23 C 137/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudcem JUDr. Lukášem Kratochvílem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 16 379 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 180 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 180 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, to vše ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 20. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto výroku rozsudku pod ztrátou výhody splátek při nedodržení jedné z nich.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 5 199 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 889,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 715,17 Kč, úroku ve výši 21 % ročně z částky 11 180 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1 Žalobou podanou dne 19. 12. 2019 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení celkové částky 16 379 Kč s příslušenstvím (úrokem z půjčky, zákonným úrokem z prodlení včetně kapitalizovaného). Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně spol. [právnická osoba], [IČO], dne 1. 3. 2012 Smlouvu o půjčce pod [číslo] na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované jako spotřebitele (dle údajů v zákaznické kartě). Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou půjčkou dále částku 10 151 Kč zahrnující součet kapitalizovaných úroků za půjčené finanční prostředky ve výši 1 335 Kč s úrokovou sazbou 21 % ročně (čl. 3 Smluvních podmínek), odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 240 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 576 Kč, a to vše formou 45 týdenních splátek po 537 Kč. Žalovaná své smluvní povinnosti neplnila, když závazky řádně a včas nehradila. Poslední splátka byla uhrazena dne 22. 5. 2017. V souladu se Smluvními podmínkami tak vzniklo věřiteli právo na úhradu celé zbývající neuhrazené části dluhu. Dluh ve výši 16 379 Kč tvořila neuhrazená jistina půjčky ve výši 11 180 Kč a dlužný poplatek ve výši 5 199 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně spol. [právnická osoba], jako původní věřitel, svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná přes písemnou upomínku zbývající dlužnou částku nezaplatila. 2 Ve věci bylo nařízeno jednání na den 10. 12. 2020. Žalobkyně, resp. její zástupce, svoji neúčast na jednání soudu písemně omluvil a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání dostavila, nesporovala uzavření předmětné smlouvy o půjčce, domnívala se, že dluh již v minulosti za pomoci matky zaplatila, doklady o platbách již nemá k dispozici. Žalovaná byla ochotna dluh splácet v přiměřených splátkách po 500 Kč měsíčně, když poukázala na aktuálně složitou finanční situaci (má 2 nezl. děti, je odkazaná na sociální dávky, na kterých pobírá celkem cca 14 000 Kč měsíčně). Soud tak rozhodl ve věci dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (o.s.ř.) v nepřítomnosti žalobkyně. 3 Soud měl na základě Smlouvy o půjčce, smluvními podmínkami, Smlouvou o postoupení pohledávek vč. příloh, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní upomínkou prokázáno následující: Původní věřitel spol. [právnická osoba], poskytla žalované na základě smlouvy ze dne 1. 3. 2012 půjčku ve výši 14 000 Kč. Bylo sjednáno, že půjčka bude žalovanou splácena včetně souhrnného poplatku ve výši 10 151 Kč, tedy celkem 24 151 Kč, a to formou 45 týdenních splátek po 537 Kč (poslední splátka 523 Kč). Žalovaná své závazky z této smlouvy řádně a včas neplnila, a proto dle smluvních podmínek vzniklo věřiteli právo na úhradu celého zbývajícího dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně spol. [právnická osoba], jako původní věřitel, na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což žalované oznámila. Přes písemnou upomínku zbývající dluh v částce 16 379 Kč žalovaná neuhradila. Žalobkyně dále požadovala příslušenství – úrok ve výši 21 % ročně a zákonný úrok z prodlení vždy z částky 11 180 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, dále kapitalizovaný úrok ve výši 4 715,17 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 889,98 Kč. 4 V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle ust. § 3028 odst. 3 o.z., řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření předmětné smlouvy o půjčce došlo před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Tím je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.), ve znění pozdějších předpisů. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 5 Pokud jde o smlouvu o postoupení pohledávky, ta byla uzavřena po 1. 1. 2014, proto soud v souladu s ust. § 3028 odst. 3 o.z. aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (o.z.). 6 Žalobkyně prokázala smlouvou o půjčce shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání půjčky, ujednání o úrocích, vrácení půjčky ve splátkách, ujednání o poplatcích. 7 Dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. (o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8 Dle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9 Dle ust. § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Dle ust. § 55 odst. 2 obč. zák. ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle ust. § 56 jsou neplatná. 10 Dle ust. § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Dle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11 Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12 Dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. (o.z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § [číslo] odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13 Po provedeném dokazování soud žalobě zčásti vyhověl, pokud jde o požadavky na zaplacení jistiny a zákonného úroku z prodlení. Soud dospěl k závěru níže odůvodněném, a to že smlouva o půjčce je neplatná, proto náleží žalobkyni pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující jistinu a na zákonný úrok z prodlení z jistiny. Požadovaná plnění jsou tak po právu dle ust. § 451 a násl. obč. zák., resp. § 2991 a násl. o.z. a ust. § 517 odst. 2 obč. zák. (zaplacení zákonného úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalované se splácením dluhu. Přiznaná plnění pak náleží žalobkyni, jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.), který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky. 14 Po právu však není požadavek žalobkyně na zaplacení poplatku, úroku z úvěru, kapitalizovaného úroku z úvěru a kapitalizovaného úroku z prodlení. 15 Soud shledal částku představující poplatek za nepřiměřenou, rozpornou s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.) i v rozporu s ustanoveními na ochranu spotřebitele (§ 56 obč. zák.). Jde o vadu, ke které soud přihlíží i bez návrhu (§ 55 obč. zák.). Tedy žalobu v této části zamítl. Úrok z prodlení z jistiny žalobkyni náleží, z poplatků však nikoliv. 16 Vzhledem k tomu, že absentovaly důkazy o tom, zda žalobkyně posoudila před sjednáním úvěru (půjčky) schopnost žalované jako spotřebitele půjčku splácet, soud jí v tomto ohledu písemně vyzval usnesením ze dne 10. 7. 2020 k doplnění a poskytl jí k tomu lhůtu. Současně jí poučil, že pokud ve výše stanovené lhůtě důkazy nedoplní, bude soud na smlouvu, z níž vycházejí žalobní nároky, hledět jako na absolutně neplatnou (viz. závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). 17 Z předložené smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že žalobkyně půjčila žalované částku 14 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit spolu s úrokem, poplatkem za administrativní činnost a hotovostním inkasem splátek, způsobem uvedeným ve smlouvě. Na smlouvu o půjčce je třeba ve smyslu ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, hledět jako na neplatnou, neboť věřitel neposoudil úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele dostatečným způsobem. Rámec posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je totiž takový, že poskytovatel půjčky (úvěru) je povinen postupovat s odbornou péčí, přitom vychází i z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutou půjčku splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Potřebné údaje nebyly soudu doloženy, když žalobkyně sdělila, že zákaznická karta, na kterou odkazovala, nebyla dohledána. Pokud jde o procesní aspekt tohoto částečného zamítnutí, jde o právní posouzení smlouvy provedené soudem, na němž by nemohlo nic změnit ani případné poučení žalobkyně ve smyslu ust. § 118a o.s.ř. 18 O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně a žalovaná měly úspěch jen v poměrné části (žalobkyně měla úspěch jen částečný a žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly). 19 Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v přiměřených měsíčních splátkách 500 Kč s přihlédnutím k její aktuálně složité finační situaci.