27 C 152/2024
č. j. 27 C 152/2024-79
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 101 § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 3 § 86 § 87
Plný text
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Maclem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 585 514,72 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 25 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, částku , částka, a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá ohledně požadavku, aby žalovaný zaplatil částku , částka, , úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, a úrok ve výši 6 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, rukám jejího zástupce , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, úroku 25 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, dále částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení částky , částka, za období od , datum, do zaplacení a úroku 6 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení. Tvrdila, že mezi společností , právnická osoba, . (resp. před zánikem fúzí s Equa Bank a.s., dále také „původní věřitelka“) a žalovaným byla dne , datum, uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb a žalovanému byl zřízen běžný účet č. , č. účtu, . Podle produktových podmínek ke smlouvě byl žalovaný povinen neprodleně uhradit nepovolený debetní zůstatek včetně úroků a úroku z prodlení ode dne vzniku nepovoleného debetu. Žalovaný porušil povinnost zabezpečit dostatek finančních prostředků na svém účtu a vznikl mu debetní zůstatek, který nevyrovnal ani přes výzvu původní věřitelky. Proto původní věřitelka odstoupila ke dni , datum, od smlouvy. Žalovaný tak je povinen uhradit jednak nepovolený debetní zůstatek ve výši , částka, , úrok 25 % ročně dle úrokového lístku a zákonný úrok z prodlení. Dále žalobkyně tvrdila, že mezi původní věřitelkou jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému zápůjčku ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit ve 120 měsíčních splátkách po , částka, , první splátka byla splatná dne , datum, formou inkasa z účtu žalovaného. Smluvně byl sjednán úrok 6 % ročně a další platby dle sazebníku poplatků původní věřitelky. Žalovaný nesplácel zápůjčku řádně a včas, proto jej původní věřitelka písemně vyzvala k nápravě. Celkem žalovaný uhradil , částka, , naposledy dne , datum, . Protože k nápravě nedošlo, původní věřitelka zápůjčku ke dni , datum, zesplatnila, když měla mít nárok na neuhrazenou jistinu , částka, , poplatky ve výši , částka, , smluvní úrok , částka, do , datum, , úrok z prodlení , částka, do , datum, a dále smluvní úrok 6 % ročně od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z jistiny a poplatků (celkem , částka, ) od , datum, do zaplacení. Obě pohledávky vůči žalovanému původní věřitelka postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, ., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřena lustrací registrů BRKI/NRKI/SOLUS ohledně úvěrového zatížení žalovaného, příjmy žalovaného byly posouzeny statistickým modelem, pravidelné výdaje byly stanoveny portfoliovým modelem dle statistických dat (zohledňující strukturu rodiny, domácnosti, způsobu bydlení, místo bydliště, porovnání s deklarovanými výdaji). Bylo zjištěno, že žalovaný nemá záznam v insolvenčním rejstříku, nemá dluh po splatnosti (registr SOLUS), v registru BRKI/NRKI měl pouze pozitivní úvěrovou historii, rizikovým vyhodnocením klienta byla stanovena třída A s pravděpodobností splácení 99,12 %. Žalovaný deklaroval příjem , částka, , což původní věřitelka ověřila komplexním statistickým modelem dle osobnostních předpokladů žalovaného. Uvažované výdaje žalovaného z obezřetnosti původní věřitelka navýšila na , částka, , z toho , částka, na bydlení, vč. hypoték, další živobytí , částka, a ostatní výdaje , částka, . Jelikož původní věřitelka vyhodnotila, že žalovanému zbyla částka , částka, na splácení půjčky a nepředvídané výdaje, úvěr schválila.
3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel.
4. Věc byla rozhodnuta v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na základě obsahu spisu a provedených důkazů.
5. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne , datum, byla žalovaným a původní věřitelkou podepsána listina označená Rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. L0011123448150001 (prokázáno uvedenou listinou). Dne , datum, byl žalovaným podepsán Návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, , a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně shora (prokázáno uvedenou listinou), téhož dne původní věřitelka vystavila listinu označenou jako Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce (prokázáno uvedenou listinou). , adresa, 000 Kč byla dne , datum, načerpána na účet žalovaného u původní věřitelky (prokázáno výpisem z účtu), žalovaný celkem původní věřitelce uhradil , částka, , naposledy byla odečtena splátka půjčky dne , datum, , od tohoto data měl žalovaný na účtu záporný zůstatek, který ke dni , datum, činil , částka, . Dne , datum, původní věřitelka zaslala žalovanému Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvu k uhrazení dluhu (prokázáno uvedenou listinou). K ekonomickým poměrům žalovaného v době uzavření smlouvy původní věřitelka zjistila, že žalovaný měl 3 úvěry v rámci stavebního spoření, které doposud řádně splácel, se zůstatky k lednu 2022 ve výších , částka, , , částka, a , částka, , ověřila dosavadní řádné splácení závazků, neexistenci záznamu v insolvenčním rejstříku (prokázáno protokolem o ověření úvěruschopnosti včetně náhledu do aplikace Konsolidovaného blacklistu), původní věřitelka zaznamenala, že žalovaný bydlí ve vlastním bydlení (prokázáno listinou na č.l. 41). Více k příjmům, výdajům a životním nákladům žalovaného původní věřitelka nezjišťovala, žalobkyně tvrzení nedoplnila ani po poučení soudu. Původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze smlouvy, včetně obou pohledávek vůči žalovanému (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Původní věřitelka oznámila žalovanému postoupení pohledávek žalobkyni (prokázáno vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne , datum, ). Žalobkyně vyzvala žalovaného, nechť do , datum, uhradí dlužné částky, v opačném případě bude podána žaloba (prokázáno výzvou k plnění ze dne , datum, ).
