20 C 57/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o vrácení daru (určení vlastnictví)

I. Návrh na určení, že vlastnické právo k nemovitým věcem, a to pozemkům- p.č. st. , Anonymizováno, , na které stojí stavba č.p. , Anonymizováno, – rodinný dům- p.č., Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno- p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno- p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno- p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno- p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno- p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno- p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno- p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizovánovše na LV , Anonymizováno, , zapsáno pro obec , adresa, , pro kat. úz. , adresa, u , právnická osoba, pro Pardubický kraj, Katastrální území , adresa, svědčí žalobcům, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 2 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náklady řízení ve výši 30 040 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 2. 2021 se původní žalobkyně , jméno FO, , nar. , datum, (dále jen „původní žalobkyně“ či „teta“), domáhala proti žalovanému určení, že vlastnické právo k nemovitostem uvedeným ve výroku I. svědčí právě jí. Uvedla, že odvolává dar obdarovaného z darovací smlouvy uzavřené mezi účastníky 22. 1. 2020 pro nevděk. Žalobkyně se rozhodla darovat žalovanému část zahrady do jeho výlučného vlastnictví, přičemž darovací smlouva byla uzavřena vědomou lstí obdarovaného, tento navrhl, že darovací smlouvu sepíše a vše zařídí, aby si žalobkyně nemusela dělat se zařizováním starosti. Po sepsání smlouvy advokátem žalovaného smlouvu podepsala, avšak z důvodu stáří nebyla schopna darovací smlouvu řádně zkontrolovat a s ohledem na dlouholeté sousedství účastníků neměla obavu, že by mohla být podvedena. Výše uvedené sdělila žalobkyně své neteři, současné žalobkyni a), které bylo podezřelé, že jí žalovaný nezanechal kopii darovací smlouvy, a proto vše zkontrolovala v katastru nemovitostí. Zde zjistila, že předmětem darovací smlouvy nebyla pouze zahrada, ale veškerý nemovitý majetek žalobkyně uvedený ve výroku I. Po zjištění tohoto podvodu se žalobkyně rozhodla dar odvolat v plné výši. Pro prokázání, že neměla v úmyslu darovat veškerý svůj majetek žalovanému svědčí i závěť, kterou žalobkyně sepsala, a v níž odkázala veškerý svůj majetek na současnou žalobkyni a). Manželka žalovaného měla současné žalobkyni a) tvrdit, že žalobkyně má nárok v předmětných nemovitostech dožít, avšak toto ve smlouvě zcela chybí. I to ukazuje vědomé podvodné jednání žalovaného. Současná žalobkyně a) se o žalobkyni řádně starala a pomáhala řešit vše potřebné. Na výzvu zástupce žalobkyně k vrácení daru žalovaný nereagoval. Žalovaný se dopustil porušení dobrých mravů již tím, že mezi účastníky bylo ujednáno, že předmět vědomého daru, tj. části zahrady, bude užíván i nadále jako zahrada. Žalovaný zde však zbudoval místo pro parkování osobního vozu, je zde položena zámková dlažba. Další porušení dobrých mravů spatřuje žalobkyně ve vyhrožování manželky žalovaného i žalovaného, že v případě zhoršení jejího zdravotního stavu bude žalobkyně přesunuta do léčebny dlouhodobě nemocných a dcera žalovaného se přestěhuje do domu po žalobkyni (ač v žalobě zřejmě omylem hovořeno o žalované). Později doplnili současní žalobci, že teta si v dubnu 2020 vzpomněla, že žalovanému podepsala smlouvu, na jejímž základě mu dala zahrádku, kterou neužívala, o darování předmětných věcí se dozvěděla 24. 4. 2020. Z důvodu strachu z rodiny žalovaného pak teta popírala vědomost o svém právním zastoupení. V době podpisu smlouvy tetě nebylo dobře. Její vůlí bylo převést do výlučného vlastnictví žalovaného pouze část zahrady, když nemovitosti chtěla teta převést na žalobkyni a).

