6 C 203/2014

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , anonymizována dvě slova zastoupená škodním zástupcem pojišťovny pro Českou republiku společností právnická osoba , anonymizována tři slova , IČO sídlem adresa původní účastnice zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa o zaplacení 270 505 Kč s přísl. <b>I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 270 505 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 91 992,55 Kč k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náhradu nákladů řízení ve výši 31 085 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Stát nemá vůči účastníkům řízení právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se proti [právnická osoba], člen holdingu [anonymizováno] domáhala zaplacení shora uvedené částky. Uvedla, že dne 30. 7. 2011 byla účastna dopravní nehody prostřednictvím svého vozidla Nissan Patrol, [registrační značka], které řídil pan [jméno] [příjmení], jednatel společnosti. Při dopravní nehodě, která se stala mezi 19. a 20. kilometrem silnice [číslo] od Baktalórántháza do Nyíregyházy došlo mj. ke srážce vozidla žalobkyně a vozidla paní [příjmení] [příjmení] [jméno], [registrační značka]. K předmětné dopravní nehodě došlo, když žalobkyně v noci se svým vozidlem popojížděla v koloně aut po uvedené silnici. Tuto kolonu začalo vjetím do protisměrného pruhu předjíždět vozidlo, jehož identifikaci se nepodařilo policii určit. V protisměru v tu chvíli jela rovněž se svým vozidlem paní [příjmení]. Ta nasměrovala řízení bez zřejmého důvodu do protisměru do kolony, tedy do automobilu žalobkyně. V důsledku této nehody vznikla na automobilu žalobkyně a dalších předmětech umístěných k automobilu značná škoda, která byla vyčíslena na částku 590 497 Kč. Škoda byla částečně uhrazena [právnická osoba], se kterou má žalobkyně uzavřenu pojistnou smlouvu, a to z jeho havarijního pojištění. Žalobkyně uvedla, že touto pojišťovnou jí bylo poukázáno 319 992 Kč. Žalobkyně má za to, že škoda vznikla v přímé souvislosti s nárazem a jednáním paní [příjmení], proto se se svým nárokem z titulu náhrady škody obrátila na žalovanou. Dle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vyplývají z civilních deliktů právo země, kde škoda vznikla, tedy právo maďarské. Dle čl. 18 může poškozený vznést nárok přímo proti pojistiteli osoby povinné k nahrazení škody, stanoví-li tak rozhodné právo. Žalobkyně vznesla dotaz na místopředsedu Maďarské advokátní komory, zda podle maďarského práva lze žalovat pojišťovnu osoby, která škodu zavinila. Ten ve své odpovědi uvedl, že tento postup je možný podle zvláštního předpisu v případě povinného pojištění odpovědnosti u motorových vozidel. Pojištění odpovědnosti způsobené provozem motorového vozidla má paní [příjmení] uzavřené s maďarskou pojišťovnou [osobní údaje žalované] Se svým nárokem se proto žalobkyně obrátila na tento subjekt zastoupený jeho škodním zástupcem ve smyslu § 9c zák. č. 168/1999 Sb., kterým je žalovaná. Jelikož žalobkyni byla škoda z části nahrazena jeho pojišťovnou, vznesla žalobkyně nárok pouze na úhradu zůstatku škody, tedy částku 270 505 Kč. Nárok na náhradu škody žalobkyně uplatnila vůči žalované dopisem ze dne 20. 12. 2011, následně byla žalované zaslána dne 10. 9. 2012 předžalobní upomínka. Žalovaná částka však žalobkyni uhrazena nebyla.

2. Na základě návrhu žalobkyně, který podala ještě před zahájením jednání ve věci samé, připustil soud usnesením ze dne 14. 12. 2015 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 6. 1. 2016, aby z řízení vystoupila žalovaná [právnická osoba], člen holdingu [anonymizováno], [IČO] a na její místo nastoupila [osobní údaje žalované], sídlem [adresa], Maďarská republika.

3. V doplňujícím vyjádření žalobkyně uvedla, že institut škodního zástupce pojistitele v jiném členském státě byl zřízen jako důsledek požadavku tzv. čtvrté motorové směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/26/ES právě za účelem usnadnění poškozených při autonehodách v jiných členských státech EU. Tato směrnice pozbyla platnosti z důvodu vydání směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/103/ES ze dne 16. 9. 2009, která sjednotila první až pátou motorovou směrnici a zachovala všechna pravidla předchozích směrnic. V článku 21 této směrnice je mj. stanoveno, že škodní zástupci jsou oprávněni zastupovat pojišťovnu ve vztahu k poškozeným a k uspokojování jejich nároků na náhradu škody v plném rozsahu. K prokázání příčiny předmětné dopravní nehody si žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek, z něhož vyplývá, že nehoda byla zapříčiněna nepřiměřenou rychlostí jízdy řidičky [anonymizováno] a dále v nepředvídané závadě pneumatiky levého zadního kola, tedy z posudku jednoznačně vyplývá, že dopravní nehodu zavinila právě paní [příjmení]. Žalobkyně současně uvedla, že pro případ havárie bylo vozidlo pojištěno na 800 000 Kč. Žalobkyně vozidlo pořídila dne 17. 7. 2008 za částku 928 200 Kč. V době dopravní nehody bylo vozidlo evidováno v majetku žalobkyně, přičemž jeho odepisování bylo prováděno dle zákona o účetnictví.

