20 C 331/2019

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované ., IČ IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupené advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 124 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 52 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 10. 6. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Co do úroku z prodlení z částky 52 400 Kč od 30. 12. 2019 do 9. 6. 2020 a co do částky 71 600 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 30. 12. 2019 do zaplacení se návrh zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 11 081,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IV. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, -625561/0710 pod VS , var. symbol, náklady řízení (znalečné) ve výši 5 077,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, -625561/0710 pod VS , var. symbol, náklady řízení (znalečné) ve výši 3 676,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobce se proti žalované návrhem podaným dne 30. 12. 2019 ve znění jeho doplnění domáhal zaplacení 124 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne podání žaloby do zaplacení z důvodu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 3004 občanského zákoníku. Tvrdil, že v době od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2018 a od 1. 1. 2019 do sklizně žalovaná vědomě bez právního důvodu a jakéhokoli plnění užívala pozemky žalobce, které jsou ornou půdou. Jedná se o pozemky parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, u Přelouče, obec , adresa, a o pozemky parc. č. , Anonymizováno, /2, , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /2, , Anonymizováno, /3, , Anonymizováno, /5, , Anonymizováno, /7, , Anonymizováno, / a parc. č. st. , Anonymizováno, /2 v k. ú. a obci , adresa, . Žalobci tak náleží vše, co žalovaná užíváním těchto pozemků nabyla včetně všech plodů a užitků. Uvedl dále, že v r. 1992 Družstvo , adresa, přidělovalo smlouvou mj. předmětné pozemky jako pozemky náhradní ve smyslu zákona o půdě, ač pro to nebyla opora v zákoně, přičemž až do r. 1998 na pozemcích družstvo ještě hospodařilo a nemělo tak důvod se pozemků zbavovat. Žalobce později částečně upřesnil svá tvrzení a doplnil, že žalovaná částka se skládá z úhrady za užívání zemědělských pozemků v obvyklé výši 52 400 Kč, kterou určil na základě zjištění od jiných uživatelů orné půdy. Zbylou část žalované částky, tj. 71 600 Kč úroky z prodlení) tvoří částka za plody a užitky, které žalovaná mohla získat po dobu předmětného užívání žalobcových pozemků. Tento údaj získal žalobce také od jiných uživatelů orné půdy. Jakým způsobem žalovaná se sklizenými plodinami nakládala, mu není známo. Předmětné pozemky se skládají z několika parcel, tvoří však jeden půdní celek. K prokázání daných údajů navrhl znalecké posudky.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Tvrdila, že se pozemků protiprávně nezmocnila, tyto byly v r. 1992 vydány , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , na základě dohody o přidělení pozemku z 23. 9. 1992, jako pozemky náhradní za pozemky, které mu nemohly být vydány. V roce 1993 přenechal část pozemků k užívání , jméno FO, , nar. , datum, , jako podnikající fyzické osobě. Ta celý svůj podnik v r. 2010 převedla na žalovanou, která do 7. 8. 2019 pozemky užívala v dobré víře, že jde o pozemky vydané , jméno FO, jako pozemky náhradní. Žalovaná se užíváním pozemků žádným způsobem neobohacovala, pozemky užívala i v období od 1. 1. 2017 do 7. 8. 2019, nic za to žalobci nehradila. Nabízela mu uzavření pachtovní smlouvy a následnou směnu užívaných pozemků, ale bezvýsledně. Později žalovaná doplnila, že , tituly před jménem, , jméno FO, užíval stále 10 hektarů, když nemohl užívat pozemky získané v restituci, ty byly roztříštěné. Daný stav byly akceptován státními orgány a nebyl důvod pochybovat o tom, že pozemky jsou užívány v souladu se zákonem. Jednalo se o pozemky, které , tituly před jménem, , jméno FO, daroval jeho otec , jméno FO, darovací smlouvou z 5. 8. 1992, a to v k. úz. , adresa, číslo kat. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a v k. úz. , adresa, číslo kat. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /9, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . V darovací smlouvě je uvedeno, že nemovitosti jsou v užívání „organizace“ v k.ú. , adresa, , tj. Jednotného zemědělského družstva Letka se sádlem v , Anonymizováno, (dále jako „JZD“). , tituly před jménem, , jméno FO, chtěl nemovitosti užívat k soukromému hospodaření, proto dopisem z 28. 8. 1992 nazvaným jako „Ukončení užívacích práv pozemku“ vypověděl mj. nájemní vztah k uvedeným nemovitostem k 1. 10. 1992. Jelikož je JZD nemohlo pro plošnou roztříštěnost a neslučitelnost nemovitostí s reálnou podobou obhospodařovatelných lánů vyčlenit , tituly před jménem, , jméno FO, , došlo k uzavření Dohody o přidělení pozemků. Jednalo se vlastně o dohodu o směněn užívání pozemků.

