27 C 75/2017

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Renaty Polanské a přísedících Mgr. Silvie Blaščíkové a Jiřího Vašíčka ve věci: žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; územní celek , IČO ulice a číslo , PSČ obec zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru <b>I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne 15. 11. 2016 daná žalovaným žalobci dne 16. 11. 2016, je neplatná.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 116 129,60 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce podal proti žalovanému návrh na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele ze dne 15. 11. 2016, která byla žalobci doručena dne 16. 11. 2016. Žalobce uvedl, že jeho pracovní poměr u žalovaného vznikl dne 14. 2. 2011, kdy byl jmenován do funkce [anonymizováno] [stát. instituce]. Před tímto datem působil žalobce u žalovaného jako referent stavebního odboru a následně od října 2005 do října 2007 jako vedoucí stavebního odboru. Funkci tajemníka vykonával až do 31. 1. 2017, kdy skončil běh výpovědní doby na základě výpovědi z pracovního poměru, která byla žalobci doručena dne 16. 11. 2016. Uvedeného dne si starosta žalovaného zavolal žalobce do své kanceláře, kde byl přítomen i místostarosta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a žalobci předložil dopis datovaný dnem 15. 11. 2016 označený jako„ Upozornění na porušení stanovených povinností“. Hned vzápětí poté, co žalobce toto upozornění převzal, sdělil mu starosta, že tím jsou naplněny důvody pro výpověď a žalobci předal výpověď a dohodu o ukončení pracovního poměru s tím, nechť si žalobce vybere. Žalobce nesouhlasil ani s uzavřením dohody ani s výpovědí a následně mu byl doručen dopis datovaný dnem 15. 11. 2016 obsahující výpověď z pracovního poměru pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Žalobce poté starostovi sdělil, že s výpovědí nesouhlasí, na což místostarosta reagoval slovy, že se jej zbaví, ať to stojí, co to stojí. Žalobce uvedl, že označená výpověď je neplatná. Starosta žalovaného, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se po celou dobu od svého nástupu do funkce dne 30. 6. 2016 netajil tím, že se chce žalobce„ zbavit“. Starosta žalovaného neměl zájem s žalobcem nikterak spolupracovat v zájmu žalovaného, od doby svého nástupu nepozval žalobce na žádnou poradu, nikdy s ním neměl zájem řešit pracovní záležitosti. Starosta žalovaného žalobci sám ani prostřednictvím rady či zastupitelstva nezadal jakýkoliv úkol k rozpočtu na rok 2017 a vůbec jej k tvorbě tohoto rozpočtu nepřipustil. Účelově žalobce obcházel, když zadával práci úředníkům bez vědomí žalobce, ač ten ho upozorňoval, že jsou to podřízení právě žalobce jako tajemníka. Starosta záměrně nesvolával společné porady, a pokud ano, bez přítomnosti žalobce. Žalobce uvedl, že na jeho pracovní poměr se jako na vedoucího úředníka územního samosprávného celku vztahuje zákon č. 312/2002 Sb., který upravuje taxativně důvody, pro které může být vedoucí úředník odvolán. Poukázal na to, že s odvoláním tajemníka musí vyslovit souhlas ředitel krajského úřadu a tento souhlas je nutným hmotně právním předpokladem platnosti odvolání vedoucího úřadu. Uvedl dále, že výpověď lze vedoucímu úředníku udělit jen z důvodu dle § 52 písm. c) zákoníku práce. V projednávaném případě je výpověď z pracovního poměru daná žalobci rovněž neplatná pro rozpor s dobrými mravy, neboť k ní bylo přistoupeno s přímým úmyslem způsobit žalovanému jako zaměstnanci újmu – zbavit se ho. K jednotlivým ve výpovědi z pracovního poměru uvedeným porušením povinnosti ze strany žalobce tento uvedl, že se nezakládají na pravdě. Dne 17. 8. 2016 žalobce paní [příjmení], nijak ani slovně, nenapadl. Oznámení městské policie, které bylo dáno na podatelnu dne 24. 8. 2016, není záznamem městské policie a ani neobsahuje žádné konkrétní údaje. Tehdejší vrchní strážník žalovaného pan [příjmení] [příjmení] žalobci k jeho dotazu sdělil, že v evidenci městské policie žádný záznam o údajném napadení evidován není a rovněž mu sdělil,„ že má zakázáno s žalobcem mluvit“. Žalobci není rovněž jasné, jaká veřejnost měla být přítomna v kanceláři, kde se nachází podatelna, kde nikdo kromě žalobce a paní [příjmení] přítomen nebyl. K druhému výpovědnímu důvodu žalobce uvedl, že vlastnosti textového editoru dokáže průměrně zdatný IT specialista jakkoli upravit. U textového editoru stačí, mít jej otevřen na obrazovce počítače a nijak na něm nepracovat, věnovat se jiné činnosti na PC, a přesto vlastnosti evidují dobu úprav, což však může být značně zavádějící, tyto„ vlastnosti“ tedy o vykonané nebo nevykonané práci žalobce nesvědčí. Žalobce uvedl, že soubor týkající se koncepce sportu u žalovaného na svém počítači otevřen měl, ale pouze z toho důvodu, že mu jeho zpracování uložil za svého působení na úřadě bývalý starosta působící u žalovaného do 30. 6. 2016, pan [příjmení] [jméno] [příjmení]. I kdyby jej zpracovával později, jednalo by se o práci pro zaměstnavatele. Žalobce nerozporuje, že chybou podřízené úřednice došlo ke zveřejnění předmětného materiálu na úřední desce až 3. 11. 2016. Tato činnost byla v kompetenci podřízené úřednice paní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Okamžitě poté, co žalobce toto pochybení, tedy nezveřejnění, ze strany podřízené zjistil, věc řešil osobně na Krajském úřadě Pardubického kraje, tedy se správním orgánem, který vede řízení, v němž mělo dojít ke zveřejnění. Bylo zjištěno, že rozhodnutí dosud nebylo vydáno a bylo dohodnuto, že okamžitě dojde ke zveřejnění dotčeného oznámení na úřední desce žalovaného, čímž byla sjednána náprava a občanům bylo umožněno v nezkrácené míře uplatnit svá práva. Žalobce uvedl, že neuznává ani jednu z uvedených skutečností jako důvod relevantní pro výpověď dle § 52 písm. g) zákoníku práce. Dopisem ze dne 18. 11. 2016 žalobce žalovanému sdělil, že nesouhlasí s upozorněním na údajná porušení pracovních povinností doručeným dne 16. 11. 2016 a dopisem ze dne 24. 11. 2016 sdělil, že nesouhlasí s výpovědí a trvá na dalším zaměstnávání.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil a navrhl jeho zamítnutí. Uvedl, že dne 14. 2. 2011 byl žalobce jmenován do funkce tajemníka [stát. instituce] a dne 16. 11. 2016 byla žalobci doručena výpověď z pracovního poměru ze dne 15. 11. 2016, a to pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Výpovědní doba počala žalobci běžet dne 1. 12. 2016 a skončila uplynutím dne 31. 1. 2017. Žalovaný odmítá nepravdivé tvrzení žalobce, podle kterého se starosta žalovaného od svého nástupu do funkce dne 30. 6. 2016 měl na adresu žalobce vyjadřovat ve smyslu, že se ho chce„ zbavit“. Po nástupu nového starosty žalovaného do funkce byla v práci žalobce zjištěna celá řada nedostatků. Dlouhodobé nedostatky v práci žalobce byly předchozím starostou žalovaného, panem [příjmení] [jméno] [příjmení], přehlíženy, resp. nebyly vůbec řešeny. Jednalo se např. o hrubé zanedbání vedení spisové služby, vážné nedostatky zjištěné v rámci kontroly výkonu samotné působnosti ze strany Ministerstva vnitra ČR, zjištěná pochybení a dlouhodobé neřešení problémů v oblasti IT atd. Vysloveně nepravdivé je tvrzení žalobce, že s ním neměl nikdy zájem spolupracovat. Jak dokládá prezenční listina z jednání finančního výboru ze dne 26. 9. 2016 a 25. 10. 2016, žalobce se na jednání finančního výboru bez omluvy neodstavil. Žalovaný poznamenal, že právní předpisy umožňují, aby obec (územní samosprávný celek) postupoval dvěma možnými způsoby, tj. jak cestou podání žádosti o udělení souhlasu k odvolání z funkce dle zákona o úřednících, tak cestou výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru dle zákoníku práce. Závěr, že vedoucího úředníka z důvodu porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů lze pouze odvolat z funkce a následně dát výpověď z pracovního poměru by vedl nedůvodnému zvýhodnění určitých zaměstnanců proti ostatním, u kterých by shodné porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů vedlo k ukončení pracovního poměru výpovědí – v případě vedoucích úředníků pouze k odvolání z funkce. Žalovaný odmítá tvrzení žalobce o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy. Žalobce porušoval povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů po delší časovou dobu a k ukončení jeho pracovního poměru nedošlo dříve jenom z důvodu laxního přístupu [anonymizováno] [jméno] [jméno] (bývalého starosty žalovaného) ke kontrole práce žalobce.