4. Žalovaná s návrhem žalobkyně nesouhlasila a zaplacení požadované částky sporovala jak co do důvodu, tak i co do její výše. Uvedla, že pokud se žalobkyně domáhá zaplacení škody na vozidle podle práva rozhodného na území, kde došlo k dopravní nehodě, toto žalovaná nesporuje. Příslušným právním předpisem je maďarský občanský zákoník, jehož úprava odpovědnosti za škodu z provozu vozidla je odlišná od úpravy na území naší republiky. K vylíčení skutkového děje žalovaná uvedla, že dne 30. 7. 2011 došlo na území Maďarska k dopravní nehodě, když v protisměru do jízdního pruhu, ve kterém jela jako řidička paní [příjmení] s vozidlem [registrační značka] pojištěným pro případ odpovědnosti za škodu z provozu vozidla u pojišťovny [osobní údaje žalované], vjelo neznámé vozidlo, které ji bezprostředně ohrozilo v plynulé jízdě a vytvořilo pro ni nebezpečnou situaci. Jmenovaná ve snaze vyhnout se střetu s tímto vozidlem začala brzdit, dostala smyk a střetla se s vozidlem žalobkyně. Řidič, který uvedenou událost vyvolal, mezitím ujel a není znám, a proto ani vozidlo nemohlo být identifikováno. Případ šetřila tamní policie, která jej odložila, aniž by obvinila řidičku [anonymizováno] ze zavinění dopravní nehody. Pojišťovna [osobní údaje žalované], u které bylo vozidlo paní [příjmení] pojištěno, odmítlo dát škodnímu zástupci souhlas k likvidaci škody, neboť dle platné právní úpravy obsažené v maďarském občanském zákoníku nepovažuje řidičku vozidla za odpovědnou za způsobenou škodu žalobkyni. Na rozdíl od české právní úpravy neexistuje v Maďarsku právní úprava objektivní odpovědnosti z provozu. Z tohoto důvodu odkázala žalovaná žalobkyni na uplatnění nároku u Maďarské kanceláře pojistitelů a případ ukončila jako nelikvidní. K výši škody žalovaná uvedla, že s ohledem na ukončení likvidace se touto detailně nezabývala. Žalovaná nemá za prokázané, že by žalobkyně zohlednila ve výši škody cenu použitelných zbytků vozidla v částce 74 000 Kč, kterou havarijní pojišťovna žalobkyně odečetla od obvyklé ceny vozidla. Rovněž není zřejmé, zda pokud jde o částku 590 497 Kč, se jedná o škodu včetně DPH či nikoliv a zda se jedná o škodu skutečnou, neboť žalovaná nebyla seznámena s pořizovacími doklady k jednotlivým nárokovaným položkám. K tomu si žalovaná vyhradila právo vznést důkazy v případě, že bude na jisto prokázán právní základ nároku. K pasivní legitimaci žalované tato uvedla, že procesní otázka byla vyřešena změnou na postu žalované, což je v souladu se směrnicemi EU a zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zcela správně poukazuje tzv. čtvrtou motorovou směrnici, která poškozeným při autonehodách v jiném členském státě umožňuje domáhat se nároku ve státě svého pobytu nebo místa podnikání. Zástupci žalované nemůže svědčit postavení žalované, neboť jako škodní zástupce ustanovený maďarskou pojišťovnou tuto zastupuje před soudem v souladu s ustanovením § 9c odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb. 5. [jméno] [příjmení], jednatel žalobkyně, uvedl, že předmětné vozidlo získala žalující společnost do svého majetku v roce 2008, když v té době bylo vozidlo staré 2-3 roky, mělo najeto zhruba 60 000 km a bylo částečně upravené. Po předmětné dopravní nehodě, vzhledem k tomu, že se jednalo o totálku, bylo vozidlo jako vrak prodáno. Jednatel žalobkyně uvedl, že dne 30. 7. 2011 jel asi ve 2 hodiny v noci v koloně, ve které jelo 5 či 6 aut, on jel jako předposlední. Jeli rychlostí cca 80 km/h a pršelo. V jednom okamžiku začala auto žalobkyně předjíždět bílá dodávka, která ale v koloně nebyla, za vozidlem žalobkyně jelo jiné terénní auto. V okamžiku, kdy se tato dodávka zařadila před vozidlo žalobkyně, jelo proti vozidlu žalobkyně červené auto a došlo k čelnímu střetu. K nehodě přijela maďarská dopravní policie, která po zhlédnutí nahrávky z vozidla, které jelo za vozidlem žalobkyně, zjistila, že jednatel žalobkyně jel v pořádku, že žádný limit nepřekročil. Jednatel žalobkyně si myslí, že vina byla na straně řidičky červeného vozu, ale protože při nehodě zemřel její manžel, tak celou záležitost uzavřeli tak, je pachatel je neznámý s odůvodněním, že nemohou přečíst [registrační značka] – bílé dodávky, která vozidlo žalobkyně předtím předjela. Jednatel žalobkyně byl vyslechnut na policii, následně zajistil odtah vozidla do České republiky, vozidlo bylo prohlédnuto pojišťovnou, která zkonstatovala, že se jedná o totálku a byla provedena likvidace pojistné události. Vrak vozidla následně žalobkyně prodala panu [jméno] [příjmení] za 55 000 Kč. Jednatel žalobkyně uvedl, že dle jeho názoru se řidička červeného vozidla zřejmě zalekla předjíždějící dodávky, zalekla se toho, že by mohlo dojít ke střetu s dodávkou, a tak sjela k pravé straně, ale pak se vrátila zpět doleva, zřejmě se jí to„ kouslo“ a tak vjela do protisměru a narazila do vozidla žalobkyně. Kdyby řidička červeného vozidla sjela doprava, k takovým následkům by nedošlo, neboť tam nebyl žádný sráz, stromy, skála, domy či zahrady, příkop tam byl mělký, zhruba do půl metru. Řidička nesundala nohu z plynu a zazmatkovala, když pravým kolem byla na krajnici. Toto jednatel žalobkyně, který řídil poškozené vozidlo, sice neviděl, ale hovoří z vlastní zkušenosti, neboť řídí od 18 let a od kolegy zná obdobný případ, k jakému došlo při této dopravní nehodě.

6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k dopravní nehodě došlo dne 30. 7. 2011 v Maďarsku, kdy se při nehodě vozidlo, v němž seděl svědek jako spolujezdec, čelně srazilo tak, že přední část byla poškozená. V důsledku této srážky bylo vozidlo převráceno na střechu, čímž se poškodil celý svršek auta. Vozidlo mělo expediční výpravu, byly na něm pevnostní nárazníky, naviják na vyproštění, skládací zahrádka na střeše a na tom autostan. V době dopravní nehody vozidlo řídil [jméno] [příjmení] a svědek seděl vpravo vedle řidiče. [příjmení], po které v čase před dopravní nehodou jeli, osvětlená nebyla, bylo to mimo obec, viditelnost byla dobrá a výhled byl takový, že svědek viděl světla protijedoucího vozu. Svědek viděl, jak vozidlo, ve kterém seděl, předjížděla dodávka, tato se zařadila před vozidlo žalobkyně a v tu chvíli se tam objevilo protijedoucí auto, které jim vjelo do cesty. Svědek si toto přejetí do protisměru vysvětluje tak, že řidič vozidla nezvládl řízení a strhl to do protisměru. Řidič protijedoucího vozidla mohl srážce s vozidlem žalobkyně zabránit včasným bržděním, nebo mohl uhnout na pravou stranu. Kdyby řidič tohoto vozidla sjel doprava, určitě by to nemělo takový následek, byla tam pozvolná svažitá krajnice, stromy ani jiné překážky tam nebyly.

7. Podle zápisu o provedení ohledání místa dopravní nehody ze dne 30. 7. 2011 [číslo jednací]. Policejního ředitelství, Nyíregyháza, dopravní oddělení se motorové vozidlo se státní poznávací značkou [příjmení] [číslo], které řídila paní [příjmení], otočilo na mokrém povrchu vozovky o 180 stupňů, přejelo do levého jízdního pruhu (dle původního směru jízdy), kde střední část pravé strany vozidla narazila do přední části zde řádné jedoucího nákladního motorového vozidla státní poznávací značky 3C78090, které řídil [příjmení] [jméno].

8. Rozhodnutím Policejního kapitanátu župy Szabolcs – Szatmár – Bereg, Ředitelství pořádkové policie, oddělení dopravní policie Nyíregyháza ze dne 20. 9. 2011 bylo pozastaveno pátrání zahájené z důvodu podezření ze spáchání trestného činu, poněvadž po dobu pátrání nebylo možné zjistit totožnost pachatele. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že na základě údajů, které jsou k dispozici, jela dne 30. 7. 2011 v 1:30 hodin směrem od Baktalórántháza do Nyíregyházy na silnici [číslo] v pravé polovině vozovky ve směru jízdy [příjmení] [příjmení] [jméno] osobním motorovým vozidlem [registrační značka] a jako spolujezdce vezla jednu osobu. Na 19. kilometru sjela na krajnici z důvodu neznámého vozidla, které v protisměru nedovoleným způsobem předjíždělo kolonu vozidel, ztratila kontrolu nad vozidlem, které se vrátilo zpět na vozovku a obrátilo se napříč a do jeho pravé strany narazilo vozidlo [registrační značka] přicházející ve směru od Nyíregyházy, které řídil [jméno] [příjmení].

