5 C 35/2023

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Lucií Lubasovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vydání listin <b>I. Žaloba se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 22 321,80 Kč, a to k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou dne 2.2.2023 ve znění doplnění ze dne 6.3.2023 a 6.6.2023 proti žalované domáhal vydání listin, a to 1) inventurních soupisů majetku, faktur přijatých a vydaných, příjmových pokladních dokladů, výdajových pokladních dokladů, příjemek, výdejek, deníku příjmů a výdajů, knihy pohledávek a dluhů, pokladní knihy, karet dlouhodobého majetku, zásob, evidenčních karet majetku, pracovních smluv a mzdových listů zaměstnanců – to vše z podnikání žalobce jako fyzické osoby podnikatele podle živnostenského zákona pod [IČO] za roky 2012 - 2019 a od 1.1.2020 do 21.11.2020 (dále jen listiny 1), 2) evidence příjmů a výdajů z podnikatelské činnosti [celé jméno žalobce], [IČO] a [celé jméno žalované], [IČO], ve sdružení„ [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [celé jméno žalobce]“ podle smlouvy o sdružení ze dne 1.1.2005, za roky 2012 – 2019 a od 1.1.2020 do 21.11.2020, a soupisu majetku získaného při výkonu společné podnikatelské činnosti [celé jméno žalobce], [IČO] a [celé jméno žalované], [IČO], ve sdružení„ [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [celé jméno žalobce]“ podle smlouvy o sdružení ze dne 1.1.2005, za roky 2012 – 2019 a od 1.1.2020 do 21.11.2020 (dále jen listiny 2). Návrh odůvodnil tím, že je osobou s živnostenským oprávněním od r. 1992, přičemž pod [IČO] podnikal v provozovně na adrese [adresa], která je ve spoluvlastnictví žalované a dcery účastníků od 1.5.2004. Dále uvedl, že od 1.1.2005 vyvíjel s žalovanou na základě smlouvy o sdružení společnou podnikatelskou činnost pod jménem„ [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [celé jméno žalobce], a to na IC žalobce, účastníci se dohodli na vedení společného účetnictví, jímž byl pověřen žalobce. Manželství účastníků zaniklo na základě rozhodnutí o rozvodu ze dne 5.8.2019, dne 14.10.2020 byl žalobce vyzván žalovanou a dcerou účastníků k vyklizení nemovitosti v [anonymizováno] ve lhůtě do 30.11.2020. Dne 21.11.2020 za účasti žalované odvezl žalobce z nemovitosti vybavení servisu, nicméně žalovaná mu odmítla vydat doklady k podnikání žalobce na jeho IČ i doklady ke společnému podnikání ve sdružení dle smlouvy o sdružení, přičemž listiny nevydala ani k následné výzvě ze strany právní zástupkyně žalobce, dle žalobce tak jsou jím žádané listiny od 21.11.2020 v držení žalované. Žalobce akcentoval, že jako osoba podnikající i osoba pověřená vedením účetnictví sdružení odpovídá v rovině obchodní, účetní i daňové a je vlastníkem účetních i daňových dokladů k uvedenému podnikání. Vzhledem k tomu, že žalovaná dané doklady žalobce zadržuje a odmítá je vydat, žádá jejich vydání soudní cestou.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť nemá v držení ani nezadržuje žalobci originál žádné listiny, jejichž vydání se žalobce domáhá, zároveň namítala nevykonatelnost petitu, neboť listiny nebyly nezaměnitelně konkretizovány. Žalovaná uvedla, že je nesporným, že mezi účastníky byla uzavřena dne 1.1.2005 smlouva o sdružení, vedením účetnictví dle smlouvy byl pověřen žalobce, přičemž žalobce vyklízel v listopadových a prosincových dnech roku 2020 (včetně 21.11.2020 a 4.12.2020) nemovitost v [anonymizováno], přičemž žalovaná nebyla vyklízení přítomna kontinuálně, ale pouze po část dne 21.11.2020 a 4.12.2020, kdy vyklízení probíhalo ve vypjaté atmosféře za asistence policie, přičemž se žalovaná snažila část odvážených věcí zdokumentovat – žalovaná dále uvedla, že zároveň neví, jaké věci odvezl žalobce před 21.11.2020 a toto ani vědět nemůže. Žalovaná uzavřela, že nemá vědomost, kde se žalobcem žádané listiny nacházejí, předpokládala, že si je žalobce odvezl v rámci vyklízení někdy koncem roku 2020, neboť v nemovitosti žádné z požadovaných dokumentů nezůstaly. Žalovaná zároveň vyjádřila podiv nad tím, že by žalobce odvezl veškeré vybavení, ale žalované ponechal v nemovitosti„ napospas“ své kompletní účetnictví.