3. Rozsudkem tohoto soudu, v pořadí již druhým, ze dne 23. 9. 2022, č.j. , spisová značka, byl návrh žalobce opět zcela zamítnut a žalobci uložena nahradit žalované náklady řízení. Krajský soudu v , adresa, – pobočka v , adresa, usnesením ze dne 22. 3. 2023 pod č. j. , spisová značka, uvedený rozsudek okresního soudu zrušil a věc tomuto vrátil k dalšímu řízení. Okresnímu soudu vyložil, že pokud žalobce tvrdil „opěrné body“ skutkového stavu, pak v případě prokázání absence dobré víry žalované při užívání pozemků žalobce v rozhodném období, měl by soud vyzvat žalovanou ke sdělení, jaké plodiny a v jakém množství na daných pozemcích pěstovala. Pokud toto nesdělí žalovaná, pak bude nutno vycházet z obvykle pěstovaných plodin v dané lokalitě a daném typu půdy a bude třeba určit výši náhrady dle obvyklého výnosu z těchto plodin. K tomu by byl potřeba znalec (pokud žalobce prokáže absenci dobré víry žalované), stejně jako k určení obvyklé ceny za užívání pozemků.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je a byl v období od 1. 1. 2017 dosud vlastníkem předmětných pozemků, které mj. od 1. 1. 2017 do 7. 8. 2019 žalovaná užívala a za toto ničeho žalobci nehradila.

5. Soud měl výpisem z katastru nemovitostí, přehledu parcel vlastníků a veřejného registru půdy za prokázané, že žalobce byl mj. k 28. 12. 2016 jediným vlastníkem pozemků uvedených v odstavci č. , hodnota, a že na nich v rozhodném období podnikala právě žalovaná.

6. Z notářského zápisu z 5. 8. 1992 sepsaného pod , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, státní notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že v uvedený den došlo k uzavření darovací smlouvy mezi dárcem , jméno FO, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, jako obdarovaným, předmětem darování byly nemovitosti v k. úz. , adresa, číslo kat. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a v k. úz. , adresa, číslo kat. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /9, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, včetně příslušenství a součástí (kromě porostů ve vlastnictví , právnická osoba, ).

7. Z dopisu nazvaného „Ukončení uživacích práv pozemků soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděl ZD Letka se sídlem v Cholticích nájemní vztah ke svým pozemkům v k. ú. , adresa, číslo kat. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a v k. ú. , adresa, číslo kat. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /9, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Adresát (JZD) tuto výpověď převzal dne 31. 8. 1992, jak vyplývá z razítka JZD vč. podpisu a data na uvedeném dopisem. Z katastrálních map soud pak zjistil, že pozemky uvedené na mapách, které jsou zmíněny v dopise, netvoří jeden souvislý pás, ale že jsou mezi nimi jiné nemovitosti.

8. Z Dohody o přidělení pozemku ze dne 23. 9. 1992 pod č. Bl.č., Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , adresa, soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, byl předán k soukromému hospodaření pozemek o celkové výměře 6,28 Piský malý a 10,54 Monovo = 16,8, a to jako náhradní pozemek, který byl v jeho původním vlastnictví a který v souladu se zákonem nelze vyčlenit. Konečné uspořádání půdní držby mělo být řešeno ve spolupráci s Pozemkovým úřadem v , adresa, . Ač z této listiny jednoznačně nevyplývá, že by se mělo jednat o předmětné pozemky, s ohledem na tvrzení účastníků, lze takový závěr učinit.

9. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že jedním z jednatelů oprávněných jednat za žalovanou samostatně je i , tituly před jménem, , jméno FO, , ten byl i jedním ze zakladatelů žalované v roce 2007, a že předmětem podnikání žalované je i rostlinná výroba.

10. Z dopisu Finančního úřadu v Přelouči z , datum, soud zjistil, že daňové přiznání k dani z nemovitosti pozemkové parcely č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a č. , hodnota, v k. ú. , adresa, podával , tituly před jménem, , jméno FO, , měl tak však činit , tituly před jménem, , Jméno žalobce, od r. 2002.

11. Z dopisu ze 14. 3. 2019 a ze 7. 8. 2019 vč. dodejky soud zjistil, že žalovaná nabízela žalobci uzavření pachtovní smlouvy ohledně předmětných pozemků ev. jejich vyklizení k 1. 9. 2019, po sklizni. Následně pak žalovaná oznámila žalobci, že mu pozemky předává. Dopis o předání byl žalobci doručen do vlastních rukou dne 9. 8. 2019.

12. Soud doplnil dokazování také o znalecký posudek ke stanovení obvyklé ceny za užívání předmětných pozemků v r. 2017, 2018 a v období 1. 1. 2019 – 7. 8. 2019. Z posudku soud zjistil, jak a na základě čeho byl posudek zpracováván a že obvyklá cena za užívání předmětných pozemků za r. 2017 činí celkem 21 592,90 Kč, za r. 2018 také 21 592,90 Kč celkem a za období 1. 1. – 7. 8. 2019 celkem 12 860,60 Kč. Celkem se tak jedná o 56 046,40 Kč. K posudku účastníci žádné námitky nevznesli.

13. Na základě shora uvedeného soud dospěl k následujícímu skutkovému zjištění: , tituly před jménem, , jméno FO, a jednatel a zakladatel žalované byl na základě darovací smlouvy z 5. 8. 1992 vlastníkem pozemků k.ú. , adresa, uvedených v odstavci 6, na nich však hospodařilo JZD, které tento vyzval k ukončení užívání. V září 1992 mu JZD vydalo předmětné pozemky, na kterých hospodařila v rozhodném období 1. 1. 2017 - 7. 8. 2019 žalovaná. Jaké konkrétní plody zde pěstovala, však zjištěno nebylo. Za užívání pozemků žalovaná žalobci nic nehradila, ničeho mu neposkytovala. Dne 7. 8. 2019 žalovaná předala pozemky žalobci, který byl jejich jediným vlastníkem. Obvyklá cena za užívání předmětných pozemků v rozhodném období byla stanovena na 56 046,40 Kč celkem.

14. Dle § 2991 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Obč.Z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Dle § 3004 odst. 1 Obč.Z. obohacený, který nebyl v dobré víře, vydá vše, co obohacením nabyl, včetně plodů a užitků; rovněž nahradí užitek, který by ochuzený byl získal. Zcizil-li předmět bezdůvodného obohacení za úplatu, má ochuzený právo požadovat, aby mu byla podle jeho volby vydána buď peněžitá náhrada, anebo co obohacený zcizením utržil.

19. Dle § 7 Obč.Z. se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

20. Jelikož žalovaná užívala, aniž by se žalobcem měla uzavřenu jakoukoli smlouvu, jeho pozemky výše a ničemu mu za to nehradila, lze dospět k závěru, že se tak na úkor žalovaného bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 Obč.Z., proti čemuž ani výrazně nebrojila, spíše vysvětlovala, proč se tak stalo. V jednání se žalobcem byla aktivní, měla zájem situaci řešit. Požadavek žalobce v tomto směru byl tedy důvodný. Žalovaná je tak povinna vydat žalobci to, oč se užíváním nemovitostí obohatila. Dle znaleckého posudku se jedná o celkovou částku 56 046,40 Kč za všechny předmětné pozemky a rozhodné období (výrok I.). Žalobce však požadoval pouze 52 400 Kč, své žádání nikterak nepozměnil, proto soud žalobci přiznal v této části jeho nároku pouze požadovaných 52 400 Kč.

