6 C 270/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , obec zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 120 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 40 000 Kč od 19. 6. 2020 do zaplacení, částku 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 000 Kč od 22. 9. 2020 do zaplacení a částku 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 000 Kč od 29. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 43 400 Kč k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně podala proti žalované návrh, kterým se domáhala zaplacení částky 120 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 17. 5. 2005 byla uzavřena smlouva o hypotečním a dalším úvěru č. [spisová značka] ve znění pozdějších dodatků mezi e [právnická osoba] na straně jedné a panem [jméno] [příjmení] a žalovanou na straně druhé. Na základě této smlouvy se banka zavázala poskytnout dlužníkům úvěr ve výši 2 000 000 Kč a dlužníci se zavázali uhradit úvěr vč. úroku ve výši 3,3 % p.a. formou pravidelných měsíčních splátek. Pohledávka z výše uvedené smlouvy byla zajištěna zástavním právem smluvním zřízeným k nemovitostem: pozemek parc. č. st. 226, na kterém stojí stavba [obec], [adresa], na tomto pozemku postavená a pozemek parc. [číslo] jak je zapsáno na LV. [číslo] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, pro obec a k.ú. [obec] dle zástavní smlouvy č. [spisová značka] ze dne 6. 5. 2005. Pohledávka z hypoteční smlouvy byla dále zajištěna zástavním právem smluvním zřízeným k nemovitostem: stavba [adresa] [obec] na parcele č. st. 226, jak je zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, pro obec a k.ú. [obec] dle zástavní smlouvy č. [spisová značka] ze dne 9. 1. 2006. Žalobkyně uvedla, že vzhledem k tomu, že docházelo k soustavnému porušování úvěrové smlouvy, banka pohledávku ke dni 8. 12. 2015 zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 5. 3. 2020 pak [právnická osoba] postoupila pohledávku na postupníka, a to společnost [právnická osoba], když žalované bylo postoupení oznámeno přípisem ze dne 20. 3. 2020. Přípisem ze dne 12. 5. 2020 byla vyzvána žalovaná ke zpřístupnění předmětu zástavy ve smyslu článku 3 odst. 4 zástavní smlouvy. Protože předmět zástavy nebyl v termínu dle výzvy (2. 6. 2020) zpřístupněn, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě smluvních pokut ve výši 40 000 Kč. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu 2x 20 000 Kč za porušení ustanovení článku 3 odst. 4 ve spojení s ustanovením článku 6 odst. 1 zástavních smluv, když konkrétní porušení spočívá v tom, že žalovaná předmět zástavy v termínu dne 2. 6. 2020 nezpřístupnila. Přípisem ze dne 17. 8. 2020 byla vyzvána žalovaná ke zpřístupnění předmětu zástavy ve smyslu článku 3 odst. 4 zástavní smlouvy. Protože předmět zástavy nebyl v termínu dle výzvy (8. 9. 2020) zpřístupněn, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě smluvních pokut ve výši 40 000 Kč. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu 2x 20 000 Kč za porušení ustanovení článku 3 odst. 4 ve spojení s ustanovením článku 6 odst. 1 zástavních smluv, když konkrétní porušení spočívá v tom, že žalovaná předmět zástavy v termínu dne 8. 9. 2020 nezpřístupnila. Přípisem ze dne 17. 9. 2020 byla vyzvána žalovaná k úhradě smluvních pokut ve výši 40 000 Kč, když žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu 2x 20 000 Kč za porušení ustanovení článku 3 odst. 3 ve spojení s ustanovením článku 6 odst. 1 zástavních smluv, když konkrétní porušení spočívá v tom, že došlo k rozsáhlým změnám v charakteru nemovitosti bez souhlasu zástavního věřitele. Žalobkyně uvedla, že před podáním žalobního návrhu byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 6. 10. 2020, žalovaná však dosud nic neuhradila.