9. K žádosti Policejního útvaru Nyíregyházy byl dne 9. 9. 2011 vyhotoven znalecký posudek, který zpracoval strojní inženýr, dopravní znalec, technický soudní znalec [příjmení] [jméno] a jehož úkolem bylo určit rychlost osobních automobilů před srážkou a v době srážky a měl se vyjádřit o úloze neznámého vozidla s nehodou, ke které došlo dne 30. 7. 2011. Ze závěrečného shrnutí vyplývá, že všeobecný stav vozu [příjmení] [jméno] byl mírně zanedbaný, ale brzdový systém byl funkční a vhodný k zabrždění vozu, volant byl vhodný k řízení vozu a v době nehody osvětlení vozu taktéž bylo funkční, na zadních a předních osách byly namontovány pneumatiky s různým vzorkem a na různé období. Skutečnost, že se nehoda stala, se nedá dát do souvislosti s náhlou technickou poruchou vozu, ani jiná technická závada není pravděpodobná, že by hrála bezprostředně roli u nehody. Při analýze videozáznamů lze vyvodit, že při nehodě vůz bílé barvy s neznámou státní poznávací značkou už před nárazem asi 18 – 19 sekund předjížděl konvoj, který se skládal z terénních vozů a pohyboval se rychlostí cca [číslo] km/h, poměrně velkou rychlostí, nejméně 102 – 110 km/h, a při předjíždění vozu Nissan zhruba 8-9 sekund před nárazem začal brzdit, když ze zatáčky v protisměru se vynořil osobní vůz [příjmení] [jméno]. Tehdy řidič neznámého vozu nepřestal s předjížděním vozu Nissan Patrol, i když by to zvládnul, kdyby trochu víc přibrzdil, ale sice začal brzdit, ale předjížděl dál vůz Nissan Patrol, který v té době už také brzdil. Po ukončení předjíždění 1-2 sekundy vůz [příjmení] [jméno] viditelně se přetočí napříč před brzdící Nissan Patrol a dojde k nárazu. Z analýzy videozáznamů vyplývá, že otočení vozu [příjmení] [jméno] napříč lze dát do přímé souvislosti s předjížděním neznámého vozu, čili vůz [příjmení] [jméno] s velkou pravděpodobností se proto otočil napříč, protože jeho řidič sjel na krajnici vozovky, která byla níže než povrch vozovky, krajnice ho trochu hodila, nebo brzdil, volant také strhnul, ale tyto činnosti vyvolalo to, že 2 vozy jely proti sobě a navzájem se přiblížili na [číslo] metrů, řidič Fordu se tehdy už dostal do brzdové vzdálenosti, nemohl vědět, kdy se zařadí zpět rychle jedoucí malý nákladní vůz, který se pohyboval proti němu, čili tu situaci vyhodnotil jako kritickou. Srážce se dalo vyhnout, pokud by vůz [příjmení] [jméno] nepřejel do protějšího jízdního pruhu vozu Nissan, ale přejetí do protějšího jízdního pruhu vyvolala řada obranných reakcí na skutečnost, že se v jeho jízdním pruhu nachází neznámý vůz, který předjíždí a kterého viděl přibližovat se proti sobě. S velkou pravděpodobností šlo se srážce vyhnout, pokud by řidič neznámého vozu jel nižší rychlostí a nepředjížděl by Nissan Patrol, nýbrž by se zařadil za něj, když si všimnul světla vozu [příjmení]. Řidič Nissanu Petrol se srážce nemohl zabránit, protože [příjmení] se do jeho jízdního pruhu dostal v jeho brzdné dráze a reakční vzdálenosti. V souvislosti se vznikem nehody opožděných reakcí ze stran řidičů Nissanu a Fordu, nelze vytknout. Opožděná reakce ze strany neznámého řidiče lze vykázat v tom smyslu, že si neodepřel předjetí Nissanu 8-9 sekund před srážkou, nejpozději však 4-5 sekund před srážkou, nýbrž pokračoval v předjíždění a dokončil ho a tím pravděpodobně vyděsil řidiče protijedoucího vozu, který nemohl předpokládat, kdy se neznámý vůz vrátí zpět do svého jízdního pruhu. K možnosti vyhnutí se nárazu ze strany řidiče vozu [příjmení] znalec [jméno] uvedla, že místo při předjíždění neznámého vozidla bylo jen velmi těsně dostačující k tomu, aby neznámý vůz předjel Nissan Patrol. To mohlo vyvolat předem nepromyšlené instinktivní způsoby řízení od řidiče Fordu, v jejichž důsledku vyjel vůz z vozovky na krajnici a tam nevhodným točením volantu a současného brždění ztratil rovnováhu na mokré vozovce, v dešti se otočil napříč.

10. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení předložila expertní posudek [číslo] který dne 20. 2. 2014 zpracoval Ing. [jméno] [příjmení]. Ze závěru tohoto posudku vyplývá, že zkoumáním technicky přijatelných výchozích podkladů nehody, ke které došlo dne 30. 7. 2011 v 1:30 hodin v katastru obce Levelek na silnici [číslo] v oblasti 19, 514m v Maďarsku byly odvozeny její nejpravděpodobnější příčiny ve způsobu jízdy řidičky automobilu Ford Mondeo [příjmení] [příjmení], která při své jízdě vyjela do protisměrné poloviny vozovky, čímž vytvořila protijedoucímu automobilu Nissan Patrol, řízeného [jméno] [příjmení], náhlou a neočekávanou překážku. Důvody pro vyjetí řidičky [anonymizováno] s automobilem Mondeo do protisměru, lze spatřovat na základě zjištěných okolností, s vysokou pravděpodobností, spíše než v rychlosti jízdy nepřiměřené, spatřovat v nepředvídané závadě pneumatiky levého zadního kola automobilu Mondeo, která způsobila výraznou změnu ve směrové ovladatelnosti vozidla. Při prudkém brždění v mírné zatáčce, odstředivé síly překonaly vodící schopnosti pneumatik na zadní nápravě, došlo k výraznému přetáčení zadní části automobilu Mondeo do protisměru. Protože pak uvedeným vlivem se toto přetáčení stále zvětšovalo, i přes snahu řidičky a vyrovnání tohoto„ smyku“, stočením kol přední řídící nápravy doleva, došlo k přejetí do protisměrné poloviny vozovky a k dané nehodě.

11. Ze sdělení [právnická osoba] [část názvu právnické osoby], ze dne 29. 8. 2011 soud zjistil, že žalobkyni bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 309 700 Kč, když dle sdělení ze dne 18. 11. 2021 byla provedena dolikvidace pojistného plnění a po odpočtu zálohového plnění a smluvní spoluúčasti byl žalobkyni poukázán doplatek plnění v částce 10 292 Kč.

12. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru doprava, strojírenství a ekonomika soud zjistil, že vozidlo Nissan Patrol, [registrační značka], jedoucí v noci spolu s dalšími vozidly běžným způsobem bylo předjížděno neznámým dodávkovým vozidlem. Toto neznámé vozidlo bezprostředně ohrozilo v protisměru jedoucí motorové vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], jehož řidička ve snaze zabránit čelnímu střetu s tímto neznámým dodávkovým vozidlem musela strhnout řízení a vyjet napravo mimo vozovku. Následně při jízdě po krajnici se snažila vrátit zpět na vozovku, a to stočením volantu směrem doleva. Vlivem rozdílných adhezních podmínek na nezpevněné krajnici a vozovky však došlo k typickému levotočivému smyku vozidla [příjmení] kolem jeho svislé osy. Tento smyk je naprosto typický při těchto situacích. Řidič vozidla vyhýbajícího se takovým způsobem nějaké překážce se zcela intuitivně snaží po vyhnutí vrátit na vozovku stočením volantu směrem doleva. Na krajnici je však vlivem rozdílného charakteru povrchu vždy nižší koeficient adheze a přilnavost povrchu. Krajnice je někdy štěrková, někdy štěrkopísková či hliněná, případně s travnatým povrchem. To způsobuje efekt, že vozidlo nereaguje na stočení volantu bezprostředně a přesně podle jeho natočení, jako na vozovce. Řidič vozidla tak subjektivně a objektivně necítí takovou odezvu změnu směru jízdy po natočení volantu, jako by cítil při jízdě na vozovce. Navíc povrch krajnice je většinou snížený proti vozovce a nerovný. Pro řidiče vozidla je to rizikový manévr a jede mimo normální jízdní režim, neví, kam jede a po čem jede, či do čeho narazí. Proto se snaží docílit vrácení na vozovku dalším, větším stočením volantu. Natočení kol je tak větší než pro jízdu po vozovce a pokud dojde k najetí nejdříve levého předního kola a následně pravého předního kola na vozovku, tak natočení kol způsobí okamžitý efekt rychlé změny směru pohybu přední částí směrem doleva a vznik smyku. Řidič již nedokáže okamžitě reagovat a dojde k nekontrolovanému levotočivému smyku a vozidlo se dostává v naprosté většině případů do protisměrné části vozovky. I velmi zkušení řidiči málokdy dokážou zvládnout tento manévr, pokud natočí volant z důvodu snahy vrátit se na vozovku více, než je potřebné. Ve snaze k navrácení se na vozovku tak došlo ke ztrátě stability, smyku vozidla a jeho přejetí ve smyku bokem směrem do protisměru s následným dokumentovaným a popsaným střetem boční částí s přijíždějícím vozidlem Nissan. Po vzniku smyku nelze již vozidlo [příjmení] jakkoli ovládat, protože vozidlo se pohybuje bočním smykem s nemožností korekce směru předními koly či dalším bržděním. [příjmení] [příjmení] [jméno] vjelo do protisměru na základě snahy řidičky dokončit vyhýbací manévr, kdy se řidičce tohoto vozidla podařilo vyhnutím zabránit čelnímu střetu s neznámým protijedoucím předjíždějícím vozidlem. Řidička vozidla odvracela tímto vyhýbacím manévrem bezprostřední ohrožení a srážku s protijedoucím vozidlem. Při snaze o návrat na vozovku bezprostředně po vyhnutí došlo k obvyklému smyku. Jedinou technickou příčinou srážky vozidel [příjmení] [jméno] a Nissan byl popsaný vznik smyku vozidla [příjmení] v poslední fázi vyhýbacího manévru prováděného řidičkou vozidla [příjmení] za účelem vyhnutí se protijedoucímu vozidlu, které jelo přímo proti ní. Toto neznámé vozidlo jelo proti vozidlu [příjmení] v jízdním pruhu vozidla [příjmení], a pokud by se řidička tomuto vozidlu nevyhnula, došlo by k čelnímu střetu vozidla [příjmení] s neznámým dodávkovým vozidlem. Předmětné vozidlo [příjmení] bylo prohlédnuto po dopravní nehodě znalcem, provádějícím úkony pro potřeby policie Maďarsko. Tento znalec ve svém posudku detailně popisuje technický stav tohoto vozidla. Zpracovatel znaleckého posudku vyhotoveného na základě usnesení soudu, který neměl samozřejmě možnost prohlédnout předmětné vozidlo a ověřit jeho skutečný technický stav v době vzniku nehody, tak musí pracovat pouze s dokumentací a fakty uvedenými ve spisu. Na základě analýzy těchto dat spolu s detailním prověřováním vzniku příčiny smyku znalec vyloučil nějakou nepředvídatelnou technickou závadu na vozidle [příjmení], která by zapříčinila vznik dopravní nehody. Vozidlo Nissan Patrol se před příjezdem k místu nehody pohybovalo obvyklým způsobem ve svém jízdním pruhu a rychlostí přiměřenou dopravní situaci a stavu komunikace. Rychlost jízdy tohoto vozidla nepřekročila 90 km/h po dobu úseku cca 2 kilometrů před místem střetu. Řidič vozidla Nissan zřejmě ve chvíli, kdy byl předjížděn neznámým vozidlem, snížil rychlost jízdy ubráním akceleračního pedálu (tzv. ubrání plynu) a následně v poslední chvíli před střetem ještě snížil rychlost přibrzděním vozidla, které bylo zřetelně identifikováno rozsvícením brzdových světel. Rychlost jízdy vozidla Nissan jeho řidič tak snížil na střetovou rychlost, která byla v rozmezí technicky přijatelného rozsahu hodnot cca 55 km/h až cca 70 km/h. [příjmení] [příjmení] se pohybovalo při příjezdu k místu střetu rychlostí cca 80 km/h až cca 85 km/h. I rychlost jízdy tohoto vozidla byla odpovídající k daným poměrům. Následně při vyhýbacím manévru se rychlost jízdy tohoto vozidla snížila buď pouhým ubráním plynu či přibrzděním, nebo přirozenou jízdou po krajnici. Poté došlo ke smyku vozidla a dalšímu snížení rychlosti jízdy tak, že střetová rychlost jízdy vozidla [příjmení] byla v rozsahu cca 50 km/h až cca 60 km/h. [příjmení] [příjmení] [jméno] jelo ve svém jízdním pruhu a přímo proti němu, tedy v tomto jízdním pruhu přijíždělo z protisměru neznámé předjíždějící vozidlo. Řidička vozidla [příjmení] neměla jinou možnost, než se vyhnout čelnímu střetu, vyhnutí směrem doprava a jízdou po krajnici. Takto tímto manévrem zabránila čelnímu střetu a neměla žádnou jinou možnost jak tomuto střetu zabránit. Nemohla zabrzdit vozidlo či například strhnout vozidlo směrem doleva, aby následnému střetu zabránila. Pokud by řidička vozidla [příjmení] [jméno] neprovedla manévr vyhnutí vyjetím na krajnici směrem doprava, tak by muselo dojít k čelnímu střetu s neznámým vozidlem. Řidička vozidla [příjmení] [jméno] neměla časový prostor k tomu, aby pouze intuitivně brzdila bez vyhnutí směrem doprava. Řidička vozidla [příjmení] začala provádět manévr vyhnutí v čase cca 3s až cca 4s před střetem. Tímto vyhýbacím manévrem zabránila čelnímu střetu. S ohledem na krátký čas pro reakci a brždění na malou vzdálenost dvou proti sobě jedoucích vozidel (neznámé dodávkové vozidlo a vozidlo [příjmení]), přičemž neznámé předjíždějící vozidlo jelo rychlostí vyšší jak cca 90 km/h až cca 100 km/h a vozidlo [příjmení] rychlostí do 90 km/h, nebyla technická možnost, jak zabránit střetu. Tedy i kdyby se řidička vozidla [příjmení] snažila intenzivně brzdit, tak by nemohla zabránit střetu. Samozřejmě by ke střetu došlo v nižší rychlosti jízdy vozidla [příjmení] (cca 30 km/h až cca 35 km/h), ovšem nelze nijak dovozovat či předpokládat, že i řidič protijedoucího vozidla by podnikl kroky k zabránění střetu a zda by se snažil brzdit a snížit rychlost jízdy. Lze tedy konstatovat, že pokud by se řidička nevyhnula najetím na krajnici, tak by ke střetu došlo i při intenzivním brždění řidičky vozidla [příjmení], ale i případného brždění řidiče neznámého vozidla. Časově je tato možnost pospána tak, že neznámé vozidlo jede v protisměru ještě v čase cca 4-5s před srážkou a není zařazeno před vozidlo Nissan. Proto musela řidička vozidla [příjmení] reagovat a snažila se vyhnout vyjetím směrem na krajnici. Pokud by totiž řidič neznámého dodávkového vozidla začal intenzivně brzdit a zařadil se před předjížděné vozidlo Nissan, tak by zase vytvořil tomuto vozidlu Nissan překážku a mohlo by dojít pravděpodobně ke střetu mezi vozidlem Nissan a neznámým dodávkovým vozem po nebo při zařazování neznámého vozidla před vozidlo Nissan. V daném místě je vozovka široká 6,5 metrů bez šíře krajnice, která cca 1,3 metru. Při situaci, kdy by se měla potkat všechna tři vozidla tak, že 2 vozidla se navzájem předjíždějí a současně dochází k míjení s protijedoucím vozidlem, není možné, aby se všechna 3 vozidla vešla vedle sebe při dodržení bezpečné vzdálenosti a včetně využití celé teoretické šířky krajnice. Ke střetu mezi vozidlem [příjmení] [jméno] a vozidlem Nissan by nemuselo dojít, pokud by řidička vozidla [příjmení] směřovala svoje vozidlo na počátku vyhýbacího manévru hned přímo doprava, do hlubšího silničního příkopu, který je v daném místě před příjezdem k místu nehody. Takto lze ale jen teoreticky uvažovat o tom, že by nemuselo dojít ke střetu. Nelze však vyloučit, že by se buď vozidlo [příjmení] nepřevrátilo či nějak neodrazilo opět směrem do vozovky, jak je v těchto případech obvyklé. Reakce řidičky vozidla [příjmení] byla včasná, adekvátní a odpovídající situaci. K nehodě došlo v noci a za drobného deště, podmínky pro zkoumání nějaké jiné možnosti zabránění střetu jsou prakticky nulové. Řidička nemohla dobře vidět, jak hluboký příkop je v místě, neboť na toto nějaké pozorování neměla časový prostor. Rozhodla se okamžitě, stihla se vyhnout, avšak následoval přirozený a logický smyk, kterým se vozidlo vracelo na vozovku. Prvotní příčinou nehody tak nebyl nějaký nezvládnutý manévr, ale naopak zvládnuté vyhnutí neznámému předjíždějícímu vozidlu s nutností vyjetí vozidla [příjmení] mimo vozovku a až s následnou ztrátou plné jízdní stability a vzniku smyku při vracení na vozovku. S ohledem na vliv noční doby lze identifikovat pouze jednotlivé etapy vyhýbacího manévru, kdy je možno vnímat změny jízdního charakteru vozidla [příjmení], tedy vyjetí z rovné vozovky na nerovný povrch krajnice, jízdu po krajnici či najíždění zpět na krajnici. Je tedy možno analyzovat úkony manévru zejména časově, není vidět přímo na řidičku a případně na její úkony, které provádí, ani není např. zřejmé, zda řidička brzdí, či nikoliv (poznalo by se podle zadních brzdových světel). Z detailní analýzy vyplývá, že řidička reagovala včas a nikoliv opožděně. Současně udělala vyhýbací manévr, jakmile zaregistrovala v protisměru dodávkové vozidlo a provedla úkony k zabránění střetu. Technický stav vozidla Nissan Patrol byl velmi dobrý a neovlivnil negativně vznik nehody. Avšak provedené úpravy na tomto vozidle, které jsou určeny pro ochranu vozidla při jízdách v extrémním terénu, negativně ovlivnili průběh nehody a poškození vozidla [příjmení]. Technický stav vozidla [příjmení], jak je popsán maďarským znalcem po prohlídce a jak je zjištěn z dostupných materiálů, zpracovatelem tohoto znaleckého posudku, nebyl rozhodně bezchybný a vozidlo bylo spíše ve stavu vyššího opotřebení. Na vozidle [příjmení] však nebyla zjištěna žádná bezprostřední technická závada, která by mohla zapříčinit vznik dopravní nehody. Příčinou dopravní nehody tak s největší pravděpodobností nebyl špatný technický stav ani jednoho ze zmíněných vozidel. Zpracovatel znaleckého posudku uvedl, že prvotní dokumentace provedená vyšetřující Policií Maďarsko, která je nenahraditelná pro další podrobnou analýzu, nebyla na odpovídající úrovni. Většina podkladů použitá při zpracování posudku byla znalci zprostředkována zadavatelem, přičemž znalec neměl možnost většinu těchto dat ověřit. Znalec tak musel čerpat převážně z podkladů dodaných právním zástupcem žalobkyně. Výsledky jsou tím pádem podmíněny správností předkládaných podkladů. Stejně tak se zpracovatel znaleckého posudku plně ztotožňuje s názorem, že mohlo být nějakým způsobem identifikováno neznámé vozidlo. Byť není známo, jaké kroky a v jakém rozsahu byly Policií Maďarsko prováděny, jak byly tyto úkony vyhodnoceny. Zejména však lze spatřovat nedostatek v již dříve uvedeném hodnocení či spíše nevyhodnocení stop od vozidla [příjmení] při jízdě po krajnici. Tyto skutečnosti neumožňovaly doplnit analýzy vniku smyku vozidla [příjmení] při jízdě po krajnici. Tyto skutečnosti neumožňovaly doplnit analýzy vzniku smyku vozidla [příjmení] při vyhýbacím manévru o detailní doplnění dle zanechaných stop. Přesto znalec konstatuje, že toto nemá vliv na jednoznačnost vyslovených a popsaných závěrů, pouze je nutno počítat s tolerancí zjištěných hodnot vzdáleností, rychlostí a času v rozsahu mínus 10 % až plus 10 % a to u hodnot a poloh v čase cca 6s před střetem až k okamžiku střetu.