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2662 o.z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.
8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
10. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. V souladu s rozsudkem Soudního dvora (druhého senátu) sp. zn. C-679/18 ze dne , datum, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit úvěruschopnost spotřebitele, a přihlédnout k neplatnosti smlouvy i v případě, že spotřebitel neplatnost sám nenamítne.
13. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný pouze co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Pokud jde o nárok vycházející ze vzniku debetního zůstatku, soud shledal, že je žaloba důvodná v plném rozsahu, neboť bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o účtu ve smyslu § 2662 a násl. o.z., na základě které se původní věřitelka zavázala vést pro žalovaného účet a žalovaný se zavázal udržovat na účtu kladný zůstatek. Jak je patrné z výpisů z účtu, žalovaný tuto svou povinnost porušil a původní věřitelce vznikl nárok na vyrovnání záporného zůstatku, na který byly mj. zaúčtovány sjednané poplatky za výzvy zaslané žalovanému v důsledku jeho prodlení, dále původní věřitelce vznikl nárok na úrok 25 % ročně stanovený úrokovým lístkem, který byl součástí uzavřené smlouvy, a zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. jdoucí ode dne následujícího po dni, kdy původní věřitelka odstoupila od smlouvy. Výše úroku z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Původní věřitelka pohledávku vůči žalovanému platně podle § 1879 o.z. postoupila žalobkyni a oznámila tuto skutečnost žalovanému. Proto soud žalovanému uložil, aby shora uvedené částky zaplatil žalobkyni.
14. Pokud jde o nárok vycházející z tvrzené zápůjčky, v prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou původní věřitelka obchodně označovala jako smlouvu o půjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Tato neplatnost je podle shora citovaného rozsudku Soudního dvora sp. zn. C-679/18 absolutní, soud je k ní proto povinen přihlížet z úřední povinnosti. Žalobkyně nabyla pohledávku vůči žalovanému postoupením, nicméně postoupením pohledávky ze spotřebitelského úvěru není dotčena spotřebitelská povaha tohoto závazku. Postupník má stejné povinnosti jako původní věřitel (srov. § 3 odst. 2 písm. a/ zákona č. 257/2016 Sb.), je tedy ve stejné míře povinen prokázat splnění povinnosti poskytovatele úvěru při sjednávání spotřebitelského úvěru ověřit úvěruschopnost žadatele.
15. Žalobkyně i po poučení soudu o možnosti neúspěchu ve věci setrvala na svém tvrzení, že ověření úvěruschopnosti původní věřitelkou považuje za dostatečné a nedoplnila tvrzení ani neoznačila důkazy k tomu, jaké konkrétní příjmy, výdaje a životní náklady žalovaného původní věřitelka zjistila. Nebyly tedy ověřeny byť jen základní informace o jeho ekonomických poměrech. Původní věřitelka vycházela z deklarace žalovaného, že jeho čistý příjem činí , částka, měsíčně. Údajně tuto informaci měla ověřit v automatizovaném modelu, konkrétní data z automatizovaného modelu však nepředložila a zdůraznila, že i zákon využití automatizovaných modelů připouští. Jestliže žalovaný při uzavírání smlouvy deklaroval příjem , částka, měsíčně, při využití automatizovaného modelu bez skutečných dat o příjmech žalovaného dle soudu mohla původní věřitelka zjistit pouze to, že není vyloučeno, aby žalovaný takový příjem měl. Takové posouzení příjmu je však samo o sobě nedostatečné. Automatizovaný model je při posouzení úvěruschopnosti sice vhodným podpůrným prostředkem, avšak nelze se omezit pouze na využití modelu bez dalších informací. Požadavek, aby skutečný příjem žalovaného byl ověřen prostou listinou, jako je výpis z účtu či výplatní páska, nelze považovat za nesplnitelný či nepřiměřený. Původní věřitelka se dostatečně nevěnovala ani výdajům žalovaného. Vyšla z toho, že žalovaný vynakládá , částka, měsíčně na splátky hypotéky/úvěrů ze stavebního spoření, toto zjištění učinil soud i z náhledu do aplikace Konsolidovaného blacklistu. Dále však původní věřitelka vycházela z toho, že žalovaný má měsíční výdaje , částka, (živobytí) + , částka, (ostatní), aniž by si od žalovaného vyžádala podrobnější vysvětlení, takovou výši výdajů proto soud považuje za nevěrohodně nízkou. Zcela jistě se nemůže jednat o částku, která by pokryla jak spotřebu energií, tak náklady na stravu. Není sice vyloučeno, aby se žalovaný s někým