2. K námitkám žalované žalobkyně uvedla, že žalovaná byla přípisem ze dne 12. 5. 2020 a přípisem ze dne 17. 8. 2020 vyzvána ke zpřístupnění předmětu zástavy ve dnech 2. 6. 2020 a 8. 9. 2020, když v uvedené dny se na místo zpřístupnění dostavil pověřený zástupce žalobkyně pan [jméno] [příjmení], přičemž z protokolů jím pořízených vyplývá, že předmět zástavy nebyl opakovaně zpřístupněn. Rozsah změn v charakteru předmětných nemovitostí je patrný z fotografií, které byly žalobkyní pořízeny, když žalobkyně poukázala na to, že podstatou ujednání uvedeného v článku 3 odst. 3 zástavních smluv je právo zástavního věřitele na to, aby s předmětem zástavy nebylo jakkoli disponováno v rozsahu překračujícím obvyklé užíváním, tedy v rozsahu způsobilém změnit stavební či technický charakter předmětu zástavy tak, aby případně nedošlo ke snížení předmětu zástavy. Žalobkyně uvedla, že v době prvního plánovaného termínu kontroly v červnu roku 2020 zjistila, že došlo k rozsáhlým změnám stavebního a technického charakteru v podobě vybudování garáže/skladu/autodílny vč. rozsáhlého parkoviště na pozemku parc. [číslo] určenému k jinému využití. Žalobkyně předpokládá, že vybudování předmětného zázemí pro provoz autodílny/skladu lze přičíst synu žalované, tedy třetí osobě, které ze strany žalované bylo uděleno povolení, a že tedy žalovaná se změnou stavebního a technického určení souhlasila a tuto změnu umožnila (nezabránila jí), přičemž žalovaná o předchozí souhlas k těmto opatřením předem nepožádala. Předmětná pozemková parcela je zastavěna parkovištěm a na černo postavenou stavbou v podobě dotčené garáže/skladu/autodílny. V souvislosti s článkem 6 odst. 1 zástavních smluv žalobkyně uvedla, že má za to, že porušením zástavní smlouvy v podobě znepřístupnění předmětu zástavy nevznikly žádné přímé následky, které by mohly být ze strany žalované na výzvu ve stanovené lhůtě napraveny, a z tohoto důvodu taktéž žalovaná nebyla vyzývána. V daném případě se dle žalobkyně jedná o případ„ nebo nastane jiný případ porušení této smlouvy zástavcem“ a podmínky vzniku nároku na úhradu smluvní pokuty jsou dány. Žalobkyně uvedla, že veškeré nároky uplatnila výhradně v souladu se smluvními ujednáními, když smluvní pokuta ve výši 20 000 Kč při úvěru 2 000 000 Kč nemůže být posuzována jako absolutně neplatná. Žalobkyně má za to, že konkrétní určení smluvní pokuty je více určité, než stanovení smluvní pokuty, např. procentní sazbou, a proto ujednání o smluvní pokutě za neurčité nepožaduje.

3. Žalovaná s návrhem na zaplacení žalované částky nesouhlasila a uvedla, že nárok uplatněný žalobkyní neuznává. Potvrdila, že dne 6. 5. 2005 uzavřela spolu s manželem s právním předchůdcem žalobkyně společností e [právnická osoba] zástavní smlouvu k nemovitostem č. [spisová značka] jejímž předmětem bylo zřízení zástavního práva ve prospěch banky jako zástavního věřitele k pozemku označenému jako pozemková parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec] a dále dne 9. 1. 2005 uzavřela zástavní smlouvu k nemovitostem č. [spisová značka], jejímž předmětem bylo zřízení zástavního práva ve prospěch banky k rozestavěné budově, která se nachází na pozemku parc. č. st. 226 v k.ú. a obci [obec]. Žalovaná je přesvědčena o tom, že neporušila žádnou povinnost vyplývající pro ni z uzavřených zástavních smluv a tudíž žalobkyni nevznikl a ani nemohl vzniknut nárok na úhradu předmětné smluvní pokuty. Pokud jde o zpřístupnění příslušných nemovitostí dne 2. 6. 2020, resp. 8. 9. 2020, pak si žalovaná není vědoma toho, že by se v uvedených dnech dostavila jakákoliv osoba zmocněná žalobkyní, která by projevila zájem o zpřístupnění předmětných nemovitostí, nebo které by žalovaná byla povinna předmětné nemovitosti zpřístupnit. Zcela obecná a nekonkrétní tvrzení pak žalobkyně předkládá i pokud jde o tvrzené porušení povinnosti žalované zdržet se veškerých opatření, která by mohla mít za následek změnu stavebního či technického charakteru nebo určení jednotlivých nemovitostí či jinou obdobnou změnu nemovitostí bez souhlasu zástavního věřitele. Žalobkyně pouze obecně konstatuje, že došlo k rozsáhlým změnám v charakteru nemovitosti, aniž by uvedla, k jakým konkrétním změnám u pozemku označeného jako pozemková parcela [číslo] došlo, resp. k jakým rozsáhlým změnám bez souhlasu zástavního věřitele došlo u budovy [adresa]. Žalovaná poukázala na to, že žalobkyně v souvislosti s tvrzeným porušením smluvní povinnosti ze strany žalované, nikdy žalovanou nevyzvala k odstranění následků takového porušení a ani ji k tomu nestanovila či neposkytla žádnou přiměřenou lhůtu. [příjmení] ostatně netvrdí ani sama žalobkyně ve svém návrhu. Žalovaná je tak přesvědčena o tom, že nebyla splněna jedna ze sjednaných podmínek vzniku nároku na smluvní pokutu a tudíž žalobkyni uplatňovaný nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl. Současně žalovaná uvedla, že je toho názoru, že ujednání článku 6 odst. 1 v obou zástavních smlouvách není platným ujednáním o smluvní pokutě, a to pro jeho neurčitost. Z ujednání je patrné, že příslušná smluvní pokuta je vázána nikoli na porušení konkrétně vymezené smluvní povinnosti, ale obecně na porušení všech povinností vyplývajících ze zástavní smlouvy.