2. Žalovaný tvrdil, že podaná žaloba není skutečným projevem vůle , jméno FO, , která byla s ohledem na svůj zdravotní stav zneužita organizovanou skupinou, a která již v minulosti převedla značné finanční prostředky z jejího bankovního účtu na účty cizí. Do 22. 1. 2020 byl vlastníkem podílu ve výši ½ na nemovitostech označených ve výroku I., v nemovitostech žije žalovaný se svojí manželkou a s tetou, soužití bylo vždy bezproblémové. Žalovaný s manželkou tetě poskytovali celodenní péči, zajišťovali nákupy a podobně, hradili veškerá média spojená s užíváním celé nemovitosti, včetně pojištění a daně z nemovitosti. Žalovaný měl mít od tety informace, že v průběhu roku 2019 jí současná žalobkyně a) zpronevěřila 360 000 Kč, a že má z této teta strach a nechce dělat v rodině rozbroje. Byla to právě teta, která začátkem roku 2020 oslovila žalovaného s tím, že za celoživotní péči o ní a starost o nemovitost se mu rozhodla darovat svůj podíl ve výši ½ na nemovitostech, které jsou předmětem žaloby. Za tím účelem žalovaný oslovil advokáta a ten v místě bydliště tety provedl ověření podpisů obou účastníků, v jejich přítomnosti přečetl a vysvětlil možnosti odvolání daru a povinnost zajistit tetě nutnou výživu, žalovaný i teta obdrželi každý jeden výtisk smlouvy jen s obyčejnými podpisy. Soužití žalovaného i s tetou pak probíhalo bezproblémově, až později začaly přicházet dopisy od , tituly před jménem, , jméno FO, , v nichž uváděl, že tetu zastupuje, a že teta si přeje dar odvolat. Teta o udělení plné moci , tituly před jménem, , jméno FO, nevěděla, stejně tak o žádném odvolání daru a nikdy se neohradila proti jejich péči. Teta mu měla sdělit, že žádného , jméno FO, nezná a žalobu nepodávala. Žalovaný dále zpochybňoval, že by uvedený advokát někdy tetičku navštívil, přičemž s ohledem na vzdálenost mezi bydlištěm tety a sídlem advokáta, je prakticky vyloučeno, aby jej teta navštívila. Žalovaný se domníval, že žalobkyně a) tetě plnou moc k podepsání podstrčila. Žalovaný popíral, že předmětem darování měla být pouze zahrada, a to s ohledem na podílové spoluvlastnictví všech nemovitostí. Darovací smlouva byla podepsána před advokátem, hlasitě čtená, teta připojila svůj podpis s tím, že obsahu rozumí. Tvrzení uvedená v žalobě považoval za účelová. Dále uvedl, že žaloba, ač je datována 8. 2. 2020, byla podána až 11. 2. 2021, darovací smlouva byla podepsána již 22. 1. 2020. Pozastavoval se nad tím, že když v den narozenin tety (19. 10.) byl tuto navštívit, tato bylo ve stavu malého dítěte, komunikovala sporadicky, neznala jména, nevěděla, kde se nachází, ale měly být schopná dne 28. 10. 2021 udělit vědomě plnou moc současné žalobkyni a) v tomto sporu.

3. Po ukončení právního zastupování původní žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, se obecnou zmocněnkyní původní žalobkyně stala současná žalobkyně a) na základě plné moci, kterou jí měla udělit a podepsat původní žalobkyně dne 28. 10. 2021., právnická osoba, průběhu řízení soud zjistil, že bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti původní žalobkyně pod sp. zn. , spisová značka, , předmětné řízení bylo proto přerušeno. V důsledku úmrtí původní žalobkyně, pak uvedené řízení bylo zastaveno a místo původní žalobkyně do řízení vstoupili závětní dědici, současní žalobci a v řízení o vrácení daru bylo pokračováno.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