3. K odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 9. 11. 2017 č.j. [číslo jednací], kterým bylo určeno, že předmětná výpověď z pracovního poměru je neplatná, rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích svým usnesením ze dne 31. 5. 2018 č.j. [číslo jednací] tak, že odvolací soud výše uvedený rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění svého zrušujícího usnesení odvolací soud uvedl, že odvolání z funkce a výpověď z pracovního poměru jsou 2 právní instituty, které je třeba posuzovat odděleně a byť se pracovní poměr žalobce u žalovaného vedle zákoníku práce řídil i zákonem o úřednících, žádné z jejich ustanovení vztahujících se k pracovnímu poměru úředníků územně samosprávných celků nevylučuje, aby jmenovanému funkcionáři územně samosprávného celku byla bez dalšího, tj. bez předchozího odvolání z funkce dána výpověď z pracovního poměru ze všech důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce.

4. Žalobce v doplňujícím vyjádření uvedl, že výpovědní důvody považuje za nepravdivé, nerelevantní a účelové. První výpovědní důvod, a to hrubé slovní napadení podřízeného pracovníka nepovažuje žalobce za specifikovaný a doložený. Jednání žalobce nenaplňuje požadavek závažného porušení důvěryhodnosti zaměstnance územního samosprávného celku. Ve výpovědi uvedený soubor žalobce nezpracoval ani v pracovní době ani mimo ni. Nemohlo tak dojít k porušení povinnosti spočívající v nedodržení nestrannosti. Ke třetímu výpovědnímu důvodu uvedl, že zveřejnění informace ve správním řízení netvořilo pracovní povinnost žalobce. Poukázal na to, že není prokázána ani případná nižší intenzita porušení povinnosti, natož intenzita tvrzená.

5. Žalovaný v doplňujícím vyjádření uvedl, že porušení povinnosti ze strany žalobce spočívalo v tom, že porušil pravidla slušného chování vůči ostatním zaměstnancům. K verbálnímu napadení, ke kterému došlo dne 17. 8.2018, uvedl, že není podstatný obsah konkrétních slov či vět, ale podstatná je forma, to že došlo ke křiku a řevu zakončeného ranou. Navíc takové jednání žalobce nebylo důvodné, neboť paní [příjmení] na problémy s poštou opakovaně upozorňovala i dříve a sám žalobce o problémech s elektronickými systémy na úřadě věděl z emailových komunikací, ve kterých byl na tyto problémy upozorňován. Žalovaný uvedl, že daný incident zásadním způsobem překročil pravidla slušného chování. Celé to bylo umocněno snahou paní [příjmení] ponížit a vykreslit jako osobu nespolehlivou a nedůvěryhodnou, přitom jmenovaná zastávala pozici několik let. K dokumentu s názvem připomínky o koncepci sportu žalovaný uvedl, že tento soubor byl oponenturou ke koncepci sportu a žalobce ho vypracoval pro řadového zastupitele [anonymizováno] [jméno] [jméno] s tím, že tento byl použit v rámci politického střetu uvedeného zastupitele s ostatními zastupiteli dne 12. 9. 2016. Žalovaný poukázal na to, že žalobce porušil povinnost konat svěřenou práci v pracovní době pro zaměstnavatele. Práce na připomínkách nezadalo ani zastupitelstvo ani rada ani starosta. Sám zastupitel bez pověření zastupitelstva není oprávněn tajemníka úkolovat. Předmětný soubor byl přílohou emailu od [anonymizováno] [jméno], který byl ostatním zastupitelům zaslán dne 9. 9. 2016. Žalovaný uvedl, že dne 4. 7. 2016 obdržel žalobce oznámení Krajského úřadu Pardubického kraje a v případě, že v době doručení nebyl přítomen starosta, rozhodoval o rozdělení pošty a přiřazení úkolu tajemník, který dne 4. 7. 2016 v práci byl přítomen, naopak starosta v tento den a dny následující přítomen nebyl. Žalobce měl pověřit osobu, která zajistí vyvěšení dokumentu na úřední desce či rozhodnout o jeho dalším osudu. S dokumentem však nebylo pracováno dříve, než přišla první stížnost a upozornění od občana [příjmení]. Tato stížnost byla předána tajemníkovi, který měl dle organizačního řádu rozhodnout o jejím vyřízení. Daného úkolu se zhostila [anonymizováno] [příjmení], která byla ale pracovnicí stavebního úřadu, do jejíž kompetence daná věc nepatřila. Navíc podala zkreslenou a zavádějící informaci a náprava byla sjednána až v listopadu 2016, a to na základě druhého opakovaného podnětu občana [příjmení]. [příjmení], které byly žalobci vytýkány v upozorněních a ve výpovědi se skutečně staly a došlo jimi k porušení povinnosti, a to minimálně opakovaně méně závažným způsobem.

6. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav:

7. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že v souvislosti s jeho jmenováním do funkce mu zcela jistě byl dán nějaký popis pracovní činnosti, co bylo jeho pracovní náplní vyplývalo jednak ze zákona a šlo o výkon státní zprávy a dále měl povinnosti ve smyslu organizačního řádu žalovaného. Ve vztahu k paní [příjmení] byl žalobce její nadřízený, neboť jmenovaná pracovala jako asistentka, jejím nadřízeným byl rovněž starosta. Pracovní spolupráce žalobce a paní [příjmení] bezproblémová nebyla, paní [příjmení] se muselo plnění pracovních úkolů neustále připomínat, v důsledku čehož dal žalobce jmenované někdy na podzim roku 2016 písemnou výtku. K události, ke které došlo dne 17. 8. 2016 žalobce uvedl, že asi 2 dny předtím požádal paní [příjmení] o odeslání tří dokumentů a upozornil ji na to, že dokumenty musí nutně odejít. Následně však zjistil, že tyto dokumenty odeslány nebyly, a když se šel paní [příjmení] zeptat, proč dokumenty odeslány nebyl, ona mu odpověděla, že to nešlo. Když se pak paní [příjmení] zeptal, proč ho o tom neinformovala, paní [příjmení] mu neodpověděla. Tento rozhovor se uskutečnil v kanceláři podatelny, která je kanceláří paní [příjmení]. V té době nikdo další v kanceláři přítomen nebyl a dveře od kanceláře byly zavřeny. Žalobce uvedl, že na paní [příjmení] nekřičel, je možné, že zvyšoval hlas. Při odchodu z místnosti dveřmi nebouchnul. Žalobce připustil, že soubor označený jako„ připomínky ke [anonymizována tři slova] [rok]“ mu mohl být někým zaslán, kdy a kým, to žalobce neví. Žalobce rovněž neví, zda dokument, který se nachází na CD, které předložil žalovaný, a který je založen v soudním spise, zpracovával. Za působení starosty [jméno] pracoval žalobce na prvotní koncepci sportu, byl mu uložen úkol podílet se na tomto zpracování. Pokud tuto koncepci na zasedání zastupitelstva dne 12. 9. 2016 žalobce hodnotil, bylo to proto, že tuto koncepci sportu na zasedání zastupitelstva někdo prezentoval. Žalobce si nepamatuje o jaký soubor týkající se koncepce sportu, o kterém ve svém žalobním návrhu uvedl, že ho měl otevřený na počítači, se jednalo. K rozdělování pošty žalobce uvedl, že v době nepřítomnosti starosty a místostarosty dostával poštu k rozdělení na stůl tajemník. Úkolem tajemníka nebylo vyvěšovat na úřední desce dokumenty, to byla povinnost paní [příjmení], resp. podatelny. Když krajský úřad poslal žalovanému oznámení, dostala tuto listinu k vyřízení paní [příjmení], která pracovala jako referent rozvoje města a měla zajistit, aby došlo k předání paní [příjmení], která pak listinu měla vyvěsit na úřední desku. Že se tak nestalo, zjistil žalobce, až když se někdo z veřejnosti po tom ptal. Požadovaný dokument byl na úřední desce vyvěšen dne 3. 11. 2016. 8. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], současný starosta [stát. instituce] uvedl, že tuto funkci vykonává od [datum]. V období od 30. 6. 2016 do listopadu 2018 byl neuvolněným místostarostou. K události ke které došlo dne 17. 8. 2016 uvedl, že v tento den mu v odpoledních hodinách volala paní [příjmení] a hovořila o tom, že došlo ke křiku a že to bylo hlučné. Říkala také, že má strach o své zdraví, že jí žalobce ublíží fyzicky. Starosta jí na to odpověděl, aby to dala písemně, ale to ona odmítla s odůvodněním, že má z tajemníka strach, že se jí bude mstít a že to bude ještě horší. Před touto událostí si paní [příjmení] na chování žalobce nestěžovala. Sám starosta nemá s žalobcem obdobnou zkušenost, jeho žalobce nikdy hrubě slovně nenapadl. Nikdy nebyl přítomen takovému jednání ze strany žalobce, které by bylo možno charakterizovat jako hrubé slovní napadání. Jeho první negativní zkušenost s žalobcem byla dne 4. 7. 2016, kdy byl krátce ve funkci místostarosty a žalobce žádal o sdělení telefonního čísla na ředitele [ulice] města Lázně Bohdaneč ohledně úklidu, na což žalobce odpověděl, že to není jeho záležitost ani jeho kompetence. Ve svém projevu vůči současnému starostovi nebyl žalobce nikdy hrubý, žalobce ho nikdy slovně nenapadl, byl odměřený. Starosta se domnívá, že žalobce je dobrým odborníkem a starostu zajímá především profesionalita. V té době pracovala pro městskou policii paní [příjmení], která současnému starostovi volala, že se předchozího dne odehrála hlučná scéna, která byla ukončena ránou. Současný starosta informace získané od paní [příjmení] a paní [příjmení] oznámil tehdejšímu starostovi. Žalobce se spolu s dalšími podílel na dokumentu obsahující koncepci sportu. Následně se pak podílel na kritice tohoto dokumentu, tedy na připomínkách ke koncepci sportu, a to pro zastupitele [jméno]. Dokument obsahující připomínky ke koncepci sportu zpracoval žalobce, což bylo zjištěno z emailového dokumentu, který pan [příjmení] zaslal zastupitelům a toho, že neměnné vlastnosti dokumentu nesoucí jméno autora, tedy žalobce si všiml někdo ze zastupitelstva až po zasedání zastupitelstva. V době, kdy byl současný starosta neuvolněným místostarostou, měl přístup k poště tajemník a asistentka. Pokud přijde nějaká listina, která není na jméno, je uložena do desek, které jdou k tajemníkovi a pak ke starostovi a když je potřeba nějakou listinu vyvěsit, pak to dostane asistentka. Když bylo zjištěno nezveřejnění dokumentace došlé od krajského úřadu, tajemník to bagatelizoval s tím, že se to dožene. 9. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvedl, že v době od 1. 7. 2016 do 10. 11. 2018 byl starostou [územní celek]. Předtím v letech 2014 2016 vykonával funkci uvolněného místostarosty. době, kdy byl místostarostou, byl svědkem hlučnějšího jednání žalobce, jednalo se o náhodnou událost, takže si na podrobnosti nevzpomíná. Žalobce hodnotil jako schopného úředníka, který se umí vyjadřovat písemně i verbálně. První negativní záležitost se týkala toho, kdy se žalobce dostal do konfliktu s asistentkou, kdy velmi hlučně vytýkal nějaké věci paní [příjmení], kterou tehdejší starosta hodnotí jako kultivovanou ženu. Sám jednání žalobce s paní [příjmení] přítomen nebyl, o události se dozvěděl od místostarosty. V této souvislosti ho vyhledala i paní [příjmení], a protože byl v dennodenním kontaktu s paní [příjmení], mluvil s ní o předmětné události, kdy jmenovaná říkala, že pan [celé jméno žalobce] vůči ní vystupoval hlasitě, že se roztřásla a že to bylo v souvislosti s neodesláním nějakého dokumentu, což se mu snažila vysvětlit. Tehdejšího starostu tato událost donutila k tomu, že se začal více zajímat o styl práce žalobce. Neoficiálně hovořil s [anonymizováno] [příjmení] a s paní [příjmení], když např. paní [příjmení] říkala, že žalobce se choval nevhodným a nevybíravým způsobem, několikrát za den za ní přišel a neustále jí opakoval nějakou stejnou záležitost. V době, kdy byl ve funkci starosty a některé osoby k němu měli důvěru, dozvídal se o tom, že část úředníků se žalobce bála, když důvodem bylo to, že žalobce je impulzivní, že je cholerik, že křičí. Starosta nemohl nekonat a žalobci proto byla dána výtka ve vztahu k popsanému jednání. V době, kdy byl místostarostou, stávalo se, že žalobce když s něčím nesouhlasil na radě města, choval se neurvale, čímž má na mysli, že zvedal hlas a uváděl, že osoba, která se nějak vyjádřila, tomu nerozumí. Město takové chování žalobce neřešilo proto, že žalobce byl ve velmi nadstandartním vztahu s tehdejším starostou. Koncepce sportu se přepracovávala a dokončovala v době, kdy byl [anonymizováno] [příjmení] starostou. Tato koncepce měla být projednána na zastupitelstvu a materiál byl zaslán zastupitelům. [anonymizováno] [příjmení], který byl bývalým starostou k tomu rozeslal připomínky, když následně předseda kontrolního výboru zjistil, že soubor byl zpracován v pracovní době. Jednalo se o závažné zjištění nejen ve vztahu k tomu, kdy došlo ke zpracování připomínek, ale i proto, že nebyla zachována loajalita. Ještě před zasedáním zastupitelstva žalobce připouštěl, že připomínky zpracoval, ale na zastupitelstvu tvrdil, že to nečetl a že nic nedostal. Starosta musel tuto situaci řešit a uvedené zjištění je součástí jedné z výtek dané žalobci. K pohybu pošty, která přijde na městský úřad uvedl, že poštu přebírá starosta nebo tajemník a poté asistent rozděluje poštu na jednotlivé odbory podle toho, komu je pošta adresována. V roce 2016 na základě podmětu občana bylo zjištěno, že v létě přišel od krajského úřadu dopis, který nebyl vyvěšen, přičemž vyvěšení tohoto dopisu měl zajistit žalobce jakožto tajemník. Žalobce vzniklou situaci zlehčoval s tím, že se nejedná o nic tak závažného. Městu však v důsledku toho uběhla lhůta k podání případných připomínek a i když dokument vyvěšen byl, připomínky již nebylo možno uplatnit. Před zmíněnými výtkami k žádnému pracovněprávnímu opatření ze strany [anonymizováno] [příjmení] jakožto starosty vůči žalobci nedošlo. K nějakému jinému pracovněprávnímu opatření kromě výtky přistoupeno nebylo proto, že tehdejší starosta se obával, aby nedošlo k výraznému vyhrocení vztahů.