3. Mezi účastníky byly nesporné tyto skutečnosti: -) účastníci jako OSVČ každý se samostatným IČ podnikali na základě smlouvy o sdružení ze dne 1.1.2005 ve sdružení s názvem„ [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [celé jméno žalobce]“, -) žalobce byl pověřen vedením účetnictví včetně závěrečného vyúčtování podílů společníků na příjmech a výdajích sdružení, -) ve dnech 21.11.2020 a 4.12.2020 žalobce vyklízel nemovitost na adrese [anonymizována dvě slova] a odvezl věci uvedené v soupisech, -) manželství účastníků bylo rozvedeno dne 12.8.2019.

4. Z živnostenského listu žalobce bylo zjištěno, že od 1.6.1999 má pod [IČO] evidováno živnostenské oprávnění na předmět podnikání: koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej s místem podnikání [adresa].

5. Z osvědčení o registraci bylo zjištěno, že žalobce je od 1.6.1999 plátce DPH se čtvrtletním zdaňovacím obdobím.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 9.7.2021 soud zjistil, že vlastníky nemovitosti st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek], je žalovaná a [jméno] [celé jméno žalované], nar. 1992.

7. Ze smlouvy o sdružení ze dne 1.1.2005 bylo zjištěno, že účastníci tuto uzavřeli dle §829 a násl. občanského zákoníku za účelem provozování společné podnikatelské činnosti pod jménem„ [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [celé jméno žalobce]“. Dle čl. V smlouvy sdružení povede účetnictví společného podnikání, s tím, že každý z účastníků má právo do něj kdykoliv nahlédnout a pořídit si výpisy, vedením účetnictví včetně zpracování závěrečného vyúčtování podílů jednotlivých účastníků na příjmech a výdajích sdružení byl pověřen [celé jméno žalobce]. Dle čl. V. odst.6 bylo ujednáno, že majetek získaný při výkonu společné podnikatelské činnosti se stává podílovým spoluvlastnictvím účastníků.

8. Z výzvy ze dne 14.10.2020 bylo zjištěno, že žalovaná a dcera účastníků [celé jméno žalované] vyzvaly žalobce k vyklizení nemovitosti na adrese [adresa]. Ve výzvě uvedly, že odvolávají svůj souhlas s bydlením žalobce v dané nemovitosti a užívání patra domu. Zároveň žalobce vyzvaly k protokolárnímu předání nemovitosti ve stanovené lhůtě a požádaly jej, aby termín vyklizení sdělil alespoň s dvoudenním předstihem.

9. Z emailové komunikace právního zástupce žalované ze dne 15.12.2022 bylo mimo jiné zjištěno, že žalovaná byla ochotna umožnit žalobci monitorované nahlédnutí do dokladů, které má v originálech, ovšem v rozsahu, v jakém je má k dispozici.

10. Ze soupisu majetku ze dne 21.11.2020 bylo zjištěno, že byl pořízen rukou psaný soupis týkající se odvozu vybavení servisu žalobcem a odvozu osobních věcí s podpisy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], a [celé jméno žalované] ml. V soupise osobních věcí, je mimo jiné uvedeno:„ osobní věci v pytlech 10 x, 3 krabice, 1 x koš“. Ze soupisu ze dne 4.12.2020 bylo zjištěno, že účastníci sepsali jednak věci, které v nemovitosti zůstávají (neobsahuje žádnou položku účastnictví či dokladů týkajících se podnikání), jednak věci, které žalobce odvezl (včetně počítače a monitoru) s podpisy svědků [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] ml.

