20 C 58/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně zn. příjmení jméno příjmení spisová značka proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 25 647,34 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 647,34 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 411,88 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 647,34 Kč ve výši 9 % ročně od 21. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 25 647,34 Kč od 5. 9. 2018 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 296,50 Kč k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou proti žalovanému dne 1. 2. 2021 domáhala zaplacení částky shora a úrokem z prodlení. Tvrdila, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], dříve [právnická osoba], IČ [číslo] (dále jen„ banka“) uzavřela dne 24. 4. 2017 se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci bylo sjednání a vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno]. V souladu se smlouvou a dispozicemi ke kontokorentnímu účtu byl žalovanému poskytnut úvěrový limit 20 000 Kč. V dispozicích byly sjednány úrokové sazby pro čerpání tohoto limitu i pro nepovolený debetní zůstatek. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, proto banka zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 25 647,34 Kč převedla dne 2. 5. 2018 na nově otevřený účet č. [bankovní účet]. Dopisem ze 4. 9. 2018 banka dlužnou částku zesplatnila a vyzvala žalovaného ke splacení, což se však nestalo. Dlužná jistina je úročena s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 300 % ročně. Pohledávka s veškerým příslušenstvím byla převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 na žalobkyni s účinností od 20. 8. 2020, což bylo žalovanému oznámeno.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Účastníci byli vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a byl též poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě nesdělí soudem požadované stanovisko. Účastníci soudu ve stanovené lhůtě nezaslali své vyjádření, souhlasy s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného.

3. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil, ta mu byla spolu s výzvou výše doručena na jeho evidenční adresu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 7. 6. 2021.

4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020, seznamu postupovaných pohledávek, dohodou a potvrzení o úplatě bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovaným byla s účinností od 20. 8. 2020 postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 8. 2020 odeslaným 10. 9. 2020, jak vyplývá z podacího lístku.

5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 28. 11. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřela smlouvu, v níž se banka zavázala vést žalovanému účet pro vedení platebního styku (běžný účet) a umožnit mu jako klientce vkládání nebo vybírání peněžních prostředků v hotovosti nebo jejich převody. Dále se banka zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský kontokorentní úvěr [anonymizováno] povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu za podmínek dodržení měsíčního kreditního příjmu na běžném účtu a kreditního období. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit, a pokud debetní zůstatek překročí povolený limit, bude za překročení účtován sankční poplatek podle sazebníku a nepovolený debetní zůstatek bude dále úročen sazbou pro nepovolený debet na běžném účtu.

6. Z Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách sjednaných mezi žalovaným a společností [právnická osoba] dne 24. 4. 2017 bylo zjištěno, že k běžnému účtu žalovaného č. [bankovní účet] byl povolen [anonymizováno] s limitem 20 000 Kč od 17. 3. 2017 a minimálním měsíčním příjmem 50 % povoleného limitu s úrokovou sazbou k datu vytištění dispozic 21,99 % p.a., úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku je dle platného úrokového lístku 29 % p.a. Měsíční poplatek za čerpání povoleného debetního zůstatku činí 29 Kč. Žalovanému byla vydána platební karta s dispozicemi pro výběr peněžních prostředků. Účet, ze kterého budou inkasovány poplatky za sjednané služby přímého bankovnictví, byl uveden č. [bankovní účet].

7. Z úvěrového lístku soud zjistil, že úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek činila 30 % ročně.

8. Z oznámení o zesplatnění ze dne 4. 9. 2018 soud zjistil, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních ujednání byl úvěr č. [bankovní účet] na částku 25 647,34 Kč prohlášen za splatný ke dni 4. 9. 2018, dluh k uvedenému dni činil 25 647,34 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě do 18. 9. 2018.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 12. 2020 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení celkové dlužné částky 46 696,30 Kč nejpozději do 2. 1. 2021. Dle podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému 21. 12. 2020.

