6 C 155/2018

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného ulice a číslo , PSČ obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 87 326 Kč s příslušenstvím <b>I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 87 326 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 87 326 Kč od 8. 12. 2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 105 599,35 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního osudu v [obec] náhradu nákladů řízení ve výši 10 930 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 87 326 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že s žalovaným uzavřel v ústní podobě smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl oprava motoru vozidla Mazda typ [anonymizováno] [VIN kód]. Dne 17. 9. 2015 zahájil žalovaný na základě dohody s žalobcem provádění díla – opravy vozidla, kdy vlivem nesprávného postupu žalovaného došlo k poškození obalu převodovky předního diferenciálu a poškození kardanové hřídele vozidla. Žalobce se opakovaně pokoušel sjednat s žalovaným dohodu o řešení vzniklé situace, kdy žalovaný přislíbil žalobci výměnu zničených součástí vozidla a posléze finanční kompenzaci. Navzdory tomu žalovaný přestal s žalobcem komunikovat a ke smírnému řešení nedošlo. V návaznosti na to žalobce nechal zpracovat znalecký posudek vypracovaný [celé jméno znalce], který určil, že ke vzniku škody došlo výlučně vlivem nesprávně provedené demontáže při žalovaným prováděné opravě a stanovil výši finančních prostředků nutných na uvedení vozidla do původního stavu, a to na částku 87 326 Kč. Žalobce vyzval prostřednictvím své právní zástupkyně žalovaného k náhradě škody ve shora uvedené výši, žalovaný však žalobci ničeho neuhradil, a to ani poté, co mu byla zaslána předžalobní výzva.

2. K námitkám žalovaného žalobce uvedl, že s žalovaným uzavřel ústní smlouvu o dílo, a to přibližně v první polovině srpna roku 2015 v bydlišti [jméno] [celé jméno žalobce], který zprostředkoval schůzku mezi žalobcem a žalovaným a byl přítomen při uzavření smlouvy o dílo a dále byl přítomen jako zástupce žalobce při plnění této smlouvy ze strany žalovaného v jeho dílně v [obec]. Fotodokumentace, která byla použitá znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], byla pořízena v provozovně žalovaného při demontáži motoru dne 17. 9. 2015. Žalobce uvedl, že žalovaný si byl vědom toho, že jím provedená demontáž motoru způsobila žalobcem uvedené poškození vozidla, když následující den, tj. 18. 9. 2019 žalovaný přivezl vozidlo bez demontovaného motoru do bydliště pana [jméno] [celé jméno žalobce], se kterým jakožto zástupcem žalobce dohodl otázky dokončení opravy vozidla. Žalovaný převoz vozidla odůvodňoval nedostatkem kapacity v jeho provozovně a zavázal se, že poté, co si žalobce sežene náhradní motor, vozidlo převeze zpět do své provozovny. Ačkoliv toto žalobce učinil, žalovaný posléze odmítl opravu (namontování nového motoru) dokončit a vyzval žalobce, aby si zajistil třetí osobu, která vozidlo opraví. Žalobce následně zajistil opravu u pana [jméno] [příjmení], který s žalovaným při osobní návštěvě mj. konzultoval i postup při demontáži motoru, kvůli které došlo k poškození přídatné převodovky, kardanu aj. Žalovaný svůj závazek dokončit opravu vozidla a nahradit žalobci vzniklou škodu nesplnil. Žalobce poukázal na to, že bez ohledu na právní hodnocení týkající se existence či neexistence smlouvy o dílo je povinností stanovenou zákonem počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného. Žalovaný si při svém konání, tj. demontáži motoru dne 17. 9. 2015 nepočínal s potřebnou opatrností, špatným servisním úkonem poškodil vozidlo a žalobci tímto způsobil újmu. Žalovaný přitom při jednání s žalobcem i jeho zástupcem panem [jméno] [celé jméno žalobce] vždy vystupoval jako„ profesionální automechanik a znalec svého oboru“. Žalovaný je provozovatelem autodílny a v něm vykonává svoji činnost jako osoba samostatně výdělečně činná. Sám žalovaný potvrdil, že automobil od žalobce převzal k provedení sjednané opravy, a to bez ohledu na okolnosti či právní titul, na základě kterého k tomu mělo dojít (ať se mělo jednat o plnění podle smlouvy o dílo či údajné reciproční plnění za údajnou výpomoc ze strany pana [jméno] [celé jméno žalobce] při rekonstrukci domu). Žalovaný odpovídá za následek tzv. je zde dána jeho objektivní odpovědnost, když žádný liberační důvod žalovaný netvrdil ani neprokázal.

3. Žalovaný s návrhem nesouhlasil a navrhl jeho zamítnutí. Uvedl, že není pravdou tvrzení žalobce o tom, že s ním uzavřel ústní smlouvu, neboť osobu žalobce [celé jméno žalobce] nezná a nikdy se s ním nesetkal. Ve věci opravy vozidla Mazda se na žalovaného obrátil [jméno] [celé jméno žalobce] a spolu uzavřeli ústní dohodu, jejímž předmětem byly ze strany žalovaného závazek opravit vozidlo Mazda a ze strany [jméno] [celé jméno žalobce] závazek provést zednické práce na rekonstrukci v rodinném domě [adresa] v [obec]. K provedení zednických prací však fakticky nedošlo, a protože [jméno] [celé jméno žalobce] nesplnil svou část dohody, přerušil žalovaný opravu vozidla Mazda. Z jeho strany byla do té doby na předmětném vozidle provedena pouze demontáž motoru. Během tohoto úkonu k žádnému poškození vozidla uváděnému žalobcem nedošlo. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] nehodlal splnit svou část dohody a žalovaný podmínil pokračování v opravě požadavkem na jeho dohodnuté protiplnění, vozidlo si v rozebraném stavu odvezl. Jak bylo s vozidlem dále manipulováno, není žalovanému známo. Za nějakou dobu se [jméno] [celé jméno žalobce] ozval a začal požadovat různé částky (tyto stále navyšoval) jako škodu, kterou měl žalovaný na vozidle Mazda způsobit. Žalovaný toto odmítl, neboť žádnou škodu nezpůsobil. Ke znaleckému posudku vč. jeho doplňku, který předložil žalobce, jako listinný důkaz žalovaný uvedl, že žalobce znalci nepravdivě vylíčil jednání žalovaného (chybný postup demontáže motoru), ke kterému však nikdy nedošlo a znalec pak toto jednání bez objektivních znaleckých zkoumání určil jako příčinu škody. Žalovaný uvedl, že k demontáži motoru použil správný technologický postup, vč. potřebných přípravků, demontáž motoru byla provedena standardním způsobem a nedošlo při ní ke vzniku žádných škod.

