5 C 41/2025
č. j. 5 C 41/2025-54
V PLATNOSTIOkresní soud v Pardubicích potvrdil nárok na zaplacení částky 21 570,72 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % p.a. od 24. července, protože smlouva o spotřebitelském úvěru byla neplatná kvůli nedostatečnému posouzení úvěruschopnosti. Soud uznal, že poskytovatel nesplnil povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, protože neověřil skutečné výdaje a příjmy žalované. Nárok na zbytek částky 34 190,57 Kč byl zamítnut, protože smlouva byla neplatná. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Lucií Lubasovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 55 761,29 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 570,72 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. od 24.7.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení částky 34 190,57 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 3 805,46 Kč ve výši 12,75 % p.a. od 24.7.2024 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17.12.2024 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 55 761,29 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Návrh odůvodnila tím, že na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené s žalovanou dne 10.11.2023 distančním způsobem, poskytla žalované spotřebitelský úvěr až do výše 24 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se kromě jistiny zavázala zaplatit žalobkyni i smluvní úroky za poskytnuté peněžení prostředky ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny, při sjednání smlouvy žalovaná dále zvolila službu „Presto“ za poplatek 3 134,99 Kč a „Klidné spaní“ za poplatek ve výši 446,52 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru, vypověděla žalobkyně smlouvu k 24.7.2024. Žalobkyně tak požaduje uhrazení celkové pohledávky ve výši 55 761,29 Kč, která sestává z jistiny ve výši 24 180,99 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 26 549,03 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 224,02 Kč, poplatku za službu Presto ve výši 865,03 Kč, poplatku za službu Klidné psaní ve výši 106,14 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 836,08 Kč za období od 24.4.2024 do 23.7.2024 počítané z dlužné jistiny v sazbě 0,1% denně. K ověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla její lustraci ve veřejně dostupných databázích NRKI a BRKI, ověřila její příjmy přímo z jejího bankovního účtu (k němuž získala od žalované přístup) - neměla tak pochybnosti ohledně úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ, že by soud dospěl k závěru, že nárok na zaplacení dlužné částky není důvodný z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť je nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, na jejíž účet byla dlužná částka převedena.
2. Žalovaná se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila.
3. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.
4. Smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 10.11.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou distančním způsobem smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala žalované poskytnout úvěr až do výše 30 100 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v pravidelných splátkách, přičemž splatnost první splátky byla stanovena 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru (10.12.2023), přičemž každá další denní splátka je splatná 29. den následující po dni výpočtu dané denní splátky (výše denní splátky dle rozpisu splátek činila 48 Kč). Konec platnosti úvěrového rámce byl stanoven na den 3.5.2025, přičemž posledním dnem trvání smlouvy je 29. den ode dne následujícího po posledním dni platnosti kreditního rámce, ovšem pouze za podmínky, že klient řádně úvěr splatil. Pokud by byl klient v dané době v prodlení, je posledním dnem trvání smlouvy den splacení úvěru. Úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 1,016% denně, celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru činila 1,99% z čerpané částky, poplatek za expresní vyplacení tranše byl sjednán v částce 165 Kč. Pro případ prodlení klienta strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je klient v prodlení, dále pak možnost věřitele přistoupit k zesplatnění celého úvěru při prodlení klienta se splácením delším než 91 dnů.
5. Z výpisu z běžného účtu žalované vedeného u právnická osoba. bylo zjištěno, že v měsíci listopadu 2023 byly na účet žalované přispány od žalobkyně částky 4 300 Kč, 3 700 Kč, 3 000 Kč a 5 000 Kč, v měsíci lednu 2024 částky 4 000 Kč a 4 000 Kč, v měsíci únoru 2024 částka 6 024 Kč a v měsíci březnu 2024 částky 1 500 Kč, 1 400 Kč, 3 200 Kč, 1 600 Kč, 2 500 Kč, 500 Kč, 1 800 Kč, 1 500 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč, 1 400 Kč a 3 898 Kč. V období měsíce září 2023 byly na účet žalované připsány částky 3 000 Kč, 8 700 Kč a 4300 Kč označené jako půjčky od spol. právnická osoba 6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované bylo zjištěno, že výše ověřeného měsíčního příjmu činila 34 607 Kč, výdaje na bydlení 8 000 Kč, výdaje na půjčky 4 000 Kč, další nezbytné výdaje 5 000 Kč, ostatní zbytné výdaje 5 000 Kč, počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti byl 2, disponibilní příjem určila žalobkyně částkou 9 300 Kč.
7. Z oznámení ze dne 23.7.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované sdělila zesplatnění úvěru s tím, že celková dlužná částka k tomuto datu dosahovala výše 55 761,29 Kč a vyzvala ji k její neprodlené úhradě.
8. Z předžalobní upomínky ze dne 27.11.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 55 761,29 Kč ve lhůtě do 3 dnů, zároveň byla žalovaná upozorněna na navyšování dluhu o náklady spojené s vymáháním pohledávky.
9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
10. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
16. Soud s ohledem na výše uvedená zjištění učinil závěr, že žalobkyně úvěruschopnost žalované neprověřila řádně, její přístup byl ryze formální. Žalobkyně, ač prověřila příjmové poměry žalované (výpisy z účtu), již rezignovala na prověření výdajů žalované, a to zejména za situace, kdy z předložených výpisů z účtů byly zřejmé zcela jiné obraty než ty tvrzené žalovanou, z nichž je evidentní, že její příjem ke krytí běžných potřeb nestačil. Nelze přehlédnout, že v době žádosti o úvěr žalovaná uváděla 2 osoby ve společné domácnosti bez vlastního příjmu, tedy děti, k nimž má zákonnou vyživovací povinnost, přičemž daná skutečnost však již žalobkyní nijak reflektována v úvahách o výdajích žalované a její úvěruschopnosti nebyla. Nelze tak uzavřít, že by žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované, resp. že by na základě provedeného ověření mohla dospět k závěru, že žalovaná je schopna dostát svým závazkům ze smlouvy vyplývajících. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem pak vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutého úvěru, tj. částky 21 570,72 Kč, když je zřejmé, s ohledem na tvrzení žalobkyně o výši dlužné jistiny a poplatků, že žalovaná uhradila minimálně částku 29 748,28 Kč (součet částky 27 137,94, kterou zaplatila na jistině, částky 2 269,96 Kč jako rozdíl částky poplatku za službu Presto 3 134,99 Kč a 865,03 Kč , a částky 340,38 Kč jako rozdíl poplatku za službu Klidné spaní 446,52 Kč a 106,14 Kč). Žalovaná zůstala po celou dobu řízení zcela pasivní, netvrdila ani neprokázala, že by na dluh nějakou vyšší částku uhradila. Zároveň byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni zesplatnění dluhu. Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).
17. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch, který byl menší než její neúspěch (úspěch činil pouze 38,7 %, což po odečtení neúspěchu představuje nárok žalované na náhradu nákladů řízení). Vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno, že by žalované v souvislosti s řízením nějaké náklady vznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
18. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní, když soud neshledal důvody ke stanovení lhůty jiné. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.