20 C 33/2019

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně, žalovaného a původní účastnice ; zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem anonymizována dvě slova , adresa anonymizováno obec a číslo proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalobkyně, žalovaného a původní účastnice ; zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů po rozvodu manželství <b>I. Z věcí a majetkových hodnot, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje pozemková parcela st. [číslo] jejíž součástí je budova s [adresa] v [obec], a pozemková parcela parc. [číslo] vše v obci a kat. území [obec] a zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku 107 093,36 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen doplatit [právnická osoba] společný dluh účastníků, spolu s veškerým příslušenstvím, ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ze dne 12. 9. 2016, který ke dni 31. 12. 2021 činil 952 027,66 Kč.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>V. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích na nákladech řízení částku 7 171,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen„ SJM“) zaniklého rozvodem manželství účastníků dne 2. 12. 2018, a to pozemkové parcely st. [anonymizováno] – zastavěna plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba s číslem popisných: [adresa], rodinný dům, a pozemková parcela parc. [číslo] – zahrada, vše v obci a kat. území [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubicích kraj, Katastrální pracoviště Pardubice (dále jen„ nemovitosti“). Na nemovitostech vázne zástavní právo smluvní zřízené [právnická osoba] smlouvou č. [spisová značka] ze dne 12. 9. 2016. V důsledku chyby v kupní smlouvě byli účastníci zapsání v katastru jako podíloví spoluvlastníci nemovitostí, ač je zakoupili za trvání manželství kupní smlouvou z 3. 11. 2014. Manželství uzavřeli dne 1. 8. 2014. Žalobkyně nesouhlasila s tím, aby si žalovaný vzal další půjčku, to je výlučný dluh žalovaného. Žalobkyně navrhovala, aby nemovitosti byly přikázány do vlastnictví žalovanému, který by na sebe převzal závazek ze smlouvy o úvěru uzavřené s [právnická osoba], [číslo] který by jí vyplatil příslušný vypořádací podíl.

2. Žalovaný potvrdil, že nemovitosti jsou ve společném jmění účastníků, užívá je žalovaný, který souhlasil s jejich přikázáním do jeho vlastnictví a s převzetím závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené s [právnická osoba] [číslo]. Dle něho byl součástí společného jmění manželů též úvěr ze stavebního spoření s účtem č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] Žalobkyně podepsala dne 28. 3. 2017 souhlas s rekonstrukcí rodinného domu na adrese [adresa žalobkyně, žalovaného a původní účastnice], že byla seznámena s účelem tohoto úvěru a že s ním souhlasila, jedná se tak o společný závazek účastníků. Na koupi předmětných nemovitostí vynaložil 200 000 Kč (později upřesněno na 209 171,92 Kč), které měl na svém stavebním spoření ještě před uzavřením manželství. Uvedenou částku uplatnil jako vnos. Dále tvrdil, že manželství účastníci uzavřeli 1. 8. 2014, žalobkyně byla do cca května 2015 na rodičovské dovolené a od té doby již nikde nepracovala, neměla žádný pravidelný příjem a veškeré náklady rodiny hradil žalovaný. Soud tak měl přihlédnout k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do jejich společného jmění. Na péči o rodinu a domácnost se podílel i žalovaný, nikoli pouze žalobkyně.

3. Účastníci nesporovali, že nemovitosti užívá žalovaný, který od doby rozvodu manželství splácí hypoteční úvěr i úvěr ze stavebního spoření.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že předmětné nemovitosti jsou evidovány jako nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví účastníků, z nichž každý vlastní podíl ve výši ½, nemovitosti účastníci nabyli na základě kupní smlouvy z 3. 11. 2014, k nemovitostem je zřízeno zástavní právo pro [právnická osoba], a to smlouvou ze dne 12. 9. 2016, č. [spisová značka].

5. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 26. 11. 2018 soud zjistil, že manželství účastníků uzavřené dne 1. 8. 2014 bylo pravomocně rozvedeno dne 2. 12. 2018.

