6 C 204/2019

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalované zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 365 225,80 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení o zaplacení částky 85 615,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení</b> <b>ve výši 8,5 % ročně z částky 4 154 Kč od 1.5.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 8,5 % ročně z částky 4 154 Kč od 1.6.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9 % ročně z částky 4 154 Kč od 1.7.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9 % ročně z částky 4 154 Kč od 1.8.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9 % ročně z částky 4 154 Kč od 1.9.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9 % ročně z částky 4 154 Kč od 1.10.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9 % ročně z částky 4 154 Kč od 1.11.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9 % ročně z částky 4 154 Kč od 1.12.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9,75 % ročně z částky 4 154 Kč od 1.1.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9,75 % ročně z částky 3 878 Kč od 1.2.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9,75 % ročně z částky 3 878 Kč od 1.3.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9,75 % ročně z částky 3 878 Kč od 1.4.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9,75 % ročně z částky 3 878 Kč od 1.5.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9,75 % ročně z částky 3 878 Kč od 1.6.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 3 878 Kč od 1.7.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 3 878 Kč od 1.8.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 3 878 Kč č od 1.9.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 3 878 Kč od 1.10.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 3 878 Kč od 1.11.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 3 878 Kč od 1.12.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 3 878 Kč od 1.1.2020 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 1 693,80 Kč od 16.1.2020 do zaplacení,</b> <b>se zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 279 610 Kč se zákonným úrokem z prodlení</b> <b>ve výši 8,5 % ročně z částky 12 864 Kč od 1.5.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 8,5 % ročně z částky 12 864 Kč od 1.6.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9 % ročně z částky 12 864 Kč od 1.7.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9 % ročně z částky 12 864 Kč od 1.8.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9 % ročně z částky 12 864 Kč od 1.9.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9 % ročně z částky 12 864 Kč od 1.10.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9 % ročně z částky 12 864 Kč od 1.11.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9 % ročně z částky 12 864 Kč od 1.12.2018 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9,75 % ročně z částky 12 864 Kč od 1.1.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9,75 % ročně z částky 13 122 Kč od 1.2.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9,75 % ročně z částky 13 122 Kč od 1.3.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9,75 % ročně z částky 13 122 Kč od 1.4.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9,75 % ročně z částky 13 122 Kč od 1.5.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 9,75 % ročně z částky 13 122 Kč od 1.6.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 13 122 Kč od 1.7.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 13 122 Kč od 1.8.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 13 122 Kč od 1.9.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 13 122 Kč od 1.10.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 13 122 Kč od 1.11.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 13 122 Kč od 1.12.2019 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 13 122 Kč od 1.1.2020 do zaplacení,</b> <b>ve výši 10 % ročně z částky 6 532 Kč od 16.1.2020 do zaplacení,</b> <b>a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení 187 857,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náhradu nákladů řízení ve výši 3 433 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce podal proti žalované návrh na zaplacení částky 272 000 Kč. Uvedl, že za doby svého manželství užívali účastníci společně nemovitost v obci [obec], a to pozemek označený jako st. [parcelní číslo] a budovu [adresa], která je součástí tohoto pozemku, vše v obci a k.ú. [obec]. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 24. 1. 2018, který nabyl právní moci téhož dne, bylo manželství účastníků rozvedeno. [příjmení] předmětných nemovitostí je pouze žalobce, který má o užívání nemovitostí zájem, avšak v době podání žalobního návrhu se v těchto zdržovala žalovaná. Žalobce uvedl, že žalovaná nemovitosti užívá, i když k tomu již není žádný právní důvod. V minulosti žalovaná nemovitosti užívala jako manželka žalobce, přičemž po jejich rozvodu tento důvod odpadl. Žalovaná se ani na opakované žádosti žalobce nevystěhovala a v nemovitosti setrvává. V této souvislosti žalobce uvedl, že žalované nabídl jí a jejich dětem užívání bytu o velikosti 3+1 ve vlastnictví matky žalobce na adrese [obec a číslo]. Žalovaná se však nevystěhovala a žalobce proto podal žalobu na vyklizení nemovitostí. V době podání žalobního návrhu evidoval žalobce z nezaplaceného nájemného pohledávku ve výši 272 000 Kč, což odpovídá úplatě srovnatelné s nájemným v místě obvyklým ve výši 17 000 Kč měsíčně za dobu od dubna 2018 do července 2019. Při určování výše pohledávky vycházel žalobce z vyjádření společnosti [právnická osoba], podle něhož běžné nájemné předmětné nemovitosti odpovídá částce 17 000 Kč měsíčně. K námitkám žalované žalobce uvedl, že ať už žalovaná užívá nemovitost celou nebo pouze její část, žalobci je její užívání tak jako tak zcela znemožněno. V přízemní nemovitosti se nachází obývací pokoj, kuchyňský kout a dětské pokoje, a žalobce tak předpokládá, že žalovaná užívá ložnici, která je v prvním patře. Současně je žalovaná v předmětné nemovitosti často navštěvována její matkou, která s ohledem na dispozici domu zřejmě tak užívá první patro domu.