6. Z darovací smlouvy z 22. 1. 2020 soud zjistil, že tuto v Seníku měla jako dárce uzavřít původní žalobkyně , jméno FO, se žalovaným jako obdarovaným, na kterého měla tato bezplatně převést svůj podíl na předmětných nemovitostech ve výši 1/2 a obdarovaný toto přijal s veškerými právy a povinnostmi, součástmi i příslušenstvím. V článku VII. bod 7.5 pak smluvní strany prohlásily, že smlouva byla sepsána podle jejich pravé a svobodné vůle bez jakéhokoli nátlaku či tísně, se zněním darovací smlouvy se řádně seznámili a bez výhrad se zněním smlouvy souhlasí a na důkaz toho připojují své vlastnoruční podpisy. Pravost těchto podpisů byla ověřena advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, v den podpisu smlouvy a se zanesením tohoto do příslušné knihy o prohlášení pravosti podpisu.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného zdejším katastrálním úřadem pro k. ú. , adresa, a obec , adresa, LV č. , hodnota, soud zjistil, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví žalovaného na základě výše uvedené darovací smlouvy, zápis byl proveden 13. 2. 2020 s právními účinky zápisu k 22. 1. 2020, a dále na základě rozhodnutí státního notářství o dědictví D 52/1970 z 21. 1. 1971, kupní smlouvy z 20. 11. 2006 a směnné smlouvy z 30. 8. 2012. Jako zahrada je v katastru nemovitostí vedena parcela č. 5/1 a 5/2.

8. Z nedatované výzvy zástupce žalobkyně soud zjistil, že žalovaný měl být vyzván k odstoupení od darovací smlouvy, kterou uzavřel s původní žalobkyní , jméno FO, dne 22. 1. 2020, jejímž předmětem byly nemovitosti uvedené ve výroku, které žalobkyně měla darovat žalovanému. Ve výzvě jsou uvedeny i důvody, proč je tak činěno a důvody odpovídají tvrzením v žalobě.

9. Z e-mailové konverzace (z emailů) ze 17. 6. 2020, 30. 10. 2020 a 2. 2. 2021 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, oslovil žalovaného a ten jej odkázal na svého advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , Ten sděloval zástupci žalobkyně, že stejnopisy darovací smlouvy uzavřené mezi účastníky má každý z účastníků, ověřený stejnopis je jistě uložen na příslušném katastrálním úřadu a ve své ověřovací knize byla dohledána doložka pravosti podpisu na dané darovací smlouvě.

10. Smlouvou o poskytování pečovatelských služeb bylo prokázáno, že tuto 6. 1. 2020 uzavřela žalobkyně zastoupená současnou žalobkyní a) s městem , adresa, ohledně poskytování služeb ze strany města, a to při pomoci při zvládání běžných úkonů, péče o vlastní osobu, při osobní hygieně tak, jak je blíže ve smlouvě popsáno.

11. Ze spisu tohoto soudu sp. zn. , spisová značka, , respektive z návrhu na zahájení řízení o omezení svéprávnosti , jméno FO, a z lékařské zprávy psychiatra z 12. 11. 2021, soud zjistil, že tento byl soudu doručen 28. 12. 2021 a podávala jej současná žalobkyně a) s tím, že původní žalobkyně trpí těžkou smíšenou demencí, je dezorientována ve všech směrech, veškeré úkony sebepéče zajišťuje personál zařízení, kde je původní žalobkyně umístěna. Tato nechápe text dokumentů, který podepisuje, ač podpisu je schopna, nerozumí obsahu právních dokumentů, není schopna samostatně právě jednat, hospodařit s majetkem. U původní žalobkyně bylo přítomno závažné a progresivní duševní onemocnění – demence, při vyšetření nebyla tato orientována, MMSE – 5 bodů, přičemž její první vyšetření proběhlo 15. 10. 2021. Ze zprávy z 26. 1. 2022 a 25. 2. 2022, které podalo zařízení, v němž byla žalobkyně umístěna, soud zjistil, že tato trpí těžkou smíšenou demencí, dezorientací ve všech směrech, veškeré úkony sebepéče zajišťuje personál zařízení, žalobkyně je komunikativní, ráda si povídá, většinou však mimo daný kontext, její odpovědi jsou neadekvátní, nechápe obsah textu dokumentu, který podepisuje, úřední záležitosti zajišťuje sociální pracovnice v oddělení, kde žalobkyně žije, ve spolupráci se současnou žalobkyní a), ta také původní žalobkyni jedenkrát za týden navštěvuje. Původní žalobkyni navštěvují také , jméno FO, s manželem , Jméno žalovaného, .