6. Z posudku ceny realitní kanceláře [webová adresa] soud zjistil, že tato realitní kancelář stanovila k 10. 5. 2018 obvyklou cenu předmětných nemovitostí na 2 160 000 Kč [právnická osoba] odhadla k 5. 10. 2020 cenu nemovitostí na dle použitých materiálů kvality provedení na 1 850 000 Kč – 2 050 000 Kč.

7. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] a výpovědi tohoto znalce z oboru ekonomiky, odvětví ceny a odhady nemovitostí soud zjistil, že tento stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí dne 2. 1. 2020 na částku 1 273 000 Kč. Důvody, které jej k tomu vedly, vysvětlil ve své výpovědi.

8. Z posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] soud zjistil, že tento stanovil obvyklou cenu nemovitostí na 1 700 000 Kč, když v posudku [celé jméno znalce] neshledal zásadní pochybení mající vliv na ocenění nemovitostí. Proti tomuto ocenění neměli účastníci námitek. 9. [právnická osoba] z 12. 5. 2017 bylo prokázáno, že tento peněžní ústav vycházel z hodnoty nemovitostí jako zajišťovacího prostředku ve výši 1 300 000 Kč.

10. Výpisem z účtu stavebního spoření, zprávou [právnická osoba] z 25. 9. 2014 a výpisem z účtu žalovaného (č.l. 203) bylo prokázáno, že žalovanému byl 25. 9. 2014 zrušen příslušný účet stavebního spoření a zůstatek z účtu ve výši 209 171,92 Kč byl převeden na jeho účet č. [bankovní účet] Poslední vklad na účet stavebního spoření byl učiněn 31. 1. 2014, státní podpora za rok 2013 byla připsána 18. 4. 2014. Částka 209 171,92 Kč byla žalovanému připsána na účet dne 25. 9. 2014. Z tohoto účtu bylo dne 4. 11. 2014 zasláno 110 000 Kč [právnická osoba] [anonymizována dvě slova].

11. Kupní smlouvou z 3. 11. 2014 bylo prokázáno, že účastnici na základě této smlouvy nabyli do svého vlastnictví nemovitosti za celkem 650 000 Kč s tím, že částka 500 000 Kč byla uhrazena prostřednictvím poskytnutého úvěru u [právnická osoba]

12. Smlouvou o hypotečním úvěru [číslo] bylo prokázáno, že na základě této smlouvy ze dne 12. 9. 2016 byl žalovaným, jakožto úvěrovaným, poskytnut bankou úvěr za účelem financování nemovitostí v celkové výši 1 100 000 Kč, na dobu 8 let byla sjednána úroková sazba 1,79 % ročně a měsíční splátka 3 963 Kč. Úvěr má být splacen do 18. 4. 2047. Splátky mají být hrazeny od 18. 5. 2017 vždy k 18. dni v měsíci. 13. [právnická osoba] soud zjistil, že ke dni 2. 12. 2018 na hypotečním úvěru č. [bankovní účet] činil zůstatek 1 038 935,44 Kč na jistině a 1 655,01 Kč na úrocích, celkem tedy 1 040 590,45 Kč. V období od 2. 12. 2018 do 8. 10. 2020, resp. do 31. 10. 2020, potažmo do 6. 9. 2021 bylo uhrazeno na úvěr celkem 92 832,47 Kč, resp. 97 038,47 Kč, potažmo 138 798,47 Kč a úhrady proběhly z účtu vedeného na jméno žalovaného.

14. Smlouvou o Úvěru od Buřiny a o stavebním spoření s účtem č. [bankovní účet], výpisem z účtu Úvěru od Buřinky bylo prokázáno, že dne 23. 3. 2017 tuto smlouvu uzavřel žalovaný jako dlužník se [právnická osoba] jako věřitelem, jejím předmětem byl překlenovací úvěr na bydlení ve výši 83 000 Kč. K doložení účelového použití peněz stačilo dle čl. 3 mj. předložit řádné a úplné daňové doklady, které nejsou starší 12 měsíců, nebo dluh z nich stále trvá. Bylo ujednáno 192 splátek, celkem mělo být uhrazeno 116 250,90 Kč, dle čl. 8 splátka činila 606 Kč měsíčně. 15. [právnická osoba] z 5. 12. 2006 bylo prokázáno, že žalovanému bylo v uvedený den v hotovosti danou bankou vyplaceno 73 000 Kč.