2. Ještě před jednáním ve věci samé navrhl žalobce změnu žalobního návrhu a zároveň uvedl, že pokud žalovaná tvrdí, že ložnici nevyužívala, protože ta jí evokovala rozpad manželství, které měla zájem udržet, navzdory tomuto tvrzení žalovaná v řízení o vypořádání společného jmění manželů navrhuje, aby se stala vlastníkem manželské postele dosud umístěné v ložnici. Tato skutečnost nekoresponduje s tvrzením žalované v tomto řízení, kde uvádí, že v případě užívání přízemí přestávala na rozkládací sedací soupravě v obývacím pokoji. Žalobce dále uvedl, že žalovaná kromě samotného domu užívá také zahradu s bazénem, která je hned vedle domu. Protože i po podání předmětné žaloby se žalovaná v nemovitostech zdržovala a vystěhovala se až 15. 1. 2020, požaduje žalobce kromě již uplatněného nároku také úhradu plnění za měsíce srpen až prosinec 2019 a za část měsíce ledna 2020 od 1. 1. 2020 do 15. 1. 2020 (za měsíc leden 2020 požaduje částku 8 225,80 Kč), když celkem se domáhá zaplacení částky 365 225,80 Kč. Usnesením soudu ze dne 3. 2. 2020 byla výše uvedená změna žalobního návrhu postupem dle § 95 odst. 1 o.s.ř. připuštěna, usnesení nabylo právní moci dne 3. 2. 2020.

3. V doplňujícím podání k vyjádřením žalované žalobce uvedl, že již v roce 2018 žalobce nabízel žalované i společným dětem prostřednictvím svého právního zástupce adekvátní bytovou náhradu i pomoc při stěhování. Žalovaná této nabídky náhradního bydlení v [obec] nakonec využila až v polovině ledna roku 2020. Je tedy zřejmé, že žalovaná zůstávala v nemovitosti žalobce pouze účelově s vidinou možného ústupku ze strany žalobce. Tvrzení žalobce o rozsahu užívání nemovitosti žalovanou dokládá i skutečnost, že v souvislosti s vystěhováním si žalovaná odvezla manželskou postel z ložnice i některé další vybavení podkroví a je tedy zřejmé, že žalovaná byla zvyklá tyto věci užívat. Žalobce má dále důvodně za to, že žalovaná s dětmi užívala i zahradu, neboť v době předání nemovitosti byla na zahradě tráva posekaná, což by jistě nebylo, pokud by žalovaná v těchto místech netrávila svůj volný čas. Bazén, který je součástí zahrady byl zjevně také užíván, což je zřejmé ze spotřeby vody, která zejména v letních měsících narůstala. Není pravdou, že by žalobce užíval garáž v předmětné nemovitosti pro svou podnikatelskou činnost. Žalobce zde neměl uskladněný žádný materiál, neboť tyto prostory jsou pro takové účely nedostatečné. Garáž v rozhodné době navštívil pouze 2x, kdy si tam vyzvedl drobné nářadí, které tam měl ještě z doby, kdy v nemovitosti bydlel. Současně poukázal na to, že z půdorysu podkroví domu je zřejmé, že toto je tvořeno dvěma pokoji a chodbou. Do obou pokojů je přístup po schodišti, která však nevedou z chodby, ale přímo z obytné části, přičemž jeden z pokojů je tak průchozí a s ohledem na absenci dveří tak není zajištěno soukromí. V podkroví se nenachází žádné sociální zařízení ani kuchyně, aby se tyto prostory daly považovat za samostatnou bytovou jednotku a v tomto smyslu se také daly užívat.