10. Ze Všeobecných produktových podmínek platných od 1. 10. 2017 bylo zjištěno, že banka si vyhradila právo účtovat k tíži kteréhokoli účtu klienta vedeného u banky jakékoli své splatné pohledávky za klientem, a to i v případě nepovoleného debetního zůstatku platebního účtu klienta či vzniku nepovoleného debetního zůstatku z důvodů takového zúčtování (čl. 29), Poplatky jsou splatné ke dni uvedenému v sazebníku, a neobsahuje-li sazebník takovýto údaj, přednostně vždy v poslední den příslušného měsíce, informace o poplatcích jsou jako samostatné položky uvedené ve výpisech i počet položek, k nimž se účtovaná částka vztahuje (čl. 38). Z částek, s jejichž splacením je klient v prodlení, zejména se splacením jistiny, úroků, poplatků, popř. jiných peněžitých dluhů vůči bance, je banka oprávněna účtovat klientovi úrok z prodlení a/nebo smluvní úrok sjednaný v úrokovém lístku, není-li v produktových podmínkách sjednáno jinak. Úroky, které nebudou ke dni jejich splatnosti řádně zaplaceny má banka právo připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále pak je úročit úrokem z prodlení či sjednaným smluvním úrokem. Banka je dále oprávněna úročit částku, o kterou klient přesáhl v případě kontokorentního úvěru stanovený úvěrový rámec, úrokem z prodlení a současně požadovat smluvní úroky (čl. 43). V případě překročení povoleného limitu je banka oprávněna převést debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený účet úvěrový ke dni zrušení povoleného limitu a oznámit klientovi, číslo nového úvěrového účtu, celkovou dlužnou částku, výši jednotlivých splátek. <i>11. Podle § 2665 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.) ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr v hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.</i> <i>12. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že poskytne úvěrovanému na jeho požádání finanční prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.</i> <i>13. Podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů soud žalobě zcela vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o poskytování bankovních služeb a poskytnutí kontokorentního úvěru, na jehož základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Dispozice ke smlouvě, Produktové podmínky a Všeobecné produktové podmínky, s nimiž byl žalovaný seznámen, dispozice podepsal. Ve smlouvě a dispozicích se tento zavázal, že běžný účet bude vykazovat po sjednaný počet kalendářních dnů kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu 180 kalendářních dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kredit ve výši odpovídající 50% úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu a neocitne se v prodlení se splněním jakýmkoli závazku vzniklého ze smlouvy. Úroková sazba činila 21,99 % ročně a úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku 29 % ročně, později zvýšená na 30 % ročně, měsíční poplatek za čerpání povoleného debetního zůstatku byl sjednán na 29 Kč.

15. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, došlo k překročení povoleného úvěrového limitu, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. [právnická osoba] proto zrušila poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a a dlužnou částku pro nesplácení zesplatnila ke dni 4. 9. 2018 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 25 647,34 Kč. Žalovaný byl povinen vrátit prostředky včetně úroků pro nepovolený debet ve výši 30 % ročně a poplatků a nákladů.

16. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Jednalo se o částku vyšší, než byl povolený limit 20 000 Kč, když úroky činily 21,99 % ročně a žalovaný byl, jak vyplývá ze smlouvy, povinen hradit kromě úroků i poplatky za vedení účtu a úrok z nepovoleného debetního zůstatku 30 % ročně. Dle smlouvy, dispozic ke smlouvě a produktových podmínek, byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn připisovat úroky a poplatky k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále úročit úrokem z prodlení či smluvním úrokem sjednaným (viz čl. 43 Všeobecných produktových podmínek), s nimiž byl žalovaný seznámen a seznámení podepsal. Podstatné informace byly také zvýrazněny tučným písmen. V souladu s § 2395 o. z. proto soud zavázal žalovaného k úhradě této dlužné částky i smluvního úroku 30 % ročně, jednalo se o úrok pro nepovolený debetní zůstatek, který byla banka oprávněna úročit. Tento úrok je počítán z částky, která byla zesplatněna ke dni 4. 9. 2018 a úrok tak běží ode dne následujícího tj. od 5. 9. 2018 až do zaplacení. Jelikož se žalovaný dostal se splácením do prodlení, je dle § 1970 odst. 2 o. z. povinen hradit i úrok z prodlení z dlužné částky, tj. z částky 13 029,31 Kč od 5. 7. 2018 do zaplacení, přičemž úrok činí 9 % ročně. Žalovaný neprokázal ani netvrdil, že by dluh či alespoň jeho část uhradil, tvrzené žalobkyně nijak nesporoval, soud proto ze všech výše uvedených důvodů žalobě vyhověl.

17. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů řízení, která je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 026 Kč. Dále jsou náklady řízení žalobkyně tvořeny odměnou advokáta za 2,5 úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. b), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 750 Kč, paušální náhradou za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 300 Kč. Jedná se o úkony učiněné do podání žalobního návrhu, neboť se jednalo o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a uplatňované žalobcem opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech. S ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o 21% DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku (220,50 Kč) je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Celkem přiznané náklady žalobce činí 1 968 Kč a jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně § 149 odst. 1 o.s.ř. Nebyly zjištěny ani tvrzeny žádné mimořádné skutečnosti, pro které by neměla být náhrada nákladů řízení přiznána či by měla být snížena.

18. Lhůtu splatnosti soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. delší než zákonné třídenní, a to vzhledem k výši žalované částky i k návrhu žalobkyně.