27 C 5/2024

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Maclem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 41 654,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, .

II. Žaloba se zamítá ohledně požadavku, aby žalovaná zaplatila částku , částka, a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, k rukám její zástupkyně , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, . Tvrdila, že mezi původní věřitelkou společností , právnická osoba, . (dále také „původní věřitelka“) a žalovanou byla distančním způsobem uzavřena smlouva ke službě Twisto účet, na základě které se původní věřitelka zavázala hradit za žalovanou platby do výše schváleného kreditního rámce, které žalovaná mohla činit prostřednictvím vystavené platební karty, a splatnost si mohla odložit až o 45 dní. Dále původní věřitelka nabízela službu Twisto Slice, na základě které si žalovaná mohla platby nad , částka, rozložit v rozmezí od 3 do 12 měsíců. Účastníci sjednali, že za určený poplatek měla žalovaná možnost odložit splatnost úhrady vyúčtování. Celkem žalovaná využila služeb v ceně , částka, a uhradila , částka, . Vedle rozdílu této částky žalobkyně požadovala částku poplatek za prodloužení splatnosti , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, a poplatek z prodlení dle sjednaných podmínek ve výši , částka, . Pohledávku vůči žalované původní věřitelka postoupila společnosti , právnická osoba, . smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , tato společnost pak pohledávku postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná již následně ničeho neuhradila, a to ani poté, co jí byla dne , datum, zaslána předžalobní výzva. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že totožnost žalované byla ověřena kopií občanského průkazu a úvěruschopnost žalované byla ověřena dokumenty lustrací centrální evidence exekucí (CEE), v registru SOLUS a v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně má za to, že poskytnutá služba není úplatným úvěrem, který by podléhal regulaci zákona o spotřebitelském úvěru.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, přičemž žaloba jí byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel.

3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná prostřednictvím vzdáleného přístupu a potvrzením SMS kódem požádala dne , datum, původní věřitelku o zřízení Twisto účtu (prokázáno listinou „smlouva k službě Twisto účet“ z uvedeného dne) s limitním rámce dle vyhodnocení úvěruschopnosti a doložení příjmů zákazníka. Dne , datum, žalovaná požádala o účet s limitním rámcem , částka, , dne , datum, žalovaná požádala o účet s limitním rámcem , částka, (prokázáno listinou „smlouva k službě Twisto účet“ z uvedených dní). Z vyúčtování je zřejmé, že žalovaná v období od května 2022 do ledna 2023 službu Twisto využívala k nákupu spotřebního zboží, (např. zoot.cz, rohlik.cz, urbanstore.cz, McDonald’s, Zalando, apod.) za celkovou částku , částka, . Žalovaná využila odložení splátky, za což jí byl naúčtován poplatek za odložení, celkem ve výši , částka, a dále jí byl naúčtován poplatek z prodlení celkem ve výši , částka, (prokázáno listinami „vyúčtování“, „objednávka“ a seznamem transakcí). Žalovaná uhradila celkem , částka, (v souladu s tvrzením žalobkyně). Původní věřitelka průběžně zasílala žalované emailem vyúčtování, od , datum, pak emailem i SMS zprávami žalovanou upozorňovala, že nebylo uhrazeno vyúčtování splatné dne , datum, . Dne , datum, bylo žalované sděleno, že původní věřitelka dluh předává do správy vymáhací agentury (prokázáno kopiemi emailů a SMS zpráv). Původní věřitelka vyzvala dne , datum, žalovanou, nechť do , datum, uhradí dlužnou částku, v opačném případě žalobkyně svůj nárok uplatní soudně (prokázáno výzvou k úhradě dluhu). Původní věřitelka postoupila společnosti , právnická osoba, . pohledávky specifikované v příloze smlouvy, včetně pohledávky vůči žalované (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Společnost , právnická osoba, . postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze smlouvy, včetně pohledávky vůči žalované (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Nárok ze smlouvy o splátkovém limitu, se sjednaným úrokem, žalobkyní uplatněn nebyl, proto z uvedených listin soud nečinil žádná zjištění.

5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. V souladu s rozsudkem Soudního dvora (druhého senátu) sp. zn. C-679/18 ze dne , datum, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit úvěruschopnost spotřebitele, a přihlédnout k neplatnosti smlouvy i v případě, že spotřebitel neplatnost sám nenamítne.

10. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný pouze co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo dne , datum, ke sjednání smlouvy o odložené platbě, tedy obsahově bezúročné zápůjčky podle § 2390 o.z., kdy původní věřitelka se zavázala uskutečnit za žalovanou platbu, kterou se následně žalovaná zavázala původní věřitelce vrátit; v případě, že by tuto zápůjčku vrátila původní věřitelce včas, nebyla by povinna hradit žádné úroky ani jinou cenu za půjčení peněz. Odložená platba se nicméně podle § 2 odst. 1 zákona o spotř. úvěru považuje za druh spotřebitelského úvěru a výslovně podléhá regulaci tohoto zákona. Proto soud posuzoval, zda došlo k platnému uzavření této smlouvy, když podle § 86 zákona o spotř. úvěru je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ). Úvěr (pojmově obsahující i službu odložené platby) pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Tato neplatnost je podle § 87 zákona o spotř. úvěru, ve znění účinném do , datum, , ve spojení se shora citovaným rozsudkem Soudního dvora sp. zn. C-679/18 absolutní, soud je k ní proto povinen přihlížet z úřední povinnosti. Žalobkyně nabyla pohledávku vůči žalované postoupením, nicméně postoupením pohledávky ze spotřebitelského úvěru není dotčena spotřebitelská povaha tohoto závazku. Postupník má stejné povinnosti jako původní věřitel (srov. § 3 odst. 2 písm. a/ zákona č. 257/2016 Sb.), je tedy ve stejné míře povinen prokázat splnění povinnosti poskytovatele úvěru při sjednávání spotřebitelského úvěru ověřit úvěruschopnost žadatele.

11. Žalobkyně vyhověla výzvě soudu a popsala, že před uzavřením smlouvy prověřila žalovanou v CEE, v registru SOLUS a v insolvenčním rejstříku. Má za to, že uzavřená smlouva nepodléhá povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele. Pro případ, že by soud shledal, že smlouva nebyla platně uzavřena, navrhla, aby soud rozhodl o nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

12. Ze shora uvedeného vyplývá, že nebyly ověřeny byť jen základní informace o ekonomických poměrech žalované. Původní věřitelka ani nevyžadovala, aby žalovaná uvedla výši svého příjmu, tím spíše nebyl příjem žalované žádným způsobem ověřen. Požadavek, aby skutečný příjem žadatele o úvěr byl ověřen prostou listinou, jako je výpis z účtu či výplatní páska, nelze považovat za nesplnitelný či nepřiměřený. Taktéž se původní věřitelka vůbec nezabývala výdaji žalované. Ověřila pak neexistenci úvěrového zatížení prostřednictvím CEE, insolvenčního rejstříku a výpisem z rejstříku SOLUS. Posouzení úvěruschopnosti tudíž proběhlo zcela nedostatečně, původní věřitelka se zabývala pouze způsobem plnění dosavadních dluhů, neporovnávala však příjmy a výdaje spotřebitele. Přestože původní věřitelka zjevně nemohla ekonomickou situaci žalované s odbornou péčí vyhodnotit, k uzavření smlouvy přistoupila a poskytla žalované službu odložených plateb, následky čehož stíhají i žalobkyni, které původní věřitelka platně podle § 1879 o.z. pohledávku postoupila.

13. Nesplnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr na základě spolehlivých a dostatečných informací, má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , ve spojení s rozsudkem Soudního dvora sp. zn. C-679/18. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení plnění poskytnutého bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení) podle § 2993 o.z., tedy nesplacené částky odložených plateb. Původní věřitelka poskytla žalované částku , částka, , žalovaná uhradila , částka, , proto žalobkyni náleží rozdíl mezi těmito částkami ve výši , částka, .

14. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. Pokud jde o úrok z prodlení, v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu (rozsudek sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ) soud vychází z toho, že „ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“ V uvedeném případě tedy dosud žalovaná v prodlení není a prodlení nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem. Dále platně sjednány nebyly, a proto žalobkyni nenáleží poplatky za prodloužení splatnosti v celkové výši , částka, a poplatky z prodlení v celkové výši , částka, .

15. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že převážně úspěšné žalobkyni, která žalované zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu části účelně vynaložených nákladů řízení. Předmětem řízení není pouze žalovaná jistina, nýbrž taktéž požadované příslušenství, tj. úrok a úrok z prodlení. O tomto předmětu řízení musel soud rozhodnout a podle míry úspěchu obou účastníků ve vztahu k takto vymezenému předmětu řízení pak bylo rovněž nutné rozhodnout o náhradě nákladů řízení (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , příp. , jméno FO, a kol., Občanské soudní řízení - Soudcovský komentář, ASPI 2019). Ke dni vyhlášení rozsudku byla předmětem řízení včetně veškerého přirostlého příslušenství částka , částka, , přičemž žalobkyni byla přiznána částka , částka, . Žalobkyně měla tedy procesní úspěch v rozsahu 62 %, žalovaná v rozsahu 38 %. Po odečtení úspěchu žalobkyně od úspěchu žalované žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši 24 %. Podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do , datum, , činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby do podání žaloby , částka, . Náklady žalobkyně jsou tvořeny náhradou odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po , částka, , celkem , částka, , 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 5 vyhlášky po , částka, , celkem , částka, , a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem , částka, , když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Úkon doplnění žaloby nelze považovat za účelný, když jím byla pouze napravena neúplnost původní žaloby. Dále žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši , částka, . Celkem náklady žalobkyně činí , částka, , přičemž s ohledem na její částečný úspěch jí náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v rozsahu 24 %, tedy , částka, . Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna náklady uhradit k rukám advokáta.

16. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.