27 C 39/2026

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Maclem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 149 216,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobkyni částku částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, úrok 8,99 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a úrok 8,99 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce tituly před jménem Karla Goláně, tituly za jménem, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku náklady řízení ve výši částka.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že původní věřitelka právnická osoba. (dále také „původní věřitelka“) uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách a spolu s ním hradit úroky a poplatky související se správou úvěru. Úroky byla původní věřitelka oprávněna připisovat k jistině úvěru vždy poslední den kalendářního měsíce. Dále bylo sjednáno právo zesplatnit celý dluh v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením jakéhokoliv závazku. Žalovaný nesplácel řádně a včas a ani po písemných upomínkách dlužnou částku neuhradil, původní věřitelka tedy využila svého práva a dne datum úvěr zesplatnila. Dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena. Tuto pohledávku pak původní věřitelka postoupila žalobkyni s účinností od datum, což oznámila žalovanému dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částka, z čehož neuhrazený zůstatek úvěru činil částka, úrok z úvěru částku částka, úrok z prodlení částka a poplatky částku částka. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani po zaslání tzv. předžalobní výzvy ze dne datum. Na základě výzvy soudu pak žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení o přehled splátek úvěru, včetně určení, na co byly jednotlivé položky započteny a tvrzení a důkazů ověřujících úvěruschopnost žalovaného. Ta byla zjišťována na základě prohlášení klienta, výpisu z jeho účtu a rejstříků ISIR a CBCB.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) vyvěšením na úřední desce soudu, neboť zásilku nebylo možno po uplynutí úložní doby vložit do schránky.

3. Soud nařídil na den datum jednání ve věci, ke kterému se bez omluvy nedostavila ani žalobkyně ani žalovaný. Protože měl soud podmínky § 101 odst. 3 o.s.ř. za splněné, věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne datum uzavřela původní věřitelka a žalovaný smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek původní věřitelky poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka, a závazek žalovaného tyto finance vrátit do datum v měsíčních splátkách činících částka vždy do 20. kalendářního dne v měsíci. Úroková sazby byla sjednána na částku 8,99 % ročně. Zároveň bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet s částkou pojistného částka měsíčně. Pro případ porušení smlouvy, mezi kterými bylo uvedeno i prodlení se zaplacením splátky delší než 3 měsíce nebo prodlení se zaplacením dvou splátek, bylo sjednáno právo původní věřitelky prohlásit celý dluh za splatný (to vše prokázáno smlouvou o úvěru č. CS 41000055701177 ze dne datum a všeobecnými obchodními podmínkami – „VOP“). Z výpisu z účtů žalovaného vyplynulo, že jeho průměrný měsíční příjem za tři měsíce předcházející uzavření úvěrové smlouvy činil částka, výdaje v podobě výživného částka (prokázáno výpisy z účtů za měsíc červenec, srpen a září 2020). Z interních podkladů původní věřitelky pak vyplynulo, že žalovaný hradil své povinnosti řádně do datum, kdy nezaplatil splátku úvěru, ale uhradil toliko splátku pojištění, poté od ledna 2022 hradil opět řádně až do června 2022, kdy datum neuhradil splátku úvěru, ale zaplatil opět toliko pojistné, od července do prosince 2022 hradil řádně, přičemž v prosinci 2022 neuhradil opět splátku úvěru, ale toliko pojistné, v lednu 2023 zaplatil splátku úvěru a pojistné, ovšem až dne datum, tedy po splatnosti, stejně tak v březnu 2023, kdy neuhradil celou splátku úvěru. Následně uhradil řádně splátku úvěru v dubnu 2023, kdy doplatil i zbývající část splátky za měsíc březen 2023. Splátka za květen 2023 byla uhrazena až v červnu 2023 spolu s řádnou červnovou splátkou. V červenci 2023 byla uhrazena splátka jistiny ve výši toliko částka, který byla doplacena spolu s řádnou splátkou v srpnu 2023. V září 2023 žalovaný neuhradil na splátku úvěru ničeho, avšak v říjnu téhož roku uhradil řádnou splátku spolu s dlužnou splátkou. V listopadu 2023 uhradil splátku úvěru opět pouze v částce částka, přičemž doplatek splátky byl připočten ke splátce za prosinec 2023 (celkem částka), která však byla uhrazena taktéž po splatnosti. V lednu 2024 uhradil splátku úvěru po splatnosti, v únoru pak včas avšak pouze v částce částka. V březnu 2024 nebyla uhrazena žádná splátka úvěru, v dubnu 2024 pak bylo na jistinu po splatnosti uhrazena částka částka (odpovídající nedoplatku splátky za měsíc únor a dlužné splátky za měsíc březen) a řádná splátka za duben 2024. V květnu 2024 byla uhrazena toliko částka částka, v červnu 2024 pak nic. V červenci 2024 byla zaplacena částka částka, která byla započtena na dlužnou úhradu splátky za červen 2024, stejně jako v srpnu, září a říjnu, kdy sice byla hrazena měsíční splátka, avšak byla započítávána na neuhrazenou splátku předchozího měsíce. V listopadu 2024 pak byla uhrazena částka částka odpovídající dvěma měsíčním splátkám. V prosince 2024 žalovaný neuhradil ničeho, v lednu 2025 pak uhradil jednu splátku a následně již nezaplatil ničeho. Nesplacena tak zůstala jistina částka, úroky částka a poplatky částka, celkem tedy částka (to vše prokázáno interním vyúčtováním původní věřitelky). Dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných splátek s poskytnutím lhůty do datum a upozorněním, že jinak bude původní věřitelka požadovat uhrazení celého dluhu (prokázáno poslední výzvou k úhradě dlužné částky ze dne datum). Následně dne datum došlo k zesplatnění celého dluhu a žalovaný byl vyzván k jeho okamžité úhradě (prokázáno přípisem ze dne datum). Dne datum byla mezi původní věřitelkou a žalobkyní podepsána smlouva o postoupení pohledávek, včetně příloh obsahující seznam postupovaných pohledávek, kde byla pod ID 16354 evidována i pohledávka za žalovaným (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně příloh). Dne datum potvrdila původní věřitelka uhrazení kupní ceny za postoupené pohledávky (prokázáno potvrzením ze dne datum). Žalovanému pak bylo dne datum doručeno oznámení o postoupení pohledávek (prokázáno přípisem nazvaným oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum) a dne datum byl žalobkyní vyzván k plnění s upozorněním, že jinak bude žalobkyně nárok vymáhat soudní cestou (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum).

