6 C 214/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem Národní číslo číslo, PSČ obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky částka s odůvodněním, že dne datum žalovaný cestoval na lince 136 hromadné dopravy provozované žalobkyní a nemohl se prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Tím naplnil podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala úhradu částky částka.

2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemají námitek.

3. Zápisem o provedené přepravní kontrole číslo ze dne datum měl soud prokázáno, že uvedeného dne byl v 15.28 hodin na lince 7 v zastávce Koh-i-noor, byl kontrolován žalovaný celé jméno žalovaného, narozený dne datum, jehož totožnost byla zjištěna průkazem k pobytu číslo. V daném případě bylo zjištěno, že osoba pověřená přepravcem při kontrole zjistila, že cestující se na výzvu neprokázal jízdním dokladem, neboť cestoval bez jízdního dokladu. Cestující – přestupce převzal stejnopis záznamu o uložené přirážce k jízdnému ve výši částka a jízdnému ve výši částka. Převzetí stejnopisu tohoto záznamu stvrdil cestující – přestupce svým podpisem.

4. Dopisem ze dne datum vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dlužné částky spočívající v úhradě přirážky k jízdnému za cestu uskutečněnou dne datum, když bylo zjištěno, že cestující cestoval bez platné jízdenky. Předžalobní upomínka dle § 142a o.s.ř. byla žalovanému zaslána na adresu uvedenou v zápise o provedené přepravní kontrole a hlášení o porušení smluvních přepravních podmínek, tedy na adresu adresa žalovaného, na které byl žalovaný v době podání žalobního návrhu hlášen k pobytu.

5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále jen o.z.), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

6. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh na zaplacení přirážky k jízdnému je důvodný. V průběhu řízení měl soud prokázáno, že žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu a ve smyslu shora cit. ustanovení a s přihlédnutím k ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující, pokud se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem, povinen zaplatit přirážku k jízdnému. Na podkladě výše uvedeného skutkového zjištění proto soud uzavřel, že návrh žalobkyně na zaplacení částky částka je důvodný, a proto mu v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částka jako jízdné a částka jako přirážku k jízdnému. Podle § 1968 věta první a § 1970 o.z. bylo žalovanému uloženo, aby kromě jistiny zaplatil žalobkyni úroky z prodlení, tak jak je specifikováno ve výroku tohoto rozhodnutí.

8. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána odměna za tři úkony po částka podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3x paušál po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 13 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka částka za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku částka. Proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částka, není odvolání přípustné, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.