Okresní soud v Pardubicích · Rozsudek

27 C 318/2018

č. j. 27 C 318/2018-281

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-22 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPU:2021:27.C.318.2018.8

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudcem JUDr. Lukášem Kratochvílem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku ve výši 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 300 000 Kč od 16. 10. 2018 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 24 780 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 180 870 Kč k rukám jeho zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích státem zálohované znalečné ve výši 63 145,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 9. 11. 2018 domáhala po žalovaném zaplacení částky 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že žalovaný na základě smlouvy o dílo č. 01/ 2015 ze dne 20. 10. 2015 provedl veškeré montážní práce související s montáží dodaného zařízení dle objednávky č. 2015 na akci„ parketová podlaha“ v restauraci [anonymizována dvě slova], a to za cenu 287 587,20 Kč. Dílo bylo provedeno a předáno dne 11. 11. 2015. Na přelomu roku 2017 2018 žalobkyně zjistila, že parketová podlaha je napadená dřevokaznou houbou (dřevomorkou). Žalovaný způsobil napadení houbou tím, že do dřevěného souvrství podkladní konstrukce – desky OSB a roštu, uložil parotěsnou zábranu a vytvořil pro vznik houby podmínky. Takové řešení je v rozporu s technologickým postupem a zvyklosti při pokládání dřevěných podlah. Jedná se o mimořádně závažnou vadu, neboť dřevomorka zničí nosnou konstrukci a časem dojde ke zničení podlahy. Jediným řešením tak je podlahu odmontovat, položit podlahu znovu a houbu zlikvidovat. Žalobkyni byla způsobena škoda, která je představována náklady na uvedení věci do předchozího stavu. Tuto škodu na základě poptávky na opravu podlahy vyčíslila na částku 897 034 Kč, požaduje však toliko částku 300 000 Kč. K tvrzení žalovaného uvedla, že s [jméno] [jméno] neuzavřela smlouvu o dílo, pouze s ním jednala o ceně pokládky podlahy. Taktéž odmítla, že by [jméno] [jméno] poskytla finanční plnění za dodávku a montáž podlahy. Objednala u něho pouze dodávku materiálu, za který zaplatila dne 21. 9. 2015 částku 100 000 Kč. Jelikož jmenovaný z časových důvodů nebyl schopen pokládku podlahy zajistit, obrátila se na žalovaného. Žalovaný pak prováděl práci dle citované smlouvy o dílo, nikoliv pouze její část. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se v místě realizace objevili, avšak žalobkyně s nimi žádný smluvní vztah neuzavírala.

2. Soud nepřehlédl, že podáním ze dne 14. 11. 2019, tedy po koncentrační lhůtě stanovené pří jednání dne 16. 5. 2019, žalobkyně doplnila své žalobní tvrzení tak, že nebylo-li uložení parotěsné zábrany příčinou napadení podlahy houbou, přesto ji způsobil žalovaný tím, že zvolil nedostatečně velké odvětrávací mřížky, které neumožňují odvětrání dutiny pod podlahou. Podáním ze dne 16. 2. 2021 pak žalobkyně doplnila své tvrzení tak, že žalovaný jako odborník (podlahář) byl obecně povinen přizpůsobit skladbu podlahy podmínkám v místě samém, příp. žalobkyni upozornit na nevhodnost skladby a konstrukce podlahy. K těmto tvrzením soud v souladu s ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. nepřihlížel.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil, že účastníky byla podepsána smlouva o dílo ze dne 20. 10. 2015, avšak jednalo se o smlouvu zastírající skutečnou a již dříve projevenou vůli žalobkyně objednat dílo u [jméno] [jméno], s nímž byl sjednán způsob plnění a technologický postup rekonstrukce podlahy. [jméno] [jméno] taktéž obdržel první finanční plnění na dodávku a montáž podlahy. Žalovaný byl přizván až v průběhu realizace, v době odmontování původní podlahy, jejího vyklizení a pokládky dřevěných roštů. Písemnou smlouvu účastníci formálně uzavřeli, neboť žalobkyně měla obavy z neschopnosti [jméno] [jméno] vyhovět veškerým peněžitým závazkům. Z toho důvodu byla cena díla vyplácena žalovanému, který následně plnil osobám zúčastněným na rekonstrukci. Skutečným důvodem vyhotovení písemné smlouvy nebyl závazek žalovaného poskytnout veškeré plnění dle smlouvy, ale být oprávněnou osobou přijímat peněžité plnění (cenu díla), které bylo sjednáno a zhotoveno jak žalovaným, tak i [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. I pokud by písemná smlouva vyjadřovala pravou vůli účastníků, jejím předmětem byly toliko montážní práce, nikoliv určení technologie, skladby a určení předmětu dodávky zařízení. Tyto byly dohodnuty mezi žalobkyní, [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení]. K samotné realizaci žalovaný uvedl, že byla zvolena konstrukce dvou vrstev OSB desek dávaných křížem, která je obvyklá pro tělocvičny a sportoviště, a to za účelem násobení nosnosti. Nosná část podlahy byla uložena na hydroizolační asfaltové pásy oddělující dřevo od zeminy. Na rošt byly položeny dvě vrstvy OSB desek, mezi něž byla umístěna parotěsnící folie, na povrch OSB desek byly nalepeny parkety. Uvedený postup považuje za správný. Má za to, že k poškození podlahy muselo dojít v důsledku výrazného zatečení vody do spodní stavby nebo okolních stěn stavby po rekonstrukci podlahy, nikoliv v důsledku způsobu rekonstrukce. Sál, v němž se podlaha nachází, je z více než jedné třetiny pod úrovní okolního terénu, stavba není izolována proti zemní vlhkosti.

