23 C 345/2019
č. j. 23 C 345/2019-31
V PLATNOSTIOkresní soud v Pardubicích rozhodl o rozvodu manželství, které bylo prokázáno jako hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Soud se opřel o § 755 odst. 1 občanského zákoníku, který umožňuje rozvod při nemožnosti obnovení manželského soužití. Rozvod nebyl v rozporu se zájmy nezletilých dětí, které jsou pod péčí matky. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudcem JUDr. Lukášem Kratochvílem ve věci manželka: ; celé jméno manželky, narozená dne datum bytem adresa manželky a manžel: ; celé jméno manžela, narozený dne datum bytem adresa, anonymizována tři slova o rozvod manželství
I. Manželství manželky příjmení jméno celé jméno manžela anonymizována dvě slova, rozené příjmení a manžela jméno příjmení celé jméno manžela, anonymizováno, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Manželka se návrhem podaným dne datum domáhala rozvodu manželství s tím, že v manželství účastníků došlo k rozvratu vzájemných vztahů a je tak pouze formálním svazkem. Za trvání manželství se účastníkům narodily celkem tři nezletilé dcery (jméno anonymizováno, příjmení jméno, jméno příjmení). Za příčinu rozvratu manželka považovala rozdílnost povah a zájmů. Účastníci společně nehospodaří a intimně spolu nežijí asi 5 let. 2 Manžel s rozvodem souhlasil a k návrhu se písemně připojil. 3 Manželé ve shodě uvedli, že rozvod by neměl být v rozporu se zájmy jejich společných nezletilých dětí, když v tomto směru jsou vztahy dobré. 4 Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 26. 5. 2020 č.j. 13 Nc 43/2019-69 byly pro dobu po rozvodu manželství svěřeny všechny tři nezletilé dcery (jméno anonymizováno, příjmení jméno, jméno příjmení) do péče matky a otec se zavázal platit odpovídající výživné ve výši částka měsíčně pro každou z nezletilých dcer. Tento rozsudek nabyl právní moci dne datum. 5 Účastníci předložili smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu, ve které si vzájemně vypořádali majetkové vztahy včetně práv a povinností společného bydlení a výživného pro dobu po rozvodu manželství. Tuto listinu předložili soudu spolu s úředně ověřenými podpisy. 6 Z nesporných tvrzení účastníků a provedených důkazů má soud prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před stát. instituce. Za trvání manželství se účastníkům narodily tři nezletilé dcery (jméno anonymizováno, příjmení jméno, jméno příjmení). Manželka označila za příčinu rozvratu rozdílnost povah a zájmů. Účastníci spolu delší dobu (5 let) intimně nežijí a společně nehospodaří. Ze strany účastníků byl vyjádřen nezájem na dalším trvání manželství. Uvedené skutečnosti byly prokázány oddacím listem účastníků, rozsudkem opatrovnického soudu, účastnickým výslechem manželky, souhlasným stanoviskem manžela. 7 Manželka má státní příslušnost ČR, manžel Ghany a Finska. Manželka má trvalé bydliště a aktuálně se zdržuje na území ČR. Manžel bydlí nyní ve Finsku Okresní soud v Pardubicích má pravomoc (příslušnost) ve věci rozhodovat, jak vyplývá z níže citovaných zákonných předpisů. 8 Mezi ČR a Ghanou (Finskem) není uzavřena dvoustranná smlouva o právní pomoci. Otázku příslušnosti (pravomoci) k projednání věci posoudil soud dle čl. 3 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských (tzv. Brusel II bis), dle kterého je k projednání rozvodu příslušný soud toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště (příp. alespoň jeden z manželů). Otázka hmotného práva byla vyřešena dle ust. § 49 a ust. § 50 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (ZMPS). Vzhledem k tomu, že manželka (navrhovatelka) má obvyklý pobyt na území ČR, kde podala i návrh, bude soud aplikovat právo ČR, a to konkrétně procesní tzn. ust. § 383 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštním řízení soudním - z.ř.s. a hmotné tzn. ust. § 755 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 9 Dle ust. § 755 občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1), přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu 3 let (odst. 2). 10 Soud měl za prokázané, že krize v manželství účastníků je dlouhodobá, manželé nemají zájem v manželství setrvat. Soud vycházel ze souhlasných stanovisek manželů a účastnického výslechu manželky. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, proto návrhu vyhověl a manželství rozvedl. Soud nezjistil, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmy společných nezl. dětí. Soud pouze podotýká, že nemohl rozhodovat o tzv. nesporném rozvodu, neboť nebyla splněna podmínka soudem schválené dohody o úpravě poměrů k nezl. dětem pro dobu po rozvodu. 11 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb. (zákon o zvláštních řízeních soudních - z.ř.s.) tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích prostřednictvím soudu podepsaného. Právo podat odvolání nemá ten z účastníků, který se tohoto práva výslovně vzdal. Do 15 pracovních dnů od právní moci rozsudku je účastník povinen požádat úřad obce s rozšířenou působností dle svého trvalého bydliště o vydání nového občanského průkazu, pakliže je v jeho dosavadním občanském průkazu údaj o rodinném stavu uveden (§ 14 odst. 1 zákona o občanských průkazech). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 občanského zákoníku).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.