27 C 323/2024

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Maclem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 44 137 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobkyni částku částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, úrok z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně za období od datum do zaplacení, částku částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka a úrok z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně za období od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka k rukám jejího zástupce tituly před jménem Karla Goláně, tituly za jménem 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že mezi společností právnická osoba („původní věřitelka“) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále také „první úvěrová smlouva“) a dne datum smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále také „druhá úvěrová smlouva“). Na základě první úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který mu byl předán v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr do datum splatit ve 21 měsíčních splátkách po částka, když celkem měl původní věřitelce uhradit úroky ve výši částka, částku za zpracování půjčky částka a částku za službu komfortního a flexibilního splácení částka. Žalovaný původní věřitelce neuhradil ničeho. Na základě druhé úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který mu byl předán v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr do datum splatit v 78 týdenních splátkách po částka, když celkem měl původní věřitelce uhradit úroky ve výši částka, částku za zpracování půjčky částka a částku za službu komfortního a flexibilního splácení částka. Žalovaný celkem původní věřitelce uhradila částku částka. Pohledávky vůči žalovanému původní věřitelka postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Žalobkyně požadovala po žalovaném pouze vrácení bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny a úrok z prodlení z této částky. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy se nevyjádřila.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel.

3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne datum byla žalovaným a zástupkyní původní věřitelky podepsána listina označená „Smlouva o spotřebitelském úvěru“, a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně shora (prokázáno listinou „smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota“), na základě které byla žalovanému předána částka částka. Žalovaný neuhradil ničeho. Dne datum byla žalovaným a původní věřitelkou podepsána listina označená „Smlouva o spotřebitelském úvěru“, a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně shora (prokázáno listinou „smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota“), na základě které byla žalovanému předána částka částka. Žalovaný uhradil částku částka. Původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze smlouvy, včetně obou pohledávek vůči žalovanému (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum). Původní věřitelka oznámila žalovanému postoupení pohledávek žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum). Žalobkyně vyzvala žalovaného, nechť do datum uhradí dlužné částky, v opačném případě bude podána žaloba (prokázáno výzvou k plnění ze dne datum). O ekonomických poměrech žalovaného v době uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru soud nezjistil ničeho.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. V souladu s rozsudkem Soudního dvora (druhého senátu) sp. zn. C-679/18 ze dne datum je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit úvěruschopnost spotřebitele, a přihlédnout k neplatnosti smlouvy i v případě, že spotřebitel neplatnost sám nenamítne.

11. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v celém rozsahu důvodný, byť nikoliv z právního důvodu uváděného žalobkyní, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. spisová značka ze dne datum). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Tato neplatnost je podle shora citovaného rozsudku Soudního dvora sp. zn. C-679/18 absolutní, soud je k ní proto povinen přihlížet z úřední povinnosti. Žalobkyně nabyla pohledávku vůči žalovanému postoupením, nicméně postoupením pohledávky ze spotřebitelského úvěru není dotčena spotřebitelská povaha tohoto závazku. Postupník má stejné povinnosti jako původní věřitel (srov. § 3 odst. 2 písm. a/ zákona č. 257/2016 Sb.), je tedy ve stejné míře povinen prokázat splnění povinnosti poskytovatele úvěru při sjednávání spotřebitelského úvěru ověřit úvěruschopnost žadatele.

12. Z důvodu procesní ekonomie soud nevyzýval žalobkyni, aby doplnila tvrzení a označila důkazy ke skutečnosti, že poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného, neboť žalobkyně, zjevně vědoma si nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti, požadovala žalobou pouze plnění odpovídající bezdůvodnému obohacení žalovaného, tedy nesplacenou část jistiny a zákonný úrok z prodlení. Jelikož nebylo prokázáno, že by původní věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované, soud dospěl k závěru, že tak neučinila. Nesplnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr na základě spolehlivých a dostatečných informací, má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

13. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy má žalobkyně vůči žalovanému právo na vrácení plnění poskytnutého bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení), tedy zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru a zákonného úroku z prodlení. Původní věřitelka poskytla žalovanému částku částka na první úvěrovou smlouvu a částku částka na druhou úvěrovou smlouvu, žalovaná do současné doby původní věřitelce či žalobkyni uhradila na první smlouvu částka, na druhou smlouvu uhradil částku částka. Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši částka a částka, který představuje bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 2993 o.z., a dále úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. jdoucí ode dne následujícího po dni, kdy žalobkyně očekávala vrácení částky. Výše úroku z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, proto odměna advokáta podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do datum, činí částka za jeden úkon právní služby do podání žaloby. Žalobkyni náleží náhrada odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po částka, celkem částka, 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 5 vyhlášky po částka, celkem částka, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem částka, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta.

15. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí, a to písemně ve dvojím vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.