12. Z popisu krátkého testu kognitivních funkcí Mini-Mental State Examination (MMSE) soud zjistil, jakým způsobem se hodnotí orientace pacienta v čase a prostoru, krátkodobá paměť, početní schopnosti, pozornost, čtení, psaní, řeč a konstrukčně-praktické dovednosti. Test dobře odlišuje středně těžkou demenci od normálního stárnutí. Není třeba, aby jej prováděl speciálně proškolený personál. Bodové ohodnocení může být maximálně 30 bodů, kde rozsah 27-30 znamená, že vyšetřovaný je bez poruchy kognitivních funkcí, rozsah bodů 6-17 znamená, že vyšetřovaný trpí středně těžkou demencí, méně než 6 bodů pak znamená těžkou demenci vyšetřovaného. Uvedené soud zjistil na internetových stránkách https://www.mudr.org .

13. Z originálu plné moci soud zjistil, že tuto měla dne 15. 6. 2020 udělit původní žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ve věci odvolání daru proti obdarovanému žalovanému. Podpis u zmocnitele je těžko čitelný, spíše nečitelný, a že se jedná o text „, jméno FO, “ lze usuzovat pouze z toho, že jako osoba zmocňující , tituly před jménem, , jméno FO, je uvedena , jméno FO, .

14. S ohledem na zprávy o zdravotním stavu původní žalobkyně výše a na tvrzení žalovaného o tom, že původní žalobkyně žádného p. , jméno FO, nezná, soud nechal zpracovat znalecký posudek ke zjištění, zda podpis na plné moci udělené , tituly před jménem, , jméno FO, , který podal jejím jménem předmětnou žalobu, je skutečně podpisem , jméno FO, , či nikoli.

15. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, specializace zkoumání ručního písma a z jeho výpovědi soud zjistil, že zkoumaný podpis původní žalobkyně na plné moci z 15. 6. 2020 udělené v Seníku advokátu , tituly před jménem, , jméno FO, s nízkou pravděpodobností není pravým podpisem , jméno FO, . V případě jeho padělání bylo užito techniky „z volné ruky“, imitací dle vzoru. Znalec své závěry řádně odůvodnil, dostatečně popsal, jak ke svým závěrům dospěl, uvedl, které podpisy porovnával, a které nikoli. Znalec nezjistil znaky nasvědčující tzv. technického padělání, tj. stopy po kopírování, předkreslení, protlačení, obtažení, gumování, nebo jiné znaky narušení povrchové struktury papíru. Jedná se o originální písařský projev napsaný fyzickou osobou, nikoli tiskovou, strojovou či reprodukční technikou. Každý jednotlivý podpis, který znalec srovnával se zkoumaným podpisem, vykazuje různý stupeň narušené plynulosti tahu písma, až třes, vzniklý narušenou koordinací psacího pohybu, až úplnou degradací písařských dovedností. Naproti tomu zkoumaný podpis na plné moci vykazuje stálý dynamický tlak a nebyla zjištěna nesystémová zastavení, ani přerušení psacího tahu a opětovná nasazení psacího pohybu spojená s narušením rychlosti a jistoty psacího pohybu. Znalec vycházel ze základní premisy, že se nikdo v životě nepodepisuje dvakrát stejně. Z chronologického hlediska by , jméno FO, neměla být schopna napsat relativně plynulý a jistý podpis, který sporný podpis je. Při sledování vývoje písařských dovedností původní žalobkyně se jeví jako vysoce nepravděpodobná varianta pravého spontánního či bezděčně komoleného podpisu. Pisatel dokáže písařskou úroveň snížit, ale nikdy zvýšit. Dále znalec vysvětlil, že u podpisu se jedná o zautomatizované pohyby, kdy člověk nemusí přemýšlet o tazích a lze tak kategoricky učinit závěr o jeho pravosti stejně jako u rozsáhlejšího textu, v tomto případě to však nešlo. Zdravotní stav původní žalobkyně soud neposuzoval, ale zohlednil. Znalec podpisu tety na plné moci udělené pro její zastupování, a tedy i pro podání žaloby v této věci porovnával s jejími podpisy na listinách, které v posudku uvedl, jedná se o podpisy z 20. 7. 2016, 12. 5. 2021 (více podpisů), 12. 8. 2021 (více podpisů), 25. 8. 202127. 9. 2021, 6. 10. 2021 (více podpisů) a 22. 1. 2020. Zkoumaný podpis znalec hodnotil jako obtížně zpracovatelný pro písmoznalecké zkoumání, přesto dospěl k závěru výše uvedenému.