16. Z výpisů [právnická osoba] týkající se transakcí z úvěrového účtu č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] soud zjistil, že ke dni 31. 12. 2021 u prvního z uvedených účtu činil konečný zůstatek 952 027,66 Kč a u druhého 64 010,25 Kč.

17. Ze zpráv [právnická osoba] bylo zjištěno, že ke dni 2. 12. 2018 činil dluh z úvěru ze stavebního spoření č. [bankovní účet] [celé jméno žalovaného] částku 76 578 Kč, od 2. 12. 2018 do 17. 9. 2020, resp. do 19. 8. 2021, bylo na tento úvěr zasláno 12 516 Kč, resp. 19 350 Kč.

18. Telefonickým dotazem soudu na [právnická osoba] (záznam na č.l. 273 p.v.) bylo zjištěno, že k 17. 1. 2022 mělo být na úvěrový účet č. [bankovní účet] doplaceno ještě 64 170,15 Kč, za dobu 2. 12. 2018 – 17. 1. 2022 bylo na tento účet uhrazeno 19 841 Kč, nejbližší splátka měla být uhrazena 20. 1. 2022, výše splátky od 20. 3. 2020 činí 568 Kč.

19. Z kopie občanského průkazu žalobkyně s jejím písemným souhlasem ke zkopírování [právnická osoba] a jejím prohlášením z 28. 3. 2017 soud zjistil, že žalobkyně souhlasila s rekonstrukcí domu na adrese [adresa žalobkyně, žalovaného a původní účastnice].

20. Příjmovými pokladními doklady (4 ks) vystavenými v období 23. 1. 2017 – 4. 4. 2017 na jméno žalovaného a smlouvou o dílo na zhotovení stavby ze dne 14. 9. 2016 bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] bylo uhrazeno za materiál, pokládku dlažby a doplatek uhrazeno celkem 55 100 Kč a že tato prováděla rekonstrukční práce na nemovitostech účastníků.

21. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 4. 6. 2020, soupisky dokladů prokazující účelové použití, faktur ([číslo] z 3. 4. 2017 vystavená [jméno] [příjmení], Vodoinstalatérství-topenářství, [číslo] ze 4. 4. 2017 vystavená [jméno] [příjmení], [číslo] [číslo] z 15. 11. 2017 a 30. 11. 2017 vystavenými [jméno] [příjmení]), účtenky z UNI HOBBY a příjmových pokladních dokladů vystavených [jméno] [příjmení] soud zjistil, jaké doklady banka evidovala k prokázání účelového použití úvěru 83 000 Kč poskytnutého žalovanému. Jednalo se o doklady za instalatérské a topenářské práce, zapojení krbových kamen, montáž stojatého ohřívače vody a dodání materiálu, zednické práce, dveře.

22. Daňovým dokladem č. [anonymizováno] z 19. 6. 2015, smlouvou o dílo z 16. 12. 2014 a výpisem z účtu žalovaného bylo prokázáno, že [právnická osoba] [právnická osoba] dodala a namontovala pro žalovaného plastová okna a venkovní parapety na adrese [adresa žalobkyně, žalovaného a původní účastnice], přičemž záloha 31 000 Kč byla uhrazena v lednu 2015.

23. Z výpisů z účtu [jméno] [příjmení] a čestného prohlášení [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne 4. 9. 2014 a 22. 9. 2014 bylo [jméno] [příjmení] vybráno vždy 20 000 Kč, že tento tak zapůjčil žalovanému s vědomím žalobkyně 40 000 Kč, koncem září 2019 mu bylo v hotovosti vráceno 41 000 Kč. Dle příjmového pokladního dokladu byla žalovaným den 22. 9. 2014 částka 40 000 Kč uhrazena [právnická osoba] [anonymizována tři slova] jako blokovací depozitum.

