojistných událostí a že tato společnost vyúčtovala zmocniteli k úhradě opravu poškozených krajových svodidel z nehody výše v částce 216 980 Kč, která byla splatná 4. 4. 2020.

7. Z úředního záznamu o podání vysvětlení bylo zjištěno, že dne 20. 2. 2020 řidič před policejním orgánem mj. uvedl, že pracuje jako řidič a má k práci svěřeno vozidlo Tatra [registrační značka], kterým danou dobu jel. Popsal, jak k nehodě došlo, tedy, že v obci [anonymizováno]. [jméno] na rovném úseku při jízdě před ním žádné vozidlo nebylo, za ním bylo nákladní vozidlo s návěsem, které jej začalo předjíždět zleva. Řidič viděl, že v protisměru jede osobní vozidlo. Předjíždění vyhodnotil tak, že by došlo ke střetu osobního a předjíždějícího vozidla nákladního vozidla. Proto začal najíždět na pravou krajnici a následně najel střední částí vozidla na svodidlo, to měl mezi koly. Po tomto se uvedená vozidla bezpečně minula. Blíže daná vozidla či řidiče popsat nedokázal. [příjmení] zastavil na krajnici, mezi koly byla svodidla, vyjel z místa bez pomoci a pokračoval v cestě. Po asi 1 km odstavil vozidlo a čekal na servis, neboť si o svodidla prořízl 2 pneu. Po výměně kol jel na firmu do [anonymizováno] [obec]. Po třech dnech jej kontaktovala Policie ČR. Z důvodu psychického vystresování z místa odjel, aniž by událost nahlásil Policii ČR, neuvědomil si, že by to měl nahlásit.

8. Z oznámení škodní události bylo zjištěno, že předmětná pojistná událost byla žalobkyni ohlášena 1. 4. 2020, byla vedena po číslem PU: [číslo]. Škoda byla vyčíslena na 210 605 Kč, jak vyplývá z vyčíslení skutečně škody na majetku, když z celkového rozpočtu 216 980 Kč bylo odečteno 6 375 Kč, které nesouvisejí se vzniklou škodou.

9. Z korespondence žalobkyně soud zjistil, že ta činila 3. 4. 2020 dotaz na [stát. instituce], Odbor dopravy ohledně rozhodnutí k předmětné dopravní nehodě, ze dopisem ze 3. 4. 2020 vyzvala žalovaného k nahlášení škodní události, když tento tak dosud neučil, že dopisem z 26. 5. 2020 sdělila žalovanému ukončení šetření pojistné události a sdělila mu výši skutečně vzniklé újmy v žalované výši, kterou sdělila i poškozenému [příjmení] [anonymizována čtyři slova].

10. Dopisem z 26. 5. 2020 [právnická osoba] [anonymizováno] sdělila žalobkyni, že pojistné plnění má být zasláno pod [variabilní symbol] na účet [číslo]. Toto plnění bylo dne 27. 5. 2020 zasláno, jak vyplývá print screenu.

11. Dopisem ze dne 26. 5. 2020 žalobkyně vyzvala řidiče k úhradě žalované částky do 25. 6. 2020.

12. Ze zprávy [stát. instituce], odboru dopravy a silničního hospodářství z 31. 8. 2020 soud zjistil, že uvedený správní organ rozhodl, že řidič [jméno] [příjmení] dne 20. 1. 2020 v 7:45 hodin řídil nákladní motorové vozidlo zn. Tatra rz.: [anonymizováno] [číslo] a 1/ najel na pravou krajnici a na ocelová svodidla, a to podvozkem vozidla, čímž ocelová svodidla poškodil v délce 65 m, čímž porušil § 4 písm. a), b), § 5 odst. 1 písm. b), § 11 odst. 2 zák. o silničním provozu a tím se z nedbalosti dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona, 2/ nehodu neoznámil policistovi a nesplnil další povinnosti z dopravní nehody vyplývající, přestože při dopravní nehodě došlo ke škodě na svodidlech jako veřejně prospěšném zařízení a majetku třetí osoby, čímž porušil povinnost podle § 47 odst. 3 písm. b), e), § 47 odst. 4 písm. a), b), c) zákona o silnič. provozu a tím se z nedbalosti dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. i) bodů 2, 4 téhož zákona. Rozhodnutí bylo ve výše uvedené sp. zn. vydáno dne 31. 8. 2020 pod čj. [spisová značka] a nabylo právní moci dnem 16. 9. 2020.

13. Dopisem svého zástupce ze dne 20. 9. 2021 sdělil žalovaný zástupci žalobkyně své stanovisko na věc.

14. Výzvou z 10. 8. 2021 bylo prokázáno, že žalovaný byl písemně vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě žalované částky 210 605 Kč a byl vyzván i k úhradě nákladů spojených s vymáháním ve výši 1 200 Kč. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalovanému 11. 8. 2021.