16. Z nahrávek rozhovorů původní a současné žalobkyně a) a poté i z nahrávky manželky žalovaného a žalobkyně a), když totožnost hovořících žen žalovaný soudu potvrdil, hlas muže nepoznal, dle zástupce žalobců se jednalo o partnera žalobkyně a), soud zjistil– z nahrávky s datem 1. 11. 2020, že žalobkyně a) měla tetu požádala o souhlas se zařízením právníka, teta souhlasila s tím, aby to vše zařídil tak, jak to podle něj má být. Na otázku žalobkyně a) „aby ti to vrátil“ teta odpověděla „ano“. Dále teta popisovala situaci, jak to bylo, když Pepek zemřel, že u právníka s ní byl, když bylo to dědictví, že mu řekla, že nikdo nikomu nic nesliboval, že pokud něco chtějí, tak až po její smrti. U právničky to nechala napsat na žalobce. Vaškovi řekla, že do Seníku nepřišla s prázdnýma rukama, měla peníze. Žalobkyně a) řekla, „zařídíme toho právníka jo, souhlasíš s tím, aby oni mu napsali, aby ti to vrátil. Teta s tím souhlasila a dodala něco ve smyslu, „aby mi to vzali bez mého vědomí a já jen koukala, co se to děje a víc nic, že řekl, že na to měl nárok, prý mu to dala“. Ona mu řekla, že u té právničky byl taky a slyšel, že řekla …když, tak po mý smrti.- z nahrávky s datem 2. 11. 2020, že tetě měl někdo říkal „my se vo vás postaráme, když budete potřebovat a je to odbytý. Dále teta mluvila, ač se jí muž chtěl na něco zeptat. Vyzvala žalobkyni a), ať se podívá na papíry, k tomu dědictví. Teta vysvětlovala opakovaně, že to nečetla, podepsala, co jim dala, že jim dala něco jiného, jí nenapadlo. Přitakala, když byla dotázána, zda jí podvedli. Uváděla, že Vašek přišel s tím právníkem, říkal že to máme v pořádku, ona to nečetla, tak to podepsala, neboť si myslela, že jim dala jenom todlecto, to jim tedy dala. Až Dana na to přišla, co je. Muž několikrát uvedl, že teta byla podvedená, že to je podvod. Teta přitakala. Teta potvrdila, že to nečetla, myslela, že podepisuje, jen to, co jim dala. Nepřečetla proto, že jí nebylo dobře a myslela, že podepisuje jen to, co jim dala, co dláždí. Co tam bylo všecko napsaný, neví. Muž tetu informoval, že to půjde k soudu, pokud oni to nevrátěj, že tam to může vyhrát, ale nemusí. Teta potvrdila, že ví, že to tak je, že to nějak dopadne, nějak to dopadnout musí. Vašek o tom věděl, věděl, co jí dávaj podepisovat. Právník, že to může podepsat, ona tomu uvěřila. Tetě bylo sděleno, že Daně to právník pošle, teta to podepíše a ona mu to pošle zpátky. Některé části hovoru byla narušeny cinkáním nádobí apod.- z nahrávky z 11. 7. 2023 soud zjistil, že manželka žalovaného (která o nahrávání hovoru nevěděla) sdělovala žalobkyni a), že advokát všecko s tetou sepsal, ověřil, všechno je udělané, v pořádku, teta tam má dožití. Darovací smlouvu teta nemá, ta byla jen 1x, druhou přiveze právník. Žalobkyně a) se podivovala, že ohledně věcného břemene v katastru nic není.

