23 C 237/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudcem JUDr. Lukášem Kratochvílem ve věci manželka: ; celé jméno podatelky, narozená dne datum bytem adresa podatela a podatelky a manžel: ; celé jméno podatela, narozený dne datum bytem adresa podatela a podatelky o rozvod manželství

I. Manželství manželky: celé jméno podatelky, rozené příjmení, narozená dne datum a manžela: celé jméno podatela, narozený dne datum, uzavřené dne datum na anonymizována tři slova v anonymizováno, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem podaným dne 21. 10. 2020 domáhala rozvodu manželství s tím, že v manželství účastníků došlo k rozvratu vzájemných vztahů a je tak pouze formálním svazkem. Za trvání manželství se narodil nezletilý syn příjmení, jehož biologickým otcem není manžel. Za příčinu rozvratu manželka považovala nevhodné chování manžela, který požíval alkohol, měl dluhy a manželku napadal, což řešila i Policie ČR. Účastníci od září 2020 společně nehospodaří a intimně spolu nežijí.

2. Manžel se přes výzvu k návrhu nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

3. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 6. 1. 2021 č.j. 21 P 84/2020-39 byla schválena dohoda rodičů, na základě které byl nezl. příjmení pro dobu před i po rozvodu manželství svěřen do péče matky a otci výživné určeno nebylo. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 18. 1. 2021.

4. Manželka má státní příslušnost Běloruska, manžel Kazachstánu. Manželé žijí dlouhodobě v ČR (trvalý pobyt od datum). Mezi ČR a Kazachstánem již není od 1. 1. 2001 v platnosti smlouva mezi ČSSR a SSSR publikovaná pod č. 95/1983, když tato smlouva i nadále platí ve vztazích mezi ČR a Běloruskem. Neexistuje mezinárodní smlouva upravující trojstranný režim mezi ČR, Kazachstánem a Běloruskem.

5. Otázku příslušnosti (pravomoci) k projednání věci posoudil soud dle čl. 3 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských (tzv. Brusel II bis), dle kterého je k projednání rozvodu příslušný soud toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště.

6. Otázka hmotného práva byla vyřešena dle ust. § 49 a ust. § 50 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Vzhledem k tomu, že oba manželé mají obvyklý (trvalý) pobyt na území ČR, kde byl podán i návrh, bude soud aplikovat právo ČR (§ 383 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštním řízení soudním - z.ř.s., § 755 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

7. Z nesporných tvrzení účastníků a provedených důkazů má soud prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum na anonymizována tři slova v anonymizováno. Za trvání manželství účastníků se narodil nezl. příjmení, datum narození. Manželka označila za příčiny rozvratu problémy manžela s alkoholem, jeho agresivní chování a dluhy. Účastníci spolu delší dobu (od září 2020) intimně nežijí a společně nehospodaří. Ze strany manželky byl vyjádřen jednoznačný nezájem na dalším trvání manželství. Uvedené skutečnosti byly prokázány oddacím listem účastníků, rozsudkem opatrovnického soudu, účastnickým výslechem manželky.

8. Dle ust. § 755 občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1), přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu 3 let (odst. 2).

9. Soud měl za prokázané, že krize v manželství účastníků je dlouhodobá, manželka nemá zájem v manželství setrvat. Soud přitom vycházel z účastnického výslechu manželky, když manžel se k jednání nedostavil. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, proto návrhu vyhověl a manželství rozvedl. Soud nezjistil, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmy nezl. dítěte.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb. (zákon o zvláštních řízeních soudních - z.ř.s.) tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích prostřednictvím soudu podepsaného. Právo podat odvolání nemá ten z účastníků, který se tohoto práva výslovně vzdal. Do 15 pracovních dnů od právní moci rozsudku je účastník povinen požádat úřad obce s rozšířenou působností dle svého trvalého bydliště o vydání nového občanského průkazu, pakliže je v jeho dosavadním občanském průkazu údaj o rodinném stavu uveden (§ 14 odst. 1 zákona o občanských průkazech). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 občanského zákoníku).