11. Z přípisu právní zástupkyně žalované v řízení o vypořádání SJM ze dne 18.2.2021 a 10.8.2021 bylo zjištěno, že tato potvrdila, že dne 14.11.2020 účastníci uzavřeli dohodu o vyrovnání majetku, která se týkala části společných majetkových práv. Dále uvedla, že dne 21.11.2020 žalobce odvezl z posledního společného bydliště věci uvedené v soupisu, který byl sepsán na základě doporučení policie, neboť žalovaná nesouhlasila, aby žalobce odvážel jiné než své osobní věci – žalovaná však soupisem nevyslovila souhlas s jejich odvozem ani soupis není dohodou, že by odvezené věci žalobce nabýval do svého vlastnictví. Uvedla, že v seznamech jsou převážně věci patřící od SJM účastníků, některé ve vlastnictví spol. [právnická osoba] a zopakovala, že se jedná o pouhý seznam, aby se předešlo dohadům, které věci žalobce z nemovitosti odvezl a má je ve svém držení.

12. Z usnesení přestupkové komise města Chvaletice ze dne 17.5.2021 bylo zjištěno, že bylo zastaveno řízení o přestupku proti občanskému soužití a ublížení na zdraví, kterého se měla dopustit dne 21.10.2020 žalovaná kolem 9. hodiny ranní na pozemku u domu [adresa] ve [obec] spočívající ve strčení do [jméno] [příjmení] (která v důsledku toho měla upadnout a utrpět hematom), a to s odůvodněním, že spáchání skutku nebylo prokázáno. Zároveň bylo zastaveno řízení o přestupku proti občanskému soužití, kterého se měla dopustit dne 21.10.2020 paní [jméno] [příjmení] kolem 10,45 hod na pozemku u domu [adresa] ve [obec] spočívající v uhození žalované do čela, a to s odůvodněním, že spáchání skutku nebylo prokázáno.

13. Z doplnění žaloby žalovanou v řízení sp. zn. 10 C 234/2021 o vypořádání SJM ze dne 26.9.2021 bylo zjištěno, že žalovaná specifikovala pod položkami 1 – 210 movité věci, které považuje za součást SJM a jsou obsaženy v soupise věcí ze dne 21.11.2020 a 4.12.2020, a to bližším popisem, datem či rokem zakoupení a pořizovací cenou, přičemž u 10 položek odkazuje na fakturu (pořízení položky z r. 2005, 2007, 2009 a 2019)

14. Z předžalobní výzvy ze dne 9.12.2022 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou k vydání dokladů a dokumentů uvedených v žalobě včetně dokladů týkajících se společnosti [právnická osoba], [IČO], a to ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy.

15. Ze záznamu o podání vysvětlení ze dne 4.9.2020 bylo zjištěno, že žalobce se dne 4.9.2020 dostavil na policii, aby podal vysvětlení, v němž uvedl, že mu žalovaná z nemovitosti v [adresa] odvezla 4 ks historických motocyklů. Žalobce uvedl, že mu žalovaná zanechala dopis, že prodal moped bez jejího vědomí – toto žalobce potvrdil a sdělil, že utržené peníze vložil do účetnictví firmy sdružení [anonymizováno] [celé jméno žalobce] – o tom předložil knihu příjmů a výdajů.

16. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že sdružení, které účastníci založili, fakticky podnikalo do roku 2018, následně začali podnikat jako s.r.o., přičemž od roku 2005 žalobce podnikal ve sdružení, vše šlo na jeho IČ, mimo sdružení sám dál nepodnikal. Žalobce bydlel v nemovitosti na adrese v [anonymizována dvě slova], žalovaná v nemovitosti nebydlela, přičemž žalobci společně s dcerou zaslala výzvu k vystěhování do konce listopadu 2020. Žalobce vypověděl, že dne 21.11.2020 začalo vyklízení kolem 9 hodiny, nicméně žalovaná mu v tom nejprve bránila, došlo k neshodě mezi žalovanou a sestrou žalobce, byla volána policie. Žalobce uvedl, že odvezl jen věci uvedené v soupisech, před tímto datem z nemovitosti nic neodvážel, neodvezl žádné doklady týkající se podnikání. Odvoz věcí probíhal tak, že sám žalobce určoval, které věci odveze, žalovaná s dcerou pořizovaly soupis, přítomno bylo dalších asi 15 lidí. Dle žalobce byly jím požadované listiny v prodejně ve stole v zásuvkách, přičemž žalovaná mu je při vyklizení nechtěla předat. Pokud jsou v seznamech uvedeny krabice, tak v nich žalobce odvážel nádobí, v pytlích bylo oblečení a ložní prádlo. Žalobce klíče od nemovitosti odevzdal žalované dne 21.11.2020, od té doby neměl do nemovitosti volný přístup, dne 4.12.2020 přijel vyklidit kovový odpad a odvezl další věci dle dohody s žalovanou, které byly opět sepsány.

17. Z výslechu žalované soud zjistil, že sdružení [anonymizováno] – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] vyvíjelo činnost v letech 2005 2018, účetnictví sdružení a evidenci měl na starosti žalobce, který mimo sdružení sám nepodnikal, podnikání sdružení bylo pod IČ žalobce, IČ žalované tzv. spalo. Žalovaná nemovitost v [anonymizováno] užívala do r. 2014, následně se odstěhovala, v domě zůstal bydlet žalobce a matka žalované, kdy každý z nich měl v domě samostatnou bytovou jednotku. Účetnictví sdružení zůstalo po odstěhování žalované v nemovitosti v [anonymizováno], dle žalované v obytné části, kterou užíval žalobce. Žalovaná do obytné části žalobce nechodila, žalobce ji odtamtud vykazoval. Žalovaná vedla sdružení účetnictví v listinné formě cca do r. 2015, než se z domu odstěhovala, následně jeho vedení předala dceři, účetnictví se zároveň vkládalo do počítače. Účetnictví společnosti [právnická osoba] bylo umístěno v obchodě ve stole, kde byly i různé katalogy. Žalovaná uvedla, že z nemovitosti v [anonymizováno] účetnictví neodvezla. Žalobce se měl k výzvě žalované z nemovitosti vystěhovat do konce měsíce, žalovaná se náhodou od žalobcova kamaráda dozvěděla, že žalobce plánuje vyklizení na den 21.11.2020, žalobce žalovanou o termínu vyklizení neinformoval, ačkoliv se o tom ústně domlouvali, přičemž do doby vyklizení měl přístup do celé nemovitosti. Žalovaná se v daný den do [anonymizováno] dostavila mezi 8-9 hodinou, před vraty domu bylo přítomno 17 lidí s rouškami, kteří se snažili dostat do domu, hodně věcí na servisu už bylo zabalených, v patře domu byly tašky a krabice, které žalovaná nemohla zkontrolovat a nevěděla, co se v nich nachází. Účetnictví se při stěhování neřešilo, žalobce žalovanou nežádal, aby mohl účetnictví odvézt. Účetnictví sdružení bylo vedeno v počítači, který si žalobce dne 4.12.2020 z nemovitosti odvezl. Při vyklízení 2x zasahovala policie, volala ji žalovaná, neboť velké množství lidí hromadně vynášelo věci z domu - na doporučení policie žalobkyně s dcerou dělala soupis odvážených věcí a jejich fotodokumentaci – dle žalované určitě nebylo sepsáno vše, co žalobce odvezl, v druhém případě volala polici poté, co byla napadena sestrou žalobce. Žalobce při vyklízení a odvážení věcí, o kterých žalovaná tvrdí, že jsou součástí SJM, na radu právní zástupkyně tvrdil, že věci bere do úschovy, zároveň byl při vyklízení věcí přítomen člověk, který se označoval za kupce věcí. Žalovaná uvedla, že dne 21.11.2020 při vyklízení nemovitosti nešlo o rozdělování majetku, žádná dohoda v tomto směru mezi účastníky nebyla. Žalovaná k seznamům položek, které žádná k vypořádání v rámci vedeného řízení o vypořádání SJM (sp.zn. 10 C 234/2021) uvedla, že si vedla své záznamy, pokud se něco zakupovalo, zaznamenávala si i číslo faktury kvůli případné reklamaci, přičemž faktury k uváděným položkám fyzicky nemá.

18. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] – sestry žalobce - bylo zjištěno, že od žalobce věděla, že se musí z nemovitosti v [anonymizováno] vystěhovat, proto mu s rodinou nabídla pomoc a přidali se i kolegové z práce. Po příjezdu na místo nechtěla žalovaná stěhování umožnit, byly přítomny i dcery účastníků a matka žalované, která v nemovitosti bydlí. Žalovaná volala policii a umožnila stěhování až poté, co bylo domluveno, že se vše bude sepisovat. Žalovaná při vyklízení s dcerami vše zapisovala, některé věci i fotila. Dle svědkyně nebylo předem nic připravené, věci se stěhovali z dílny i prodejny i obytné části. Svědkyně si nevzpomněla, že by se stěhovaly nějaké listiny, žalobce si chtěl brát účetnictví, ale žalovaná žalobci řekla, že mu účetnictví nedá. Svědkyně věděla, že v prodejně s kasou byl stůl o 3 – 4 zásuvkách z každé strany, ve kterém byly dle svědkyně účetní doklady, přičemž při stěhování dne 21.11.2020 do stolu nenahlížela. Účetnictví žalobci dělala dcera [jméno]. V krabicích a pytlích, které si žalobce odvezl, byly např. hrníčky a oblečení, toto svědkyně neviděla (resp. viděla jen část) ani to nebalila – věci balil žalobce.

19. Z dalších ve věci provedených důkazů (emailové komunikace zástupců účastníků stran vypořádání SJM, protokolu z jednání ve věci sp.zn. 20 C 218/2021, rozsudku odvolacího soudu ve věci sp.zn. 20 C 218/2021 – 239) neučinil soud pro věc významná skutková zjištění.

20. Soud zároveň pro nadbytečnost neprovedl doplňující výslech žalobce dle návrhu jeho právní zástupkyně, neboť provedených dokazováním byl spolehlivě zjištěn skutkový stav tak, aby ve věci mohlo být rozhodnuto.

21. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Pokud jde o úřední záznam Policie ČR ze dne 4.9.2020, jehož pravdivost (pravost) žalobce napadal, pak tuto námitku shledal soud zcela nedůvodnou, neboť ověřil, že tuto listinu předložil sám žalobce v řízení sp. zn. 20 C 218/2021, kde z ní vyvozoval pro sebe příznivé důsledky – napadení listiny v tomto řízení, tak bylo ryze účelovým krokem žalobce ve snaze oddálit nepříznivé rozhodnutí ve věci. Výpověď žalobce soud hodnotil kriticky mimo jiné i v kontextu postoje, který žalobce ke svému výslechu zaujal, kdy po poučení nejprve nesouhlasil se svým výslechem (který sám navrhl), následně souhlasil s váháním. Výslechy účastníků i svědkyně pak jsou zatíženy značně konfliktními vztahy, které mezi nimi panují (ať již jde o soudní řízení vedená mezi účastníky či přestupová řízení mezi žalovanou a svědkyní) a jistě i motivací dosáhnout pro každého z nich pro sebe příznivého rozhodnutí ve věci. Soud nicméně konstatuje, že výpověď žalované v části, v níž osvětlila, z čeho čerpala při identifikaci položek pro vypořádání SJM ve svém podání ze dne 26.9.2021 ve sp.zn. 10 C 234/2021, považuje za logickou a věrohodnou. Pro hodnocení výpovědi žalované soud nepovažuje za zásadní, že žalovaná nebyla schopna v soupisech rozpoznat, které položky sepisovala ona a které její dcera, neboť tato okolnost nebyla pro rozhodování nijak zásadní – v tomto kontextu lze poukázat i na rozpor ve výpovědi svědkyně, která uváděla, že soupis psala žalovaná s dcerami, což neodpovídá skutečnosti – dcera [jméno] soupis věcí nedělala.

22. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu.

23. Účastníci jako manželé na základě smlouvy o sdružení ze dne 1.1.2005 podnikali ve sdružení s názvem„ [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [celé jméno žalobce]“, přičemž podnikání probíhalo na IČ žalobce, který byl pověřen vedením účetnictví. Žalobce mimo sdružení na své IČ nepodnikal. Účetnictví sdružení zpracovávala v listinné podobě a vkládala do počítače žalovaná, následně dcera účastníků [jméno], které žalovaná pomáhala. Podnikání účastníků ve sdružení bylo realizováno v nemovitosti v [adresa], která ve spoluvlastnictví žalované a dcery účastníků [celé jméno žalované]. Žalovaná v nemovitosti v [anonymizováno] bydlela cca do r. 2014, následně do nemovitosti dojížděla, aby pomáhala s účetnictvím. V nemovitosti žil a užíval ji žalobce a matka žalované, každý z nich obýval samostatnou bytovou jednotku. Účetnictví sdružení se nacházelo v nemovitosti v [adresa], dne 4.9.2020 měl žalobce k dispozici knihu příjmů a výdajů [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [celé jméno žalobce]. K výzvě žalované a dcery [jméno], byl žalobce vyzván k vyklizení nemovitosti do 30.11.2020, přičemž termín stěhování měl oznámit minimálně 2 dny předem, což neučinil. Žalovaná se o záměru žalobce se vystěhovat dne 21.11.2020 dozvěděla náhodu, při vyklízení dne 21.11.2020 bylo přítomno na straně žalobce větší množství osob, žalovaná volala policii z důvodu obav, přičemž vyklízení na doporučení policie probíhalo tak, že žalovaná s dcerou odvážené věci sepisovaly a částečně prováděly fotodokumentaci. Některé z věcí byly sepsány nezaměnitelným způsobem, jiné odvážené z obytné části domu byly označeny souhrnně, aniž by bylo seznatelné, o jaké konkrétní věci se jedná (krabice, pytle), přičemž žalovaná neměla možnost jejich kontroly. Do 21.11.2020 měl žalobce do nemovitosti neomezený přístup, žalovaná se v obytné části, kterou žalobce užíval nevyskytovala, žalobce klíče od nemovitosti žalované odevzdal dne 21.11.2020, další vyklízení dle dohody účastníků proběhlo dne 4.12.2020, při němž byl pořízen jak soupis odvážených věcí, tak soupis věcí, které v nemovitosti zůstávají. [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] dosud právně nezaniklo, nedošlo k jeho rozpuštění, manželství účastníků zaniklo dne 12.8.2019.

24. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

25. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst.3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

26. K posuzování otázek týkajících se činnosti sdružení účastníků tak soud aplikoval ustanovení zákona č. 40/1964 S., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen OZ). Podle §829 odst.1 OZ, několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu. Podle odst. 2 sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.

27. Podle § 834 OZ majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků.

28. Podle § 837 OZ každý účastník, i když nevykonává správu, má právo přesvědčit se o hospodářském stavu sdružení. Ustanovení smlouvy tomu odporující jsou neplatná.

29. K posuzování otázek rozsahu SJM účastníků aplikoval soud zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Podle § 708 odst. 1 o.z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