10. Listinou ze dne 14. 2. 2011 měl soud prokázáno, že s účinností k tomuto dni byl žalobce podle § 103 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. jmenován do funkce tajemníka [stát. instituce]. Přílohou tohoto jmenování byla dohoda o úpravě pracovních podmínek vedoucího úřadu ze dne 14. 2. 2011, podle jehož článku IV. se zaměstnanec mj. zavazuje vykonávat přidělenou práci osobně, svědomitě, odborně a dodržovat pracovní kázeň, zejména povinnosti zaměstnance, vedoucího zaměstnance dle zákoníku práce a základní povinnosti úředníka dle zákona č. 312/2002 Sb.

11. Listinou ze dne 16. 9. 2016 označenou jako upozornění na porušení stanovených povinností měl soud prokázáno, že žalobce byl upozorněn na to, že dle oznámení o verbálním napadení dne 17. 8. 2016 v sídle [stát. instituce] hrubým způsobem slovně napadl paní [příjmení], která vykonává funkci asistentky starosty a tajemníka, svým jednáním nedodržel elementární pravidla slušného chování na pracovišti a zneužil svého postavení k verbálnímu napadení podřízeného pracovníka, čímž hrubě narušil pracovní vztahy. Nevhodnému jednání tajemníka vůči podřízenému byla přítomna veřejnost a celá věc byla zaznamenána strážníky městské policie. Žalobce byl upozorněn, že popsaným jednáním porušil povinnosti stanovené v ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) a § 16 odst. 2 písm. d) zákona č. 312/2002 Sb. a současně byl upozorněn, že další, resp. opakované porušování stanovených povinností může být důvodem k odvolání z funkce tajemníka dle § 12 zákona č. 312/2002 Sb. nebo důvodem výpovědi ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. g) zákoníku práce.

12. Listinou ze dne 29. 9. 2016 označenou jako opakované upozornění na porušení stanovených povinností měl soud prokázáno, že žalobce byl upozorněn na to, že zpracoval soubor pod názvem„ Připomínky ke koncepci sportu 09 2016 doxs“, a to v pracovní době, ačkoliv zaměstnavatel jej vypracováním připomínek ke koncepci sportu v žádném případě nepověřil. Dne 9. 9. 2016 zastupitel pan [příjmení] [jméno] [příjmení] zaslal z emailové adresy [email] na emailovou adresu [stát. instituce] [email]) ostatním zastupitelům email, ve kterém vyjadřuje nesouhlas se zpracovanou koncepcí sportu. Přílohu tohoto emailu tvoří soubor nazvaný„ Připomínky ke koncepci sportu 09 2016 doxs“. Z vlastností zaslaného souboru vyplývá, že jeho autorem a zpracovatelem není pan [příjmení] [jméno] [příjmení], ale pan [celé jméno žalobce]. Dále je z vlastností tohoto souboru patrné, že byl vytvořen v pondělí 5. 9. 2016 v časovém období od 10:11 hodin do 14:02 hodin, tj. celková doba zpracování souboru trvala 208 minut. Žalobce byl upozorněn, že popsaným jednáním porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahující se k vykonávané práci a současně mu bylo sděleno, že uvedené jednání spolu s dalším porušováním povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci může být důvodem k výpovědi ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. g) zákoníku práce.

13. Listinou ze dne 15. 11. 2016 označenou jako upozornění na porušení stanovených povinností měl soud prokázáno, že žalobce byl upozorněn na to, že sdělení, kdy a kde mohou občané města do bezpečnostní dokumentace nahlížet, činit z ní výpisy, opisy nebo kopie, bylo zveřejněno na úřední desce až dne 3. 11. 2016, tedy po uplynutí lhůt stanovených zákonem o prevenci závažných havárií. Dne 4. 7. 2016 bylo [stát. instituce] doručeno oznámení krajského úřadu Pardubického kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 1. 7. 2016 sp. zn. Sp [číslo] 2016, č.j. K [číslo] 2016 [spisová značka], o zahájení správního řízení ve věci schválení návrhu aktualizace bezpečnostního programu a zpracovaná bezpečnostní dokumentace k vyjádření. Podle § 17 odst. 2 zákona č. 224/2015 Sb. mají dotčené obce povinnost do 15ti dnů ode dne doručení návrhu bezpečnostní dokumentace oznámit veřejnosti na úřední desce a způsobem v místě obvyklým, kdy a kde mohou občané města do bezpečnostní dokumentace nahlížet, činit si z ní výpisy, opisy nebo kopie. Veřejné nahlížení musí být umožněno nejméně po dobu 30 dnů ode dne oznámení. Žalobce byl upozorněn, že výše specifikovaným jednáním porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci a současně mu bylo sděleno, že uvedené jednání spolu s jeho dalším porušováním povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci může být důvodem k výpovědi ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. g) zákoníku práce.

