24 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Lucií Lubasovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa o zaplacení 19 200 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 19 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 200 Kč od 17.11.2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 800 Kč do 3 dnů od právní moci výroku rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou dne 26.10.2020 domáhal po žalované zaplacení částky 19 200 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Návrh odůvodnil tím, že žalobce v pozici dražebníka konal dne 11.9.2019 elektronickou dražbu, jejímž předmětem byly nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] – žalovaná v rámci dražby učinila nejvyšší příhoz ve výši 2 980 000 Kč, čímž se stala vydražitelkou a měla tak povinnost doplatit cenu dosaženou vydražením (po započtení složené dražební jistoty ve výši 100 000 Kč) do 45 dnů od konání dražby. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve stanovené lhůtě doplatek ceny neuhradila, došlo ke zmaření dražby a žalovaná tak měla povinnost nahradit dražebníkovi náklady na přípravu a průběh dražby v celkové výši 119 200 Kč. Dražebník na částečnou úhradu uvedených nákladů použil žalovanou složenou jistotu, ohledně zbylé částky 19 200 Kč vyzval žalovanou k její úhradě do 16.11.2019. Žalovaná na uvedenou pohledávku žalobce ani k následným písemným výzvám ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.

4. Ze smlouvy o provedení veřejné dražby dobrovolné ze dne 31.7.2019 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem jako dražebníkem a Ing. [jméno] [příjmení], [IČO], insolvenčním správcem spol. [anonymizováno] – [právnická osoba] (insolvence vedená Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp.zn. [insolvenční spisová značka]) k provedení opakované veřejné dražby dobrovolné dle zákona č. 26/2000 Sb., předmětem dražby byly nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] s tím, že nejnižší podání bylo stanoveno v částce 534 000 Kč, minimální příhoz 5 000 Kč a dražební jistota ve výši 100 000 Kč.

5. Z dražební vyhlášky č. [spisová značka] ze dne 31.7.2019 bylo zjištěno, že byla vyhlášena na den 11.9.2019 opakovaná veřejná dobrovolná elektronická dražba v parametrech dle smlouvy o provedení dražby ze dne 31.7.2019. Dle čl.14 vyhlášky se vydražitelem složená dražební jistota započítává na cenu dosaženou vydražením, vydražitel je povinen uhradit cenu dosaženou vydražením do 45 dnů od skončení dražby. Je-li dražba zmařena vydražitelem, dražební jistota složená vydražitelem včetně jejího příslušenství se použije na náklady zmařené dražby. Vydražitel, který způsobil zmaření dražby, je povinen na vyzvání dražebníka uhradit tu část nákladů dražby, kterou nepokrývá dražební jistota jím složená.

6. Z protokolu o provedení veřejné dražby dobrovolné opakované vyhotoveného dle § 27 zákona č. 26/2000 Sb. ze dne 11.9.2019 bylo zjištěno, že vydražitelem se stala [celé jméno žalované], [datum narození], cena dosažená vydražením činila 2 980 000 Kč.

7. Z oznámení o zmaření veřejné dražby dobrovolné opakované ze dne 4.11.2019 soud zjistil, že dražba byla zmařena z důvodu, že vydražitel ve stanovené lhůtě neuhradil cenu dosaženou vydražením.

8. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 2.11.2019 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě nákladů zmařené dražby konané dne 11.9.2019 ve výši 119 200 Kč, přičemž na úhradu dlužné částky započetl žalovanou složenou dražební jistotu ve výši 100 000 Kč. K úhradě zbývající dlužné částky 19 200 Kč stanovil žalobce žalované lhůtu do 16.11.2019.

9. Z upomínky ze dne 6.2.2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky z daňového dokladu [číslo] v dodatečné lhůtě do 10 dnů od doručení upomínky.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 7.8.2020 soud zjistil, že žalobce žalovanou před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 19 200 Kč, a to nejpozději do 21.8.2020.

11. Podle § 28 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, je-li dražba zmařena vydražitelem, dražební jistota složená vydražitelem včetně jejího příslušenství se použije na náklady zmařené dražby. Koná-li se opakovaná dražba, zúčtuje se zbývající část dražební jistoty složené vydražitelem, který způsobil zmaření dražby, na náklady opakované dražby. Po úhradě nákladů dražby a opakované dražby se zbývající část vrátí vydražiteli, který způsobil zmaření dražby. odst. 4 vydražitel, který způsobil zmaření dražby, je povinen na vyzvání dražebníka uhradit tu část nákladů dražby, kterou nepokrývá dražební jistota jím složená; to platí i pro náklady opakované dražby konané v důsledku zmaření předchozí dražby vydražitelem.

12. Dle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ust. § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

13. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Soud na základě provedených důkazů při aplikaci shora uvedených zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Bylo prokázáno, že žalovaná byla jako vydražitelka nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek], které vydražila v opakované veřejné dobrovolné elektronické dražbě dne 11.9.2019, povinna zaplatit cenu dosaženou vydražením ve výši 2 980 000 Kč ve lhůtě do 45 dnů od skončení dražby. Žalovaná však nejvyšší podání ve stanové lhůtě nezaplatila, zmařila tak dražbu a stíhala ji proto povinnost dle § 28 zákona o veřejných dražbách zaplatit náklady dražby, které nepokrývala složená jistota ve výši 100 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce vyčíslil dne 2.11.2019 náklady dražby ve výši 119 200 Kč, byla žalovaná povinna uhradit částku 19 200 Kč, a to nejpozději do 16.11.2019. Žalovaná na dlužnou částku ničeho nezaplatila ani po opakované výzvě žalobce, soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 19 200 Kč. S ohledem na prodlení žalované se zaplacením dlužné částky přiznal soud žalobci dále nárok na zákonný úrok z prodlení, který za období od 17.11.2019 do zaplacení činí 10 % ročně z částky 19 200 Kč - výše úroku z prodlení vychází z ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v průběhu řízení pasivní.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l ve spojení s §142a občanského soudního řádu. Soud tak přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalované právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem ve výši 800 Kč.

17. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní, když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.