4. Po vypracování znaleckého posudku s ohledem na závěry o ceně obvyklé nájemného za užívání předmětných nemovitostí vzal žalobce svůj návrh částečně zpět, když rozsah zpětvzetí upřesnil při jednání dne 18. 5. 2021. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření se a ke sdělení souhlasu či nesouhlasu, případně sdělení důvodu nesouhlasu s částečným zpětvzetím návrhu. Protože žalovaná sdělila, že s částečným zpětvzetím žaloby souhlasí, postupoval soud podle § 96 o.s.ř. a řízení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí zastavil.

5. Žalovaná ve svém vyjádření k návrhu uvedla, že nárok uplatněný v žalobě co do rozsahu a výše neuznává. Nesporuje, že přízemí předmětné nemovitosti užívá spolu s dětmi a že po právní moci rozvodu manželství v nemovitosti bydlí a užívá jí bez právního důvodu, nikoli protiprávně. Z předmětné nemovitosti se nevystěhovala proto, že neměla jinou možnost bydlení a v nemovitosti bydlela z důvodu zájmu dětí, které se narodily z manželství účastníků. V případě nabídky bytu v [obec] se jednalo o byt, který stavebnětechnicky neodpovídal potřebám rodiny. Žalovaná má za to, že by neměla v daném případě hradit tržní nájemné, protože není obvyklou nájemkyní, ale rozvedenou manželkou. Tržní nájemné, které uvádí žalovaný ve své žalobě, není v místě a čase obvyklé, neodpovídá skutečnosti. Žalovaná uvedla, že nelze přehlédnout, že v nemovitosti bydlí děti, které se narodily z manželství účastníků. Současně poukázala na to, že neužívala pro bydlení celou nemovitost, ale pouze její část v přízemí.

6. V doplňujícím vyjádření žalovaná uvedla, že dle dohody s žalobcem v dohodnutém termínu předmětné nemovitosti vyklidila. Zároveň poukázala na to, že žalobce do nemovitosti docházel a garáž využíval ke své podnikatelské činnosti. Podle názoru žalované nebánilo žalobci nic, aby v předmětné nemovitosti bydlel. V nemovitosti byl uskladněn materiál pro podnikatelskou činnost žalobce. Matka žalované v nemovitosti přespala výjimečně a to buď v případě, že nebyla doma dcera účastníků, kdy přespala v jejím dětském pokoji, eventuálně při návštěvě matky, pokud se zdržela přes noc, žalovaná přespávala na matraci v pokoji své dcery. Žalovaná potvrdila, že si při stěhování odvezla některé bytové vybavení, pokud jde o zařízení ložnice, toto si odvezla dcera účastníků. S přihlédnutím k závěrům v řízení vypracovaného znaleckého posudku žalovaná uvedla, že pokud žalobce požaduje více než obvyklé nájemné za užívání rodinného domu, tj. částku 158 303 Kč, navrhuje, aby žaloba byla nad rámec této částky zamítnuta.

7. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

8. Žalobce jako účastník řízení ve své výpovědi uvedl, že v rozhodném období předmětnou nemovitost užívala žalovaná, a to v celém rozsahu. [příjmení] měl v garáži pouze nějaký materiál a plynovou lahev. V předmětném období měl žalobce klíče od nemovitosti, do nemovitosti však nedocházel, za celé rozhodné období tam mohl být maximálně 3x, a to v garáži, jednou se dostavil za účelem odvozu psacího stolu. Důvodem proč v nemovitosti nebydlel, je ta skutečnost, že v domě se nachází jedna bytová jednotka, jedna kuchyň a jedno sociální zařízení.

9. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že v období od 1. 4. 2018 do 15. 1. 2020 náležela nemovitost [adresa] v obci [obec] do výlučného vlastnictví žalobce a že v tomto období uvedenou nemovitost užívala žalovaná spolu s dětmi účastníků. Ve výše uvedeném období užívala žalovaná první nadzemní podlaží domu, když dětské pokoje užívaly děti účastníků a žalovaná spala v obývacím pokoji. Další prostory prvního nadzemního podlaží užívala žalovaná s dětmi společně. V podkroví domu, a to v menším pokoji, byla manželská postel a 2 skříně, ve druhé větší místnosti v podkroví byla stará postel a gauč. Toto ve výše uvedeném období nikdo neužíval. Z větší místnosti v podkroví domu vedou schody dolů do obývacího pokoje. Tento horní pokoj, do kterého je přístup po schodech z obývacího pokoje, v rozhodném období nikdo neužíval. V této době nebyly žádné z místností předmětného domu uzamčeny, žalovaná žádné místnosti neuzamykala. Kromě žalované a nezletilých dětí v tomto období nikdo nebydlel. Do nemovitosti chodily za žalovanou kamarádky a docházela tam i její matka, na návštěvu chodívala zhruba jednou do měsíce a jednou za 3-4 měsíce v nemovitosti přespala. Žalovaná uvedla, že pokud by v předmětné nemovitosti bydlela ona s dětmi účastníků a dále bývalý manžel s jeho přítelkyní a jejich dítětem, pak by se za této situace musela žalovaná z domu odstěhovat.

10. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalované, uvedla, že po rozvodu účastníků chodila na návštěvu za dcerou zhruba jednou za měsíc a půl. Ještě týž den vždy odjela domů do [obec]. Pokud v domě u dcery přespala, pak svědkyně přespávala v pokoji nezletilého vnuka. Žalovaná v době pobytu svědkyně v domě přes noc přespávala v obývacím pokoji. [příjmení] udržovala žalovaná, a když byla přítomna svědkyně, tak jí pomáhala. Svědkyně uvedla, že po rozvodu manželství účastníků nabízela žalované možnost nastěhovat se ke svědkyni do bytu v [obec], žalovaná to však odmítla s tím, že v [obec] je zvyklá, že zde bydlí 20 let a že děti zde mají kamarády.

11. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 24. 1. 2018 č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci téhož dne, měl soud prokázáno, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že z manželství účastníků se dne [datum] narodila zletilá dcera [jméno] a dne [datum] se narodil nezletilý syn [jméno], který byl na základě soudem schválené dohody rodičů svěřen do péče matky.

12. Usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 6. 12. 2019 č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byl schválen smír, podle něhož se žalovaná zavázala vyklidit a žalobci předat pozemek označený jako st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], vše v k.ú. a obci [obec], a to nejpozději do 15. 1. 2020.

13. Výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice měl soud prokázáno, že vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo] a budovy [adresa], která je součástí pozemku označeného jako st. [parcelní číslo] a dále pozemku pp. [číslo] to vše v k.ú. a obci [obec] je žalobce.

14. Žalobce ke svému tvrzení předložil stanovení ceny nájemného rodinného domu [adresa] v [obec], které dne 23. 5. 2019 vystavila společnost [právnická osoba] s tím, že obvyklá cena nájemného výše uvedeného domu bez energií v období let 2017a 2018 činí částku 17 000 Kč měsíčně.

15. Listinou ze dne 5. 6. 2019 (nesprávně uvedeno 2018) vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 255 000 Kč, což odpovídá úplatě srovnatelné s nájemným ve výši 17 000 Kč měsíčně za dobu od dubna 2018 do června 2019.

16. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně], znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí soud zjistil, že obvyklé nájemné pozemku st. [parcelní číslo] a budovy [adresa], která je součástí pozemku st. [parcelní číslo] a pozemku pp. [číslo] v k.ú. a obci [obec] za období od 1. 4. 2018 do 15. 1. 2020 činí celkem částku 279 610 Kč, a to za období od 1. 1. 2020 do 15. 1. 2020 částku 6 532 Kč, za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 částku 157 464 Kč a za období od 1. 4. 2018 do 31. 12. 2018 částku 115 614 Kč. Obvyklé nájemné prvního nadzemního podlaží domu [adresa] v k.ú. a obci [obec] za období od 1. 4. 2018 do 15. 1. 2020 činí celkem částku 158 303 Kč, a to za období od 1. 1. 2020 do 15. 1. 2020 částku 3 698 Kč, za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 částku 89 148 Kč a za období od 1. 4. 2018 do 31. 12. 2018 částku 65 457 Kč. K námitkám a doplňujícím dotazům žalobce vypracovala znalkyně dodatek znaleckého posudku, v němž uvedla, že ocenění se týká období od 1. 4. 2018 do 15. 1. 2020, v němž lze hovořit o vyrovnané poptávce a nabídce, a to i ve vazbě na nabízené nemovité věci na realitních serverech i zobchodované. Dále je nutno přihlédnout k faktu, že největší poptávka je po menších bytech o velikosti 2+ kk, 2+1 ve velkých městech, kde se také projevuje růst nájemného. V lokalitách menších obcí se růst cen projevuje v prodeji nemovitých věcí, ale ne tak výrazně jako ve velkých městech. Při určení výše obvyklého nájemného byly zohledněny všechny skutečnosti a v rámci dodatku byla doplněna výnosová metoda. Znalkyně poukázala na to, že právě použití inflační doložky v nájemní smlouvě představuje transparentní a jednoznačnou cestu ke každoročnímu navýšení nájemného. Ocenění obsažené ve znaleckém posudku bylo provedeno v souladu s usnesením soudu ze dne 3. 6. 2020. Úkolem znalkyně nebylo posoudit, zda je možno užívat samostatně první nadzemní podlaží předmětné nemovitosti ve vazbě na další části rodinného domu. Znalkyně setrvala na závěrech svého znaleckého posudku, kterým byla stanovena obvyklá výše nájemného v částkách 279 610 Kč a 158 303 Kč.

17. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit. ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2999 odst.1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

19. Soud na základě provedeného skutkového zjištění a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením dospěl k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 279 610 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobce v rozhodném období měsíců duben 2018 až leden 2020 byl vlastníkem předmětných nemovitostí, a to pozemku st. [parcelní číslo] a budovy [adresa], která je součástí pozemku st. [parcelní číslo] a dále pozemku pp. [číslo] to vše v k.ú. a obci [obec]. Bylo prokázáno, že v tomto období žalované nesvědčila k předmětným nemovitostem žádná práva, tedy ani právo vlastnické, ale ani právo nájemní či právo držitele, jež by jí v rozhodném období umožňovala zasahovat do vlastnického práva žalobce. Žalovaná přesto shora označenou nemovitost užívala, a to bez právního důvodu, neboť manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni 24. 1. 2018 a tímto dnem žalované zaniklo užívací právo k předmětným nemovitostem. Rovněž žalobou na vyklizení nemovitosti projevil žalobce svůj nesouhlas s tím, aby žalovaná předmětné nemovitosti užívala. O tom, že po zániku manželství žalobce a žalované užívala žalovaná nemovitosti bez právního důvodu, svědčí i rozhodnutí soudu vydané v řízení vedeném u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. [spisová značka], v němž se žalobce proti žalované domáhal vyklizení nemovitostí, když rozhodnutím soudu ve formě schváleného smíru se žalovaná zavázala předmětné nemovitosti vyklidit. Žalovaná pozbyla právního důvodu předmětné nemovitosti žalobce užívat a tyto užívala bez právního důvodu, když tomu tak bylo po celé rozhodné období, které žalobce učinil předmětem tohoto řízení, tedy v období od 1. 4. 2018 do 15. 1. 2020.