17. Soud neprovedl k důkazu svědeckou výpověď tehdejšího zástupce žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť si soud nedokáže představit, že by tento popřel své tehdejší jednání ohledně uzavírání předmětné darovací smlouvy a ověření podpisů, když na základě jiných provedených důkazů tento důkaz považoval soud za nadbytečný. S ohledem na výše zjištěné skutečnosti a na předmět sporu soud neprováděl ani následující důkazy, a to usnesení zdejšího soudu z 10. 10. 2022 č. j. , spisová značka, , kterým byla mimo jiné schválena dohoda dědiců ze závěti, a to současných žalobců, neboť právě na základě tohoto rozhodnutí, tito vstoupili na místo žalobců po úmrtí původní žalobkyně, dále fotografie z bydliště původní žalobkyně, ze zahrady, z rodinných oslav aj., výpisy z účtu původní žalobkyně, dopis, potvrzení platebních transakcí z účtu , jméno FO, , fakturu, SIPO, účastnické a svědecké výpovědi, detaily platby a další listiny, neboť soud měl za to, že platby, které byly za původní žalobkyni či v její prospěch kýmkoli činěny s předmětem sporu nesouvisí a nelze z toho usuzovat, ať už měli tito spolu jakékoli vztahy, že to mělo vliv na uzavření předmětné darovací smlouvy. Soud z uvedených důkazů nezjistil cokoli podstatné pro souzenou věc.

18. Všechny předložené nahrávky začínají již v průběhu hovoru čili začátky rozhovorů nejsou zřejmé. Pokud by nahrávkám nepředcházela žalobní tvrzení, ničeho z nich nelze dovodit. Teta často přitakává a jednoznačně lze z hovorů dovodit pouze to, že teta spontánně uvedla, že chtěla darovat jen to, co dala, co si dláždí, že smlouvu nečetla. Nahrávka hovoru manželky žalovaného a současné žalobkyně a) nebyla pro rozhodnutí soudu podstatná, když manželka žalovaného o nahrávání hovoru nevěděla, při uzavírání smlouvy nebyla a k tomu, co např. o obsahu předmětné smlouvy ví a odkud, nebyla ani slyšena jako svědkyně.

19. Dle § 80 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

20. Podle § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

21. Dle § 2075 odst. 1, 2 OZ dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

22. Dle § 24 odst. 1 o.s.ř. účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí. Nejedná-li se o zastupování podle § 26 nebo podle § 26a, může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba. V téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce.

23. Dle § 25 odst. 1 o.s.ř. zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Advokátu lze udělit pouze plnou moc pro celé řízení (dále jen "procesní plná moc").

24. Dle § 28a odst. 1 o.s.ř. procesní plnou moc nelze omezit. Zástupce, jemuž byla tato plná moc udělena, je oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení učinit účastník.