4. V doplňujícím vyjádření žalovaný uvedl, že namítá i nedostatek aktivní legitimace žalobce, neboť žalovaný se s žalobcem panem [celé jméno žalobce] nikdy osobně nesetkal a z tohoto důvodu nemohlo nikdy dojít k uzavření smlouvy o dílo týkající se žalovaného nároku. V případě, že by soud došel k závěru, že k uzavření ústní smlouvy o dílo mezi účastníky došlo, má žalovaný za to, že ani tato smlouva nemůže být platná, neboť se smluvní strany nedohodly na podstatných náležitostech. K věci samé uvedl, že ho na přelomu srpna a září roku 2015 oslovil bratr žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], zda by mu žalovaný nepomohl s opravou předmětného vozidla, u něhož došlo k závadě na převodovce motoru. Pan [anonymizováno] [celé jméno žalobce] žalovanému sdělil, že vozidlo Mazda [anonymizováno] patří fakticky jemu a toto je pouze oficiálně registrováno na žalobce, a to z finančních důvodů. Při demontáži převodovky a motoru v provozovně žalovaného byl po celou dobu pan [jméno] [celé jméno žalobce] přítomen, prakticky se této demontáži věnoval přednostně on za využití prostředků a nástrojů žalovaného. V dílně žalovaného nikdy nedošlo k rozpojení převodovky a motoru, a to ani při odvozu. Tento díl pan [jméno] [celé jméno žalobce] odvezl na podlaze dodávky bez vypodložení, přičemž o vykládání není žalovanému nic známo. Znalecký posudek [celé jméno znalce] vychází z jednostranných a ničím nepodložených tvrzení žalobce, která neodpovídají skutečnosti. Obsah posudku nijak nedokládá, že škoda byla způsobena jednáním žalovaného, nebo v souvislosti s jeho činností, když v textu posudku se přímo uvádí spojení„ dle vylíčení událostí“, a proto má žalovaný za to, že k uvedenému znaleckému posudku nelze přihlížet.

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

6. Žalobce jako účastník řízení ve své výpovědi uvedl, že v době, kdy vozidlo kupoval, mělo toto najeto asi 150 000 km. Sám žalobce na tomto vozidle nic neopravoval. Asi 2 měsíce předtím, než se žalobce a jeho bratr obrátili na žalovaného, oznámil bratr žalobce žalobci, že na vozidle je nějaká závada motoru. Současně žalobci sdělil, že má známého a že u něho nechá vozidlo opravit. Žalobce s tímto postupem souhlasil a svému bratrovi důvěřoval. Zhruba 14 dní před opravou se byl žalovaný podívat na vozidlo v [obec]. Při tomto jednání se mezi žalobcem a jeho bratrem na straně jedné a žalovaným na straně druhé domlouvalo, kdy bude vozidlo odvezeno na opravu a kdy bude opraveno. Žalovaný zřejmě nevěděl, že auto patří žalobci, protože s autem jezdil jeho bratr. Bylo domluveno, že vozidlo bude dáno do pořádku, že bude provedena oprava motoru a že oprava bude stát 15 000 – 20 000 Kč. Když bylo vozidlo v dílně u žalovaného, žalobce se na vozidlo nešel podívat, nezajímalo ho, v jakém stavu se vozidlo nachází. Zda se vozidlo převáženo současně s demontovaným motorem, či zda se převáželo zvlášť, si žalobce nevzpomíná. Vozidlo převážel asi 14 dní po demontáži bratr žalobce, ten také žalobci sdělil, že vozidlo je nepojízdné, důvody mu však neřekl a žalobce to nezajímalo. Žalobce bratrovi pouze řekl, aby dal vozidlo do původního stavu. Žalobci dal bratr opravené vozidlo až někdy v létě roku 2016. Před demontáží motoru se závada projevovala tak, že motor měl nepravidelný chod a asi měsíc před demontáží se rozsvítila kontrolka motoru. V době, kdy měl po dobu ¾ roku auto u sebe bratr žalobce, byla prováděna oprava vozidla panem [příjmení], oprava stála zhruba 90 000 Kč, tuto částku zaplatil žalobce a jeho bratr panu [příjmení]. Po demontáži motoru, kterou provedl žalovaný, namontoval jeho bratr spolu s panem [příjmení] do vozidla jiný motor, ale po ujetí 100 km se ozvala rána, auto přestalo jet, poškozen byl kardan a rozvodovka.

7. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že s žalobcem nikdy žádné jednání nevedl, v [obec] ani v dílně u žalovaného nikdy žalobce neviděl. Zná však pana [jméno] [celé jméno žalobce], neboť s ním chodil na základní školu. Někdy v únoru či březnu roku 2015 se potkali a [jméno] [celé jméno žalobce] žalovanému říkal, že má problém s motorem auta, tvrdil, že se jedná o jeho vozidlo a uváděl, že praskl nastavovač vaček a že uniká olej. Opravu vozidla po žalovaném tehdy nepožadoval. Před létem roku 2015 kontaktoval bratr žalobce žalovaného a říkal, že si auto nechal částečně opravit, následně pak žalovaného žádal, aby vyndal motor a tento opravil. Žalovaný a bratr žalobce se ohledně předmětného vozidla dohodli tak, že žalovaný vyndá motor a opraví ho, termín opravy stanoven nebyl a ohledně finančního plnění se dohodli tak, že za opravu vozidla provedenou žalovaným mu bratr žalobce provede opravu domu v [obec] Pan [anonymizováno] [celé jméno žalobce] přivezl předmětné vozidlo do dílny žalovaného, když pak žalovaný motor z tohoto vozidla vyndával, byl přítomen bratr žalobce a dále pan [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení]. Bratr žalobce v průběhu provádění prací žalovaným odpojil hadice od chladící kapaliny a odmontoval spodní čepy ramen, aby se mohl vyndat motor. Standardně trvá demontáž motoru den a tak tomu bylo i v daném případě. Motor auta zůstal v dílně a samotné auto dal žalovaný z heveru ven. Druhý ani následující den se k opravě motoru nedostal a oprava motoru neproběhla. V dílně byl demontovaný motor asi týden, pak žalovaný telefonoval bratru žalobce, který si druhý den ještě se dvěma muži pro motor přijel. V té době už na dílně ani u dílny žalovaný neměl ani vozidlo Mazda, to si odvezl bratr žalobce asi 2 dny po demontáži. Zhruba po roce telefonoval bratr žalobce žalovanému, že na vozidle je rozbitý kardan a přídavná převodovka. Po žalovaném chtěl provedení opravy s odůvodněním, že kardan i přídavnou převodovku žalovaný rozbil. Žalovaný uvedl, že motor z vozidla žalobce byl demontován pomocí spodního a horního držáku motoru, koziček, rozpěr, vodící tyče rozpětí. Podpěra pod motor je vysoká 1,5 m, držáky motoru jsou velké asi 50 cm, rovněž tak kozičky, rozpěry jsou velké od 20 do 80 cm a stejné platí i pro vodící tyč rozpětí.

8. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce], bratr žalobce uvedl, že žalovaného zná z doby studia na základní škole. V roce 2015 požádal žalobce svědka, aby oslovil žalovaného v souvislosti s opravou vozidla. Žalovaný přijel do [obec], kde jednání s žalovaným vedl žalobce a svědek, bratr nechal jednání na svědkovi a ten vycházel z toho, že žalovaný se vyjádřil tak, že bude lepší, když celý agregát z vozidla vyndá, aby byl ke všemu lepší přístup, poté motor opraví a dá ho zpět. Dne 16. 9. 2015 bylo vozidlo převezeno na dílnu žalovaného do [obec] a bylo dohodnuto, že montáž vozidla bude provedena druhý den. Demontáže motoru byl přítomen svědek a žalovaný, občas se tam objevili nějací lidé, asi 2x či 3x byl přítomen kolega žalovaného a v dílně se pohyboval zákazník žalovaného, pan [příjmení], který tam měl své auto. V průběhu demontáže motoru podával svědek žalovanému nářadí, žalovaný však opomněl použít bezpečné postupy tak, aby nedošlo k poškození, Žalovaný nezabezpečil motor proti pádu, ten se vytrhl a skokově spadl, a to směrem dopředu a poškodil kardan. Asi 20 minut visel motor na kardanu, poté žalovaný spustil celé vozidlo dolů, ale ne úplně na zem, a tak se motor dostal na železnou podpěru a do původní polohy. Odpoledne motor z auta vyndali, když následně žalovaný uvedl, že má jinou práci. K rozebrání motoru a zjištění příčiny poškození motoru ten den nedošlo. V případě, že by byl motor neopravitelný, musel by se sehnat motor nový, ale tato varianta při jednání s žalovaným probírána nebyla. [příjmení] 15 000 – 20 000 Kč byla dohodnuta za demontáž motoru a vrácení opraveného motoru zpět do vozidla. S tím, že by byl motor neopravitelný, se nepočítalo. Druhý den, tedy dne 18. 9. 2015 přivezl žalovaný vozidlo do [obec], a to bez vymontovaného motoru a dalších dílů. Koncem září 2015 informoval žalovaný telefonicky svědka o tom, že motor rozebral a že je poškozen natolik, že nejde opravit, navrhl, že sežene nějaké nové díly, novou klikovou hřídel a nový šál, který do motoru instaluje, současně tvrdil, že to bude dražší, než kdyby se prováděla výměna za jiný motor. S tímto návrhem svědek nesouhlasil a trval na tom, aby žalovaný motor opravil a dal ho do vozidla. Rozebraný motor nakonec svědek s bratrem prodali třetí osobě a koncem října či začátkem listopadu 2015 svědek za 70 000 Kč koupil jiný motor, který následně do vozidla namontoval pan [příjmení]. Svědek uvedl, že poškození rozvodovky bylo zjištěno poté, co se s vozidlem jezdilo, když byl do vozidla namontován motor od třetí osoby.

9. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovaného zná, neboť tento se v rámci své podnikatelské činnosti věnuje stejnému oboru. Když pan [jméno] [celé jméno žalobce] přivezl ke svědkovi vozidlo Mazda, svědek skládal jednotlivé komponenty, a to konkrétně agregát. Když bylo vozidlo ke svědkovi přivezeno, nebylo nijak poškozeno, svědek pouze při montáži prováděl opravu unášeče hnací (kardanové) hřídele. Motor byl údajně nový. Za sestavení a montáž svědek nikomu nic nevyúčtoval, pan [jméno] [celé jméno žalobce] svědkovi za tuto práci nic nezaplatil. Svědek byl seznámen s tím, že demontáž motoru vozidla prováděl žalovaný. Demontoval se nejen motor, ale i převodovka a příslušenství (turbodmychadlo, přídavná rozvodovka, spojka, převodovka, alternátor). Jednalo se o kompletně demontovaný agregát. V době, kdy svědek montoval do vozidla rozvodovku, nevšiml si žádného poškození, např. praskliny. Svědek si s ohledem na odstup času nevzpomíná, zda byl informován za jakých okolností a jak došlo k demontáži celého agregátu, ale když to dával dohromady, nabyl dojmu, že to bylo všechno špatně, rychle a neodborně demontováno a že při demontáži došlo k poškození unášeče kardanu. Svědkovi bylo zřejmě panem [jméno] [celé jméno žalobce], který byl u toho, řečeno, že žalovaný zapomněl odpojit unášeč kardanu od přídavné rozvodovky, a tím pak celý agregát vypadl, a tou vahou došlo k poškození unášeče kardanu a přídavné rozvodovky. Poté, co bylo vozidlo zkompletováno a bylo projeto (asi 3-5 km) pan [jméno] [celé jméno žalobce] vozidlo převzal, ale zhruba za 3 dny volal a říkal, že je poškozená převodovka.

10. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že vozidlo Mazda vezl z [obec] do servisu k panu [příjmení]. Když bylo vozidlo nakládáno na přepravník, bylo v kupě, tedy ve vozidle byl motor. Toto se událo někdy v září roku 2015.

11. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že s žalovaným mají několik let společnou dílnu. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] svědek slyšel, jmenovaný přivezl vozidlo kvůli opravě motoru, ale co se mělo konkrétně opravovat a jak oprava probíhala, to svědek neví. Žalovaný má všechny nástroje, které potřebuje ke své činnosti, některé věci si s žalovaným půjčují, např. podpěru pod motor, která se používá při zadržení motoru, aby nespadl, nebo si půjčují lis na ložiska.

12. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že byl přítomen jako zákazník v autodílně žalovaného, když v dílně byl žalovaný a pan [celé jméno žalobce] a měli na zvedáku nějaké tmavé japonské auto. Když bylo vozidlo na heveru, svědek si všiml, že pod vozidlem je nějaká podpěra, zřejmě na kolečkách. Při demontování motoru tam svědek podpěru viděl.

13. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že v září roku 2017 byl v [obec] přítomen jednání mezi žalobcem a žalovaným. Žalovaný se přijel podívat na vozidlo a přítomní se domlouvali, že žalovaný vozidlo opraví, a proto došlo k odvozu vozidla na nějakou dílnu. [příjmení] [celé jméno žalobce] se o žalovaném dozvěděl od [jméno] [celé jméno žalobce], který mu tuto opravu domluvil. O realizaci tohoto ujednání ví svědek jen to, že oprava byla provedena, ale vozidlo cca po 200 km„ kleklo“. O vzniku škody řekli svědkovi [jméno] a [jméno] [příjmení] v září 2017. Svědkovi řekli, že vozidlo bylo nutné opravit, že tím vznikla ještě větší škody, když vozidlo po cca 100 až 200 ujetých kilometrech přestalo jezdit.

14. Ze zprávy Magistrátu města Pardubic, odbor dopravy, oddělení registru vozidel ze dne 12. 9. 2018 soud zjistil, že evidovaným provozovatelem i vlastníkem silničního vozidla Mazda typ [anonymizováno] [VIN kód] je od 29. 12. 2004 dosud [celé jméno žalobce].

15. Žalobce předložil znalecký posudek [číslo] 2016 ze dne 2. 11. 2016, který k žádosti žalobce vypracoval [celé jméno znalce], znalec z oboru ekonomika, strojírenství a doprava a dále doplněk [číslo] tohoto znaleckého posudku ze dne 6. 2. 2017, podle jehož závěru příčinou poškození obalu rozvodovky předního diferenciálu posuzovaného vozidla byla chybná volba zvoleného postupu demontáže skupiny motor a převodovka mechanikem p. [celé jméno žalovaného]. Mechanik opomněl demontovat (oddělit) skupiny motor s přídavnou převodovkou od pohonu zadní nápravy. Po nedostatečném zajištění proti nežádoucímu pohybu demontovaných skupin motor a převodovka pomocí přípravků (rozpěrná tyč, zvedák převodovky) uvolnil spodní silentblok, čímž došlo k pádu. Tímto pádem vznikl ráz, který ve výsledku přenášel výstupní hřídel přídavné převodovky a kloub kardanové hřídele zadní nápravy. [příjmení] ani obal převodovky na takový druh přenosu sil není konstruovaný. V důsledku výše uvedeného obal přídavné převodovky praskl a poškodilo se pouzdro kloubu kardanové hřídele. Celkové náklady na opravu poškozeného diferenciálu a hřídele činí 87 326 Kč vč. DPH.

16. Ve své výpovědi zpracovatel znaleckého posudku [celé jméno znalce] uvedl, že v květnu roku 2016 ho oslovil buď žalobce, nebo jeho bratr, zda by mohl popsat poškození přídavné převodovky vozidla Mazda [anonymizováno]. Znalec se nechal seznámit s případem, za jakých okolností k poškození vozidla došlo, o čemž ho informoval pan [jméno] [celé jméno žalobce]. Ten mu také předal fotodokumentaci. Dne 27. 5. 2016 se znalec dostavil k vozidlu, které bylo v té době umístěno ve firmě pana [příjmení] v [obec]. Zde provedl znalec prohlídku vozidla. Z fotografií, které mu dal k dispozici pan [jméno] [celé jméno žalobce], znalec zjistil, že předmětné vozidlo bylo v servisu žalovaného dne 17. 9. 2015, a proto ve znaleckém posudku uvedl, že vozidlo je posuzováno k tomuto datu. Vozidlo se sice jevilo jako funkční, ale funkční nebylo. Ohledáním vozidla znalec zjistil prasklý obal přídavné převodovky. Znalec vycházel z fotodokumentace, která byla pořízena dne 17. 9. 2015, když na fotografiích je vidět z části demontované auto, je na nich vidět, že motor je uvolněn ze svého uložení a na jedné z fotografií je nezvyklá poloha pádu motoru, a vyvěšení motoru. Znalec uvedl, že tím, že došlo k vyvěšení motoru a došlo ke změně jeho polohy vůči běžným provozním polohám, došlo k vymezení volnosti (ohybu) kardanového kloubu, když neumožňoval další pohyb a celou váhu (hmotnost) skupiny motor a převodovky začal přenášet výstupní hřídel přídavné převodovky. V době zpracování znaleckého posudku znalec s žalovaným v kontaktu nebyl. Pokud ve znaleckém posudku uvádí, že demontovaná skupina náhle klesla a došlo ke skokové změně polohy demontované soustavy dle jeho těžiště a vzpříčení, toto způsobilo nestandartní namáhání z výstupu mezinápravové převodovky – zalomení kardanového kloubu a toto se dále projevilo vytržením gumové vycpávky na přírubě výstupu převodovky a vychýlením – vytažením unašeče ve směru maximální polohy kloubu kardanové hřídele. Toto na fotografiích, které měl znalec k dispozici přímo, zachyceno není, ale vyplývá to z polohy motoru a technického řešení tohoto spoje. Toto znalec na vozidle neviděl ani fyzicky, neboť dne 17. 9. 2015 při demontáži motoru a převodovky nebyl. Dne 27. 5. 2016 při prohlídce vozidla zjistil prasklý obal přídavné převodovky, jiné poškození vozidla nezjistil. Na obalu převodovky nebylo zjevné mechanické působení síly, k poškození převodovky došlo působením síly zevnitř. [příjmení] mohlo dojít k prasknutí či defektu obalu, musí k tomu dojít za jízdy. Pokud se vozidlo nehýbe, tak nemůže dojít k rozpadnutí ložiska, ke kterému dochází za provozu.

17. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru doprava, ekonomika a strojírenství soud zjistil, že na základě prohlídky poškozeného obalu i celé rozvodovky předního diferenciálu je možno konstatovat, že k poškození nemohlo dojít při popsané demontáži. Při prohlídce bylo znalcem zjištěno, že obal převodovky prasknul z důvodu vzpříčení prasklých zubů ozubení mezi rotující ozubené kolo a obal převodovky. Prvotní poškození tak vzniklo vylomením několika zubů při provozu a teprve následně tyto vylomené úlomky poškodily obal převodovky. K vylomení zubů může dojít abnormálním namáháním, nesprávným seřízením celého soukolí (osové vzdálenosti a vůle v ozubení), použitím nevhodného oleje atd. Předložená přídavná převodovka není originální díl v původním stavu, ale byla někým již někdy složena s použitím opotřebených dílů, v tomto případě minimálně výstupního hřídele. Znalci byla při prohlídce předložena přední část kardanového hřídele, u které chybí krycí manžeta. Současně je vidět, že na přední části, kde je nalisován unášeč, je poškozená vnitřní polymerová manžeta. Tato silnostěnná polymerová manžeta má za úkol udržovat vnitřní část kloubu v odpovídající geometrii pohyblivých částí a současně zamezit úniku speciálního plastického maziva předepsané konzistence mimo mazaná místa. Vnější pryžová manžeta nebyla při prohlídce předložena. Celý přední díl kardanového hřídele, tzn. unášeč není v poloze odpovídající vytržení vlivem nesprávné montáže. Poškozená vnitřní manžeta vylučuje používání kardanového hřídele v tomto stavu. K poškození vnitřní manžety mohlo dojít buď únavou materiálu a postupným prasknutím, nebo nějakým násilným vytržením nalisovaného unášeče. K tomu mohlo dojít třeba při snaze opravit kardanový hřídel nebo neodborně vyměnit přední části unášeče. K takovému poškození, jak je popisováno v líčení i posudku pana [příjmení] [celé jméno znalce] však nemohlo dojít. To by utržený unášeč byl mimo spojení s kardanovým hřídelem a nikoli v tomto předloženém stavu. Při demontáži motoru tak nemohlo k uvedenému poškození popsaným způsobem dojít. Nelze prokázat, zjistit, či nějak spočítat, zda v souvislosti s demontáží pohonné jednotky předmětného vozidla došlo k nějakému chybnému technologickému postupu a vzniku případné škody. Demontáž pohonné jednotky z karosérie je daná obecnými technologickými postupy, které jsou u většiny vozidel podobné. I fotografie použité v posudku Bc. [celé jméno znalce] svědčí o tom, že v době jejich pořizování byl kardanový hřídel odpojen od výstupu z převodovky. [příjmení] motoru je běžná a odpovídající stavu, kdy jsou demontovány všechny části pod motorem, vč. pomocného rámu a motor s převodovkou je uchycen dostatečným způsobem na horních úchytech, které vždy nesou naprostou většinu tíhy pohonné jednotky a působení dynamických sil při provozu. Stav, který je v posudku [titul] popsán či přirovnán zvláštním způsobem k „ lízátku na špejli“ je zcela nevhodný a technicky nepřijatelný. Pokud by k takovému stavu mělo dojít, tak dojde k nekontrolovanému pádu pohonné jednotky na zem a vylomení celého kardanového hřídele ze středního uložení a dalším rozsáhlým škodám, Závěry učiněné [anonymizováno] [celé jméno znalce] jsou nepřijatelné a tudíž nepoužitelné. Nelze proto zpětně nijak zjistit, zda nějaká škoda vznikla.

18. V rámci svého výslechu znalec [celé jméno znalce] uvedl, že písemný znalecký posudek byl vypracován podle metodiky znaleckých standardů. Při zpracování znaleckého posudku vycházel z obsahu soudního spisu, když učinil i osobní prohlídku vozidla, resp. demontovaných částí. Měl tedy možnost vozidlo a vymontované části vidět a je naprosto vyloučeno, aby poškození obalu převodovky předního diferenciálu a kardanové hřídele došlo způsobem tak, jak uvádí ve svém posudku znalec [příjmení] [celé jméno znalce]. Motor je zavěšen na třech bodech, 2 body jsou nahoře, tj. na okrajích karosérie a třetí bod se nachází dole, buď ve spojení s nápravnicí, nebo nějakým táhlem, je zde spojení s karosérií. Není proto možné, aby motor někam spadl, tak jak je tvrzeno žalující stranou. Znalec zjistil, že rozdělovací převodovka byla v daném případě v minulosti demontována z vozidla a sestavena z neoriginálních dílů, z použitých dílů. Znalec poukázal na to, že soukolí musí být seřízeno naprosto předně, neboť v opačném případě může dojít k poškození, když uvedené je možné zjistit při provozu ze zvuku motoru. V tomto konkrétním případě nebylo s vozidlem zacházeno tak, jak by mělo, vozidlo dostával tzv. zabrat. Kardanový hřídel je abnormálně poškození, tak jak je odřený v tomto konkrétním případě, by neměl být. Při nárazu k poškození ozubení dojít nemůže. i při nárazu např. 20 kilovou palicí by k poškození ozubení nemohlo dojít, neboť ozubení je seřízeno tak, že se nemůže pohybovat, je seřízeno proti akciálnímu pohybu a i když se motor zhoupne, je to stále malá síla na to, aby mohlo dojít k poškození ozubení. Příčinou vylomení zubů bylo to, že to nebylo ve správném stavu, převodovka nebyla složena v pořádku, byla složena z neoriginálních dílů a je otázkou, jakým způsobem probíhalo mazání a chlazení. To, že je převodovka složena z neoriginálních dílů zjistil znalec při prohlídce vozidla, resp. jeho součástí. Sestavení převodovky znalec ověřoval ve značkovém autoservisu v [obec]. Originální díly jsou označeny například laserem, ale ne tak, jak tomu bylo v daném případě, kdy byly označeny fixem. To, že unášeč kardanu nebyl vytržen, vyplývá nejen z fotografií znaleckého posudku předmětného znalce, ale i ze znaleckého posudku Bc. [celé jméno znalce]. V rámci zpracování znaleckých posudků si znalec zjišťuje dostupnou historii k předmětnému vozidlu a v souvislosti s tím také zjistil, že se stavem tachometru bylo při úkonech manipulováno.