14. Dopisem žalobce ze dne 19. 9. 2016, který byl adresován starostovi [stát. instituce], požádal žalobce o objasnění upozornění na porušení stanovených povinností. Dopisem žalobce ze dne 30. 9. 2016, který byl adresován starostovi [stát. instituce], odmítl žalobce upozornění na porušení stanovených povinností uvedených v písemném upozornění ze dne 29. 9. 2016 a dopisem ze dne 18. 11. 2016, který byl adresován starostovi [stát. instituce], odmítl žalobce upozornění na porušení stanovených povinností uvedených v písemném upozornění ze dne 15. 11. 2016.

15. Listinou datovanou dnem 15. 11. 2016, která byla žalobci doručena dne 16. 11. 2016, měl soud prokázáno, že žalovaný dal žalobci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Toto porušování spočívalo v tomto jednání žalobce: Dne 17. 8. 2016 v sídle [stát. instituce] žalobce hrubým způsobem napadl paní [příjmení], která vykonává funkci asistentky starosty a tajemníka, svým jednáním nedodržel elementární pravidla slušného chování na pracovišti a zneužil svého postavení k verbálnímu napadení podřízeného pracovníka, čímž hrubě narušil pracovní vztahy. Nevhodnému jednání žalobce vůči podřízenému byla přítomna veřejnost a celá věci byla zaznamenána strážníky městské policie. Na možnost výpovědi z pracovního poměru byl žalobce upozorněn zaměstnavatelem písemně dne 19. 9. 2016. Dne 9. 9. 2016 zastupitel pan [příjmení] [jméno] [příjmení] zaslal z emailové adresy [email] na emailovou adresu [stát. instituce] [email]) ostatním zastupitelům email, ve kterém vyjadřuje nesouhlas se zpracovanou koncepcí sportu. Přílohu tohoto emailu tvoří soubor nazvaný„ Připomínky ke koncepci sportu 09 2016 doxs“. Z vlastnosti zaslaného souboru vyplývá, že jeho autorem a zpracovatelem není pan [příjmení] [jméno] [příjmení], ale pan [celé jméno žalobce]. Dále je z vlastností tohoto souboru patrné, že byl vytvořen v pondělí 5. 9. 2016 v časovém období od 10:11 hodin do 14:02 hodin, tj. celková doba zpracování souboru trvala 208 minut, když zaměstnavatel žalobce vypracováním připomínek ke koncepci sportu v žádném případě nepověřil a dne 5. 9. 2016 nevykonával žalobce v rozporu se svými pracovními povinnostmi ve výše uvedeném časovém úseku práci pro zaměstnavatele. Na možnost výpovědi z důvodu shora uvedeného jednání byl žalobce upozorněn zaměstnavatelem písemně dne 29. 9. 2016. Dne 4. 7. 2016 bylo [stát. instituce] doručeno oznámení krajského úřadu Pardubického kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 1. 7. 2016 sp. zn. Sp [číslo] 2016, č.j. K [číslo] 2016 OŽPZ/FI, o zahájení správního řízení ve věci schválení návrhu aktualizace bezpečnostního programu a zpracovaná bezpečnostní dokumentace k vyjádření. Podle § 17 odst. 2 zákona č. 224/2015 Sb. mají dotčené obce povinnost do 15ti dnů ode dne doručení návrhu bezpečnostní dokumentace oznámit veřejnosti na úřední desce a způsobem v místě obvyklým, kdy a kde mohou občané města do bezpečnostní dokumentace nahlížet, činit si z ní výpisy, opisy nebo kopie. Veřejné nahlížení musí být umožněno nejméně po dobu 30 dnů ode dne oznámení. Kontrolou bylo zjištěno, že sdělení, kdy a kde mohou občané města do bezpečnostní dokumentace nahlížet, činit z ní výpisy, opisy nebo kopie, bylo zveřejněno na úřední desce až dne 3. 11. 2016, tedy po uplynutí lhůt stanovených zákonem o prevenci závažných havárií. Nezveřejněním informace v zákonné lhůtě žalobce porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, když povinnost informovat veřejnost vyplývá pro žalobce i z organizačního řádu. Na možnost výpovědi z důvodu shora uvedeného jednání byl žalobce zaměstnavatelem upozorněn písemně dne 16. 11. 2016.

16. Dopisem ze dne 24. 11. 2016, který byl adresován starostovi [stát. instituce], odmítl žalobce výpověď z pracovního poměru, vyslovit nesouhlas a výpovědí z pracovního poměru, která mu byla doručena dne 16. 11. 2016 s tím, že trvá na tom, aby byl nadále zaměstnáván jako tajemník, protože na základě výpovědi pracovní poměr platně neskončil. Dopisem ze dne 19. 12. 2016, který byl adresován starostovi [stát. instituce], sdělil žalobce žalovanému, že výpověď z pracovního poměru ze dne 15. 11. 2016 považuje za neplatnou, a to z důvodů v dopise blíže uvedených s tím, že trvá na dalším zaměstnávání.

17. Listinou datovanou dnem 18. 8. 2016, která byla adresována starostovi [stát. instituce], byla žalovanému doučena dne 24. 8. 2016 a podepsána [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], bylo učiněno oznámení o verbálním napadení paní [příjmení], v němž se uvádí, že dne 17. 8. 2016 v době mezi 8:00 až 18:15 stáli s kolegou [jméno] [příjmení] a dalšími dvěma zaměstnankyněmi [anonymizováno] na chodbě, když uslyšeli neskutečný křik pana [celé jméno žalobce] z kanceláře paní [příjmení], slyšeli jsme, jak se paní [příjmení] snaží vysvětlit panu [celé jméno žalobce] klidným hlasem, že nedošlo k odeslání elektronické pošty z důvodu špatně zvoleného formátu a pan [celé jméno žalobce] na její vysvětlování nedbal a na dotyčnou křičel a slovně ji urážel. V tento den byl zároveň dnem úředním a svědkem této události byli i občané, kteří zde v daný moment vyřizovali své záležitosti. Na závěr se z kanceláře paní [příjmení] ozvala velká rána, na což kolega [příjmení] šel zkontrolovat, zdali je paní [příjmení] v pořádku. Bylo vidět, že paní [příjmení] je chováním pana [celé jméno žalobce] velmi otřesena, a proto se strážníci MP rozhodli o této záležitosti informovat vedení města.