13. Znalec [celé jméno znalce] k námitkám a dotazům žalobkyně i žalované v rámci svého výslechu uvedl, že pro účely zpracování znaleckého posudku obdržel od žalující strany fotografie, z nichž některé použil ve svém znaleckém posudku a zároveň videozáznam dopravní nehody, který byl podrobně rozpracován v písemném vyhotovení znaleckého posudku a znalec se jím při zpracování posudku a stanovení závěrů podrobně zabýval. Znalec uvedl, že neměl žádné důvody pochybovat o správnosti předloženého důkazu. K tomu, zda v daném případě byla srážka s předjíždějícím motorovým vozidlem objektivně odvratitelná provedením nějakého dopravního manévru znalec uvedl, že se jednalo o zcela přirozenou reakci, při níž řidička provedla vyhýbací manévr, který je ve znaleckém posudku popsán a analyzován, jednalo se o přirozenou reakci, kdy takto by jednal každý. Znalec připomenul, že ke střetu došlo v daném případě v noci, tedy za snížené viditelnosti, a proto přirozenou reakcí bylo zabránit střetu, tedy vyhnout se, takže řidička postupovala naprosto přirozeně. Na vozidle [příjmení] nebyla zjištěna žádná nepředvídatelná technická závada, která by měla vliv na dopravní nehodu. [příjmení] [příjmení] sice nebylo v zánovním stavu, z pneumatiky levého zadního kola vyplývá, že pneumatika byla smýkána, jsou na ní stopy, jak byla zřejmě po nárazu deformována, když šla do styku s vozovkou. Znalec se technickému stavu tohoto vozidla věnoval, vycházel z technické analýzy i z posudku maďarského znalce, který se však problematice pneumatiky nevěnoval. Znalec uvedl, že v době nárazu působí na pneumatiku nejvyšší síly, znalec nemůže vyloučit, zda k průniku došlo při nárazu, zjistil, že pneumatika nebyla prasklá. Pokud by pneumatika praskla v důsledku technické závady, pak by vypadala jinak, z pneumatiky by koukaly dráty. V okamžiku nárazu se vozidlo naklonilo a levá zadní pneumatika byla tlačena do boku. Z dokumentace pak vyplývá, že pneumatika je částečně svléknutá z ráfku. Znalec uvedl, že řidička jednala naprosto přirozeně, nebyl časový prostor, tak jak vyplývá z poskytnutého videozáznamu, aby jednala jiným způsobem. S ohledem na vzdálenost by to nedobrzdila, byla to jediná možná cesta, jak se střetu vyhnout. Řidička vozidla [příjmení] reagovala správně, včas a odpovídajícím způsobem, neměla jinou možnost. Řidička tohoto vozidla neudělala nic neobvyklého či nepřirozeného, neboť když se vyhýbala protijedoucímu vozidlu, byl před ní příkop, sráz, byla tam voda, řeka. Z analýzy pohybu světel předmětného vozidla znalec zjistil, že řidička nemá žádné zpoždění, snažila se dostat zpět na vozovku, jednalo se o manévr, který by učinil kdokoli jiný. V daném místě je i výškový rozdíl, a proto nelze chtít po řidičce, aby jela někam do tmy, a riskovala převrácení vozidla. Při návratu na vozovku postupovala řidička vhodným způsobem. Je třeba si uvědomit, že na krajnici vozovky je jiná adheze než na vozovce a že vozovka je výše než krajnice. Řidička se snažila dostat vozidlo na vozovku, otočila volantem doleva a tím, jak se dostávala z krajnice na vozovku, dojde k rozhození. Pokud znalec [jméno] uvádí, že ze strany řidičky došlo k nevhodnému točení volantu, pak zpracovatel znaleckého posudku tento názor nesdílí. Maďarský znalec si místo nehody nevyfotografoval a nevěnoval se tomu, jak mohla nehoda vzniknout, ze strany policie byla nehoda vyšetřena velmi špatně. Pokud by se vycházelo ze znaleckého posudku znalce [jméno], pak by s takovou informací měla policie pracovat, přičemž z dostupných materiálů nevyplývá, že by řidička [příjmení] byla ze špatného jednání obviněna. K návratu vozidla [příjmení] na silnici znalec uvedl, že řidička neudělala nic neobvyklého a nic nesprávného. Řidička tohoto vozidla se snažila vyhnout protijedoucímu předjíždějícímu vozidlu, byla nucena zabránit čelnímu střetu, a když se po vyhnutí vracela na vozovku, jednalo se o běžné stočení volantu tak, aby se mohla vrátit zpět na vozovku. Znalec poukázal na to, že od zahájení vyhýbání se protijedoucímu předjíždějícímu vozidlu do vrácení se na vozovku uběhly 4 sekundy. S ohledem na vlastnosti krajnice na místě samém i vzhledem k tomu, že k nehodě došlo na mokrém povrchu, by smyk při takovém manévru dostal každý řidič. Řidička vozidla [příjmení] příliš rychle nejela. V místě byl souvislý provoz jedním i druhým směrem a řidička nejela nějakým neobvyklým způsobem či rychlostí. Pokud by řidička začala brzdit na silnici dříve, dostala by smyk dříve. Je tomu tak proto, že levá kola vozidla byla na vozovce a pravá již na krajnici. K možnosti zastavení vozidla na krajnici znalec uvedl, že řidička jednala při předmětném manévru naprosto přirozeně, kdy se snažila dostat zpět na vozovku, k dané situaci došlo za tmy, kdy nevěděla, co se nachází dále za krajnicí. V místě dopravní nehody tak jak vyplývá z fotodokumentace, se nachází příkop. Řidička vozidla [příjmení] sjela na krajnici 150 metrů před neznámým vozidlem, takže před místem střetu asi 75 metrů. Běžný řidič by nepostupoval tak, že by po sjetí na krajnici na této krajnici následně s vozidlem zastavil. Důvodem je ta skutečnost, že hrozí převrácení vozidla, náraz do stromu či betonového sloupku. Je zcela přirozenou reakcí, když se řidič dostane na krajnici, že se snaží vrátit zpět na vozovku. V daném případě nebyla krajnice nijak zpevněná, byly na ní výmoly a kaluže, a když se na ní řidič dostane, je jeho přirozenou reakcí vrátit se zpět na vozovku. Z videozáznamu vyplývá, že řidička jednala naprosto přirozeně, neměla časový prostor na nějakou úvahu, když se dostala na krajnici, snažila se dostat zpět na vozovku. Při úhybném manévru a při návratu na vozovku postupovala řidička adekvátně, tak jak by se dalo v takovém případě očekávat. Znalec uvedl, že s názorem Ing. [příjmení], že řádně nahuštěná pneumatika se nesvlékne, nesouhlasí. Uvedl, že síly, které působí na pneumatiku, jsou obrovské, stačí, když pneumatika se od paty ráfku v jednom případě odchýlí, vyteče tlakový vzduch a dojde ke svléknutí pneumatiky. Za normálního provozu drží pneumatiku na ráfku tlakový vzduch. To, že na vozidle [příjmení] [jméno] byly pneumatiky s různými vzorky a s různým rozměrem, nemělo v běžném provoze žádný vliv, maďarská policie se tímto zjištěním ani nezabývala. Toto zjištění v dané situaci, která je předmětem řízení, nemělo žádný vliv. Znalec dále uvedl, že řidič vozidla Nissan nijak nepochybil, řidič reagoval včas, snažil se zabrzdit a dle názoru znalce se jedná o klasickou dopravní nehodu. 14. [příjmení] skutečností v dané věci bylo, že dne 30. 7. 2021 došlo k dopravní nehodě vozidla Nissan Patrol, [registrační značka], které v době dopravní nehody řídil jednatel žalobkyně, přičemž k dopravní nehodě došlo na území Maďarska po srážce s vozidlem [příjmení] [jméno], [registrační značka], které řídila paní [příjmení]. V řízení bylo dále nesporné, že rozhodným právem je v souzené věci právo maďarské, když k nehodě došlo na území Maďarska a vozidlo [příjmení] [jméno] bylo pojištěno u žalované. Vozidlo Nissan Patrol bylo pojištěno u [právnická osoba] [část názvu právnické osoby], když z titulu dopravní nehody byla žalobkyni vyplacena částka 319 992 Kč. Předmětnou dopravní nehodu šetřila maďarská policie, která rozhodla o pozastavení pátrání, neboť nebylo možné zjistit totožnost pachatele. Protože sporným byl nejen rozsah a výše škody, ale i to, zda je dána odpovědnost žalované za vzniklou škodu, bylo třeba, aby bylo nejdříve najisto postaveno, zda je či není dán právní základ nároku žalobkyně na náhradu škody, tedy bylo třeba zjistit, zda je či není dána objektivní odpovědnost řidičky vozidla [příjmení] [jméno].