19. Z revizního znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru doprava, ekonomika a strojírenství, soud zjistil, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] vypracoval znalecký posudek pouze na základě vyjádření žalobce, aniž by byl přítomen demontáži, eventuálně viděl jednotlivé popisované skupiny bezprostředně po demontáži. V posudku pouze uvažuje o možném postupu demontáže, aniž by si ověřil podle fotodokumentace, byť značně nekvalitní, zda výpověď žalobce odpovídá skutečnostem, zjevným z fotodokumentace. U rozvodovky a kloubového hřídele uvažoval, že uvedené díly jednoznačně musí pocházet z posuzovaného vozidla, aniž si jakkoli ověřil, že se jedná o díly z tohoto vozidla. Se závěry o demontážním postupu nelze souhlasit a jsou zcela nesprávné. Při stanovení výše škody, která měla na vozidle vzniknout, vypočítává materiálové náklady na rozvodovku pro použití továrně nového originálního dílu. Neprovedl prohlídku vozidla po namontování nové rozvodovky, aniž by se přesvědčil, že se jedná skutečně o rozvodovku novou – originální náhradní díl, eventuálně nepožadoval doklad o zakoupení tohoto dílu. U kloubového hřídele však použil cenu hřídele z vrakoviště, kterou mu sdělil žalobce, aniž by opět tuto cenu jakkoli doložil. Přitom cena rozvodovky pro vozidla tohoto typu a provedení na internetu se pohybuje okolo 8 000 – 12 000 Kč. Ve znaleckém posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] vychází závěr o možném poškození rozvodovky a kloubového hřídele zejména z výsledku konzultace ve značkovém servisu Mazda. Kloubový hřídel a rozvodovku prohlédl a správně konstatoval, že nelze jednoznačně určit, zda skutečně pocházejí z hodnoceného vozidla. Z posudku nevyplývá, na základě čeho dospěl znalec k závěru, že v rozvodovce byly použity použité díly. Se závěry, že k poškození rozvodovky a kloubového hřídele nemohlo dojít při demontáži agregátu, se revizní znalec ztotožňuje. Na základě provedené analýzy znaleckého posudku vypracovaného [anonymizováno] [celé jméno znalce] a dále na základě zkoumání fotodokumentace lze konstatovat, že k poškození rozvodovky při demontáži agregátu z vozidla v září 2015, tak jak je deklarováno, dojít nemohlo. Na základě prostudování dokumentace, znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] a příslušné fotodokumentace pořízené žalobcem a znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], je možno konstatovat, že při popisované demontáži agregátu z vozidla v září 2015 nemohlo dojít k poškození kloubového hřídele. Nelze vyloučit, že kloubový hřídel, který prohlížel [anonymizováno] [celé jméno znalce], pochází z havarovaného vozidla. Při demontáži agregátu z vozidla Mazda typ [anonymizováno] [VIN kód] v září 2015 nemohlo dojít k poškození rozvodovky a kloubového hřídele, tak jak je popisováno. Při této demontáži tedy žádná škoda na vozidle nevznikla.

20. Znalec [celé jméno znalce], zpracovatel revizního znaleckého posudku ve své výpovědi uvedl, že ani znalec [příjmení] [celé jméno znalce], ale ani znalec [příjmení] [celé jméno znalce] nebyli přítomni při demontáži vozidla, která proběhla v září roku 2015. Bc. [celé jméno znalce] byl přítomen až rok poté, co vozidlo bylo demontováno, tedy v roce 2016. Mezitím podle záznamů, které jsou ve spise po sestavení vozidla panem [příjmení], do té doby, než vozidlo prohlédl Bc. [celé jméno znalce], bylo s vozidlem ujeto cca 200 km. Žalovaný demontoval vozidlo a demontované díly byly převezeny žalobcem k panu [příjmení], pak se s vozidlem jezdilo, došlo k poruše diferenciálu a teprve následně viděl vozidlo Bc. [celé jméno znalce]. Černobílé snímky od žalobce zachycují průběh demontáže po dobu 2 minut, ačkoliv oprava musela trvat celý den. Znalec nepovažoval za nutné, aby vozidlo zhlédl, neboť i kdyby vozidlo viděl, nemohl by z tohoto učinit závěr, jaký postup zvolil žalovaný při demontáži. Po demontáži vozidlo nikdo neviděl a nebyla také doložena historie vozidla, které měl žalobce nikoli jako nové. V době, kdy vozidlo kupoval, mělo najeto 150 000 km. Znalec poukázal na to, že není podstatné, zda zkoumal vozidlo s dieselovým motorem, neboť ukotvovací prvky motoru jsou shodné jak u vozidla na naftu, tak u vozidla na benzín. Jako vzorové vozidlo prohlédl znalec vozidlo s náhonem 4x4, neboť pro názornost znaleckého posudku bylo třeba pouze zadokumentovat, kde díly jsou. Při demontáži vozidla nemohlo dojít k poškození obalu rozvodovky předního diferenciálu ani k poškození kardanové hřídele. Nemohlo dojít k demontáži předních šroubů, neboť motor by propadl směrem dolů. Žalovaný nejprve musel demontovat spodní část, pomocný rám, nápravnici, obě poloosy, řízení a veškerou instalaci, tj. výfuk, přívod paliva, takto je to popsáno i ve znaleckém posudku Bc. [celé jméno znalce], jinak by to nešlo. Teprve poté může dojít k uvolnění předních šroubů, pak se se zvedákem vyjede autem do horní polohy a demontovaný motor zůstává na podlaze. Na snímcích, které měl znalec k dispozici nebylo nikde patrno, že by byl použit rám, míněno závěsný držák. Pokud se hovoří o jakési vzpěrné tyči, pak ani ta není nikde na snímcích vidět. Ta by se ale ani použít nedala, protože pokud by se motor spustil, tak by motor vlastní vahou vypadl, jde o to, které šrouby by byly uvolněny. Uchycení motoru předními šrouby je takové, aby po uvolnění spodního šroubu nedošlo k vychýlení motoru. Pokud nedojde k uvolnění spodního šroubu, tak k ničemu nedojde, může dojít k vyklopení či vychýlení motoru v řádu stupňů, ale toto vychýlení eliminují klouby na kardanové hřídeli. Přední šrouby musí být na vozidle do té doby, než se motor spustí na podložku. Rozvodovka byla pravděpodobně špatně sestavená, což koresponduje s tím, že vozidlo mělo najeto 150 000 km, takže zuby na rozvodovce do sebe zapadaly špatně. Kardanová hřídel, pokud by vozidlo mělo najeto 150 000 km a nic se s kardanovou hřídelí nestalo, neměla vypadat tak, jak vypadá a jak je zdokumentováno na snímcích. Poškození kardanové hřídele tak, jak vyplývá z fotodokumentace, jež je součástí znaleckého posudku, muselo být na této kardanové hřídeli ještě dříve před opravou, míněno před demontáží, pokud tato hřídel pochází z předmětného vozidla, neboť na této hřídeli není žádný identifikátor, který by tuto kardanovou hřídel přiřazoval k předmětnému vozidlu a Bc. [celé jméno znalce] vozidlo viděl rok po demontáži. K poškození, tak jak je zobrazeno na obrázku [číslo] mohlo dojít při přepravě, ale k takovému poškození, které je na obrázku [číslo] při přepravě dílů dojít nemohlo. Pokud je tento díl z předmětného vozidla, pak k jeho poškození muselo dojít před demontáží motoru. Pokud by chyběl jeden šroub či nebyl řádně dotažen šroub, kterým je připevněna příruba ke kardanu k výstupnímu hřídeli z rozvodovky, dynamické namáhání rozvodové skříně by mohlo vést až k její destrukci. Nemuselo to tak být, ale je to jedna z možností. Další možností je i vzpříčení úlomku zubu z ozubeného kola rozvodovky, které byly vylámány. Rozvodovka byla ještě před demontáží opravována a byla demontována, ve které to bylo době, to nelze určit. Podle podkladů, které měl znalec k dispozici, nedošlo postupem, který zvolil žalovaný, k poškození motoru.