4. V doplňujícím vyjádření k podání žalobkyně žalovaná uvedla, že vyjádření žalobkyně jsou ve vztahu otázce vzniku nároku na smluvní pokutu vnitřně rozporná, když žalobkyně se na jednu stranu dovolává tvrzeného porušení povinnosti zpřístupnit nemovitost, resp. zdržet se změn nemovitosti stavebně-technického charakteru bez písemného souhlasu zástavního věřitele, což jsou povinnosti konkrétně vyplývající z uzavřených smluv, a současně, minimálně povinnost zpřístupnit nemovitost, hodnotí jako„ jiný případ porušení této smlouvy zástavcem“. Žalovaná od počátku tvrdí, že nerealizovala žádná opatření, která by měla mít za následek změnu stavebního či technického charakteru nemovitosti nebo změnu určení nemovitosti. Ze smlouvy o hypotečním úvěru je patrné, že předmětný hypoteční úvěr byl poskytnut za účelem koupě pozemku parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] a výstavby budovy, která bude na uvedeném pozemku vystavena. Z úvěrové smlouvy vyplývá, že podmínkou čerpání druhé části úvěru bylo mj. předložení originálu nebo ověřené kopie stavebního povolení s vyznačenou doložkou právní moci. Z rozhodnutí příslušného stavebního úřadu ze dne 7. 11. 2005 pak vyplývá, že tímto rozhodnutím bylo vydáno stavební povolení a rozhodnutí o umístění stavby – novostavba rodinného domu, vč. přípojek inženýrských sítí a jímky na vyvážení + garáž, tedy ze stavebního povolení je zřejmé, že součástí stavby je i garáž pro střední nákladní automobil obdélníkového tvaru o rozměrech 6x10 m s pultovou střechou. [příjmení] byla od počátku srozuměna s tím, že vedle rodinného domu bude na předmětném pozemku vybudována i garáž pro střední nákladní automobil dle vydaného stavebního povolení. Z důvodu procesní opatrnosti namítla žalovaná i nepřiměřenost sjednané smluvní pokuty s tím, že s přihlédnutím ke všem okolnostem se v dané věci jeví výše sjednané pokuty jako nepřiměřeně vysoká.

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

6. Smlouvou o hypotečním a dalším úvěru [číslo] ze dne 17. 5. 2005, která byla uzavřena mezi e [právnická osoba] na straně jedné a [jméno] [příjmení] a žalovanou na straně druhé, měl soud prokázáno, že banka se zavázala poskytnout klientům hypoteční úvěr do výše 1 750 000 Kč a další úvěr do výše 250 000 Kč, když úvěrovanými objekty je pozemek parc. [číslo] budova, která bude postavena na pozemku parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Klienti se zavázali použít poskytnutý věr výhradně na koupi úvěrovaných objektů a výstavbu stavby na úvěrovaných objektech. V podmínkách čerpání úvěru (článek IV odst. 1) bylo dohodnuto pro čerpání druhé části úvěru až do výše 1 800 000 Kč splnění podmínky ze strany klientů, a to předložení bance originálu nebo úředně ověřené kopie stavebního povolení s vyznačenou doložkou právní moci, který příslušný stavební úřad povolil činnosti, jejichž financování je účelem úvěru. Klienti se (čl. V odst. 2) zavázali zajistit zajišťované pohledávky zástavním právem k zastavovaným nemovitostem, kterými se rozumí pozemek parc. [číslo] budova, která bude vystavěna na pozemku parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Současně se klienti (čl. VII odst. 1) zavázali splatit bance všechny pohledávky vzniklé na základě nebo v souvislosti se smlouvou o úvěru nejpozději v den konečné splatnosti. Klienti se zavázali hradit jistinu a úrok ve sjednaných splátkách. Dne 30. 5. 2006 byl výše uvedené smlouvě uzavřen mezi shora označenými smluvními stranami dodatek [číslo] dne 15. 11. 2006 byl uzavřen dodatek [číslo].