15. Soud neprovedl k důkazu výslech žalovaného ani řidiče jako svědka, neboť k rozhodnutí mohl dospět pouze na základě ostatních důkazů, které byly před soudem provedeny.

16. Dle § 10 odst. 1 písm. c) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

17. Dle § 47 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, je dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.

18. Dle § 47 odst. 2 písm. a), d) zák. č. 361/2000 Sb. se řidič, který měl účast na dopravní nehodě, povinen neprodleně zastavit vozidlo, spolupracovat při zjišťování skutkového stavu.

19. Dle § 47 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb. dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi; zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy; setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody.

20. Dle § 47 odst. 5 písm. a), b) zák. č. 361/2000 Sb. povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle; dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích.

21. K rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3349/2009 soud uvádí, že v době jeho vydání ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zák. č. 168/1999 Sb., o který žalobkyně opírá svůj nárok, skutečně ještě neexistovalo.

22. Na základě shora uvedeného, soud zjistil l skutkový stav věci, tedy že dne 20. 1. 2020 v 7:45 na silnici č. I/02 v obci [obec] u [adresa] v okrese [obec] řídil [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalovaného, směrem od [územní celek] ve směru na [územní celek] vozidlo zn. Tatra [registrační značka], snažil se, aby se při předjíždění jeho vozidla předjíždějící vozidlo nesrazilo s protijedoucím vozidlem a najel proto na pravou krajnici a na ocelová svodidla podvozkem a tato poškodil v délce 65 metrů. Nehodu nenahlásil policii, neboť byl vystresovaný. Po asi 1 km zastavil, odstavil jím řízené vozidlo a čekal na servis, neboť při nehodě došlo k proříznutí 2 pneu na svěřeném vozidle. Po nehodě byla svodidla zprohýbána na několika místech, stlačena k zemi, byla provedena jejich oprava. Vzniklá škoda byla vyčíslena na částku 210 605 Kč, k jejíž úhradě byl řidič vyzván, ale uhrazeno nebylo ničeho. Uvedenou částku uhradila žalobkyně. Řidič byl pravomocně shledán vinným ze spáchání přestupků dle zák. o silničním provozu, když mj. nehodu neoznámil policistovi a porušil i jiné povinnosti z dopravní nehody vyplývající. Ač žalobkyně byla informována o předmětné dopravní nehodě, tak ze strany žalovaného či řidiče jí tato škodní událost nahlášena nebyla, přičemž pojistná smlouva mezi účastníky týkající se daného vozidla byla uzavřena a pojistný vztah trval i v době dopravní nehody.

23. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Není sporu o tom, že v důsledku nehody shora, jejímž jediným účastníkem byl řidič žalovaného, došlo k poškození a následné opravě svodidel a že v důsledku tohoto poskytla žalobkyně pojistné plnění v žalované výši, které nyní vymáhá po pojistníkovi (žalovaném). Danou nehodu řidič a později ani žalovaný neohlásili policii ani žalobkyni. 24. [jméno] [příjmení], jakožto zaměstnanec žalovaného, je tzv. řidičem z povolání ale i jako„ běžný“ řidič má být řádně znalý dopravních předpisů a svých povinností v souvislosti s řízením vozidla. Svým jednáním, resp. nejednáním, porušil ust. § 47 odst. 3, 4, 5 zák. o silničním provozu. Pokud žalovaný i řidič při vyšetřování nehody následně spolupracovali, je to v pořádku, ale nelze mít za to, že tím byla splněna jejich ohlašovací povinnost vůči policii či žalobkyni jako pojistiteli.

25. Skutečnost, že při nehodě došlo k poškození svodidel, musela být řidiči známa, neboť se mu tato dostala pod vozidlo a zcela logicky se musela poškodit, svodidla mezi koly viděl. Ač se nehoda stala v zimním období, tak v 7:45 h bylo již dostatečné denní světlo, aby poškození bylo viditelné. Řidič ani nekontroloval, zda a co všechno vůbec bylo nehodou dotčeno, zda vznikla nějaká škoda, zda vozidlo je v pořádku a způsobilé další jízdy apod. Poškozena byla svodidla, tedy majetek ve vlastnictví jiné osoby, v poměrně velkém rozsahu bez ohledu na to, jak by rozsah toto poškození odhadl řidič a jak by vzniklou škodu odhadl finančně. On toto však ani odhadnout nemohl, neboť je evidentní, že se tím vůbec nezabýval. Tím, že došlo k poškození právě svodidel, tedy obecně prospěšného zařízení, tak měl řidič nehodu policii ohlásit, jak stanoví § 47 odst. 3 písm. e) zák. o silničním provozu. Pokud řidič byl vystresován, jak sám uvedl, pak o to spíš, měl zastavit a ve svém stavu nepokračovat v jízdě nákladním vozidlem. On přesto jel asi 1 km, zastavil a čekal na servis svého vozidla, opět aniž by zavolal policii. Při tomto čekání měl nepochybně na to čas, jistě se zklidnil, když mohl i následně pokračovat v cestě.

