27 C 161/2024

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Maclem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 46 380 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobkyni částku částka.

II. Žaloba se zamítá ohledně požadavku, aby žalovaný zaplatil částku částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a částky částka.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka k rukám jejího zástupce Jméno advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným distančním způsobem (prostřednictvím internetových stránek žalobkyně) smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému postupně ve dnech 30. 6., 19. 7., 22. 7., 3. 8., 4. 8., 21. 8. a datum spotřebitelský revolvingový úvěr v celkové výši částka. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou za smluvní úrok 40 % ročně, jeho splatnost po zaslání poslední upomínky žalovanému nastala ke dni datum. Totožnost žalovaného byla ověřena SMS kódem a ověřovací platbou částka z účtu žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena mj. z informací žalovaného a lustrací centrální evidence exekucí (CEE), insolvenčního rejstříku, databází SOLUS a NRKI a BRKI (registr Bankovních a Nebankovních klientských informací). Žalobkyně měla k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného. Smluvní úrok 40 % ročně byl kapitalizován a v částce částka se stal součástí jistiny. Dále v důsledku prodlení žalovaného žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z celé nové jistiny a smluvní pokutu ve výši částka, tj. 0,1 % denně od data prodlení do dne odeslání předžalobní výzvy. Žalobkyně zaslala dne datum žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný do dne podání žaloby ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel.

3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně dne datum žalobkyni požádal a obě strany následně elektronicky podepsaly úvěrovou smlouvu, a to dle parametrů, jak tvrdila žalobkyně shora (prokázáno listinou „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota“). Totožnost žalovaného byla ověřena předložením kopie občanského a řidičského průkazu (prokázání uvedenou kopií). Částka úvěru byla žalovanému zaslána na bankovní účet ve dnech 30. 6., 19. 7., 22. 7., 3. 8., 4. 8., 21. 8. a datum, celkem ve výši částka (prokázáno přehledem bankovních transakcí). Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho. Ekonomické poměry žalovaného v době uzavření smlouvy žalobkyně vyhodnotila tak, že měl příjem ve výši částka čistého měsíčně, jeho výdaje stanovila částkou částka (prokázáno listinou Žádost o spotřebitelský úvěr č. hodnota). Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za období od datum do datum z něhož plyne, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání (právnická osoba.) ve výši částka, částka a částka čistého. Na účtu jsou dále zaznamenány platby v řádech statisíců Kč, a to četné příchozí platby od sázkových společností (právnická osoba. – mj. příchozí platby částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, s danou osobou zaznamenány i další platby, dále kaizen Gaming), a blíže neidentifikovatelné odchozí platby (PayU S.A.) taktéž v součtu v řádech statisíců korun. Žalovaný činil nadměrné výběry z bankomatu (částka dne datum, částka dne datum). Dále jsou patrné čerpané půjčky od společnosti Emma’s právnická osoba. (částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum) [vše prokázáno výpisem z účtu]. Žalobkyně vyzvala dne datum žalovaného, nechť do 3 dnů od doručení výzvy uhradí dlužnou částku, v opačném případě žalobkyně svůj nárok uplatní soudně (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby).

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný pouze co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. spisová značka ze dne datum). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Tato neplatnost je podle § 87 zákona o spotř. úvěru absolutní, soud je k ní proto povinen přihlížet z úřední povinnosti.