30. Soud po provedeném řízení z dále rozvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

31. Předně soud předesílá, že se neztotožnil s námitkou žalované týkající se nevykonatelnosti petitu z důvodu neurčitosti listin, jejichž vydání žalobce žádá – soud má za to, že žalobcem označené listiny byly nezaměnitelně identifikovány tak, aby jejichž převzetí do rozsudku nepůsobilo jeho materiální nevykonatelnost (k tomu srovnej rozhodnutí NS ČR sp.zn. 22 Cdo 1701/2020). Pro úspěšnost žalobce v řízení o reivindikační žalobě je třeba, aby prokázal okolnosti, od nichž odvozuje své vlastnické právo k věci a dále skutečnost, že žalovaná nabyla držbu či detenci k jeho věci (k tomu srovnej rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1007/2014, 28 Cdo 4178/2007). V řízení žalobce tvrdil, právním důvodem jeho vlastnictví v žalobě označených listin je jeho odpovědnost za řádné vedení účetnictví v rovině obchodní, účetní i daňové, tedy poukazem na veřejné právo (což je argumentace lichá) s tím, že listiny byly vydávány na jeho IČ, přičemž se nemohly stát součástí SJM, neboť na ně nelze pohlížet jako na aktiva. Skutečnost, že sdružení účastníků bez právní subjektivity [anonymizováno] podnikatelskou činnost pod IČ žalobce byla mezi účastníky nesporná. Provedeným dokazováním bylo dále prokázáno, že žalobce od r. 2005 mimo [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] podnikatelskou činnost nevyvíjel – v této části žaloby o vydání listin 1), vzhledem k jejich fyzické neexistenci, je žaloba podána nedůvodně a nezbývalo než ji zamítnout. Pokud jde o vlastnický režim listin 2) zde soud vycházel z úvahy, že listiny splňují definici §498 odst.2 o.z. i §119 OZ (k tomu srovnej rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 2534/2016) a jsou tedy v právním slova smyslu samostatnými movitými věcmi, tedy možným předmětem vlastnického práva. Pro období trvání manželství účastníků, tj. do 12.8.2019, se soud zabýval soud otázkou, zda se staly součástí SJM (bez ohledu na ust. § 834 OZ) - na tuto otázku je odpověď záporná, neboť žalobcem žádané listiny samy o sobě nejsou aktivem, nemají hodnotu a nesplňují definici §708 o.z. Vzhledem k tomu, že listiny vzniklé do 12.8.2018 se nestaly součástí SJM, je otázkou, zda se tyto listiny včetně listin vzniklých po 12.8.2019 staly spoluvlastnictvím obou účastníků či výlučným vlastnictvím některého z nich. Podle § 834 OZ se majetek získaný při výkonu společné činnosti stává spoluvlastnictvím všech účastníků. Definice majetku v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. chybí, podpůrně tak lze vycházet z ust. § 6 odst.1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 a § 495 o.z., z nichž lze učinit závěr, že majetkem se rozumí pouze věc mající ekonomickou hodnotu - s ohledem na tuto skutečnost soud vyloučil, že by se listiny týkající se podnikání sdružení staly spoluvlastnictvím účastníků – musely se tak stát výlučným vlastnictvím, a to logicky toho kterého účastníka, na jehož identifikační číslo byly vedeny – pokud bylo prokázáno, že sdružení podnikalo na IČ žalobce, staly se listiny označené žalobcem jako listiny 2) jeho vlastnictvím. Na žalobci tak dále bylo, aby prokázal, že žalovaná nabyla držbu či detenci k jeho věci, tedy listinám 2) – v této části však žalobce neunesl důkazní břemeno, když v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná držbu či detenci listin 2) nebyla – naopak z dokazování vyplynulo pouze tolik, že listiny 2) byly do 21.11.2020 plně v moci žalobce v nemovitosti v [anonymizováno], který s nimi mohl zcela bez kontroly žalovanou nakládat (o tom svědčí i úřední záznam policie z 4.9.2020); po vyklizení nemovitosti žalobce dne 21.11.2020 je osud listin 2) nejistý (kdy lze souhlasil s žalovanou, že se jeví jako velmi nepravděpodobné, že by žalobce při vyklízení listiny vztahující se k podnikání sdružení ponechal v nemovitosti v [anonymizováno], když jinak si zabalil i ty nejmenší věci) – aby však byl žalobce v řízení úspěšný, nepostačuje jeho tvrzení, že si listiny 2) neodvezl, ale musí prokázat, že jejich držbu nabyla žalovaná, což se žalobci v řízení nepodařilo (zcela jiná situace by nastala v případě, že by nemovitost v [anonymizována dvě slova] užívala výlučně žalovaná a žalobci byl umožněn přístup jen ve vymezené dny pod kontrolou žalované – v takovém případě by důkazní břemeno o tom, že držbu věcí pozbyla, tížilo žalovanou) – skutečnost držby v žalobě uvedených listin neplyne ani z doplnění žaloby žalovanou ze dne 26.9.2021 v řízení o vypořádání SJM sp.zn. 10 C 234/2021 ani z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] ani emailové komunikace ze zástupcem žalované [příjmení] [příjmení] ze dne 15.12.2022, v nichž žalobci nabízí nahlédnutí do originálů listin v rozsahu, v němž je má žalovaná k dispozici (v této souvislosti je třeba upozornit i na skutečnost, že účastníci byli společníky spol. [právnická osoba], které rovněž vedlo účetnictví, jež se nacházelo v nemovitosti v [adresa] a které nebylo předmětem této žaloby). Soud zároveň dodává, že nebylo prokázáno, že by seznamy odvezených věcí žalobcem dne 21.11.2020 a 4.12.2020 byly úplné, tedy že by mimo tyto seznamy žalobce z nemovitosti nic neodvezl (zároveň obsahují položky zaměnitelně označené – pytle, krabice) – zároveň i pokud by tyto seznamy úplné byly, pak pro řízení je zcela zásadní, že žalobce měl možnost, a to zcela bez kontroly žalovanou, do 21.11.2020 z nemovitosti kteroukoliv věc odvézt (o tom, že žalobce věcmi nacházejícími se v nemovitosti nakládal svědčí i skutečnost prodeje mopedu, jak plyne z úředního záznamu policie ČR ze dne 4.9.2020, kdy navíc i disponoval knihou příjmů a výdajů [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [celé jméno žalobce]). Soud pro nadbytečnost nevypořádával argumentaci žalobce týkající se neprokázání dohody o sdělení termínu vyklízení nemovitosti žalobce či dohody o vypořádání majetku při vyklízení dne 21.11.2020, neboť pro toto řízení je zcela bez významu.