21. Soud neprovedl důkaz audionahrávkou, která byla pořízena dne 15. 8. 2018 při jednání žalovaného a [jméno] [příjmení] ani důkaz opakovaným výslechem této osoby jako svědka, neboť jmenovaný v řízení vystupuje jako svědek a nemůže se vyjadřovat k odborným otázkám, ke kterým je oprávněn vyjadřovat se pouze znalec, když svědek [jméno] [příjmení] nebyl přítomen při demontáži motoru, jak sám uvedl ve své výpovědi, resp. z jehož výpovědi toto vyplývá. Soud dále neprovedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení] k opravám převodovky u vozidel Mazda [anonymizováno], neboť požadované zjištění není pro posouzení věci významné, a to za situace, kdy se má jednat o výslech svědka bez jakéhokoliv vztahu k projednávané věci a účastníkům tohoto řízení. Současně soud neprovedl důkaz doplněním [číslo] znaleckého posudku [celé jméno znalce] a výslechem tohoto znalce, neboť uvedený znalec učinil v doplnění [číslo] svého znaleckého posudku stejný závěr jako ve znaleckém posudku ze dne 2. 11. 2016 i jeho doplnění ze dne 6. 2. 2017, když jeho zjištění byla podkladem pro námitky žalobce k reviznímu znaleckému posudku a k těmto námitkám žalobce se zpracovatel revizního znaleckého posudku vyjádřil v rámci svého výslechu před soudem.

22. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

23. Podle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

24. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

25. Podle § 2912 odst. 2 o.z. dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

26. Podle § 2944 o.z. každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.

27. Podle § 2951 odst.1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

28. Podle § 2969 odst. 1 o.z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

29. Předpokladem pro vznik povinnosti k náhradě způsobené škody je protiprávní jednání škůdce, spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti, vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním, a zavinění. Žalobce sice tvrdil, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla oprava motoru vozidla žalobce, ale svého nároku se domáhal z titulu náhrady škody. Soud se proto nezabýval námitkou nedostatku aktivní legitimace, kterou vznesl žalovaný, neboť v případě odpovědnosti za škodu je oprávněným subjektem poškozený, tedy vlastník a provozovatel předmětného vozidla, kterým byl v rozhodném období žalobce. Žalobce v řízení výslovně uvedl, že vůči žalovanému uplatňuje nárok na náhradu škody a jakožto poškozený se domáhá náhrady škody, která mu vznikla, kdy v důsledku nesprávného postupu žalovaného došlo k poškození obalu rozvodovky předního diferenciálu a poškození kardanové hřídele předmětného vozidla.

30. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne 17. 9. 2015 provedl žalovaný na vozidle, jejímž vlastníkem byl v té době žalobce, demontáž motoru. Bylo však sporné, zda žalovaným zvoleným a realizovaným postupem došlo při této demontáži motoru k poškození vozidla v žalobcem tvrzeném rozsahu. Provádění těchto prací byl přítomen pouze žalovaný a svědek [jméno] [celé jméno žalobce], bratr žalobce, ostatní v řízení slyšení svědci se k demontáži motoru prováděné žalovaným nebyli schopni vyjádřit, neboť u toho buď nebyli přítomni, nebo činnosti nevěnovali takovou pozornost, aby z jejich vnímání demontáže motoru vozidla žalobce mohl soud učinit nějaké závěry.

31. Protože žalobce si na podporu svého tvrzení nechal zpracovat znalecký posudek znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], a protože žalovaný se závěry tohoto posudku nesouhlasil a mezi žalobcem a žalovaným bylo sporné, zda činností žalovaného při demontáži motoru došlo k poškození vozidla žalobce, byl vypracován znalecký posudek znalcem z oboru doprava, ekonomika a strojírenství. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] učinil závěr, že k poškození obalu i celé rozvodovky předního diferenciálu a k poškození kardanové hřídele nemohlo dojít při popsané demontáži. V rámci svého výslechu před soudem se znalec podrobně vyjádřil k námitkám a dotazům účastníků a vysvětlil, jaké skutečnosti a zjištění jej vedly k výše uvedeným závěrům.