10. Žalobkyně částečně vyhověla výzvě soudu a popsala a doložila svůj postup při ověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Smlouva byla uzavřena distančně a žalobkyně si obstarala pouze výpis z účtu žalovaného, tvrzené lustrace databází SOLUS, NRKI a BRKI prokázány nebyly. Soud však z důvodu procesní ekonomie nevyzýval žalobkyni k předložení důkazů, neboť již ze založených důkazů vyplývají skutečnosti natolik závažné, že vylučují, aby bylo možné dospět k závěru, že smlouva o úvěru byla uzavřena platně. Za prokázané soud považuje, že žalovaný před uzavřením smlouvy pobíral pravidelnou mzdu ve výši nejméně částka, taktéž žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný měl měsíční výdaje ve výši částka, což soud považuje za přiměřené, když za vhodnou referenční hodnotu k nákladům na živobytí soud považuje normativní náklady na bydlení stanovené § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (v době uzavření smlouvy částka měsíčně), a částku životního minima podle § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve spojení s nařízením vlády č. 436/2022 Sb. (v době uzavření smlouvy částka). Žalobkyně však ignorovala skutečnosti plynoucí z výpisu bankovního účtu žalovaného, z něhož plyne, že žalovaný ve velkém objemu provozoval online sázení, z něhož se mu sice dostalo určitého příjmu (vedle drobnějších částek především částky částka, částka a částka), ale zároveň sázky tvoří větší část jeho výdajů (nejméně částka jen při započítání nejvyšších transakcí), přičemž je zjevné, že spoléhání se na výnosy ze sázek a her je neudržitelný ekonomický model. Dále žalovaný provedl z bankomatu výběry částek částka a částka. Tato zjištění byla zřetelné indikátory k tomu, aby žalobkyně přistupovala k žalovanému individuálně a se zvýšenou obezřetností, což však neučinila.

11. Je proto na místě závěr, že žalobkyně k vyhodnocení úvěruschopnosti přistoupila pouze povrchně a formálně. Přestože měla k dispozici zjištění, že žalovaný ve velkém rozsahu provozuje sázkové hry, což je jednoznačně skutečnost vyvolávající pochybnosti o jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, nevyvodila patřičné závěry, a úvěr v žádané výši poskytla.

12. Poskytnutí spotřebitelského úvěru i přes zjištění vyvolávající pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy má žalobkyně vůči žalovanému toliko právo na vrácení plnění poskytnutého bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení) podle § 87 zákona o spotř. úvěru, tedy zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, žalovaný ničeho neuhradil, proto žalobkyni náleží tato částka.

13. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. Pokud jde o úrok z prodlení, v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu (rozsudek sp. zn. spisová značka ze dne datum) soud vychází z toho, že „ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“ V uvedeném případě tedy dosud žalovaný v prodlení není, nicméně soud má za to, že nemůže jít naopak k tíži žalobkyně absolutní pasivita žalovaného, v důsledku které nelze objektivně posoudit jeho poměry a na jejich základě stanovit dobu přiměřenou jeho možnostem k vrácení jistiny ve smyslu § 87 zákona o spotř. úvěru. Proto bylo žalovanému uloženo, aby jistinu vrátil v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Prodlení žalovaného tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem. Dále platně sjednány nebyly, a proto žalobkyni nenáleží smluvní úrok ve výši 40 % ročně žalobkyní jednostranně přičtený k jistině úvěru ani smluvní pokuta ve výši částka.

14. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že převážně úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu části účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady právního zastoupení se řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem, a to ve znění do datum a od datum v závislosti na tom, kdy byl úkon právní služby uskutečněn. Předmětem řízení není pouze žalovaná jistina, nýbrž taktéž požadované příslušenství, tj. úrok a úrok z prodlení. O tomto předmětu řízení musel soud rozhodnout a podle míry úspěchu obou účastníků ve vztahu k takto vymezenému předmětu řízení pak bylo rovněž nutné rozhodnout o náhradě nákladů řízení (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. spisová značka ze dne datum, příp. jméno FO a kol., Občanské soudní řízení - Soudcovský komentář, ASPI 2019). Ke dni vyhlášení rozsudku byla předmětem řízení včetně veškerého přirostlého příslušenství částka částka, přičemž žalobkyni byla přiznána částka částka. Žalobkyně měla tedy procesní úspěch v rozsahu 55 %, žalovaný v rozsahu 45 %. Náklady žalobkyně jsou tvořeny odměnou advokáta podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po částka, celkem částka, 3x paušální náhradou podle § 14b odst. 5 vyhlášky po částka, celkem částka, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhradou DPH ve výši 21 %, celkem částka, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši částka. S ohledem na částečný úspěch žalobkyni po odečtení jejího úspěchu od úspěchu žalovaného náleží náhrada nákladů v poměrné výši 10 %, tj. částka. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta.

15. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí, a to písemně ve dvojím vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.