7. Rozhodnutím Magistrátu města Pardubic, stavební úřad, oddělení stavebně-správní č.j. [spisová značka] ze dne 7. 11. 2005 měl soud prokázáno, že stavební úřad vydal rozhodnutí o umístění stavby a stavení povolení na stavbu: novostavba rodinného domu vč. přípojek inženýrských sítí a jímky na vyvážení + garáž na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Stavba obsahuje nepodsklepený rodinný domek a dále garáž pro střední nákladní automobil, obdelníkový tvar 6x10 metrů s pultovou střechou.

8. Dne 6. 5. 2005 byla mezi e [právnická osoba] jako zástavním věřitelem, [jméno] [příjmení] jako zástavcem a [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] jakožto klienty uzavřena zástavní smlouva k nemovitostem č. [spisová značka], kterou se klienti mj. zavázali poskytnout zástavnímu věřiteli k zajištění veškerých jejich závazků ze smlouvy o úvěru a nebo v souvislosti s ním formou zřízení zástavního práva k níže uvedeným nemovitostem, jejichž vlastníkem je zástavce. Podle článku 1.1 bylo zástavní právo zřízeno k pozemku parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Podle článku 3.3 není zástavce oprávněn bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele činit jakákoli opatření, která by mohla mít za následek změnu stavebního či technického charakteru nebo určení jednotlivých nemovitostí či jinou obdobnou změnu nemovitosti. Zástavce se zavázal, že toto neumožní ani třetí osobě. Dle článku 3.4 je zástavce povinen zástavnímu věřiteli na požádání umožnit přístup k nemovitostem za účelem ověření jejich stavu. Podle článku 6.1 se smluvní strany dohodly, že pokud zástavce poruší jakoukoli povinnost dle této smlouvy a následky takového porušení neodstraní ve lhůtě stanovené zástavním věřitelem, nebo nastane jiný případ porušení této smlouvy zástavcem, je zástavce povinen zaplatit zástavnímu věřiteli po obdržení písemné výzvy zástavního věřitele smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč.

9. Dne 9. 1. 2006 byla mezi e [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] jakožto zástavci uzavřena zástavní smlouva k nemovitostem č. [spisová značka], kterou se zástavci mj. zavázali poskytnout zástavnímu věřiteli k zajištění veškerých jejich závazků ze smlouvy o úvěru a nebo v souvislosti s ním formou zřízení zástavního práva k níže uvedeným nemovitostem, jejichž vlastníkem je zástavce. Podle článku 1.1 bylo zástavní právo zřízeno k rozestavěné budově, která se nachází na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. a obci [obec]. Podle článku 3.3 není zástavce oprávněn bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele činit jakákoli opatření, která by mohla mít za následek změnu stavebního či technického charakteru nebo určení jednotlivých nemovitostí či jinou obdobnou změnu nemovitosti. Zástavce se zavázal, že toto neumožní ani třetí osobě. Dle článku 3.4 je zástavce povinen zástavnímu věřiteli na požádání umožnit přístup k nemovitostem za účelem ověření jejich stavu. Podle článku 6.1 se smluvní strany dohodly, že pokud zástavce poruší jakoukoli povinnost dle této smlouvy a následky takového porušení neodstraní ve lhůtě stanovené zástavním věřitelem, nebo nastane jiný případ porušení této smlouvy zástavcem, je zástavce povinen zaplatit zástavnímu věřiteli po obdržení písemné výzvy zástavního věřitele smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč.

10. Listinou ze dne 16. 12. 2015 byla žalovaná vyzvána k okamžitému splacení již vyčerpané částky úvěru (jistiny) vč. úroků a všech ostatních finančních závazků, a to počínaje dnem 8. 12. 2015.

