27 C 182/2025

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce , advokátem sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený dne Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o určení splatnosti závazku

I. Určuje se, že zápůjčka poskytnutá žalobkyní žalovanému dle smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 10. 2023 v celkové výši 1 392 392 Kč je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalovaný je povinen žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit k rukám , Jméno Zástupce, , advokáta, jako zástupce žalobkyně, náklady řízení v částce 72 461 Kč. 1 Žalobkyně se domáhala, aby soudem bylo určeno, že zápůjčka poskytnutá žalobkyní žalovanému dle smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 10. 2023 v celkové výši 1 392 392 Kč je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku.2 Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky za účelem úhrady jeho závazků z hypotečního úvěru a exekučních řízení. Splatnost byla sjednána tak, že žalovaný vrátí celou zápůjčku najednou při prodeji nemovitosti – bytové jednotky č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, , jejímž je výlučným vlastníkem. K zajištění závazku bylo zřízeno zástavní právo na uvedené nemovitosti. Poskytla žalovanému finanční prostředky postupně: dne 31. 10. 2023 částku 1 000 000 Kč prostřednictvím společnosti , právnická osoba, ., která následně uhradila závazky žalovaného vůči , právnická osoba, ., a další úvěry (hypoteční úvěr, spotřebitelský úvěr, úvěr „peníze na klik“). Dále žalobkyně uhradila dne 26. 2. 2024 částku 392 392 Kč za účelem zastavení exekuce vedené u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , sp. zn. , spisová značka, . Celková výše zápůjčky činí 1 392 392 Kč. Od uzavření smlouvy uplynula přiměřená doba, během níž měl žalovaný učinit kroky k prodeji nemovitosti a tím určit čas plnění svého dluhu. Žalovaný však nemovitost dosud neprodal, přestal komunikovat a neinformoval žalobkyni o žádných krocích směřujících k prodeji. Žalobkyně jej vyzvala k součinnosti dne 5. 6. 2025, avšak výzva se vrátila jako nevyzvednutá.3 Žalovaný se ve věci i přes výzvu soudu nevyjádřil. K jednání nařízenému na den 10. 12. 2025 se přes řádné předvolání nedostavil, soud jednal v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).4 Podle § 1960 občanského zákoníku, je-li dlužník oprávněn určit čas plnění a neučiní tak v přiměřené době, určí jej na návrh věřitele soud podle okolností případu.5 Soud považoval ve věci za sporné a přitom rozhodné, zda mezi účastníky bylo ujednáno, že doba plnění je ponechána na vůli dlužníka.6 Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 5. 10. 2023 mezi žalobkyní jako zapůjčitelkou a žalovaným jako vydlužitelem bylo zjištěno, že zapůjčitelka se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 1 900 000 Kč na úhradu jeho dluhů. V čl. 1 bylo ujednáno následující: zapůjčitelka se podpisem smlouvy zavázala poskytnout vydlužiteli peněžní prostředky na úhradu dosud nesplacených částek v exekučních řízeních vedených proti vydlužiteli, dále na úhradu dosud nesplaceného hypotečního úvěru a dalších úvěrů uzavřených na základě smlouvy s , právnická osoba, ., a to částku až do maximální výše 1 900 000 Kč, a to způsobem přímých úhrad věřitelům. Podle čl. 1.2 smlouvy se žalovaný zavázal vrátit celou zápůjčku najednou při prodeji nemovité věci uvedené ve smlouvě, tj. bytové jednotky č. , Anonymizováno, v domě na adrese , adresa, , , Jméno žalovaného B, , a to v okamžiku jejího prodeje třetí osobě, přičemž termín vrácení zápůjčky je stanoven vyplacením kupní ceny třetí osobou.7 Z výzvy datované 4. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k poskytnutí součinnosti ohledně vrácení zápůjčky z 5. 10. 