27 C 196/2024

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Maclem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 151 049,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, .

II. Žaloba se zamítá ohledně požadavku, aby žalovaný zaplatil částku , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , úrok ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela dne , datum, se žalovaným distančním způsobem smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , ve znění dodatků č. , hodnota, až 7, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr s rámcem , částka, , tento rámec byl postupně dodatky navýšen až na , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 2,97 % z úvěrového rámce. Součástí smlouvy se staly úvěrové podmínky žalobkyně, úvěr byl čerpán prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný za trvání smlouvy celkem načerpal , částka, a uhradil , částka, . Sjednaná úroková sazba činila 24,88 % ročně, roční procentní sazba nákladů úvěru (RPSN) činila 27,92 %. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, vyžádáním úvěrové zprávy z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (BRKI/NRKI) a SOLUS, ověřením centrální evidence exekucí. Žalobkyně zjistila průměrný čistý příjem žalovaného , částka, měsíčně a jeho výdaje vyhodnotila dle interní analýzy na částku , částka, jako ostatní výdaje (dle životního minima), , částka, (životní minimum na 1 vyživované dítě), , částka, jako splátky jiným společnostem v případě a splátky žalobkyni („splátky v HC“) , částka, , pokud posuzovala žalovaného samotného. V případě zohlednění členů domácnosti žalobkyně příjmy domácnosti navýšila o , částka, a výdaje vyhodnotila částkou , částka, (jako životní minimum členů domácnosti), částkou , částka, (minimální výdaje na bydlení), , částka, jako splátky jiným společnostem. Žalobkyně z rejstříku SOLUS zjistila, že žalovaný neměl žádný závazek po splatnosti, lustraci NRKI žalobkyně vyhodnotila tak, že platební morálka žalovaného je na běžné úrovni, splatil svůj předchozí jeden závazek a dostal se do prodlení se splácením pouze zřídka, v centrální evidenci exekucí (CEE) a insolvenčním rejstříku nebyl nalezen. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a dostal se do prodlení, z toho důvodu žalobkyně úvěr dne , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé částky úvěru. Žalobkyně po žalovaném požadovala nesplacenou část jistiny ve výši , částka, , náklady na vymáhání , částka, (, částka, za měsíc prodlení do zesplatnění), smluvní pokutu , částka, (dle odst. 7.1 úvěrových podmínek – , částka, za měsíc prodlení do zesplatnění), dále zákonný úrok z prodlení z částky jistiny (kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru do dne sepsání žaloby), kapitalizovaný smluvní úrok , částka, (24,88 % ročně z částky jistiny za období čerpání úvěru do , datum, ), smluvní úrok 15 % ročně (snížený podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Do dne podání žaloby žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel.

3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně a zasláním SMS kódu dne , datum, žalobkyni požádal a obě strany následně elektronicky podepsaly úvěrovou smlouvu, a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně shora (prokázáno listinou „, právnická osoba, – Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. , hodnota, “). Žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím zaslaného SMS kódu (prokázáno listinou „dohledání informací o činnosti klienta“), žalobkyni zaslal fotokopie svého občanského a řidičského průkazu (prokázáno uvedenými fotokopiemi). Úvěrový rámec byl postupně zvyšován dodatky smlouvy uzavřenými stejným způsobem jako původní smlouva (prokázáno uvedenými listinami). Žalovanému bylo umožněno čerpání úvěru prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný revolvingový úvěr průběžně využíval, celkem načerpal částku , částka, a uhradil , částka, , poslední splátku uhradil dne , datum, (prokázáno listinou „výpis čerpání, splátek a úhrad“). K ekonomickým poměrům žalovaného v době uzavření smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala výpis z účtu za období od , datum, do , datum, , ze kterého vyplývá, že žalovaný pobíral mzdu , částka, , dále obdržel platbu , částka, od fyzické osoby s poznámkou „pro mimi“, pokud jde o identifikovatelné výdaje, žalovaný činil platby ve prospěch společností , právnická osoba, (, částka, + , částka, ), 20 BET Nicosia Cyprus (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, ) a , právnická osoba, . (, částka, + , částka, ) a , Jméno žalobkyně, . (, částka, ), platbu ve výši , částka, označenou jako „Kabelčička :-*“ a běžné výdaje na spotřební zboží a služby (prokázáno výpisem z účtu). Dále žalobkyně opatřila úvěrovou zprávu, z níž vyplývalo, že žalovaný splácel další tři úvěry (2 splátkové, 1 z kreditní karty), ukončen měl 1 splátkový úvěr a podanou žádost k 1 kreditní kartě (prokázáno uvedenou listinou). Žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku ani centrální evidenci exekucí, výstup z Nebankovního registru klientských informací a rejstříku SOLUS žalobkyně vyhodnotila jako „OK“ (prokázáno potvrzením o provedení ověření bonity klienta). Obvyklá úroková míra v měsíci červenci 2021 u úvěrů z kreditních karet poskytovaných bankami činila ve sledovaném období 23,88 % ročně (prokázáno statistickou sestavou , jméno FO, národní banky pro dané období).). Dne , datum, žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ke splacení celého úvěru (prokázáno uvedenou listinou). Žalobkyně vyzvala dne , datum, žalovaného, nechť do , datum, uhradí dlužnou částku, v opačném případě žalobkyně svůj nárok uplatní soudně (prokázáno předžalobní výzvou k plnění).