21. Kromě této částky pak žalobci náleží také úroky z prodlení z této částky v zákonné výši, a to ode dne následujícího po dni, kdy byla žalovaná vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení, tj. ode dne po obdržení žaloby. K tomu došlo právě dne 9. 6. 2020, kdy já byla žaloba doručena do datové schránky. Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák. (účinný do 31. 12. 2013), teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán(viz. , spisová značka, ). V rozsahu týkajícím se úroků z prodlení z 52 400 Kč za dobu před 10. 6. 2020 tak soud žalobu zamítl (první část výroku II.).

22. V části týkající se dalšího požadavku, a to na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 3004 odst. 1 Obč.Z., však žalobci nemohlo být vyhověno. Uvedená zjištění jsou nedostatečná pro to, aby mohlo být určeno, že žalovaná má něčeho zaplatit žalobci jako náhradu za část plodů a užitků, které měla užíváním pozemků získat.

23. Při jednání dne 17. 12. 2024 bylo soudem žalobci sděleno, že soud nemá za prokázané, že žalovaná užívala předmětné pozemky nikoli v dobré víře a že by žalobci mohl vzniknout nárok dle § 3004 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobce byl poučen, že bez zbytečného odkladu musí ke svým tvrzením předložit či řádně označit důkazy s uvedením, odkud je má soud vyžádat s tím, že se jinak vystavuje nebezpečí neúspěchu v části věci týkající se zaplacení 71 600 Kč s úroky z prodlení a že mu může být poskytnuta lhůta k tomuto doplnění. Žalobce již ničeho doplňovat nechtěl, poskytnutí lhůty nežádal. Byl však přesvědčen, že , tituly před jménem, , jméno FO, v r. 1992 nebyl vlastníkem žádných pozemků, které by k 14. 3. 2019 vlastnil a které nemůže užívat. Notářský zápis z 5. 8. 1992 však prokázal opak.

24. Již při jednání konaném dne 3. 11. 2023 byl žalobce vyzván k doplnění důkazních návrhů uvedených v podání z 31. 5. 2020. Žalobce následně, podáním doručeným soudu dne 13. 12. 2024, doplnil, že , tituly před jménem, , jméno FO, nikdy nevlastnil pozemky, které by mu byly po 25. 2. 1948 státem zestátněny ani nepřešly na něho restituční práva třetích osob. V tomto směru žalobce nemůže ničeho k prokázání neexistence dobré víry navrhovat. Dle žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, v r. 1992 nebyl vlastníkem žádným pozemků, které byl k 14. 3. 2019 vlastnil a které nemůže užívat. Soud by dle žalobce neměl přehlédnout, že , tituly před jménem, , jméno FO, hned druhý den poté, co mu byly předmětné pozemky jako náhradní vydány, převedl je na svoji manželku. Důkazní návrhy však upřesněny nebyly.

25. Otázka, zda někdo jednal v dobré víře či nikoliv, není otázkou skutkovou, ale právním posouzením; soud zváží, zda zjištěné skutečnosti dobrou víru v dané věci objektivně vylučují anebo zda účastník řízení byl v dobré víře. Hodnocení důkazů pak směřuje ke zjištění skutkového stavu, tedy okolností, na které lze úsudek o existenci dobré víry vázat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. , spisová značka, ). , adresa, víra se hodnotí objektivně, nikoli pouze ze subjektivního hlediska účastníkova osobního přesvědčení. O dobrou víru se jedná tam, kde se osoba mylně domnívá, že jí svědčí jisté právo, a jde přitom o omyl omluvitelný. Mýlící se osoba postupovala s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu konkrétního případu po každém požadovat. Je proto nezbytné vždy brát v úvahu, zda subjekt neměl, resp. nemohl mít důvodné pochybnosti o tom, že mu právo náleží. , adresa, víra přitom zaniká ve chvíli, kdy se subjekt od kohokoli či jakýmkoliv způsobem dozví o skutečnostech, které u něj objektivně musí vyvolat pochybnost o tom, že mu právo svědčí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2003, sp. zn. , spisová značka, ).