25. Po provedeném dokazování dospěl soud zjistil následující skutkový stav: Dne 22. 1. 2020 došlo mezi původní žalobkyni a žalovaným k uzavření darovací smlouvy, na jejímž základě původní žalobkyně převedla - darovala žalovanému svůj podíl o velikosti ½ na nemovitostech shora a žalovaný se tak stal výlučným vlastníkem celých těchto nemovitostí. Již před uzavřením této smlouvy byl výlučným vlastníkem stejně velkého podílu na uvedených nemovitostech, a to na základě dřívějšího rozhodnutí o dědictví, smlouvy kupní a smlouvě směnné. Dárkyně – původní žalobkyně po čase tvrdila, že měla v úmyslu převést na žalovaného svůj podíl pouze k jedné z nemovitostí, a to k zahradě, resp. tak, kde si žalovaný zbudoval zámkovou dlažbu. Zda se jedná o parcelu č. 5/1 či 5/2, ev. obě, však není zřejmě. Poté, kdy se do věci vložila současná žalobkyně a), byl žalovaný výzvou , tituly před jménem, , jméno FO, vyzván k odstoupení od darovací smlouvy z 22. 1. 2020 z důvodu výše popsaných. Původní žalobkyně však chtěla podepsanou darovací smlouvou převést na žalovaného pouze svůj podíl na jedné z předmětných nemovitostí, nikoli svůj podíl ke všem nemovitostem shora. Sama původní žalobkyně měla odvolat dar až v žalobě doručené soudu dne 11. 2. 2021. Žaloba však nebyla podána oprávněnou osobou. Žalobu podal jménem původní žalobkyně advokát, která se však prokázal plnou mocí, kterou mu ale neudělila původní žalobkyně, resp. podpis na dané plné moci z 15. 6. 2020 není s nízkou pravděpodobností podpisem původní žalobkyně. S ohledem na věk, zdravotní stav původní žalobkyně, a především pak na vývoj jejího podpisu, tato neměla být schopna se podepsat tak, jak je plná moc podepsána. Podpis je podpisem plynulým, kdy byl tento činěn pod stálým dynamickým tlakem. Předchozí podpisy, které znalec se sporným podpisem porovnával, vykazovaly různé stupně narušené plynulosti tahů písma, třes vzniklý narušenou koordinací psacího pohybu až úplnou degradací.První psychiatrické vyšetření tety bylo provedeno 15. 10. 2021 a zcela jistě proto, že k tomu byl důvod, což je potvrzeno o lékařskou zprávou z 12. 11. 2021. Je tedy vyloučeno, aby byla teta schopna udělit plnou moc pro zastupování v tomto řízení současné žalobkyni a), která zhruba 1,5 měsíc po dané lékařské zprávě sama podala návrh na omezení svéprávnosti tety. Soud tak měl s ohledem na zdravotní stav původní žalobkyně vážné pochybnosti o tom, zda to byla právě původní žalobkyně, kdo vyvolal předmětný spor.

26. Na základě výše uvedeného pak soud došel k závěru, že žalobě nelze vyhovět, a to z procesních důvodů. Původní žalobkyně měla v úmyslu, minimálně při hovoru se současnou žalobkyní a), pokusit se o získání (navrácení) svého podílu k předmětným nemovitostem. Nebylo zjištěno, že by skutečně dala pokyn k podání předmětné žaloby a ta byla řádně jejím jménem podána. Původní žalobkyně nepodepsala plnou moc udělenou advokátovi, který žalobu nakonec podal. Znalec na základě podrobného zkoumání podpisu a logického vysvětlení svých závěrů shledal, že podpis na plné moci není podpisem původní žalobkyně. Žaloba tak nebyla podána oprávněnou osobou a soudu nezbylo než ji zamítnout.

27. Pro úplnost soudu dodává, že žalobní petit se týká výlučného vlastnického práva k předm. nemovitostem nikoli pouze k podílu, který na základě darovací smlouva z 22. 1. 2020 byl převeden na žalovaného, přičemž tento byl již v danou dobu též spoluvlastníkem těchto nemovitostí.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud tedy přiznal úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení představovaných zálohou na znalecký posudek ve výši 2 000 Kč (výrok II.).

29. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, soud zavázal žalobce, kteří ve věci nebyli úspěšní, nahradit státu na nákladech řízení částku 30 040 Kč za znalečné, které stát vyplatil znalci v celkové výši 32 040 Kč (28 314 Kč + 3 726 Kč), po odečtení zálohy 2 000 Kč.

30. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro jiný postup.