11. Smlouvou o postoupení pohledávky, která byla uzavřena dne 5. 3. 2020 mezi společností [právnická osoba] a žalující společností, byla pohledávka z titulu výše uvedené smlouvy o hypotečním a dalším úvěru ze dne 17. 5. 2005 ve znění dodatků ze dne 30. 5. 2006 a 15. 11. 2006 a z titulu zástavních smluv ze dne 6. 5. 2005 a 9. 1. 2006 postoupena žalující společnosti. Listinou ze dne 20. 3. 2020 byla žalovaná vyrozuměna o postoupení pohledávek ve smyslu shora označené smlouvy.

12. Listinou ze dne 12. 5. 2020 byla žalovaná vyzvána ke zpřístupnění předmětu zástavy podle článku 3 odst. 4 zástavní smlouvy ze dne 9. 1. 2006 a zástavní smlouvy ze dne 6. 5. 2005 s tím, aby předmět zástavy byl zpřístupněn dne 2. 6. 2020. Výzva ke zpřístupnění byla žalované zaslána na adresu [adresa žalované], a to dopisy, které byly dle podacích lístků podány u provozovatele poštovních služeb dne 12. 5. 2020. Listinou ze dne 8. 6. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení smluvních pokut vyplývajících z ustanovení článku 3 odst. 4 zástavní smlouvy ze dne 9. 1. 2006 a zástavní smlouvy ze dne 6. 5. 2005, když předmět zástavy nebyl dle výzvy dne 2. 6. 2020 zpřístupněn, přičemž smluvní pokuta ve výši 2x 20 000 Kč je účtována podle článku 6 odst. 1 zástavních smluv. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 40 000 Kč ve lhůtě do 18. 6. 2020, a to dopisy, které byly žalované zaslány na adresu [obec a číslo] a [ulice a číslo], [obec] a které byly podle podacích lístků podány u provozovatele poštovních služeb dne 8. 6. 2020.

13. Listinou ze dne 17. 8. 2020 byla žalovaná vyzvána ke zpřístupnění předmětu zástavy podle článku 3 odst. 4 zástavní smlouvy ze dne 9. 1. 2006 a zástavní smlouvy ze dne 6. 5. 2005 s tím, aby předmět zástavy byl zpřístupněn dne 8. 9. 2020. Výzva ke zpřístupnění byla žalované zaslána na adresu [adresa žalované], a to dopisy, které byly dle podacích lístků podány u provozovatele poštovních služeb dne 17. 8. 2020. Listinou ze dne 10. 9. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení smluvních pokut vyplývajících z ustanovení článku 3 odst. 4 zástavní smlouvy ze dne 9. 1. 2006 a zástavní smlouvy ze dne 6. 5. 2005, když předmět zástavy nebyl dle výzvy dne 8. 9. 2020 zpřístupněn, přičemž smluvní pokuta ve výši 2x 20 000 Kč je účtována podle článku 6 odst. 1 zástavních smluv. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 40 000 Kč ve lhůtě do 21. 9. 2020, a to dopisy, které byly žalované zaslány na adresu [obec a číslo] a [ulice a číslo], [obec] a které byly podle podacích lístků podány u provozovatele poštovních služeb poštovnímu úřadu dne 10. 9. 2020.

14. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení předložila protokol o provedené kontrole stavu zástavy ze dne 2. 6. 2020 a dále protokol o provedené kontrole o stavu zástavy ze dne 8. 9. 2020 týkající se domu [adresa] a pozemků parc. č. st. 226 a parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec], v nichž je uvedeno, že nemovitosti nebyly zpřístupněny, nikdo neotevřel.

15. Listinou ze dne 17. 9. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení smluvních pokut vyplývajících z porušení zástavních smluv ze dne 9. 1. 2006 a 6. 5. 2005 s tím, že smluvní pokuta je ve výši 2x 20 000 Kč, a to za porušení článku 3 odst. 3 ve spojení s článkem 6 odst. 1 (porušení prohlášení, kdy zástavce není oprávněn bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele činit jakákoli opatření, která by mohla mít za následek změnu stavebního či technického charakteru nebo určení jednotlivých nemovitostí či jinou obdobnou změnu nemovitostí) porušení spočívající v tom, že adresát změnil stavební a technický charakter nemovitostí bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele dle přiložených fotografií. Žalovaná byla vyzvána k úhradě smluvní pokuty ve výši 40 000 Kč ve lhůtě do 28. 9. 2020. Výzva byla žalované zaslána na adresu [adresa žalované], a to dopisy, které byly dle podacích lístků podány u provozovatele poštovních služeb poštovnímu úřadu dne 17. 9. 2020.