4. Ze smlouvy o dílo č. 01/ 2015 uzavřené mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem bylo zjištěno, že účastníci tohoto řízení uzavřeli dne 20. 10. 2015 smlouvu o dílo, na základě které se zhotovitel zavázal pro objednatele provést veškeré montážní práce související s montáží dodaného zařízení v souladu s objednávkou č. 2015 ze dne 23.

10. Dohodnutá smluvní cena za provedení díla činila 287 587,20 Kč (bez DPH). Dokončení a předání díla bylo stanoveno na 9. 11. 2015. Zhotovitel poskytl záruku na provedené dílo po dobu 24 měsíců ode dne předání díla. Platební podmínky byly stanoveny tak, že se objednatel zavázal platit zhotoviteli zálohu na materiál ve výši 100 000 Kč, která byla zaplacena 21. 9. 2015, po dokončení nosného roštu, položení OSB desek, parozábrany, částka 112 914 Kč a konečná faktura po dokončení a předání celého díla na částku 74 673,20 Kč. Zhotovitel se zavázal po ukončení montáže vyzvat objednatele k prověření v místě plnění.

5. Z pokladního dokladu č. 1/ 2015 bylo zjištěno, že žalobkyně zaplatila dne 21. 9. 2015 zálohu na nákup materiálu ve výši 100 000 Kč [jméno] [jméno].

6. Z předávacího protokolu bylo zjištěno, že k předání díla bez vad a nedodělků došlo mezi účastníky tohoto řízení dne 11. 11. 2015.

7. Z cenové nabídky bylo zjištěno, že spol. [právnická osoba], [IČO], vyhotovila pro žalobkyni cenovou kalkulaci – nabídku na provedení dodávky, pokládky a povrchové úpravy parketových vlysů v tanečním sále restaurace [anonymizována dvě slova], [obec a číslo], když celková cena činila 897 034 Kč včetně 21 % DPH, v ceně nebyla zahrnuta likvidace hub (sanace) podkladní vrstvy.

8. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] č. 369/ 2018 bylo zjištěno, že předmětná podlaha je napadena dřevokaznou houbou – dřevomorkou (Serpula). Podmínky pro růst houby byly vytvořeny tím, že při realizaci podlahy byla do dřevěného souvrství v konstrukci podlahy umístěna parotěsná zábrana. Vlivem rozdílných teplot mezi prostorem tanečního sálu a podkladu z rostlé zeminy bez tepelné izolace došlo k vytvoření vodních par, které přirozeně postupují z chladnějšího prostředí do teplejšího. Vložením parozábrany došlo ke sražení par a vzniku kapek vody. Tím došlo ke zvýšení vlhkosti v konstrukci a tvorbě vhodného prostředí pro vznik plísní a hub. Umístění parozábrany je v rozporu s technologickým postupem dle čl. 4 .3.3 ČSN EN 492120 a zvyklostmi při provádění dřevěných podlah. Pokud je nebezpečí vzlínání nebo difúze vlhkosti nosnou konstrukcí podlahy, musí být vodotěsná a parotěsná zábrana vložena pod dřevěné části podlahy. Jedná se o velmi závažnou vadu, neboť dřevomorka postupně zcela zničí nosnou konstrukci a podlahu bude nutné provést znovu. Při výslechu znalec upřesnil, že vložení parotěsné zábrany způsobilo nebo značně zvýraznilo vznik a růst dřevokazné houby. Místní šetření znalec provedl dne 17. 6. 2018.

9. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [anonymizováno 5 slov] [obec], [anonymizováno], (dále také„ [anonymizováno]“) č. 0175/19 a výslechu zástupce znaleckého ústavu bylo zjištěno, že příčinou napadení desek OSB a roštů předmětné podlahy dřevokaznou houbou je dlouhodobá vlhkost dřeva vyšší než 20 % za současného působení vhodné teploty. Montážní práce dle smlouvy o dílo nejsou příčinou napadení houbou, neboť neobsahují mokré procesy, které by mohly způsobit zvýšení vlhkosti dřeva. Taktéž samotná konstrukce podlahy nezpůsobila vznik zvýšené vlhkosti ve dřevě. Uložení parotěsné zábrany do dřevěného souvrství podkladní konstrukce nebylo hrubou chybou, ani v přímém rozporu s technologickým postupem při provádění dřevěných podlah. Předběžná technická norma ČSN P CEN TS 15717 přímo zmiňuje, že by v rámci podkladových vrstev měla být mj. řešena parotěsná zábrana pro ochranu parket před zbytkovou vlhkostí v podkladu. Provedenými výpočty bylo zjištěno, že při neprovedení parotěsné zábrany by došlo k výraznému snížení vlhkosti v parketových vlysech v zimním období a k mírnému zvýšení v letním období; nevhodnost použití parozábrany se nepotvrdila ani v jednom případě. Zcela správné však z technologického hlediska není samotné provedení parozábrany bez řešení částí u stěn. Pro případ, že by do konstrukce podlahy nebyla vložena parozábrana, nelze za daných podmínek předpokládat lepší stav podlahy z pohledu výskytu dřevokazné houby. Naopak by v důsledku vyššího působení vlhkosti na horní vrstvy podlahy (nad parozábranou) byl celkový stav konstrukce horší. Pokud by parozábrana byla správně technologicky řešena i po obvodu místnosti, je možné, že by k napadení vrstev nad parozábranou vůbec nedošlo, avšak stav konstrukce pod parozábranou by to neovlivnilo. S ohledem na nenapojení parozábrany na obvodovou zeď se jako vhodnější jeví umístění parozábrany pod OSB desky, nikoliv mezi tyto desky. Měla-li parozábrana plnit parotěsnící funkci mezi dutinou pod podlahou a interiérem, nebyla provedena zcela správně. U vzorků zeminy byla zjištěna velká vlhkost, nicméně nelze určit, zda příčinou je zatečení vody pod předmětnou podlahu či z jiného zdroje. Ohledáním podlahy byl vyloučen zdroj vlhkosti z vedení ústředního topení. Zvýšená vlhkost byla zjištěna především v oblasti malého podia a podél velkého podia, kde nebyl nalezen žádný jiný zdroj vlhkosti (pozn. mokrá skvrna u komínových revizních dvířek nezasahovala do podlahy). Nejhorší stav podlahy u malého podia se nachází u stěny sousedící s exteriérem, ale také nad hrubou podlahou s výškovou úrovní pod okolním terénem a s nevyřešeným odvětráním prostoru pod podlahou v dané části. Ve zdi u nejvíce poškozené části podlahy byly zjištěny trhliny, avšak bez zjištění stop zatékání. Pokud by zdrojem vlhkosti pod podlahou byla samotná zemina, správné odvětrávání by zabránilo poškození podlahy houbou, přičemž odvětrávání dutiny pod podlahou dostatečné není. Byť znalecký ústav připustil, že netopení a nevětrání sálu nad podlahou může zvýšit relativní vlhkost vzduchu a tím rozměrové změny podlahy, vyloučil, že by netopení a nevětrání sálu bylo příčinou napadení konstrukce podlahy dřevokaznou houbou. Ke znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení] [jméno] uvádí, že závěr znalce [příjmení] o prostupu vodních par z chladnějšího do teplejšího prostřední není správný, neboť z principu její funkce je nutné parotěsnou zábranu umístit co nejblíže interiéru tak, aby nedocházelo k vnikání teplého vlhkého vzduchu do konstrukce a kondenzaci na chladnějším povrchu v konstrukci dále od vnitřního prostředí ochlazované vnějším prostředím (v místě rosného bodu). Dále uvádí, že znalec [příjmení] ve svém znaleckém posudku neodkazuje na správnou část technické normy, neboť kapitola 4.3.3 ČSN EN 492120 se týká hrubě dřevěné podlahy; znalec měl aplikovat kap. 4.3.4 téže normy – hrubá podlaha z desek na bázi dřeva, která se k vhodnosti či nevhodnosti umístění parozábrany nevyjadřuje. Odmítl závěr znalce [příjmení], že by odvětrávání dutiny pod podlahou mělo být prováděno skrz samotnou podlahu. Naopak by prostupem par mohlo být způsobeno bobtnání dřeva na povrchu podlahy.

10. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec], [ulice] a [anonymizována dvě slova] (dále také„ [anonymizováno]“) bylo zjištěno, že příčinou degradace podlahy je kombinace více faktorů. Primárním zdrojem vlhkosti v dutině pod podlahou je stálé působení vlhkosti z podkladní zeminy a okolních zdí, od kterých nebyla konstrukce podlahy řádně odizolována. Dalším zdrojem vlhkosti bylo působení atmosférických vlivů v podobě srážek, kondenzovaná voda vznikající na chladném povrchu v blízkosti obvodové zdi. Odvětrávání vlhkosti skrz samotnou konstrukci bylo nereálné i bez použití parozábrany. Znalecký ústav tak zahrnul mezi hlavní problémy nedostatečné odvětrávání dutiny pod podlahou, stálé působení vlhkosti z podkladní zeminy a okolních zdí (zejména pod úrovní terénu), vliv kondenzace vodní páry na chladných místech obvodové stěny a povrchu konstrukce podlahy v oblasti malého podia. Nevyloučil jednorázové (intenzivní deště) a trvalejší zdroje (poškozená kanalizace) vlhkosti. Prostor nad malým podiem je místem, kde je nejmenší výška prostoru nad podlahou s nejnižší mírou odvětrávání a nejvyšší koncentrací zdrojů vlhkosti (zvýšený terén, srážková voda, kondenzace vzdušné vlhkosti). Za předpokladu dostatečného odvětrávání by k rozvoji dřevokazných hub nemuselo dojít. Hrubou chybou bylo vystavení celé nosné dřevěné konstrukce podlahy v podmínkách vysoké vlhkosti, bez důkladného odvětrání či odizolování, na což umístění parotěsné folie nemělo vliv. Poškození podlahy bylo objeveno na konci roku 2017, aby došlo k poškození podlahy v nezjištěné míře, dřevomorka musela být aktivní minimálně několik měsíců. Pokud iniciaci růstu houby způsobil nějaký jednorázový zdroj vlhkosti, ten se mohl vyskytnout i během roku 2016 Místní průzkum probíhal až v srpnu 2019. Zvýšená vlhkost dřeva v daném místě je spíše kombinací spolupůsobících faktorů, přičemž žádný z nich nelze označit za primární, i vzhledem k tomu, že není jisté, co přesně se v době vzniku problému odehrálo. Není zpětně ani možno určit, zda došlo k prvotnímu růstu pod prostorem podlahy nebo v prostoru malého podia. Lze uzavřít, že pokud by některé z přispívajících faktorů nebyly v danou dobu přítomny, nemuselo by k vadě dojít. V případě např. vhodně navrženého odvětrání prostoru by třeba ani chybějící hydroizolace či občasná kondenzace vody nemusela být zdrojem problémů. [anonymizováno] se v zásadě ztotožnil se závěry [anonymizováno] a ve shodě s [anonymizováno] vznesl námitky vůči znaleckému posudku znalce [příjmení], zejména v otázce použití parozábrany.