18. Z emailové korespondence, která byla z adresy [email] odeslána dne 9. 9. 2016 v 8:05 mj. na emailovou adresu podatelny [územní celek] soud zjistil, že odesílatel [jméno] [příjmení] adresátům sděluje, že materiál považuje za špatný a nemůže s ním souhlasit a že v příloze zasílá připomínky ke koncepci sportu. Dokument v příloze emailu je označen jako„ Připomínky ke Koncepci sportu předložené zastupitelstvu města ke schválení na jednání dne 12. 9. 2016“ a v emailu je příloha označena jako připomínky ke [anonymizováno] SPORTU [anonymizováno] [rok] Z informací o dokumentu bylo zjištěno, že dokument má 2 stránky a jeho celková doba úprav je 208 minut. Dokument byl naposledy upraven dne 5. 9. 2016 ve 14:02 hodin a vytvořen 5. 9. 2016 v 10:11 hodin. Jako související uživatelé jsou uvedeni autor – [celé jméno žalobce], a autor poslední změny – [celé jméno žalobce].

19. Z oznámení o možnosti nahlížení do návrhu bezpečnostní dokumentace, kterým žalovaný oznámil, že do návrhu aktualizace bezpečností zprávy objektu [právnická osoba] je možné nahlížet, činit si z ní výpisy, opisy nebo kopie na [anonymizována dvě slova] v [obec] v úřední dny nebo v ostatní dny po telefonické domluvě a úkony je možné činit po dobu 30 dnů ode dne oznámení (tj. od 3. 11. 2016), soud zjistil, že listina, na které je za žalovaného označen [jméno] [příjmení], vedoucí odboru rozvoje města, byla vyvěšena na úřední desce úřadu a zveřejnění v elektronické podobě dne 3. 11. 2016. Výše uvedený zaměstnanec žalovaného dopisem ze dne 7. 11. 2016 informoval [jméno] [příjmení] o tom, že na základě administrativního pochybení nebyla informace o možnosti nahlížení do dokumentace na úřední desce zveřejněna. Toto již bylo napraveno, informace o tom, kdy a kde mohou občané města do bezpečnostní dokumentace nahlížet, činit si z ní výpisy, opisy nebo kopie byla dne 3. 11. 2016 na úřední desce zveřejněna a je k dispozici rovněž na elektronické úřední desce města.

20. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že je zaměstnankyní žalovaného po dobu delší než 15 let a více než 5 let byla podřízenou pana [příjmení] [celé jméno žalobce], který na ni ve chvíli, kdy se mu zdálo, že něco dělá špatně, řval, nestávalo se to však každý měsíc. V srpnu roku 2016 žalobce svědkyni vytýkal, že nezajistila odeslání datovek. Začal na svědkyni řvát jako tur, že je neschopná a že tam nemá co dělat. Žalobce jiné hrubé výrazy než že je svědkyně neschopná nepoužíval. Datovky pak stejně neodešly, protože systém nefungoval. Toto se stalo v kanceláři asistentky, na chodbě za dveřmi byli přítomni městští policisté a další zaměstnankyně žalovaného paní [příjmení] a paní [příjmení]. Toto jednání žalobce vybočilo z jeho obvyklého chování. Svědkyně si proto asi 2-3 dny po incidentu ústně stěžovala panu starostovi i panu místostarostovi. Před srpnem 2016 si svědkyně na žalobce nestěžovala. Po tomto incidentu byla svědkyně v depresi, navštívila psychologa a psychiatra. Od poloviny listopadu 2016 do konce dubna 2017 byla v pracovní neschopnosti z důvodu léčby u psychiatra a z důvodu léčby nepohyblivosti ruky.

21. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že v době od 1. 1. 2016 do dubna 2018 byla zaměstnankyní žalovaného, když začínala na pozici strážník a od prosince 2017 byla ve vedoucí funkci. Při výkonu své práce občas jednala i s žalobcem. Cokoliv řešili, tak si vyříkali. Vzájemné na sebe někdy i křičeli, ale nikdy to nesklouzlo do vulgarit. Jednou byla svědkyně přítomna jednání žalobce s paní [příjmení], kdy byla na chodbě spolu s dalším strážníkem panem [příjmení] a paní [příjmení] a jednou další osobou. Bavili se a uslyšeli z prostoru mezi kancelářemi tajemníka a starosty křik, hluk a potom ránu asi od bouchnutí dveří. Z chodby slyšeli, že hlas zvyšoval pan [celé jméno žalobce], nebylo úplně rozumět tomu, co říkali, ale bavili se o odeslání pošty. Bylo to hlučnější, ale podle svědkyně nic úplně nepřiměřeného. S paní [příjmení] měla svědkyně, pokud jde o odeslání pošty, také jednou problém. Existovali zaměstnanci, kteří neměli s žalobcem problém, ale někteří zase měli. Zpětně začala svědkyně vnímat, že na žalobce byl v roce 2016 vyvíjen tlak, protože na ní byl později vyvíjen také. Stížnost na žalobce podepsala jako svědkyně. Listinu jí k podpisu dal místostarosta pan [příjmení], který říkal, že se to možná bude jednou hodit. Listinu podepisovala asi týden po incidentu. [ulice] policie vedení obce jinou zprávu o jednání žalobce s paní [příjmení] nepodávala, oznámení nesepisovali, ale pouze podepisovali. Žádné šetření události se nevedlo a svědkyně se nikdo neptal. K vulgaritám křik pana [celé jméno žalobce] nikdy nesklouzl, a to ani při incidentu s paní [příjmení]. V tu dobu byla na chodbě ještě úřednice města a prošla nějaká další osoba. Tehdejší velitel městské policie svědkyni řekl, že má zákaz s panem tajemníkem mluvit.

22. Svědek [jméno] [příjmení], strážník Městské policie [obec] uvedl, že žalobce vyřizoval věci hlasitě. Jednání žalobce s paní [příjmení] svědek neviděl, ale slyšel přes dveře, pan [celé jméno žalobce] na paní [příjmení] křičel, že je neschopná, a že tam nemá co dělat. Vše bylo ukončeno velkou ranou, proto se šel svědek podívat dovnitř, paní [příjmení] na tom byla špatně, a proto si vzali za své, že s tím budou něco dělat. [příjmení] [příjmení] jako velitelka přinesla k podpisu listinu, svědek věděl od paní [příjmení], že ta to hlásila panu [příjmení], a proto on potřebu to nahlásit necítil. Kdo listinu psal, to svědek neví, obsah listiny odpovídá tomu, co se stalo. Od pana [celé jméno žalobce] svědek žádné vulgarity vůči paní [příjmení] neslyšel.

23. Podle článku IV. odst. 3 organizačního řádu [stát. instituce] je tajemník městského úřadu nadřízený všem zaměstnancům městského úřadu. Řídí činnost úřadu prostřednictvím vedoucích odborů. Za plnění úkolů svěřených úřadu v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný starostovi. V případě jeho nepřítomnosti řídí úřad starosta. Tajemník úřadu mj. poskytuje dle platných právních předpisů informace veřejnosti a vyřizuje stížnosti, oznámení, podněty a petice v souladu se zákony a stanovenými pravidly. Podle článku V. organizačního řádu [stát. instituce] zajišťuje asistentka starosty a tajemníka mj. obsluhu úřední desky a vedení časové evidence vyvěšených dokumentů a podle článku V. odst. 4 odbor správy majetku spolupracuje s místostarostou při zajištění výkonu samostatné působnosti Města Lázně Bohdaneč v oblasti civilní a požární ochrany, spolupracuje na návrzích obecně závazných vyhlášek z této oblasti a zajišťuje materiální prostředky.