32. Z výše uvedených důvodů soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítnout.

33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. - vzhledem k tomu, že žalovaná měla v řízení plný úspěch, přiznal jí soud právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci. Náklady žalované pak jsou představovány náklady právního zastoupení - zástupci žalované vznikl nárok na odměnu za 8 úkonů právní služby po 1 500 Kč, tj. 12 000 Kč dle §9 odst.1., §7 bod 4. a § 11 odst.1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (za převzetí a přípravu zastoupení, účast při jednáních dne 7.6.2023, 16.8.2023 a 6.9.2023, které přesáhlo 2 hodiny, podání vyjádření ve věci dne 6.4.2023, 13.7.2023 a 1.9.2023). Vedle odměny náleží zástupci žalované paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč za 8 úkonů právní služby, tj. celkem 2 400 Kč a náhrada za promeškaný čas 3 x 4 půlhodiny, tj. 1 200 Kč dle §14 vyhl. č. 177/1996 Sb. (za cestu k jednáním z a do [obec]). Dále soud přiznal žalované právo na náhradu cestovních výdajů v celkové výši 2 847,80 Kč – za cestovné k jednání dne 7.6.2023 při vzdálenosti do místa jednání a zpět 140 km, průměrné spotřebě 4,2 l /100 km, sazbě za 1 km dle vyhl. č. 467/2022 Sb. ve znění účinném do 30.6.2023 ve výši 5,20 Kč/km a ceně nafty 44,10 Kč (tj. 987,30 Kč), za cestovné k jednáním dne 16.8.2023 a 6.9.2023 při vzdálenosti do místa jednání a zpět 2 x 140 km, průměrné spotřebě 4, 2/100 km, sazbě za 1 km dle vyhl. č. 467/2022 Sb., ve znění účinném od 1.7.2023 ve výši 5,20 Kč/km Kč a ceně nafty 34,40 Kč (tj. 1860,50 Kč). Vzhledem k tomu, že je zástupce žalované plátcem DPH, náleží mu náhrada této daně z odměny, náhrady hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas a cestovného ve výši 21 %, tj. 3 874 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 22 321,80 Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce žalované (platební místo dle § 149 odst. 1 o.s.ř).

34. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla žalobci stanovena postupem dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. jako třídenní, když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.