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do datum (dále také „z.s.ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v plném rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a původní věřitelka platně uzavřeli úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. o.z., na základě které bylo žalovanému umožněno čerpat peněžní prostředky ve výši částka. Původní věřitelka dostála svým povinnostem podle § 86 z.s.ú. a řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného tím, že si důvěryhodně (pracovala se skutečnými údaji z běžného účtu žalovaného) ověřila jeho příjem v dostatečné výši (v průměru 25 796 měsíčně). Dále stanovila přiměřeně vysokou hladinu pravidelných výdajů žalovaného (částka včetně bydlení a vyživovací povinnosti), když vycházela z částky normativních nákladů na bydlení podle § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a životního minima podle § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Dále původní věřitelka ověřila dřívější závazky žalovaného, kdy zohlednila, že na jeden existující dřívější závazek žalovaný hradí splátku částka měsíčně. Za daného stavu poskytovatel úvěru postupoval s odbornou péčí, po opatření nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací o ekonomických poměrech žalovaného neměl důvod pochybovat o jeho schopnosti splácet úvěr. Z údajů ČNB soud zjistil, že sjednaný úrok byl u daného typu úvěru přiměřený (viz ve spise založená statistická sestava ČNB a ve spojení se závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum ohledně přiměřenosti smluvních úroků). Žalovaný zpočátku úvěr hradil zcela řádně do prosince 2021, následně do prosince roku 2024 svá stále častější prodlení s úhradami doplácel v následujících splátkách úvěru, avšak od ledna 2025 úvěr již vůbec nehradil a dostal se do prodlení s více splátkami a po dobu delší než tři měsíce. V důsledku toho původní věřitelka v souladu s § 1931 o.z. a smluvními podmínkami zesplatnila celý dluh a vznikl jí nárok na vrácení nesplacené jistiny úvěru, zahrnující platně sjednané poplatky dle VOP a ceníku původní věřitelky, úroku požadovaného ve výši 8,99 % ročně, jakož i zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně podle § 1879 občanského zákoníku postoupena původní věřitelkou. Jelikož žalovaný dále již ničeho neuhradil, ani neuvedl ničeho, co by nárok žalobkyně jakkoliv oslabilo, žalobkyni byl nárok přiznán v plném rozsahu.

9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“), činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby částka. Žalobkyni náleží náhrada odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po částka, celkem částka, 3x paušální náhrada podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po částka, celkem částka, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem částka, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta.

10. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí, a to písemně ve dvojím vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí/exekuci.