15. Podle § 339 odst. 1 Občanského zákoníku č. IV z roku 1959 (právní úprava Maďarska platná dne 30. 7. 2011, týkající se úhrady škody při dopravních nehodách) pokud někdo způsobí třetí osobě protiprávně škodu, je povinen tuto škodu uhradit. Je osvobozen z této povinnosti, pokud se prokáže, že jednal očekávaně k dané situaci.

16. Podle § 345 odst. 1 výše označeného zákoníku je ten, kdo vykonává nebezpečnou činnost a škoda vzniklá důsledkem této činnosti, povinen vzniklou škodu uhradit. Je zbaven této odpovědnosti pouze v tom případě, že dokáže, že škoda vznikla v důsledku takového neodstranitelného důvodu, který nebyl vyvolán vykonáváním nebezpečné činnosti. Podle odst. 2 není povinnost uhradit škodu, pokud škoda vznikla v důsledku nesprávného chování samotného poškozeného.

17. Podle § 355 odst. 1 výše označeného zákoníku osoba odpovědná za vzniklou škodu je povinna vše uvést do původního stavu, a pokud to není možné nebo poškozený si to ze závažných důvodů nepřeje, tak je povinna vzniklou škodu uhradit. Dle odstavce 2 se vzniklá škoda nahrazuje penězi, výjimkou je, pokud okolnosti vyžadují, aby způsob úhrady proběhl jinými prostředky.