24. Dle § 708 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

25. Dle § 709 odst. 1 OZ je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

26. Dle § 709 odst. 2 OZ je součástí společného jmění zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

27. Dle § 710 OZ součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

28. Dle § 736 OZ je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

29. Dle § 740 OZ nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

30. Dle § 742 odst. 1 OZ nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

31. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Účastníci dne 1. 8. 2014 uzavřeli manželství, které bylo pravomocně rozvedeno dne 2. 12. 2018. Během manželství nabyli, dle shodného tvrzení, účastníci do SJM nemovitosti shora, ač tyto byly zapsány v katastru nemovitostí do podílového spoluvlastnictví účastníků, kdy podíly účastníků byly stejné. Za účelem nabytí těchto nemovitostí účastníci uzavřeli dne 12. 9. 2016 s [právnická osoba] hypoteční smlouvu, na jejímž základě byl účastníkům poskytnut úvěr ve výši 1 100 000 Kč, splátky byly na dobu prvních 8 let sjednány ve výši 3 963 Kč měsíčně splatné k 18. dni v měsíci, úvěr má být splacen do 18. 4. 2047. Od rozvodu manželství hradí tyto splátky žalovaný, který nemovitosti užívá, ke dni 31. 12. 2021 činil konečný zůstatek 952 027,66 Kč, v období 2. 12. 2018 - 6. 9. 2021 bylo uhrazeno na splátkách hypotéky celkem 138 798,47 Kč, na dalších splátkách do ledna 2022 mělo být uhrazeno 5 x 3 963 Kč, tj. 19 815 Kč. Na úhradu části kupní ceny nemovitostí byly použity i finanční prostředky, které měl žalovaný u [právnická osoba] ještě z doby před uzavření manželství se žalovanou ve výši 209 171,92 Kč Poslední vklad na příslušný účet byl žalovaným učiněn 31. 1. 2014, státní podpora byla připsána též ještě před uzavřením manželství, a to 18. 4. 2014. K výplatě naspořené částky došlo 25. 9. 2014. Není tedy pochyb, že se jednalo o výlučné prostředky žalovaného, který tento vnesl na společný majetek účastníků. K nemovitostem je smlouvou ze dne 12. 9. 2016 zřízeno zástavní právo pro [právnická osoba]. Hodnota nemovitostí činí dle znaleckého posudku 1 700 000 Kč. V průběhu manželství, konkrétně dne 23. 3. 2017, uzavřel žalovaný se [právnická osoba] smlouvu o úvěru s cílovou částkou 83 000 Kč, která byla vyčerpána. Jednalo se o spotřebitelský úvěr na bydlení, kdy účelové použití poskytnutých prostředků mělo být doloženo daňovými doklady, které nejsou starší 12 měsíců. Bylo ujednáno 192 splátek, celkem má být uhrazeno 116 250,90 Kč, splátka činila 606 Kč měsíčně, od 20. 3. 2020 činí 568 Kč. Za dobu 2. 12. 2018 – 17. 1. 2022 bylo na tento účet uhrazeno 19 841 Kč, a to žalovaným. Faktické užití uvedených prostředků do SJM, resp. na rekonstrukci nemovitostí účastníků bylo prokázáno daňovými doklady a smlouvami. Žalobkyně s rekonstrukcí vyslovila písemný souhlas, a to dne 28. 3. 2017.

32. V této věci se soud při vypořádání neodchýlil od zásady rovnosti podílů účastníků na SJM. Na základě provedených důkazů hodnocených jednotlivě i ve vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzením účastníků a zákonným ustanovením soud dospěl k závěrům níže: Předmětem vypořádání SJM učinili účastníci pouze nemovitosti a závazky shora. Nemovitosti jsou užívané žalovaným, ten je navrhoval přikázat do svého výlučného vlastnictví, s čímž žalobkyně souhlasila, proto tomuto bylo vyhověno (výrok I.) i s ohledem na skutečnost, že je to pouze žalovaný, kdo po rozvodu manželství účastníků splácí hypoteční úvěr, který byl mj. za účelem pořízení těchto nemovitostí účastníkům poskytnut. Z důvodu přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného, pak tomuto byla uložena povinnost doplatit poskytovateli hypotečního úvěru tento úvěr, který k 31. 12. 2021 činil na nedoplatku ještě částku 952 027,66 Kč (výrok III.). Polovinu této částky, tedy 476 013,83 Kč by žalobkyně měla žalovanému uhradit, neboť se jedná o společný dluh účastníků. Jelikož to byl pouze žalovaný, kdo od rozvodu manželství účastníků hradí splátky hypotečního úvěru, je žalobkyně povinna žalovanému uhradit ½ těchto úhrad, které k 6. 9. 2021 činily celkem 138 798,47 Kč, poté za 5 měsíců od 9/21 – 1/22 se má jednat o celkem 19 815 Kč (5 x 3 963 Kč). Jedna polovina z tohoto činí 69 399,35 Kč + 9 907,50 Kč, tj. 79 306,85 Kč.