20. Žalovaná, i když nemovitosti žalobce užívala bez právního důvodu, neplatila za užívání předmětu vlastnictví žalobce žádné úhrady. Užívání cizí věci, tedy i nemovitosti bez smlouvy o nájmu či jiného titulu opravňujícího cizí věc užívat, je typickým příkladem plnění bez právního důvodu. V takovém případě vzniká prospěch tomu, kdo realizuje uživatelská oprávnění, aniž by za to platil úhradu a aniž by se jeho majetkový stav zmenšil o prostředky vynaložené v souvislosti s právním vztahem, který zakládá právo věc užívat. Protože žalovaná není schopna spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání nemovitostí žalobce vrátit, je povinna nahradit žalobci bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání obdobné věci. Výše náhrady se poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, užíval-li by nemovitost na základě platné nájemní smlouvy.

21. S provedených důkazů lze uzavřít, že žalobce jakožto vlastník nemohl předmětné nemovitosti v období do 1. 4. 2018 do 15. 1. 2020 užívat, neboť tyto nemovitosti užívala žalovaná, v domě se nachází pouze jedna bytová jednotka a sama žalovaná společné soužití s žalobcem, jeho partnerkou a jejich nezletilým dítětem vyloučila. Žalovaná, která s žalobcem smlouvu o nájmu neuzavřela, užívala nemovitosti žalobce bez právního důvodu. Protože za toto užívání neplatila žádnou úhradu, bezdůvodně se na úkor žalobce obohatila, neboť její majetkový stav se nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností, tj. při uzavření platné smlouvy o nájmu, stalo. Při určení peněžité náhrady za bezdůvodné obohacení, jehož se žalované dostalo v podobě výkonu práva nájmu, poměřoval soud výši získaného bezdůvodného obohacení s hladinou nájemného obvyklého v daném místě a čase. Za rozhodný pro potřebu finančního vymezení obvyklého nájemného je třeba považovat stav nemovitosti v době zahájení užívání, tedy v dubnu 2018, tj. v době, kdy byl tento stav založen. Protože mezi účastníky nebylo dosaženo shody ohledně částky odpovídající výši nájemného, byla v řízení ustanovena znalkyně z oboru ekonomika, odvětví cena a odhady nemovitostí, a to za účelem určení obvyklé výše plnění (nájemného) za užívání předmětných nemovitostí v rozhodném období. Znaleckým posudkem [celé jméno znalkyně] byla tato výše určena částkou 279 610 Kč, kdy v rámci doplnění znaleckého posudku znalkyně k námitkám žalobce objasnila postup při vypracování znaleckého posudku, a to včetně rozboru realizovaných nájmů ve vztahu k předmětné nemovitosti i problematiky práv a povinností pronajímatelů a nájemců. Soud neměl důvod se, pokud jde o výši bezdůvodného obohacení odchýlit od závěru znaleckého posudku.

22. Při úvaze výše plnění, které by měla žalovaná žalobci za užívání nemovitosti poskytnout, vycházel soud z částky odpovídající ceně obvyklého nájemného předmětných nemovitostí ve vlastnictví žalobce, nikoli z částky, jež odpovídá ceně obvyklého nájemného za užívání prvního nadzemního podlaží domu. V řízení bylo prokázáno, že stavebnětechnické uspořádání předmětného objektu neumožňuje užívat nemovitost jinak než jako celek. V nemovitosti se nachází jen jedno sociální zařízení, jedna kuchyň spojená s jídelnou a obývacím pokojem, když tento prostor je schodištěm propojen s obytnou místností v podkroví. [jméno] žalovaná v rámci své účastnické výpovědi vyloučila možnost, že by nemovitost kromě žalované a dětí účastníků užíval současně žalobce, jeho partnerka a jejich nezletilé dítě. Z písemných podání žalované i jejího účastnického výslechu soud rovněž uzavřel, že kromě domu užívala v rozhodném období žalovaná i zahradu, vč. bazénu, a pokud zde prováděla práce související s užíváním nemovitostí, nelze tyto činnosti finančně zohlednit v rámci žalobcem uplatněného nároku tak, jak žalovaná namítala.