18. Soud na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že základ nároku žalobkyně na náhradu škody není dán, a proto žalobní návrh žalobkyně zamítl. Žalobkyně v řízení tvrdila, že příčinou dopravní nehody, ke které došlo dne 30. 7. 2011, byla nepřiměřená rychlost jízdy řidičky vozu [příjmení] [jméno] paní [příjmení] a dále nepředvídaná závada pneumatiky levého zadního kola vozu [příjmení], a to s odkazem na závěr znaleckého posudku, který k žádosti žalobkyně zpracoval Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobkyní tvrzená nepřiměřená rychlost jízdy řidičky [anonymizováno] však nebyla prokázána žádným z v řízení provedených důkazů, tento závěr nelze učinit ani ze znaleckého posudku znalce [jméno] či ze závěrů znaleckého posudku znalce ing. [celé jméno znalce]. Technická závada na vozidle řidičky [anonymizováno] byla výše uvedenými znaleckými posudky vyloučena. Pokud jde o závěr uvedený ve shrnutí, který učinil ve svém expertním posudku Ing. [příjmení], pak k němu soud nemohl v tomto řízení přihlédnout, neboť nejen že zpracovatel tohoto posudku není zapsán v seznamu znalců, ale zejména listina předložená žalobkyní k důkazu nemá zákonem požadované náležitosti a neobsahuje doložku znalce (§ 127a o.s.ř.).

19. S přihlédnutím k tomu, že na daný případ dopadá právní úprava maďarského občanského zákoníku, podle které je od povinnosti hradit škodu osvobozen škůdce, pokud se prokáže, že jednal očekávaně k dané situaci, bylo třeba zjistit, co bylo příčinou dopravní nehody, ke které došlo dne 30. 7. 2011. Znalec [jméno] ve svém znaleckém posudku uvedl, že otočení vozu [příjmení] [jméno] lze dát do přímé souvislosti s předjížděním neznámého vozu a že vozidlo [příjmení] [jméno] se napříč otočilo, protože jeho řidič sjel na krajnici vozovky, která byla níže než povrch vozovky, krajnice ho trochu hodila, nebo brzdil, volant také strhnul, ale tyto činnosti vyvolalo to, že proti sobě jeli 2 vozy (neznámé vozidlo a vozidlo [příjmení] [jméno]). Současně znalec [jméno] uvedl, že řidič vozu [příjmení] [jméno] vyjel z vozovky na krajnici a tam nevhodným točením volantu a za současného brždění ztratil rovnováhu a na mokré vozovce, v dešti se otočil napříč. Žalobkyně, která původně v řízení tvrdila, že dopravní nehoda byla zapříčiněna nepřiměřenou rychlostí jízdy maďarské řidičky a technickým stavem vozidla [příjmení] [jméno], v průběhu řízení přišla s tvrzením, že řidička vozu [příjmení] [jméno] při návratu na silnici nevhodným způsobem brzdila a točila volantem.

20. Za účelem zjištění příčiny dopravní nehody byl proto soudem ustanoven znalec z oboru doprava, strojírenství a ekonomika [celé jméno znalce]. Z velmi podrobného znaleckého posudku tohoto znalce vyplývá, že neznámé vozidlo bezprostředně ohrozilo v protisměru jedoucí motorové vozidlo [příjmení] [jméno], jehož řidička ve snaze zabránit čelnímu střetu s tímto neznámým dodávkovým vozidlem musela strhnout řízení a vyjet napravo mimo vozovku. Následně při jízdě po krajnici se snažila vrátit zpět na vozovku, a to stočením volantu směrem doleva. Vlivem rozdílných adhezních podmínek na nezpevněné krajnici a vozovky však došlo k typickému levotočivému smyku vozidla [příjmení] kolem jeho osy. [příjmení] [příjmení] [jméno] vyjelo do protisměru na základě snahy řidičky dokončit vyhýbací manévr, kdy se řidičce tohoto vozidla podařilo vyhnutím zabránit čelnímu střetu s neznámým protijedoucím předjíždějícím vozidlem. Řidička vozidla odvracela tímto vyhýbacím manévrem bezprostřední ohrožení a srážku s protijedoucím vozidlem. Při snaze o návrat na vozovku bezprostředně po vyhnutí došlo k obvyklému smyku. Jedinou technickou příčinou srážky vozidel [příjmení] [jméno] a Nissan byl popsaný vznik smyku vozidla [příjmení] v poslední fázi vyhýbacího manévru prováděného řidičkou vozidla [příjmení] za účelem vyhnutí se protijedoucímu vozidlu, které jelo přímo proti ní. Znalec vyloučil nějakou nepředvídatelnou technickou závadu na vozidle [příjmení], která by vznik dopravní nehody zapříčinila. Současně uvedl, že pokud by řidička vozidla [příjmení] [jméno] neprovedla manévr vyhnutí vyjetím na krajnici směrem doprava, muselo by dojít k čelnímu střetu s neznámým vozidlem. Řidička vozidla [příjmení] [jméno] neměla časový prostor k tomu, aby pouze intuitivně brzdila bez vyhnutí směrem doprava. S ohledem na krátký čas pro reakci a brždění na malou vzdálenost dvou proti sobě jedoucích vozidel (neznámé dodávkové vozidlo a vozidlo [příjmení]), nebyla technická možnost, jak zabránit střetu. Reakce řidičky vozidla [příjmení] byla včasná, adekvátní a odpovídající situaci. K nehodě došlo v noci a za drobného deště, podmínky pro zkoumání nějaké jiné možnosti zabránění střetu jsou prakticky nulové. Prvotní příčinou nehody tak nebyl nezvládnutý manévr, ale naopak zvládnuté vyhnutí neznámému předjíždějícímu vozidlu s nutností vyjetí vozidla [příjmení] mimo vozovku a až s následnou ztrátou plné jízdní stability a vzniku smyku při vracení na vozovku. Řidička reagovala včas a nikoliv opožděně. Současně udělala vyhýbací manévr, jakmile zaregistrovala v protisměru dodávkové vozidlo a provedla úkony k zabránění střetu. Protože žalující společnost měla ke znaleckému posudku námitky, byl proveden výslech zpracovatele znaleckého posudku, v němž znalec uvedl, že při návratu na vozovku postupovala řidička vhodným způsobem. Názor uvedený znalcem [jméno] o nevhodném točení volantu znalec [příjmení] [celé jméno znalce] nesdílí, maďarský znalec se nevěnoval tomu, jak mohla nehoda vzniknout. Při návratu vozidla [příjmení] neudělala řidička nic neobvyklého a nic nesprávného. Z její strany se jednalo o běžné stočení volantu tak, aby se mohla vrátit zpět na vozovku. S ohledem na vlastnosti krajnice na místě samém i vzhledem k tomu, že k nehodě došlo na mokrém povrchu, by smyk při takovém manévru dostal každý řidič. K dané situaci došlo za tmy, kdy řidička nevěděla, co se nachází za krajnicí. Je zcela přirozenou reakcí, když se řidič dostane na krajnici, že se snaží vrátit zpět na vozovku. V daném případě nebyla krajnice nijak zpevněná, byly na ní výmoly a kaluže, a když se na ní řidič dostane, je jeho přirozenou reakcí vrátit se zpět na vozovku. Při úhybném manévru i při návratu na vozovku postupovala řidička adekvátně, tak jak by se dalo v daném případě očekávat.