16. Listinou ze dne 6. 10. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 120 000 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení této výzvy, když listina obsahuje základní skutkový a právní rozbor věci.

17. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení] k otázce znepřístupnění předmětných nemovitostí, neboť uvedené nebylo pro posouzení věci s přihlédnutím k níže uvedenému rozhodné.

18. Podle § [číslo] odst. 3 a § 3073 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. dopadají na právní poměry mezi účastníky v souzené věci ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2013 (dále jen obch. zák.) a zákona č. 40/1964 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.).

19. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).

20. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

21. Podle § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle odst. 2 cit. ustanovení smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

22. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že návrh na zaplacení žalované částky představující smluvní pokuty není důvodný. Žalobkyně se zaplacení částky 120 000 Kč s příslušenstvím domáhala na základě zástavních smluv uzavřených ve dnech 6. 5. 2005 a 9. 1. 2006, když jejich uzavření předcházelo uzavření smlouvy o hypotečním a dalším úvěru ze dne 17. 5. 2005 ve znění dodatků sjednaných v roce 2006. Všechny tyto smlouvy byly uzavřeny žalovanou a jejím manželem na straně jedné a společností e [právnická osoba] na straně druhé, která vystupovala v případě zástavních smluv jako zástavní věřitel. Původní věřitel úvěrovou smlouvu zesplatnil a následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.

23. Žalovaná jakožto zástavce za účelem zajištění pohledávek u zástavního věřitele zřídila ve prospěch zástavního věřitele zástavní právo, a to k pozemku parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] a dále k rozestavěné stavbě na pozemku parc. č. st. 226 v k.ú. a obci [obec]. V době uzavírání druhé zástavní smlouvy (9. 1. 2006) již bylo příslušným stavebním úřadem vydáno rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení na stavbu„ novostavba rodinného domu vč. přípojek inženýrských sítí a jímky na vyvážení + garáž“. V obou zástavních smlouvách bylo sjednáno, že zástavce není oprávněn bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele činit jakákoli opatření, která by mohla mít za následek změnu stavebního či technického charakteru nebo určení jednotlivých nemovitostí, či jinou obdobnou změnu nemovitostí, když zástavce se zavázal, že to neumožní ani třetí osobě (článek 3 odst. 3 zástavních smluv). Listinou ze dne 17. 9. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 40 000 Kč (2x 20 000 Kč) z důvodu porušení obou zástavních smluv. V řízení však nebylo zjištěno, že by ve vztahu ke stavební parcele [číslo] v k.ú. a obci [obec] došlo k takové změně, která je uvedena ve výše uvedeném ujednání zástavních smluv. Nebylo ani prokázáno, že by došlo k takové změně ve vztahu k pozemkové parcele [číslo] v k.ú. a obci [obec], neboť na stavbu rodinného domu vč. garáže o výměře 60 metrů čtverečních na poz. parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] bylo příslušným stavebním úřadem vydáno rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení, což znamená, že pokud byla stavba realizována dle tohoto rozhodnutí, a žalobkyně neprokázala, ale ani netvrdila, že by stavba byla provedena v rozporu se stavebním povolením, nemohlo k žádné změně stavebního či technického charakteru nebo určení nemovitostí či jiné obdobné změně nemovitostí dojít. Od počátku bylo uvažováno o výstavbě rodinného domu a garáže, a pokud byla takto výstavba provedena, nedošlo k žádné takové změně, která by mohla znamenat porušení sjednaných ujednání, tak jak jsou upravena v článku 3 odst. 3 zástavních smluv. Žalovaná se ze zástavním věřitelem dohodla, že v případě porušení jakékoliv povinnosti dle zástavních smluv a neodstranění takového porušení ve lhůtě stanovené zástavním věřitelem, bude povinna zaplatit zástavnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč (článek 6 odst. 1 zástavních smluv). Pokud jde o výše namítané porušení, jež se má týkat změny stavebního či technického charakteru nebo určení nemovitostí, pak má soud za to, že v řízení provedenými důkazy nebylo žádné takové porušení prokázáno, a proto soud návrh žalobkyně na zaplacení částky 40 000 Kč (2x 20 000 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 29. 9. 2020 do zaplacení jako nedůvodný zamítl, neboť nebylo možno uzavřít, že by ve vztahu k předmětným nemovitostem, tedy stavební parcele [číslo] či pozemku parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] došlo ke změnám v charakteru nemovitostí bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele.

24. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 80 000 Kč (2x 40 000 Kč) a to s odůvodněním, že ve dnech 2. 6. 2020 a 8. 9. 2020 žalovaná nezpřístupnila předmětné nemovitosti. V zástavních smlouvách se zástavce zavázal umožnit na požádání zástavnímu věřiteli přístup k nemovitostem za účelem ověření jejich stavu (článek 3 odst. 4 zástavních smluv). V řízení bylo zjištěno, že listinou ze dne 12. 5. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou ke zpřístupnění dne 2. 6. 2020 a listinou ze dne 17. 8. 2020 jí vyzvala ke zpřístupnění předmětu zástavy dne 8. 9. 2020. V důsledku toho, že předmět zástavy dle zástavních smluv ze dne 6. 5. 2005 a 9. 1. 2006 neměl být zpřístupněn, vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokuty a žalobkyni vyzvala k úhradě smluvních pokut výzvami ze dne 8. 6. 2020 a 10. 9. 2020, vždy ve výši 40 000 Kč Ani v případě této části žalobního návrhu nebyl nárok žalobkyně shledán důvodným. Smluvní strany se v článku 6 odst. 1 zástavních smluv dohodly, že pokud zástavce poruší jakoukoli povinnost dle zástavní smlouvy a následky takového porušení neodstraní ve lhůtě stanovené zástavním věřitelem nebo nastane jiný případ porušení zástavní smlouvy zástavcem, je zástavce povinen zaplatit zástavnímu věřiteli po obdržení písemné výzvy smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně ve svém žalobním návrhu uvedla, že ze strany žalované došlo ke konkrétnímu porušení zástavních smluv, a to článku 3 odst. 4 zástavní smlouvy ze dne 6. 5. 2005 a 9. 1. 2006, což odpovídá i obsahu výzev k úhradě smluvních pokut. [příjmení] mohl být návrh žalobkyně na zaplacení smluvních pokut důvodný, bylo zapotřebí, aby před zasláním písemné výzvy k zaplacení smluvních pokut stanovila žalobkyně žalované lhůtu k odstranění následků takovéhoto porušení. Splnění této podmínky však žalobkyní nejen že nebylo prokázáno, ale nebylo to v žalobě ani tvrzeno. Až v průběhu řízení po seznámení se s procesním stanoviskem žalované a jejími námitkami přišla žalobkyně s tvrzením o„ jiném případu porušení smlouvy zástavcem“, protože v takovém případě stanovení lhůty k odstranění následků porušení ve smluvním ujednání stran vyžadováno není. K tomuto tvrzení však žalobkyně neoznačila a nepředložila žádný důkaz a naopak z důkazů, které žalobkyně předložila a které byly soudem v řízení provedeny vyplývá skutková verze o porušení konkrétní povinnosti, a to povinnosti upravené v článku 3 odst. 4 zástavních smluv. V důsledku nesplnění všech předpokladů vyžadovaných zástavními smlouvami pro možnost úspěšného uplatnění nároku na zaplacení smluvních pokut soud uzavřel, že nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši dalších 80 000 Kč není možno považovat za důvodný, a proto i návrh na zaplacení částky 40 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 19. 6. 2020 do zaplacení a návrh na zaplacení částky 40 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 22. 9. 2020 do zaplacení jako neoprávněný zamítl.

25. Na základě výše uvedeného lze učinit závěr, že návrh na zaplacení žalované částky představující smluvní pokuty není důvodný, a proto soud návrh žalobkyně v celém rozsahu zamítl, aniž by se zabýval dalšími námitkami žalované namítané v řízení proti návrhu žalobkyně.

26. Rozhodnutí soudu o nákladech řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla úspěšné žalované přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 43 400 Kč. Jedná se o náklady právního zastoupení za 7 úkonů po 5 900 Kč podle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (převzetí věci, odůvodnění odporu ze dne 18. 11. 2020, písemné vyjádření ze dne 5. 1. 2021, písemné vyjádření ze dne 15. 9. 2021, písemné vyjádření ze dne 30. 9. 2021 a účast při jednáních ve dnech 16. 8. 2021 a 15. 3. 2022), 7x režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 43 400 Kč.