26. Žalobci se tak nepodařilo prokázat, že by mu vznikl nárok na požadovaných 71 600 Kč s úroky z prodlení. Nebylo totiž zjištěno, že by žalovaná nebyla při užívání předmětných pozemků v daném období v dobré víře, že je užívá oprávněně. Užívala je totiž na základě dohody s JZD. Opak či cokoli, co by dobrou víru žalované oslabovalo, zjištěno nebylo, a to ani po poučení žalobce o možném neúspěchu v této části svého žádání. Z těchto důvodů pak soud nezadával ke zpracování znalecký posudek za účelem zjištění, jaké plodiny se v oblasti, kde se předmětné pozemky nacházejí, v rozhodném období pěstovaly a jaké byly jejich obvyklé výnosy. V části 71 600 Kč vč. úroků z prodlení z této částky od dobu 30. 12. 2019 do zaplacení pak byl žalobní návrh zamítnut.

27. Důkazy, které byly řádně označeny a které mohly objasnit skutkový stav byly v řízení provedeny a na jejich základě byl dostatečně zjištěn skutkový stav potřebný pro rozhodnutí. Pro nadbytečnost soud nečetl výpis z obchodního rejstříku JZD, dokumenty družstva, spis Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , adresa, sp. zn. KSPA , spisová značka, , doklady o vysokoškolském studiu , tituly před jménem, , jméno FO, , zprávu pojišťovny o nahlášení bytové havárie, vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , neprovedl výslech , tituly před jménem, , jméno FO, , výslech rodičů , tituly před jménem, , jméno FO, , výslech obyvatel domu, v němž žije žalobce a dalších neoznačených svědků, když neshledal, že by tyto důkazy byly pro věc přínosem.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Soud přiznal procesně úspěšnější žalované právo na náhradu 16 % z účelně vynaložených nákladů. Žalobce byl úspěšný ze 42 % (počítáno vč. pětinásobku ročního plnění ohledně úroků z prodlení), žalovaný tedy ve výši 58 %. V plné výši by se jednalo o 69 260,10 Kč. Ty by byly představovány odměnou advokáta dle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v rozsahu 9 x 6 060 Kč za převzetí zastoupení vč. přípravy, sepis dvou vyjádření ve věci a účast na jednání soudu dne 6. 10. 2020 a dne 23. 10. 2022, dále pak vyjádřením z 21. 12. 2023 a účasti na soudních jednáních dne 3. 11. 2023, 16. 1. 2024 a 17. 12. 2024, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky ve znění platném ke dni uskutečnění úkonu, za výše specifikované úkony, v rozsahu 9 x po 300 Kč. Dále jsou náklady dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. představovány daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad (celkem se jedná o 57 240 Kč) ve výši 12 020,40 Kč. Zástupce žalované je totiž plátcem této daně. Jiné náklady řízení, např. cestovné a náhradu za ztrátu času, zástupce žalované nepožadoval. Náhradu nákladů řízení ve výši 11 081,70 Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce žalované (platební místo dle § 149 odst. 1 o.s.ř.).

29. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud proto zavázal žalobce, který byl ve věci úspěšný ze 42 %, a žalovanou úspěšnou z 58 %, aby nahradili státu v uvedených poměrech na nákladech řízení částku celkem 8 754,60 Kč, tj. 5 077,70 Kč žalobce a 3 676,90 Kč žalovaná za znalečné, které stát vyplatil znaleckému ústavu v celkové výši 10 754,60 Kč, z toho 2 000 Kč ze zálohy uhrazené žalobcem (výrok IV. a V.), Anonymizováno30. Lhůty k plnění vychází z § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro jiný postup.