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. V souladu s rozsudkem Soudního dvora (druhého senátu) sp. zn. C-679/18 ze dne , datum, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit úvěruschopnost spotřebitele, a přihlédnout k neplatnosti smlouvy i v případě, že spotřebitel neplatnost sám nenamítne.

10. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný pouze co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Tato neplatnost je podle § 87 zákona o spotř. úvěru, ve znění účinném do , datum, , ve spojení se shora citovaným rozsudkem Soudního dvora sp. zn. C-679/18 absolutní, soud je k ní proto povinen přihlížet z úřední povinnosti.

11. Žalobkyně vyhověla výzvě soudu a popsala a doložila postup při ověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala výpis z účtu a zprávy z veřejných registrů (NRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík), které vyhodnotila kladně (viz potvrzení o provedení ověření bonity), konkrétně NRKI vyhodnotila značkou „OK“. Výdaje a životní náklady žalovaného určila interním ekonomickým modelem na částku , částka, (jednotlivec), resp. , částka, (pro domácnost) včetně nákladů na bydlení. Ačkoliv žalobkyně relativně dostatečně ověřila příjem žalovaného výpisem z jeho bankovního účtu (vhodnější by byl výpis za více období pro to, aby výše mzdy byla objektivizována), zcela rezignovala na další aspekty své povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, resp. tyto skutečnosti zjistila, avšak nevyvodila z nich žádné závěry. Především nebylo prokázáno, že by si pro účely posouzení úvěruschopnosti dostatečně spolehlivě zjistila výdaje žalovaného, náklady na bydlení, či jeho vyživovací povinnosti, když se spokojila s interně stanovenou částkou, kterou soud považuje za nereálně nízkou. Za vhodnou referenční hodnotu k nákladům na živobytí soud považuje normativní náklady na bydlení stanovené § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve spojení s nařízením vlády č. 580/2020 Sb. (v době uzavření smlouvy , částka, měsíčně na jednu osobu, , částka, na dvě osoby, , částka, na tři osoby), a částku životního minima podle § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minim, ve spojení s nařízením vlády č. 61/2020 Sb. (v době uzavření smlouvy , částka, pro první posuzovanou osobu a , částka, pro další posuzovanou osobu). Z hodnocení žalobkyně přitom vyplývá, že žalovaný pravděpodobné žil ve společné domácnosti s více osobami (jednou, která tvrzeně disponovala příjmem , částka, měsíčně a jedním nezletilým dítětem), avšak žalobkyně se podrobněji se počtem osob nezabývala, nemohla proto ani kvalifikovaně určit přiměřenou částku výdajů domácnosti. Žalobkyní stanovené výdaje byly hluboko pod hranicí toho, co lze považovat za přiměřené výdaje jedné osoby, která má být považována za úvěruschopnou, natož mělo-li by se jednat o výdaje více osob ve společné domácnosti. Dále žalobkyně ignorovala skutečnosti plynoucí z výpisu bankovního účtu žalovaného, a sice že žalovaný se očividně ve velkém rozsahu věnoval online sázkám (za období pouhého 1 měsíce vynaložil , částka, , když soud považuje za notorietu, že společnosti Tipsport, Chance a 20BET jsou provozovateli sázkových her) a činil výdaje zjevně nad své ekonomické poměry (kabelka , částka, ). Pokud jde o způsob dosavadního plnění dluhů, žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný nesplácel přímo žalobkyni žádný úvěr (, částka, ), přestože z výpisu z účtu vyplývá opak (splátka , částka, žalobkyni), výše splátky přitom neodpovídá žádnému z existujících či ukončených úvěrových produktů v úvěrové zprávě. Podle úvěrové zprávy žalovaný hradil na první produkt , částka, měsíčně, na druhý produkt , částka, a třetí produkt – kreditní karta měl téměř vyčerpaný úvěrový rámec , částka, (ke splacení , částka, ). Žalobkyně nicméně dosavadní dluhy a skutečnosti vyplývající z úvěrové zprávy vyhodnotila tak, že vzala v potaz splátky tří úvěrů, jejichž splátky vyčíslila celkem na , částka, měsíčně a širší kontext dluhového zatížení žalovaného ani další zjištění skutečnosti (sázky, neúměrné výdaje) nebrala v potaz. Uvedené skutečnosti byly zřetelným indikátorem k tomu, aby žalobkyně přistupovala k žalovanému individuálně a se zvýšenou obezřetností. Pouze takový postup, při kterém by si žalobkyně vyžádala od žalovaného více podkladů ke skutečnému rozsahu jeho výdajů a dosavadních dluhů, by bylo možné považovat za postup s odbornou péčí. Je proto na místě závěr, že žalobkyně k vyhodnocení úvěruschopnosti přistoupila pouze povrchně a formálně. Nepostupovala s odbornou péčí při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, když ze zjištěných skutečností nevyvodila patřičné závěry, přestože vzbuzovaly pochybnosti, zda žalovaný bude schopen dostát své povinnosti splatit poskytnutý úvěr řádně a včas. Lze tak učinit závěr, že posouzení úvěruschopnosti proběhlo víceméně formálně, poskytovatel úvěru si před uzavřením smlouvy neobstaral nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace. Přestože žalobkyně zjevně nemohla ekonomickou situaci žalovaného s odbornou péčí vyhodnotit, úvěr mu v žádané výši poskytla.

12. Nesplnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr na základě spolehlivých a dostatečných informací, má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve spojení s rozsudkem Soudního dvora sp. zn. C-679/18. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy má žalobkyně vůči žalovanému toliko právo na vrácení plnění poskytnutého bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení) podle § 87 zákona o spotř. úvěru, tedy zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , žalovaný uhradil , částka, , proto žalobkyni náleží rozdíl ve výši , částka, .

13. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. Pokud jde o úrok z prodlení, v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu (rozsudek sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ) soud vychází z toho, že „ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“ V uvedeném případě tedy dosud žalovaný v prodlení není, nicméně soud má za to, že nemůže jít naopak k tíži žalobkyně absolutní pasivita žalovaného, v důsledku které nelze objektivně posoudit jeho poměry a na jejich základě stanovit dobu přiměřenou jeho možnostem k vrácení jistiny ve smyslu § 87 zákona o spotř. úvěru. Proto bylo žalovanému uloženo, aby jistinu vrátil v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Prodlení žalovaného tedy může nastat až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem. Dále platně sjednány nebyly, a proto žalobkyni nenáleží náklady na vymáhání , částka, , smluvní pokuta , částka, ani smluvní úrok ve výši 24,88 % ročně z jistiny, resp. následně požadovaných 15 % ročně.

14. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, když převážně úspěšný byl žalovaný, žádné náklady mu však v řízení nevznikly. Předmětem řízení není pouze žalovaná jistina, nýbrž taktéž požadované příslušenství, tj. úrok a úrok z prodlení. O tomto předmětu řízení musel soud rozhodnout a podle míry úspěchu obou účastníků ve vztahu k takto vymezenému předmětu řízení pak bylo rovněž nutné rozhodnout o náhradě nákladů řízení (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , příp. , jméno FO, a kol., Občanské soudní řízení - Soudcovský komentář, ASPI 2019). Ke dni vyhlášení rozsudku byla předmětem řízení včetně veškerého přirostlého příslušenství částka , částka, , přičemž žalobkyni byla přiznána částka , částka, . Žalobkyně měla tedy procesní úspěch v rozsahu 28 %, žalovaný v rozsahu 72 %.

15. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.