21. Podle ustanovení hmotného práva, které dopadá na projednávanou věc, je od povinnosti k náhradě škody osvobozen ten, kdo jednal očekávaně k dané situaci. Soud má z provedeného důkazu – znaleckého posudku [celé jméno znalce] a jeho výslechu za prokázané, že řidička vozidla [příjmení] [jméno] paní [příjmení] při snaze o návrat na vozovku bezprostředně po vyhýbacím manévru, kdy se jí podařilo zabránit čelnímu střetu s neznámým protijedoucím vozidlem, vjela do protisměru v důsledku obvyklého smyku. Reakce řidičky byla včasná, adekvátní a odpovídající situaci, kdy k nehodě došlo v noci a za drobného deště a řidička nereagovala opožděně. Při návratu na vozovku postupovala vhodným způsobem a při návratu na vozovku neudělala řidička nic neobvyklého a nic nesprávného, a když se po vyhnutí protijedoucímu vozidlu vracela zpět na vozovku, jednalo se o běžné stočení volantu. Pokud došlo při tomto manévru ke smyku, stalo se tak s ohledem na vlastnosti krajnice na místě samém, a proto, že k nehodě došlo na mokrém povrchu. Reakci řidičky, která se dostala na nezpevněnou krajnici, vrátit se zpět na vozovku, je třeba považovat za zcela přirozenou. Jestliže řidička vozu [příjmení] [jméno] postupovala při úhybném manévru a při návratu na vozovku adekvátně, tak jak se dalo v takovém případě očekávat, je možno učinit závěr, že řidička vozu [příjmení] [jméno] paní [příjmení] není odpovědná za vzniklou škodu. Ostatně pokud by si závěry znaleckého posudku znalce [jméno] vykládala maďarská policie tak, jak v tomto řízení činila žalobkyně, pak by nemohla vydat rozhodnutí o pozastavení pátrání s tím, že totožnost pachatele nebylo možno zjistit, a z něhož tak vyplývá, že tímto pachatelem je osoba odlišná od řidičky vozidla [příjmení] [jméno]. To svědčí o tom, že řidička vozu [příjmení] [jméno] v dané situaci a na daném místě jednala zcela očekávaně, tak jak vyplynulo i ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], a proto soud nepřistoupil k provedení důkazu revizním znaleckým posudkem, kterým mělo být prokázáno či vyvráceno pochybení na straně řidičky vozu [příjmení] [jméno], když navíc v případě revizního znaleckého posudku se předpokládá revize předchozího zpracovaného znaleckého posudku, kdy má být přezkoumán celý tento posudek a zjišťována jeho správnost, a zároveň nebyl proveden ani důkaz výslechem maďarského znalce [příjmení] [jméno], neboť výslech této osoby a provedení takového důkazu nepřicházelo v úvahu z důvodu objektivní odpovědnosti, ze které vychází právní úprava vztahující se k projednávané věci. Zpracovatel znaleckého posudku [celé jméno znalce] se nejen v písemném vyhotovení znaleckého posudku, ale i v rámci svého výslechu při soudním jednání podrobně, přesně a přesvědčivě vyjádřil k okolnostem průběhu dopravní nehody i její příčiny. V řízení provedené znalecké dotazování bylo pro nalezení skutkového stavu věci a právní posouzení tvrzeného nároku žalobkyně dostatečné. Znalec [celé jméno znalce] odpověděl na všechny pro věc relevantní odborné otázky a další znalecké dokazování by bylo nadbytečným a pro řízení nehospodárným postupem.

22. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud za použití shora uvedeného právního předpisu posoudil porušení právní povinnosti. Na podkladě takto provedených důkazů bylo zjištěno, že nebyly splněny podmínky, ze kterých by vyplývala odpovědnost žalované, nebyly splněny předpoklady, z nichž by bylo možno dovodit její odpovědnost za škodu, tedy nebyl prokázán základ nároku žalobkyně, a proto soud návrh žalobkyně na zaplacení žalované částky jako nedůvodný zamítl.

23. Rozhodnutí soudu o nákladech řízení je odůvodněno ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 91 992,55 Kč. Žalované byla podle § 151 odst. 3 o.s.ř. přiznána paušální náhrada hotových výdajů, a to podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., v platném znění za vyjádření ze dne 17. 10. 2013, vyjádření ze dne 21. 1. 2016, účast při jednání ve dnech 5. 9. 2016, 26. 9. 2017, 19. 11. 2018 a 15. 1. 2019, tedy částka 1 800 Kč (6 x 300 Kč) představující paušální náhradu hotových. Žalované byla dále podle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. přiznána odměna za 6 úkonů po 9 420 Kč ze základu žalované částky (převzetí věci, vyjádření ze dne 2. 6. 2021, účast při jednání dne 8. 9. 2020, účast při jednání dne 30. 11. 2021, které trvalo přes 2 hodiny a účast při jednání ze dne 14. 2. 2022). Na nákladech řízení byl přiznán 6x režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. Podle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. byla žalované přiznána náhrada za promeškaný čas a to ke 3 jednáním za 6 půlhodin po 100 Kč v celkové výši 1 800 Kč. Podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. byla žalované dále přiznána náhrada hotových výdajů, a to cestovní výdaje v celkové výši 2 022,60 Kč a to dle žalovanou předložených cestovních dokladů k jednání dne 30. 11. 2021 ve výši 277 Kč a k jednání dne 14. 2. 2022 ve výši 391 Kč. Cestovní výdaje k jednání dne 8. 9. 2020 představují částku 1 354,60 Kč, když k cestě ze sídla advokátní kanceláře právního zástupce žalované k procesnímu soudu a zpět bylo použito vozidlo Škoda Octavia Kombi, [registrační značka], kdy bylo ujeto 249 km a při výpočtu cestovních výdajů bylo postupováno v souladu s vyhláškou č. 358/2019 Sb. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. bylo třeba odměnu advokáta a hotové výdaje povýšit o 21 % DPH. Náklady řízení související s právním zastoupením žalované představují částku 75 192,55 Kč. Podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. byla žalované ještě přiznána částka 15 000 Kč, kterou žalovaná zaplatila jako zálohu na znalečné. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 91 992,55 Kč. Soud neshledal důvody, pro které by žalované neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, neboť na zastoupení má právo každý účastník řízení, a tedy i právnická osoba, a to bez ohledu na to, zda zaměstnává i osoby s právnickým vzděláním. K tomuto soud odkazuje např. na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 2. 2015 sp. zn. 21 Cdo 756/2014 či usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 7. 2016 sp. zn. 25 Cdo 1119/2016. Soud neshledal v souzené věci ani důvody hodné zvláštního zřetele podle § 150 o.s.ř., pro které by nepřiznal zcela nebo z části náhradu nákladů řízení.

24. Žalobkyni byla podle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložena povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích částku 31 085 Kč představující náhradu nákladů řízení. V průběhu soudního řízení byl vypracován znalecký posudek znalcem [celé jméno znalce], když za tento posudek bylo uvedenému znalci přiznáno a vyplaceno znalečné ve výši 59 089 Kč. Za účast znalce při jednání soudu a přípravu bylo znalci přiznáno a proplaceno 1 996 Kč Celkem bylo znalci přiznáno a vyplaceno znalečné ve výši 61 085 Kč. Na zálohách bylo žalobkyní zaplaceno 15 000 Kč, záloha ve výši 15 000 Kč byla zaplacena i žalovanou. S přihlédnutím k výsledku soudního řízení byla proto žalobkyni uložena povinnost zaplatit státem zálohované znalečné ve výši 31 085 Kč.

25. Lhůtu splatnosti plnění podle výroku II. a III. rozsudku stanovil soud na 3 dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení delší lhůty.

26. V průběhu řízení vznikly státu v souvislosti s uplatněním práva dle § 18 odst. 1 o.s.ř. náklady, ohledně nichž bylo rozhodnuto tak, že stát na jejich náhradu nemá vůči účastníkům řízení právo.