11. Ze stanoviska [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dne 14. 2. 2019 byl na místě samém proveden mykologický průzkum, na základě kterého pan [příjmení] dovodil, že v důsledku stavební chyby při rekonstrukci podlahy (neuvážené vložení igelitové folie nepropouštějící vlhkost do neprovětrávané skladby podlahy; vlhkost poté kondenzovala na rubové straně folie a vytvořila vhodné prostředí pro vznik a vývoj dřevokazné houby) byl zjištěn výskyt dřevokazné houby dřevomorka domácí (Serpula lacrymans).

12. Na barevných fotografiích (9 ks) jsou zachyceny zbytky vybourané podlahy, které jsou zřetelně obaleny bílým a hnědým povlakem. Z názvu souborů dole vyplývá, že fotografie byly pořízeny dne 21. 10. 2019.

13. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že se před pěti lety přihlásil s nabídkou pro žalobkyni, která poptávala pokládku parketové podlahy v restauraci [anonymizována dvě slova] v obci [obec]. Protože zakázku nebyl schopen zvládnout, na této pouze vypomáhal a akci zastřešoval pan [celé jméno žalovaného] (žalovaný). Na tomto díle pracovaly ještě tři až čtyři osoby včetně pana [jméno] [příjmení]. Materiál byl zajišťován průběžně v návaznosti na platby záloh, celá akce trvala asi měsíc. Práce se dohadovaly na místě dle situace. Svědek byl v sále ještě v době, kdy zde byla stará původní podlaha, kterou přeměřil a dal žalobkyni nabídku. Žalovaný se objevil na místě akce až za situace, kdy byla stará podlaha odstraněna a byla zde pouze hlína. Žalovaný si předělal původní nabídku dle svých představ. Žalobkyni bylo navrhováno vybetonování, s čímž však nesouhlasila s odkazem na stavební dozor. Podlaha měla být klasická, tělocvičná z prken, parozábrana vyplynula klasicky z nabídky. Svědek potvrdil, že obdržel od žalobkyně zálohu na nákup materiálu.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je manželem žalobkyně a u konkrétních jednání ohledně zakázky na pokládku podlahy nebyl přítomen, tyto záležitosti zajišťovala žalobkyně. Materiál a provádění prací řešil pan [celé jméno žalovaného], který byl na místě po celou dobu. U předání díla svědek nebyl. Podílel se s manželkou na odstranění staré podlahy. Na pokyn pana [celé jméno žalovaného] vyvrtal díry do zdí určené k odvětrávání.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že účastníky řízení dříve neznal, se zakázkou pracovně pomáhal jako truhlář na pokyn [jméno] [jméno]. Na místě samém byl za situace, kdy byla místo staré podlahy hlína. Pan [celé jméno žalovaného] zakázku zaštítil a na základě fakturace za truhlářské práce od něj dostal odměnu. Práce na podlaze trvaly měsíc, u předání díla nebyl. Žalobkyni bylo nabídnuto vybetonování, ale s tím údajně statik nesouhlasil. Na začátku sál vlhkost nevykazoval, byla tam suchá hlína. Preventivně tam dali asfaltové podložky a doporučili [anonymizováno] podlahu řádně odvětrat. Pokládka podlahy proběhla v období 10–11 2015. Následně prováděl na místě záchranné práce, neboť na podlahu působila vlhkost, ta se roztáhla do stěn, proto v obvodové části podlahu nařízl a po rozkrytí viděl houbu, podklad byl mokrý. Dle jeho názoru příčinou vady podlahy bylo zatečení vody.

16. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že [jméno] [jméno] znala jako spolužáka ze školy, v září 2015 ho požádala o cenovou nabídku na pokládku nových parket do sálu v restauraci, kterou provozovala. Následně mu zaplatila 100 000 Kč jako zálohu na materiál. Na doporučení pana [jméno] provedla odstranění původní staré podlahy, aby ušetřila 50 000 Kč – 60 000 Kč a ke dni 18. 10. 2015 bylo připraveno staveniště, když tehdy se na místo dostavil pan [jméno] a pan [celé jméno žalovaného] (žalovaný), který následně převzal závazek dílo provést namísto pana [jméno]. Nacenění díla panem [celé jméno žalovaného] bylo několikanásobně vyšší, což akceptovala. Zhotovení podlahy trvalo od 18. 10. 2015 do 17. 11. 2015. Peníze hradila vždy na základě fakturace od pana [celé jméno žalovaného], po dokončení díla byl podepsán předávací protokol. Na žádná rizika a nedostatky upozorněna nebyla. Žalobkyně skladbu podlahy nesjednávala, nevyloučila, že jí bylo nabídnuto vybetonování a odizolování podlahy, chtěla mít podlahu ve stejném duchu jako původní. Pan [celé jméno žalovaného] požádal manžela žalobkyně o vyhotovení odvětrávacích otvorů ve zdi. Začátkem prosince 2017 požádali pana [celé jméno žalovaného], aby se přišel na podlahu podívat, neboť se jim zdálo, že prosvítá něco jako tmel. Pan [anonymizováno] po odkrytí v místě malého pódia odhalil v podlaze existenci houby. Částečná oprava nebyla možná, neboť se jednalo o souvrstvou podlahu.

17. Z účastnického výslechu žalovaného bylo zjištěno, že na přelomu srpna a září 2015 byl požádán [jméno] [jméno], aby odborně dozoroval pokládku podlahy v restauraci u paní [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně). Když se dostavil na místo samé na přelomu září a října, tak byla již původní podlaha odstraněna, na místě byla hlína, proto prostory zaměřil laserem a dotázal se na možnost vybetonování, což žalobkyně s odkazem na stanovisko statika zamítla. Poté, co pan [jméno] zakázku odmítl jako zhotovitel řešit, z důvodu údajných exekucí a po naléhání žalobkyně, žalovaný vyhotovil nabídku a společně antidatovali smlouvu, proto neodpovídá datum nabídky a smlouvy. Pan [anonymizováno] dovezl materiál, který mu již dříve paní [celé jméno žalobkyně] zaplatila. Další materiál přivezl pan [příjmení]. Žalovaný zajistil OSB desky, parozábranu, lak na parkety. Montáž parket prováděl pan [příjmení]. Žalovaný skladbu podlahy neřešil, vše bylo domluveno ještě před ním s panem [jméno]. S manželem žalobkyně ani s nikým jiným žádné vyvrtávání neřešil. Potvrdil, že k předání hotového díla došlo 11. 11. 2015. Práce byly započaty již na počátku října 2015, když žalobkyně naléhala na rychlé dokončení s poukazem na plánované akce. Na přelomu roku 2017 – 2018 ho navštívili manželé [příjmení] s tím, že z podlahy u pódia je vidět pěna, proto kontaktoval pana [příjmení], který kousek podlahy odstranil a nalezl zde houbu. Částečná oprava nebyla možná, neboť se jednalo o segmentovou podlahu. Pod podlahou byla mokrá hlína. Za příčinu růstu houby označil žalovaný zatečení vody ze svahu pod podlahu s ohledem na silné srážky v období 9-10 2017. Navrhoval žalobkyni na začátku roku 2019, že si zajistí znalce, aby podlahu obhlédl, což mu žalobkyně neumožnila.

18. Dle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále jen o.z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

19. Dle ust. § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

20. Dle ust. § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

21. Dle ust. § 2912 odst. 1 o.z. nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale. Dle odst. 2 téhož ustanovení dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