32. Vzhledem k tomu, že žalobce se závěry tohoto znaleckého posudku nesouhlasil, byl vypracován revizní znalecký posudek. Znalec z oboru doprava, ekonomika a strojírenství [celé jméno znalce] se nejen vyjádřil k již vypracovaným znaleckým posudkům Bc. [celé jméno znalce] a Ing. [celé jméno znalce], ale současně učinil závěr, z něhož vyplývá, že při demontáži agregátu vozidla v září roku 2015 nemohlo dojít k poškození rozvodovky a poškození kloubového hřídele, tak jak je deklarováno a při této demontáži nevznikla na vozidle žádná škoda. Rovněž znalec [celé jméno znalce] se v rámci svého výslechu před soudem vyjádřil velmi podrobně k dotazům účastníků a jejich námitkám a stejně jako i znalec [příjmení] [celé jméno znalce] uvedl příčinu poškození namítaných částí vozidla žalobce. Protože ve svých odpovědích znalec [příjmení] [celé jméno znalce] reagoval i na ty dotazy žalující strany, které vycházely z doplnění [číslo] znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], nepřistoupil soud k provádění dalších důkazů, tak jak je uvedeno v odůvodnění tohoto rozhodnutí výše. Jak znalec [příjmení] [celé jméno znalce], tak i znalec [příjmení] [celé jméno znalce], který zpracoval revizní znalecký posudek, se vyčerpávajícím způsobem vyjádřili k předmětu sporné otázky a objasnili, na základě jakých skutečností učinili své závěry. Soud proto neměl důvod pochybovat o správnosti závěrů znaleckých posudků, ke kterým dospěli tito znalci, jež byli ustanoveni soudem, když v případě znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] se jedná o znalecký posudek revizní.

33. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh na zaplacení žalované částky není důvodný. V případě žaloby na náhradu škody a jejího úspěšného uplatnění je třeba splnění všech podmínek současně, tedy uvedení a prokázání, jaká právní povinnost byla porušena, jaká vznikla škoda, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním, a zavinění. Žalobci se však nepodařilo prokázat, že by v souzené věci byly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu. Tvrzení žalobce o protiprávnosti jednání žalovaného byla vyvrácena závěry v řízeních zpracovaných znaleckých posudků. Také vznik škody, jako další podmínka povinnosti k náhradě škody, nebyla provedenými důkazy prokázána. Protože žalobci se nepodařilo prokázat splnění předpokladů odpovědnosti za újmu, a to porušení právní povinnosti a vznik škody, nemohl soud zkoumat splnění dalších podmínek odpovědnosti za škodu, tedy příčinnou souvislost mezi výše uvedenými, a zavinění. Vzhledem k tomu, že soud neshledal žalobní návrh žalobce důvodným, zamítl jeho návrh na zaplacení částky 87 326 Kč s příslušenstvím v celém rozsahu.

34. Úspěšnému žalovanému bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na nákladech řízení tak byla žalovanému přiznána odměna za 15 úkonů po 4 620 Kč podle § 7 bod 5 a podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (převzetí věci, písemné vyjádření ze dne 8. 10. 2018, ze dne 31. 1. 2019 a vyjádření ze dne 25. 3. 2019 a dále účast při jednáních ve dnech 24. 9. 2018, 6. 11. 2018, které trvalo přes 2 hodiny, účast při výslechu před dožádaným Okresním soudem v Ústí nad Orlicí dne 4. 1. 2019, účast při jednání dne 7. 1. 2019, které trvalo přes 4 hodiny, účast při jednání dne 11. 3. 2019, které trvalo přes 2 hodiny a účast při jednáních ve dnech 29. 6. 2020 a 11. 10. 2021), 15 x paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl č. 177/1996 Sb. v platném znění. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 400 Kč za ztrátu času podle § 14 odst. 1 písm. b) a § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za celkem čtyři půlhodiny a náklady spojené s cestovními výdaji v celkové výši 675,50 Kč, podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. Právní zástupce žalovaného se zúčastnil dne 4. 1. 2019 výslechu svědka před dožádaným soudem – Okresním soudem v Ústí nad Orlicí, když k cestě ze sídla advokátní kanceláře právního zástupce žalovaného k dožádanému soudu a zpět bylo ujeto 2x 58 km a bylo použito osobní motorové vozidlo [anonymizováno] [registrační značka]. Při výpočtu cestovních výdajů bylo uvažováno o průměrné spotřebě 5,13 l nafty na 100 km a ceně pohonných hmot v roce 2019 ve výši 33,60 Kč za jeden litr. S přihlédnutím k vyhlášce [číslo] Sb. byla rovněž přiznána sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel v roce 2019 ve výši 4,10 Kč za 1 ujetý km. Odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 74 875,50 Kč bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Dle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění byla žalovanému dále přiznána částka 15 000 Kč, kterou zaplatil jako zálohu na znalečné. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 105 599,35 Kč.

35. Soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za sdělení ze dne 22. 11. 2019, v němž žalovaný oznamuje, že netrvá na výslechu znalce, neboť se jedná o neúčelný a nadbytečný úkon, protože účastníci byli ke sdělení námitek ke znaleckému posudku či k požadavku nutnosti výslechu znalce vyzváni s tím, že pokud se nevyjádří v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že účastníci námitky nemají a na výslechu znalce netrvají (§101 odst. 4 o.s.ř.).

36. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. bylo žalobci s ohledem na úspěch účastníků tohoto řízení ve věci uloženo, aby zaplatil náhradu nákladů řízení, které byly zálohovány státem. Znalci [celé jméno znalce] bylo v souvislosti s jeho výslechem před soudem přiznáno a proplaceno znalečné ve výši 1 050 Kč. Za znalecký posudek bylo [celé jméno znalce] přiznáno a vyplaceno znalečné ve výši 21 659 Kč a témuž znalci za jeho výslech před soudem bylo přiznáno a proplaceno znalečné ve výši 1 401 Kč. Znalci [celé jméno znalce], který zpracoval revizní znalecký posudek, bylo za tento přiznáno a proplaceno znalečné ve výši 23 005 Kč a za výslech před soudem mu bylo přiznáno znalečné ve výši 3 815 Kč Celkem bylo znalcům přiznáno znalečné ve výši 50 930 Kč. Žalovaný zaplatil zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši 15 000 Kč a žalobce zaplatil zálohu na znalecký posudek ve výši 25 000 Kč. Po odečtení záloh v celkové výši 40 000 Kč zbývá ještě k úhradě 10 930 Kč. S přihlédnutím k výsledku soudního řízení bylo uloženo zaplatit tuto náhradu nákladů řízení, které byly zálohovány státem, žalobci.