o náklady dělil, původní věřitelka však takové zjištění neučinila a uvedených částek výdajů vycházela bez dalšího. Právě v takovém případě přitom původní věřitelka měla postupovat s odbornou péčí a pouhým výpisem z účtu mohla zjistit, zda skutečné výdaje žalovaného odpovídají deklarovaným. Původní věřitelka taktéž zaznamenala, že žalovaný bydlí ve vlastním bytě, toto tvrzení však nijak neověřovala, ač tak mohla jednoduše učinit bezplatným náhledem do katastru nemovitostí. Ze shora uvedeného vyplývá, že původní věřitelka se dostatečně nezabývala příjmy ani výdaji žalovaného, spokojila se s vyhodnocením automatizovaného modelu, a tyto výstupy nekonfrontovala se skutečnými daty získanými od žalovaného. Posouzení úvěruschopnosti tudíž proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Přestože žalobkyně zjevně nemohla ekonomickou situaci žalovaného s odbornou péčí vyhodnotit, úvěr v žádané výši poskytla.
16. Nesplnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr na základě spolehlivých a dostatečných informací, má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do , datum, , ve spojení s rozsudkem Soudního dvora sp. zn. C-679/18.
17. Původní věřitelka pohledávku vůči žalovanému platně podle § 1879 o.z. postoupila žalobkyni a oznámila tuto skutečnost žalovanému. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy má žalobkyně vůči žalovanému toliko právo na vrácení plnění poskytnutého bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení) podle § 2993 o.z., tedy zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru a zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. Původní věřitelka poskytla žalovanému částku , částka, , žalovaný na dluh celkem uhradil , částka, . Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši , částka, s úroky z prodlení jdoucími ode dne následujícího po dni, kdy byl úvěr zesplatněn, tedy ode dne, kdy se žalovaný dozvěděl, že je v prodlení. Výše úroku z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, když platně sjednány nebyly, a proto žalobkyni nenáleží smluvní úrok 6 % ročně, poplatky ve výši , částka, , ani kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, (od , datum, do , datum, ), když žalovaný z důvodu neexistující smlouvy nebyl v prodlení, dokud nebyl původní věřitelkou k vydání bezdůvodného obohacení dne , datum, vyzván.
18. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že převážně úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu části účelně vynaložených nákladů řízení. Předmětem řízení není pouze žalovaná částka, nýbrž taktéž požadované příslušenství, tj. úrok a úrok z prodlení. O tomto předmětu řízení musel soud rozhodnout a podle míry úspěchu obou účastníků ve vztahu k takto vymezenému předmětu řízení pak bylo rovněž nutné rozhodnout o náhradě nákladů řízení (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , příp. , jméno FO, a kol., Občanské soudní řízení - Soudcovský komentář, 2019). Ke dni vyhlášení rozsudku byla včetně veškerého přirostlého příslušenství předmětem řízení částka , částka, , přičemž žalobkyni byla přiznána částka , částka, . Žalobkyně měla tedy procesní úspěch v rozsahu 86 %, žalovaný v rozsahu 14 %. Po odečtení úspěchu žalobkyně od úspěchu žalovaného žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši 72 %. Podle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí odměna advokáta z tarifní hodnoty , částka, za jeden úkon právní služby , částka, . Žalobkyni náleží náhrada odměny advokáta za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast při jednání dne 23. 10. a , datum, ) po , částka, , celkem , částka, , 6x paušální náhrada podle § 13 odst. 4 vyhlášky po , částka, , celkem , částka, , a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem , částka, , když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Ostatní úkony advokáta nelze považovat za účelně vynaložené, když doplněním žaloby bylo napravovány vady původní žaloby a pouhé sdělení nesouhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání nelze považovat ani za úkon v poloviční sazbě odměny. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Celkem náklady žalobkyně činí , částka, , přičemž s ohledem na její částečný úspěch jí náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v rozsahu 72 %, tedy , částka, . Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady uhradit k rukám advokáta.
19. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.