23. Soud rovněž nepřisvědčil námitce žalované, že by se na úhradě za užíváním nemovitostí měla podílet nyní již zletilá dcera účastníků. Z provedených důkazů soud uzavřel, že v rozhodném období užívala žalovaná předmětné nemovitosti společně s nezletilým synem účastníků a se zletilou, dosud nezaopatřenou dcerou žalobce a žalované, když po celou rozhodnou dobu žili děti s žalovanou ve společné domácnosti. Z uvedeného zjištění lze proto učinit závěr, že osobou pasivně legitimovanou je právě žalovaná, nikoli další osoby žijící s ní ve společné domácnosti, když vyklizení nemovitostí žalovanou i dětmi účastníků bylo realizováno na základě soudem schváleného smíru v řízení, kde jako účastníci vystupovali rovněž pouze žalobce a žalovaná, nikoli další osoby nemovitost užívající a žijící ve společné domácnosti s žalovanou.

24. Soud se v řízení zabýval i tím, zda nárok žalobce není v rozporu s dobými mravy. V řízení však nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by za použití ustanovení § 3 a násl. o.z. odůvodňovaly návrh žalobce na vydání bezdůvodného obohacení zamítnout. Žalovaná věděla, že není vlastníkem předmětných nemovitostí a že nemá právní titul k užívání nemovitosti ve vlastnictví žalobce. Za tohoto stavu nelze zohlednit žalovanou v řízení uplatněné námitky a žalobci odepřít jeho právo s odkazem na dobré mravy. Dovolávat se dobrých mravů může pouze ta osoba, která sama jedná v souladu s dobrými mravy. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí, manželství účastníků bylo rozvedeno v lednu 2018 a od této doby žalovaná nemovitosti žalobce užívala a žalobci za užívání ničeho neplatila, když žalobce učinil předmětem řízení plnění až od dubna 2018. Žalované bylo známo, že nemovitosti užívá bez právního důvodu, a protože za užívání žalobci nic nezaplatila, tedy ani částku, která by měla odpovídat výši nájemného za užívání prvního nadzemního podlaží rodinného domu, nemůže se úspěšně bránit tvrzením, že se žalobce vůči ní chová v rozporu s dobrými mravy.

25. Protože žalované se tak ze strany žalobce dostalo majetkového prospěchu získaného plněním bez právního důvodu, je ve smyslu shora citovaných ustanovení žalovaná povinna bezdůvodné obohacení, které na úkor žalobce získala, žalobci vydat. Soud proto žalované uložil, aby žalobci zaplatila částku 279 610 Kč. Protože od 1. 5. 2018 se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením částky odpovídající obvyklé výši nájemného za užívání nemovitostí za období od 1. 4. 2018, bylo žalované uloženo, aby kromě výše uvedené částky žalobci zaplatila i úroky z prodlení, tak jak je specifikováno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, a to ve smyslu ust. § 1968 a § 1970 o.z. a podle § 2 vl. nařízení č. 351/2013 Sb.