26. Dopravní nehoda je jasně specifikována v § 47 odst. 1 zák. o silničním provozu a není zde pochyb, že v přímé souvislosti s provozem daného vozidla v pohybu (jízda po silnici č. I/02 v obci [obec]) došlo ke škodě na majetku - na svodidlech a z tohoto důvodu měl řidič zastavit a spolupracovat při zjišťování skutkového stavu. To však řidič neučinil, z místa nehody odjel. Nehodu neohlásil ještě další 3 dny po jejím vzniku, když jak sám uvedl na policii, jej po třech dnech od nehody kontaktovala policie. Neučinil tak ani sám žalovaný, který byl k tomuto vyzván žalobkyní dopisem ze dne 3. 4. 2020.

27. Důvod hodný zřetele není běžným důvodem, je dán právě svou specifičností, výjimečností, s ohledem na osobu i situaci, které se týká. Za důvod zřetele hodný lze považovat např. nutnost zdravotního ošetření účastníků nehody, zabránění vzniku další či větší škody, zdravotní stav účastníků, který musí být opravdu vážný. V tomto případě soud žádnou specifičnost nezjistil, nebylo zde žádné zranění, které by vyžadovalo rychlý odvoz k lékaři, ze strany řidiče došlo k úplnému odjetí od nehody, nikoli pouze k poodjetí z důvodu zabránění vzniku ještě větší škody, přičemž dle řidiče se jednalo o rovný úsek silnice. Po/při dopravní nehodě se převážná většina řidičů, resp. účastníků nehody, často i svědků, ocitá ve stresu, když nehoda na ně působí negativně. Nelze tím však bez dalšího argumentovat, že to byl ten důvod, proč nedošlo k oznámení nehody policejnímu orgánu, tedy že šlo o důvod hodný zřetele.

28. Dle soudu zcela nepochyběn jsou splněny podmínky § 10 odst. 1 písm. c) zák. č. 168/1999 Sb., neboť bylo prokázáno, že zaměstnanec žalovaného bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody, nepočínal si tak, jak ukládá zákon. Žalobkyně tak má právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila, což byla řádně prokázáno. Jedná se o žalovanou částku 210 605 Kč.

29. Žalobkyni také náleží úroky z prodlení z částky 210 605 Kč v zákonné výši souladu s § 1968 a 1970 občanského zákoníku a s § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle výzvy žalobkyně odeslané podle podacího archu žalovanému 11. 8. 2021 byla žalovaná částka splatná do 7 dnů od odeslání, tj. do 18. 8. 2021. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení s její úhradou a od tohoto data (19. 8. 2021) až do zaplacení je pak povinen zaplatit žalobkyni též úroky z prodlení ze žalované částky ve výši 8,5 % ročně.

30. Žalobkyně má také právo na zaplacení 1 200 Kč ve smyslu § 513 OZ (Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.) a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč)

31. Ve sporu úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování, a to za převzetí a přípravu zastupování, podání žalobního návrhu, vyjádření ve věci z 16. 2. 2022, předžalobní výzva a účast na jednání soudu, tj. 5 x 9 180 Kč dle § 7 bod 6. ve spojení s §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., za tyto úkony dále vždy po 300 Kč, tj. 1 500 Kč, dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, dále náhradou za ztrátu času cestou k jednání soudu ze sídla advokáta a zpět, tj. 2 x 5 půlhodin po 100 Kč, tj. 1 000 Kč. K nákladům řízení žalobkyně náleží také cestovné ze sídla advokáta k soudu a zpět vozidlem Seat Leon [registrační značka] při průměrné spotřebě benzínu 11,73 l /100 km, ceně benzínu 40,50 Kč a délce zpáteční cesty 264 km, tj. 2 495,33 Kč Celkem se jedná o 50 895,33 Kč, k čemuž je třeba připočíst DPH 10 688,02 Kč, jehož plátcem zástupce žalobkyně je, a soudní poplatek 8 425 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 70 008,35 Kč (výrok II.).

32. Lhůty k plnění vychází z § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. a z návrhu žalobkyně, když soud neshledal důvody pro povolení lhůty ještě delší či pro povolení splátek.