33. Výši 107 093,36 Kč vypořádacího podílu, který je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, soud určil s přihlédnutím k vnosu žalovaného do SJM ve výši 209 171,92 Kč. Když tuto částku se žalovanému podařilo naspořit ještě před sňatkem se žalobkyní, což bylo náležitě prokázáno listinami od příslušné stavební spořitelny. Stejně tak byl prokázán vnos žalovaného na majetek v SJM ve výši 83 000 Kč prostřednictvím poskytnutého úvěru na bydlení v této výši. Danou úvěrovou smlouvu uzavřel žalovaný sám, ač za manželství, tak bez souhlasu manželky. Smlouva byla uzavřena dne 23. 3. 2017, v ní se žádný souhlas žalobkyně s dalším zadlužením manželů nenachází. Listina datovaná až 28. 3. 2017 obsahuje pouze souhlas žalobkyně s rekonstrukcí nemovitostí a byla sepsána pro potřeby poskytovatele úvěru. Nic dalšího z listiny vyčíst nelze. Pokud toto bylo pro úvěrující společnost dostačující, aby mohla jednomu z manželů poskytnout úvěr, neznamená to automaticky, že za souhlas druhého manžela s úvěrem toto bude považováno i třetími osobami potažmo soudem. Dle soudu tuto listinu sepsanou 5 dnů po uzavření úvěrové smlouvy nelze pokládat za souhlas žalobkyně s úvěrem 83 000 Kč poskytnutým [právnická osoba] žalovanému. Přesto však díky tomuto úvěru došlo ke zhodnocení společného, tedy i jejího, majetku. Dle soudu se ale jedná o výlučný závazek žalovaného a tudíž o jeho vnos v této výši na společný majetek účastníků. Žalobkyně je tak povinna mu polovinu, tj. 41 500 Kč, tohoto vnosu vrátit, úroky však musí hradit pouze žalovaný, neboť se jedná o jeho závazek. Dále soud vycházel z ceny nemovitostí 1 700 000 Kč.

34. Po započtení vnosů žalovaného 209 171,92 Kč + 83 000 Kč tak hodnota majetku k vypořádání činí 1 407 828,08 Kč, podíl každého z účastníků na vypořádávaných aktivech činí 703 914,04 Kč. Jelikož žalobkyně žádný majetek do svého výlučného vlastnictví nezíská, měl by jí žalovaný zaplatit právě 703 914,04 Kč. Ona je povinna jemu zaplatit polovinu nesplaceného hypotečního úvěru, tj. 476 013,83 Kč (952 027,66 Kč: 2), dále polovinu hypotečních splátek, které po rozvodu manželství uhradil žalovaný, tedy 79 306,85 Kč a také polovinu z úvěru 83 000 Kč, tj. 41 500 Kč. Po započtení všech těchto částek, pak žalovaný, který získal majetek v hodnotě 1 700 000 Kč, je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku 107 093,36 Kč.

35. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl vzhledem k předmětu řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o řízení, v němž nelze posoudit úspěch a neúspěch.

36. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

37. Jelikož žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků v plném rozsahu, soud zavázal pouze žalovaného nahradit státu na nákladech řízení částku 7 171,50 Kč, jakožto ½ státem vyplaceného znalečného (výrok V.). Znalečné činilo celkem 14 343 Kč (5 026 Kč - [celé jméno znalce] a 9 317 Kč [právnická osoba]). Zálohy na znalečné žádné vybrány nebyly.

38. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 věta před (výrok V.) a za (výrok II.) středníkem o.s.ř. s ohledem na výše daných částek. Pro jiný postup soud neshledal důvody.