24. Z pracovní náplně asistentky starosty a tajemníka soud zjistil, že jmenovaná zaměstnankyně provádí kompletní zajišťování spisové služby elektronicky a zajišťování doručování a provádění úkonů prostřednictvím datových schránek, vede spisovou agendu starosty města a tajemníka [anonymizováno], vede podatelnu a spisovnu [anonymizováno] vč. archivace a přípravy písemností na skartaci, sleduje, eviduje a archivuje Sbírky zákonů, vyhlášky a nařízení města, oficiální infomační materiály orgánů státní správy, interní předpisy a další písemnosti, zodpovídá za jejich zpřístupnění zaměstnancům [anonymizováno] a u vybraných písemností i veřejnosti, vede evidenci a zajišťuje zveřejnění příslušných materiálů [anonymizováno] nebo orgánů státní správy na úřední desce a ve vývěskách [anonymizováno].

25. Podle § 52 písm. g) zák. práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď jen jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

26. Podle § 50 odst. 1 zák. práce výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Podle odst. 2 cit. ust. může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Podle odst. 4 cit. ust. dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

27. Podle § 51 odst. 1 zák. práce byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná. Podle odstavce 2 cit. ustanovení výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 51a, § 53 odst. 2, § 54 písm. c) a § 63.

28. Podle § 72 zák. práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

29. Podle § 38 odst. 1 písmeno b) zák. práce je od vzniku pracovního poměru zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

30. Podle § 16 odst. 1 písm. f) zák. č. 312/2002 Sb. je úředník je povinen jednat a rozhodovat nestranně bez ohledu na své přesvědčení a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování a podle písm. g) je povinen zdržet se jednání, jež by závažným způsobem narušilo důvěryhodnost územního samosprávného celku.

31. Podle § 16 odst. 2 písm. b) zák. č. 312/2002 Sb. je úředník dále povinen plně využívat pracovní doby a pracovních prostředků k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly a podle písm. d) je povinen zachovávat pravidla slušnosti při úředním jednání a vůči ostatním zaměstnancům působícím ve veřejné správě.

32. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že žalobní návrh žalobce na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 15. 11. 2016 je důvodný. Mezi účastníky bylo nesporné a listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobce byl od 14. 2. 2011 zaměstnán u žalovaného jako tajemník, když jeho pracovní poměr vznikl dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo tajemníka. Dne 16. 11. 2016 byla žalobci doručena výpověď z pracovního poměru datovaná dnem 15. 11. 2016 podle § 52 písm. g) zákoníku práce pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, když ve výpovědi bylo uvedeno, jakého jednání žalobce se výpověď týká, a to s tím, že na možnost výpovědi byl žalobce upozorněn písemně listinami ze dne 16. 9., 29. 9. a 15. 11. 2016.

33. V souzené věci bylo prokázáno, že byly splněny formální předpoklady výpovědi z pracovního poměru spočívající v písemné formě výpovědi, uvedení důvodu skončení pracovního poměru (soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci), a doručení rozvázání pracovního poměru druhé straně. Mezi účastníky bylo však sporné, zda byly splněny materiální předpoklady výpovědi z pracovního poměru, tedy zda se žalobce dopustil soustavného méně závažného porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, a to jednáním uvedeným ve výpovědi z pracovního poměru.

34. Výpověď z pracovního poměru lze dát pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci za předpokladu, že došlo alespoň k 3 případům takového porušení, když podmínkou platnosti výpovědi je písemné upozornění zaměstnance na možnost výpovědi, dopustí-li se opět porušení povinnosti, které mu bylo předáno v posledních 6 měsících před doručením výpovědi a zaměstnanec se v době těchto 6 měsíců znovu dopustil porušení povinnosti. Písemné upozornění je podmínkou hmotně právní platnosti výpovědi.

35. Žalovaný jako první méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané žalobcem uvedl, že dne 17. 8. 2016 žalobce v sídle [stát. instituce] hrubým způsobem slovně napadl paní [příjmení], když tomuto jednání byla přítomna veřejnost a celá věc byla zaznamenána strážníky městské policie. V řízení bylo prokázáno, že uvedeného dne vytýkal žalobce paní [jméno] [příjmení], která v pracovní pozici asistentky starosty a tajemníka byla jeho podřízenou, nesplnění pracovních úkolů, a to odeslání dokumentů. Asistentka tajemníkovi sdělila, že k odeslání dokumentů nedošlo z důvodu nefunkčnosti systému, nevysvětlila však, z jakých důvodů tajemníka o neodeslání dokumentů neinformovala a proč nezajistila splnění pracovního úkolu jiným náhradním způsobem. Nebylo prokázáno, že by žalobce vůči asistentce použil vulgární výrazy a hrubých slov. Jednání, které se odehrálo v kanceláři asistentky, nebyly přítomny další osoby a pouze ty osoby, které v tu doby stály na chodbě budovy [stát. instituce], mohly vnímat probíhající rozhovor. V řízení nebylo prokázáno, že by jednání žalobce ve vztahu k asistentce byla přítomna veřejnost, neboť na chodbě úřadu se z důvodů v řízení blíže nezjištěných nacházeli jen zaměstnanci žalovaného a dva strážníci městské policie, když v tu dobu jen prošla další osoba. Přítomnými strážníky až s týdenním odstupem bylo podepsáno písemné oznámení, o němž oba v oznámení označení strážníci městské policie uvedli, že jej nesepisovali. Žalovaný v řízení namítal formu, kterou bylo příslušné sdělení paní [jméno] [příjmení] žalobcem prezentováno. [příjmení], které byly přítomny v kanceláři asistentky či na chodbě úřadu před touto kanceláří uváděly křik ze strany žalobce a bouchnutí dveří. Žalobce pak uvedl, že na paní [jméno] [příjmení] nekřičel, je však možné, že zvyšoval hlas. Z v řízení provedených důkazů bylo zjištěno, že slovní projev žalobce byl obecně hlasitý. Bývalý starosta městského úřadu uvedl, že byl náhodně v době, kdy byl místostarostou, svědkem hlučnějšího jednání žalobce. Žalovaný jako zaměstnavatel má nyní výhrady ke způsobu slovního projevu žalobce v rámci jeho pracovního zařazení a tento způsob slovního projevu žalobce označuje jako méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Žalovaný však po celou dobu trvání pracovního poměru žalobce u žalovaného ve funkci tajemníka od roku 2011 neučinil žádná pracovně právní opatření vedoucí k adekvátní nápravě. Jednání uvedené v upozornění ze dne 16. 9. 2016 a následně ve výpovědi z pracovního poměru ze dne 15. 11. 2016 nedosahuje takové intenzity porušení, jež by mohla splnit zákonné předpoklady výpovědi z pracovního poměru. Soud přitom bral v úvahu nejen funkci, kterou žalobce v té době zastával, ale i jeho dosavadní plnění pracovních úkolů a situaci, v níž k vytýkanému jednání došlo.