22. Dle ust. § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

23. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a z nich vyplývajícím právním závěrům. Bylo nesporné, že žalobkyně jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel uzavřeli dne 20. 10. 2015 smlouvu o dílo, dle které zhotovitel provedl montážní práce dodaného zařízení v souladu s objednávkou, když smluvní cena za dílo činila 287 587,20 Kč (bez DPH). Žalobkyně zaplatila dne 21. 9. 2015 [jméno] [jméno] zálohu na nákup materiálu ve výši 100 000 Kč. K předání díla bez vad a nedodělků došlo dne 11. 11. 2015. Spornou otázkou byla příčina vzniku dřevokazné houby pod podlahou, zda žalovaný postupoval jako zhotovitel řádně, tedy zda neporušil právní povinnost, a to ani ve formě prevenční povinnosti, zda příp. do jaké míry mohlo mít vliv použití parozábrany, jak primárně namítala žalobkyně s odkazem na závěry znalce [příjmení] [jméno] sice připustil určité nedostatky v provedení podlahy (parotěsná folie netěsnila zcela), avšak zároveň odmítl, že by použití parozábrany bylo příčinou vzniku a růstu dřevokazné houby. Z provedených důkazů vyplynulo, že s odstupem času od vzniku poškození podlahy se snižuje možnost zjistit jednoznačnou příčinu vzniku a růstu dřevokazné houby pod předmětnou podlahou, neboť již od prvního zjištění existence dřevomorky (zde soud zdůrazňuje, že od prvního zjištění existence houby, nikoliv od samotného vzniku houby) na přelomu let 2017 2018 do prvního šetření znalce [příjmení] na místě samém dne 17. 6. 2018, uplynula značná doba. Za nejpravděpodobnější důvod vzniku a růstu dřevokazné houby soud v souladu se znaleckým posudkem [anonymizováno] (přičemž tento závěr není ani v rozporu se znaleckým posudkem [anonymizováno]) považuje kombinaci několika faktorů tzn. nedostatečné odvětrávání dutiny pod podlahou, stálé působení vlhkosti z podkladní zeminy a okolních zdí (pod úrovní terénu), vliv kondenzace vodní páry na chladných místech obvodové stěny a povrchu konstrukce podlahy v oblasti malého podia. Žádný z těchto faktorů přitom není možné označit za primární. Nelze vyloučit ani jednorázové (intenzivní deště) a trvalejší zdroje (poškozená kanalizace) vlhkosti. Za podstatné pro daný spor soud přitom považuje závěry dvou posudků znaleckých ústavů, kterými bylo jednoznačně vyvráceno tvrzení žalobkyně a závěry znalce [příjmení], že by vznik a růst houby byl způsoben umístěním parotěsné zábrany do dřevěného souvrství podkladní konstrukce. Dokazováním byl totiž vyvrácen implicitní názor žalobkyně, že odvětrávání dutiny pod podlahou mělo být prováděno skrz samotnou podlahu a v případě takového odvětrávání by ke vzniku houby nedošlo. Naopak v případě neumístění parozábrany by mohlo prostupováním par dojít k poškození parket na povrchu podlahy. Vzhledem k uvedenému soud dospěl k závěru, že v daném případě není dána příčinná souvislost mezi montážními pracemi provedenými žalovaným dle smlouvy o dílo a žalobkyní tvrzenou škodou, proto nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

24. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení byl úspěšný žalovaný, když žaloba byla zamítnuta. Znalcům a znaleckým ústavům bylo soudem pravomocně přiznáno znalečné v celkové výši 63 145,60 Kč (usn. č.l. 97 ve výši 39 755 Kč zčásti kryto zálohou 3 000 Kč hrazenou žalovaným viz. č.l. 69, usn. č.l. 152 ve výši 3 324,50 Kč, usn. č.l. 161 ve výši 4 449,10 Kč, usn. č.l. 242 ve výši 28 617 Kč zčásti kryto zálohou 10 000 Kč hrazenou žalobkyní viz. č.l. 188). Vzhledem k úspěchu žalovaného ve věci soud uložil žalobkyni povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích za státem zálohované znalečné částku 63 145,60 Kč (výrok II.).

25. Dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. soud přiznal úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 180 870 Kč (výrok III.) zahrnující žalovaným zaplacenou zálohu na znalecký posudek ve výši 3 000 Kč (č.l. 69) a dále odměnu advokátky za 15 úkonů právní služby (tj. převzetí věci, písemná vyjádření ze dne 5. 12. 2018 doplněné dne 3. 1. 2019, 1. 10. 2019, 10. 1. 2020, 3. 9. 2020, 10. 9. 2020, 18. 2. 2021, účast na soudním jednání dne 16. 5. 2019, 3. 12. 2019 přesahující 2 hod., 11. 2. 2020 přesahující 2 hod., 18. 2. 2021, účast na místním šetření 15. 8. 2019 přesahující 2 hod.) po 9 500 Kč tj. 142 500 Kč (§ 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – AT), paušální náhrady hotových výdajů advokáta 15x 300 Kč tj. 4 500 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Zástupkyně žalovaného doložila osvědčení o registraci plátce DPH, proto je dále přiznáno DPH ve výši 30 870 Kč. Žalobkyně je povinna nahradit náklady řízení žalovanému k rukám jeho zástupkyně (platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).

26. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.