26. Rozhodnutí soudu o nákladech řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. I když měl žalobce ve věci úspěch jen částečný, přiznal mu soud plnou náhradu nákladů řízení, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Na nákladech řízení tak byla žalobci přiznána odměna za dva úkony po 9 340 Kč podle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění ze základu 255 000 Kč (převzetí věci a předžalobní výzva ze dne 5. 6. 2019), pět úkonů po 9 420 Kč podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ze základu 272 000 Kč (sepis žalobního návrhu ze dne 19. 8. 2019, písemné vyjádření ze dne 18. 10. 2019, 3. 12. 2019 a ze dne 27. 1. 2020 a účast při jednání dne 11. 11. 2019) a šest a půl úkonů po 9 780 Kč podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ze základu 365 255,80 Kč (účast při jednání dne 3. 2. 2020, písemné podání ze dne 3. 3. 2020, účast při jednání dne 1. 6. 2020, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 6. 11. 2020, částečné zpětvzetí ze dne 29. 4. 2021, účast při jednání dne 18. 5. 2021 a účast při vyhlášení rozhodnutí dne 24. 4. 2021 ½), 14 x paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl č. 177/1996 Sb. v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 133 550 Kč bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla žalobci podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění dále přiznána částka 18 262 Kč za soudní poplatek zaplacený z částky 365 255,80 Kč a částka 8 000 Kč, kterou žalobce zaplatil jako zálohu na vypracování znaleckého posudku. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 187 857,50 Kč.

27. Žalobce na nákladech řízení požadoval odměnu a náhradu hotových výdajů za předžalobní výzvu ze dne 12. 7. 2019, když uvedená listina nebyla žalobcem předložena k důkazu, a proto soud nemohl za tento účtovaný úkon přiznat žalobci náhradu nákladů řízení. Soud rovněž nepřiznal náhradu nákladů řízení z doplnění vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 4. 12. 2020, neboť účastníci byli vyzváni k tomu, aby se ke znaleckému posudku vyjádřili, což bylo ze strany žalobce učiněno podáním ze dne 6. 11. 2020 a žalobce se proto nemůže domáhat přiznání náhrady nákladů řízení za zaslání doplňujícího podání proto, že jeho původní podání obsahující námitky bylo neúplné. Rovněž za sdělení ze dne 25. 3. 2021, v němž žalobce oznamuje, že netrvá na výslechu znalkyně, nemohl soud přiznat žalobci náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o neúčelný a nadbytečný úkon, protože účastníci byly ke sdělení námitek k dodatku znaleckého posudku či k požadavku nutnosti výslechu znalkyně vyzváni s tím, že pokud se nevyjádří v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že účastníci námitky nemají a na výslechu znalkyně netrvají (§101 odst. 4 o.s.ř.). Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení ani za doplňující podání ze dne 12. 5. 2021 a 17. 5. 2021 obsahující částečné zpětvzetí žalobního návrhu, neboť těmito podáními právní zástupce žalobce odstraňoval pochybení svého předchozího podání ze dne 29. 4. 2021 spočívající v nesprávném výpočtu, přičemž k odstranění těchto nesrovnalostí došlo nakonec až při jednání, které bylo ve věci nařízeno na 18. 5. 2021. Také za vyjádření datované dnem 17. 5. 2021 nemohl soud přiznat žalobci náhradu nákladů řízení, neboť toto vyjádření bylo soudu doručeno v den před nařízeným jednáním, a to v 19:40 hodin a do spisu bylo toto podání založeno až po přednesu závěrečných návrhů, krátce před tím, než jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí ve věci. Právní zástupce žalobce si musel být vědom toho, že toto podání se již nepodaří založit do spisu a že se soud ani protistrana nebude mít možnost s obsahem tohoto podání řádně seznámit.

28. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. bylo žalované uloženo, aby zaplatila náhradu nákladů řízení, které byly zálohovány státem. Protože soud ohledně nákladů řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., bylo žalované uloženo, aby nahradila náklady řízení, které v souvislosti s prováděním důkazů vznikly státu. Za znalecký posudek a doplnění znaleckého posudku bylo [celé jméno znalkyně] přiznáno a vyplaceno znalečné ve výši 19 433 Kč, když ze záloh, které složili žalobce i žalovaná, bylo uhrazeno 16 000 Kč a zbývajících 3 433 Kč bylo uhrazeno ze státních prostředků. Žalované bylo proto uloženo, aby na náhradu nákladů řízení, které vznikly státu, zaplatila částku 3 433 Kč.