36. Pokud je ve výpovědi z pracovního poměru uvedeno, že žalobce„ hrubým způsobem slovně napadl paní [příjmení]“ a teprve v průběhu řízení žalovaný namítá ne obsah, ale formu sdělení, pak takto žalovaným skutkově vymezený uplatněný výpovědní důvod v písemné výpovědi byl konkretizován teprve v průběhu soudního řízení a tudíž není zřejmé, jaké skutečné důvody vedly žalovaného k rozvázání pracovního poměru s žalobcem, co žalovaný chtěl projevit, tedy v čem mělo vlastně spočívat méně závažné porušení povinnosti žalobce. Předmětná výpověď z pracovního poměru skutečnost zakládající důvod k výpovědi řádně nekonkretizuje, když tento nedostatek nelze odstranit výkladem dle § 18 zákoníku práce.

37. V případě druhého výpovědního důvodu, jež se týká připomínek ke koncepci sportu, pak má soud za prokázané, že tento soubor měl dne 5. 9. 2016 v době od 10:11 hodin do 14:02 hodin otevřený žalobce, tedy že žalobce s tímto dokumentem ve výše uvedeném časovém úseku, a to v pracovní době, pracoval, aniž by byl tímto úkolem svým zaměstnavatelem pověřen. Pokud žalobce namítal, že označení souboru v upozornění ze dne 29. 9. 2016 a ve výpovědi z pracovního poměru ze dne 15. 11.2016 není totožné s tím souborem, který byl dne 9. 9. 2016 rozeslán emailovou poštou zastupitelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s ohledem na označení souboru jinou příponou, pak soud má za to, že při písemném vyhotovování listin doručovaných žalobci došlo k chybě v psaní a místo správné přípony„ docx“ bylo nesprávně uvedeno„ doxs“. Nebylo zjištěno, že by existovaly 2 soubory označené jako“ připomínky ke koncepci sportu 09 2016“, a to jeden s příponou„ docx“ a druhý s příponou„ doxs“. V řízení byl předložen autentický soubor v elektronické podobě, z něhož vyplývá, že autorem souboru je žalobce, je z něho patrno, kterého dne a od kdy a do kdy byl soubor vytvořen a naposledy upraven. Jestliže se žalobce v pracovní době věnoval činnosti, ke které nebyl svým zaměstnavatelem pověřen, pak lze toto jeho jednání považovat za méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.

38. Posledním jednáním, které je předmětem výpovědi z pracovního poměru je skutečnost, že sdělení o zahájení správního řízení ve věci schválení návrhu aktualizace bezpečnostního programu bylo na úřední desce zveřejněno dne 3. 11. 2016, ačkoliv oznámení příslušného krajského úřadu bylo [stát. instituce] doručeno dne 4. 7. 2016, a to přesto, že oznámení na úřední desce mělo být provedeno do 15 dnů ode dne doručení. Obsluhu úřední desky zajišťuje sice asistentka starosty a tajemníka, avšak žalobce porušil svoji pracovní povinnost v souvislosti s rozdělováním pošty (v době v řízení prokázané nepřítomnosti starosty na úřadě) i z toho titulu, že byl nadřízeným zaměstnance, který měl fyzicky vyvěšení zajistit. Toto pochybení ze strany žalobce je možno považovat za méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.

39. O soustavné méně závažné porušení povinnosti jde tehdy, jestliže se jej dopustí zaměstnanec nejméně třikrát a pokaždé dosahuje intenzity méně závažného porušení stanovené pracovní povinnosti. V souzené věci nebylo prokázáno, že by ze strany žalobce došlo k soustavnému méně závažnému porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, a to nejméně ve třech případech, a protože výpověď z pracovního poměru žalovaného ze dne 15. 11. 2016 daná žalobci a doručená žalobci dne 16. 11. 2016 je z těchto důvodů neplatná, vyhověl soud návrhu žalobce a rozhodl tak, že určil, že výpověď z pracovního poměru je neplatná, aniž by se zabýval ostatními námitkami účastníků.

40. Pokud soud z některých dalších listin nedovodil žádné skutkové závěry, pak jde o listiny, které již nemají vliv na závěry soudu v této věci. Pokud soud neprovedl některé důkazy, které k prokázání svých tvrzení navrhla strana žalující či strana žalovaná, pak to bylo proto, že již na základě zjištění učiněných z důkazů v řízení provedených má soud za spolehlivě zjištěný a prokázaný rozhodný skutkový stav.

41. Výrok o nákladech soudního řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 116 129,60 Kč. Jedná se o odměnu advokáta za 27 úkonů právní pomoci po 2 500 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (převzetí věci, sepis žalobního návrhu, vyjádření ve věci ze dne 29. 9. 2017, 7. 11. 2017, vyjádření k odvolání ze dne 5. 2. 2018, vyjádření ze dne 2. 11. 2018, vyčíslení nákladů na separaci ze dne 25. 2. 2019, vyjádření ze dne 9. 5. 2019, 12. 3. 2020, 22. 6. 2020, 1. 9. 2020 a 27. 5. 2021, účast při jednání dne 5. 10. 2017, 9. 11. 2017, 4. 10. 2018, 6. 12. 2018, 14. 2. 2019, 25. 4. 2019, které trvalo přes dvě hodiny, účast při jednání dne 7. 1. 2021, 26. 5. 2020, které trvalo přes 4 hodiny, účast při jednání dne 16. 3. 2021, které trvalo přes 4 hodiny a účast při jednání dne 10. 8. 2021), 27x paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. Na nákladech řízení byly dále podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. přiznány cestovní výdaje právního zástupce žalobce ke dvěma jednáním v roce 2017, ke dvěma jednáním v roce 2018, ke dvěma jednáním v roce 2019 a k jednomu jednání v roce 2020 z [obec] do [obec] a zpět, když vždy bylo ujeto 210 km a k cestám k těmto jednáním bylo použito vozidlo [jméno] [příjmení] A160 [registrační značka] při průměrné spotřebě 6,37 l benzínu 95 na 100 km a dále k jednomu jednání v roce 2020 a ke dvěma jednáním v roce 2021 z [obec] do [obec] a zpět, když vždy bylo ujeto 210 km a k cestám k těmto jednáním bylo použito vozidlo BMW [anonymizováno] [registrační značka] při průměrné spotřebě 5,6 l nafty na 100 km. Při výpočtu cestovních výdajů vycházel soud z průměrné ceny pohonných hmot a ze sazeb základní náhrady za používání silničních motorových vozidel tak jak jsou upraveny ve vyhlášce [číslo] 2016 Sb., [číslo] 2017 Sb., [číslo] 2018, [číslo] 2019 Sb. a [číslo] Sb. Cestovní náklady představují celkem částku 12 722 Kč. Podle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění byla dále přiznána náhrada za ztrátu času, a to za 60 půlhodin po 100 Kč (ke každému z 10 jednání 6 půlhodin). K hotovým výdajům a odměně advokáta ve výši 94 322 Kč byla podle § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznána 21% DPH. Podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. byla žalobci přiznána částka 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 116 129,60 Kč.