2023, kdy konstatovala, že bylo sjednáno vrácení zápůjčky z výtěžku prodeje bytové jednotky č. , Anonymizováno, , přičemž zjistila, že do dne vyhotovení výzvy bytová jednotka prodána nebyla a neobdržela žádné informace o zamýšleném prodeji ani o krocích k jeho realizaci. Vyzvala proto žalovaného ke sdělení termínu prodeje nebo k zahájení nezbytných kroků k jeho uskutečnění. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému 5. 6. 2025.8 Soud učinil na základě provedeného dokazování následující závěr.9 Soud měl za prokázané, že došlo k uzavření dohody o splatnosti ve smyslu ustanovení § 1960 o.z. Tedy, že bylo výslovně ujednáno, že žalovaný je oprávněn určit čas splnění dluhu. Vzhledem k tomu, že žalovaný neurčil čas plnění v přiměřené době, tak soud žalobě vyhověl a určil splatnost závazku tak, jak to odpovídá dikci výše citovaného ustanovení § 1960 občanského zákoníku, tedy podle okolností případu, kdy vyšel z toho, že žalobkyně již v červnu 2025 vyzývala žalovaného. Jelikož předmětem řízení bylo nahrazení projevu vůle dlužníka, tak soud nezjišťoval, zda dluh platně vznikl a zda existoval a v rozhodnutí se omezil jen na určení splatnosti a neukládal dlužníkovi povinnost splnit.10 Citované ustanovení § 1960 se vztahuje na případy, kdy splatnost závazku je dohodnuta, a to tak, že závisí na vůli dlužníka. Tak jako v jiných otázkách sjednání obsahu závazkového vztahu může být způsob vyjádření takové dohody rozličný, půjde nejčastěji o dohodu o tom, že dlužník zaplatí, až bude moci, až bude chtít nebo bude ochoten, až bude zboží užito (Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M.: Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1658), či že zaplatí, až „bude vydělávat a budou provize“ či „až bude mít žalobce peníze“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3022/2021), kdy tato situace se blíží situaci v projednávané věci, kdy dlužník měl zaplatit, až získá prostředky z prodeje bytu.11 Podstatné pro rozhodnutí tedy bylo, zda mezi stranami byla uzavřena dohoda stran o tom, že závazek je splatný podle rozhodnutí dlužníka. V dané věci tomu tak je. Věřitelka tak může ovlivnit splatnost dluhu tedy jen podáním návrhu u soudu, kterým se domáhá určení času plnění. Byla oprávněna tak učinit v situaci, neurčil-li dlužník čas plnění v přiměřené době, tj. době přiměřené povaze závazku.12 Soud podle konkrétních okolností přihlédl k tomu, co bylo mezi stranami sjednáno, k účelu smlouvy, potřebě věřitele a její naléhavosti, vzal v úvahu i platební schopnosti dlužníka (čas plnění mu byl ponechán na vůli, tj. i s ohledem na jeho možnosti) a tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný. V takové situaci je lhůta 30 dnů od právní moci rozsudku naprosto vyhovující daným kritériím.13 O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Účelně vynaložené náklady jsou u zcela úspěšné žalobkyně představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč. Dále odměnou advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“) v rozsahu 4 úkonů po 13 900 Kč - dle výše závazku, ohledně nějž je určována doba plnění; k takovému postupu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 3. 2011, sp. zn.

II. ÚS 538/10, a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění nikoli jednoduchou a účast na jednání soudu. K nákladům náleží i cestovné k jednání ve výši 381,95 Kč (trasa , adresa, a zpět dne 10. 12. 2025, délka trasy celkem 50 km, náhrada za opotřebení 5,80 Kč za km, doložená spotřeba automobilu 5,3 l/100 km, cena pohonných hmot (nafta) 34,70 Kč za litr, dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) a náhrada za ztrátu času ve výši 450 Kč (podle § 14 odst. 3 vyhlášky v rozsahu 3 započatých půlhodin po 150 Kč). Žalobkyni náleží i paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky za výše uvedené úkony v celkové výši 1 800 Kč (4 × 450 Kč) a dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu i náhrada DPH z odměny a náhrad. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).